Recenze

Warhammer: Dawn of War CZ - postřehy

Tato real-time strategie na motivy veleznámé stolní a karetní hry Warhammer 40 000 u nás vyšla v české verzi a proto vám, jako doplněk k říjnové recenzi, přinášíme pohled jiného autora a jeho dojmy z úrovně překladu.

Destiny: The Dark Below - recenze

Bungie se povedlo s MMO střílečkou Destiny úspěšně rozdělit hráčskou obec na ty, kteří mají s kým hrát online, a na ty, co se spoléhají na matchmaking. A s prvním z dvojice již ohlášených datadisků se propast mezi oběma skupina ještě prohloubila.

Sherlock Holmes: Crimes & Punishments - recenze

Sherlock Holmes toho ve hrách zažil už spoustu, zejména pod taktovkou studia Frogwares, které pro detektiva a hráče vymýšlí nová dobrodružství již přes deset let. Pod jeho taktovkou anglický gentleman s bystrým úsudkem a specifickým smyslem pro humor zatočil třeba s nejmazanějším zlodějem na světě (Sherlock Holmes vs Arséne Lupin), dopadl sadistického zabijáka (Sherlock Holmes vs Jack the Ripper) a naposledy se očistil z křivého obvinění, které ho mohlo stát kariéru i samotný život. I přes záplavu nejrůznějších dobrodružství jsme ale se Sherlockem přesto něco nezažili - volnost při sbírání důkazů a usvědčování viníka. Frogwares přesně tento styl vyšetřování v souvislosti s dílem Sherlock Holmes: Crimes & Punishments (v ČR také Zločin a trest) slibovali a světe div se, nakonec svůj slib z velké části splnili, což lze ve videoherním průmyslu považovat za malý zázrak.

Democracy 3 - recenze

Rádi sedáváte v hospodě, kde po šestém pivu briskně řešíte makroekonomické otázky a přesně víte, kde leží Lafferův bod? Rozčilujete se při televizních debatách, jak jednoduché je řešení problémů se smogovou situací na Ostravsku, a že být „jimi“, rozhodně byste zatočili s vysáváním sociálního systému? Ba co víc, dokonce byste vytvořili dostatek pracovních míst a vybudovali síť dálnic, jakou by nám i v Německu záviděli, a ještě byste zvládli víceméně kompletně zrušit daně? Pak je Democracy 3 právě pro vás.

Evoland - recenze

Ať už patříte mezi herní veterány nebo ne, možná na YouTube sledujete video kompilace či dokumenty, které mapují historii interaktivní zábavy. Už ze základní školy ale všichni víme, že z pouhého přednesu si člověk toho dějepisu příliš nezapamatuje, protože vědomosti se do hlavy nejlépe vryjí autentickými zážitky. Právě proto přichází ke slovu Evoland. Nejde sice o stroj času, tak daleko to francouzští tvůrci ze Shiro Games nedotáhli, ale je to hra o hrách.

The Walking Dead: Epizoda #1 - recenze

Zombie. Je na nich něco sexy. Příšerného a sexy. Vrací se do populární kultury jako bumerang, přestože by měly ležet dávno pod drnem přechodné módy. Jak dlouho to je od doby, kdy George Romero natočil Úsvit mrtvých? Třicet čtyři let. Od té doby se zombie objevují jako na běžícím páse. Ne snad, že by před Romerem nebyly - v historii se v té nebo oné podobě vyskytují stovky let. Možná je to proto, že nám v rozporu se všemi náboženstvími ukazují, jak otrhaně, primitivně a zoufale letargicky může vypadat život po životě. Intelektuálnější z nás v nich vidí kritiku konzumerismu, filozofické konstrukty a zhmotnění politických strachů. Skutečný důvