Když jeden konec světa nestačí
Jakožto fanoušek severské mytologie se zvědavě dívám na většinu vikingských a severských her, od nichž očekávám především perfektně zpracovaný příběh a hutnou atmosféru, která by se dala porcovat jen zástupem lítých berserkrů. Rune II ovšem do této kategorie navzdory svému předchůdci z mnoha důvodů nezapadá.
Oblíbený záporný charakter severských mýtů Loki se tentokrát rozhodl natropit obzvlášť velkou neplechu, které by se vyrovnal snad jen útok na New York a krádež Tesseractu. To jsme ovšem ve zcela jiném univerzu, které je mnohem příjemnější pro oko i odreagování.
V Rune II je hráč postaven do role bojovníka, kterého přivedl zpět k životu strážce Duhového mostu Heimdall, jehož hlavním úkolem je dávat pozor na Lokiho a ve správný čas upozornit hodující válečníky s Ódinem na blížící se konec světa. Heimdall se tentokrát snaží zachránit svět netradičním způsobem. Vámi. A to proto, že se stalo něco nečekaného – konec světa se neustále opakuje.
Vy se snažíte přežít v nehostinném světě a opakovaně se pokoušíte porazit Lokiho a zabránit nejhoršímu. Papírově nejde o nejhorší nápad, ovšem jeho provedení pokulhává asi jako chromý osminohý Sleipnir. Tudíž hodně.
zdroj: Archiv
Jak se v Minecraftu ochočí kůň?
Když se jako přeživší hrdina pustíte do zkoumání herního světa, jste ze začátku striktně vedeni za ruku Heimdallem. Získáte svoji první primitivní výstroj, svůj meč, a protože svět kolem je opravdu nebezpečný, musíte si postavit bezpečné obydlí.
Pamatujete si na díl South Parku Informative Murder Porn? Dospělí se v něm snaží pochopit Minecraft a jeho netradiční styl hraní. A podobně ztracený jsem byl já ve chvíli, kdy jsem byl vyzván, abych svým primitivním mečem začal sekat do stromů s cílem pokácet je a dostat z nich dřevo. Pak jsem stejným způsobem začal bušit do balvanů a horniny ve snaze vytěžit je.
Prostě survival! Máte něco, je jedno co, a bušíte tím do všeho kolem. Vybavení se samozřejmě opotřebovává, takže se hodí mít po ruce dost volných mečů, ovšem abych těžil suroviny čepelí stvořenou k prolévání krve? Jsem sice jen tupý severský rek, ale co je moc, to je příliš.
Hra se navíc tváří, že crafting je velmi důležitý, ale ve skutečnosti je hlavně o průzkumu světa, vybírání truhel a boji s nepřáteli, které musíte prostě a jednoduše uklikat. Tímhle koncem se mává při obraně, tímhle koncem se hrozí při boji. Máte? Výborně, začněte zachraňovat svět a na ten falešný Minecraft bez výčitek zapomeňte.
Střípky
Jakmile prozkoumáte startovní ostrov a postavíte si úspěšně první vor, může začít průzkum zbytku světa. Celou dobu na vás dohlíží Heimdall, který vede vaše kroky. Po každé smrti v chaosu Lokiho Ragnaroku dostanete za úkol sehnat nějaké nové artefakty nebo složit ten či onen z několika částí. Přejíždíte tak mezi ostrovy, stavíte stále stejná obydlí ze dřeva, bojujete s nepřáteli, umíráte Lokiho rukou. A zase a znova.
Souboje s nepřáteli oscilují od naprosto nudných a generických, kdy se na vás odnikud vyřítí dva bandité, až po zoufale frustrující. Ty se týkají především bossů a jejich okolí, které překypuje spoustou dalších nepřátel. Je velmi snadné umřít, s čímž se v Rune II počítá, a pak strávit velmi dlouhou dobu cestou zpátky do bitvy, která je předem prohraná. A to neustále opakujete, dokud se vám třeba jen se štěstím nepodaří bosse utlouct.
Nevyvážené souboje umocňuje i herní prvek spojený se změnou dne a noci. V noci totiž vylézají extra nebezpeční nepřátelé, což je problém. Když jsem ale poprvé potkal jakéhosi horského obra připomínajícího spíš ettina z WoWka, stačilo ho nalákat ke svému srubu, zavřít se uvnitř a skrz texturu ho ustřílet lukem. Dovnitř totiž nepřátelé vlézt neumí. A když dojdou šípy? Nevadí, u ohniště si vytvoříte v primitivním crafting módu další.
Tvorba vybavení, jídla nebo podpůrných run se vždycky odehrává uvnitř srubu. Je proto víc než vhodné se na každou výpravu dobře připravit pro případ, že by vám neplánovaně něco došlo. Inventář je omezený, takže není ani příliš prostoru pro nošení dostatku zbraní, pokud by se ta aktivní rozpadla kvůli opotřebení. Ale co už, údajně to je survival crafting hra, tak s tím asi musíte počítat.
Hru bohužel nezlepšují ani speciální schopnosti, které dostanete od trojice spřátelených bohů (Ódin, Thór, Freya). Pořád bojujete s přesilou, pořád dostáváte na budku. Taky si, pravda, můžete zahrát PvP s ostatními hráči na serveru, které ale často není vůbec snadné najít, protože svět působí příliš prázdně a těžko říct, jestli se někdy zalidní.
zdroj: Archiv
Ragnarok? To spíš Ragna-pop
Rune II je takový velmi špatný generický popíček, který se jen stěží zařadí aspoň do nemastného a neslaného mainstreamu. Žádný ostrý severský death metal z Göteborgu, který mám tak rád.
Hře navíc nepomáhá ani technický stav. Nevypadá nijak zářně a trpí i technickými neduhy a špatnou optimalizací. Na své herní sestavě jsem musel všechna grafická nastavení stáhnout na naprosté minimum, abych byl vůbec schopný hrát. Hra pak vypadá naprosto odpudivě a seká se přibližně stejně jako na vyšším nastavení.
Nejhorší je, když se toho na obrazovce děje hodně (souboje s bossy a elitními nepřáteli) nebo ještě k tomu hoří ohně. Tehdy je malý zázrak, když hra vůbec funguje. Navíc po jednom, dvou kolech Ragnaroku spadá do silné repetice, která je umocněná rozlohou světa a nutností neustále někam cestovat.
Jednotlivé záchytné body jsou velmi daleko od sebe, často se vám je nepodaří při prvním průzkumu ostrova najít, a když už narazíte na něco zajímavého, jen stěží to má nějakou herní hodnotu. Jako například zlatý kanec v překrásném háji. To místo se mi opravdu líbilo, ale proč tam je to prase? Netuším.
Proč a zač?
Opakovaně jsem se při hraní snažil přijít na to, kdo je vlastně cílová skupina Rune. Fanoušci PvP? Na to je multiplayerový aspekt moc slabý. Fanoušci RPG? Na to crafting a útok mečem na stromy také nestačí. Fanoušci severských příběhů? Málo příběhu. Nadšenci do perfektně zpracovaných her, na které je radost koukat? Hmm, to taky nebude ten případ.
Jednotlivé herní prvky jsou dost špatné i samostatně a jejich kombinace na tom není o nic líp. Přesto místy funguje a při hraní s přáteli snad i (možná?) zabaví. Vyplácnout ovšem plnou pálku za takto nedotaženou hru, to je přímo bláznivý nápad. Zvlášť ve světě, kde existuje God of War.
Je možná ošklivé kopat do mrtvoly, ale celkovou tragédii kolem Rune II podtrhuje i fakt, že na pokračování se čekalo neskutečných 18 let a sotva byla hra vypuštěna do světa, autorské studio Human Head bylo rozpuštěno a zaměstnanci našli útočiště v Bethesdě. Smutná tečka za smutnou hrou.
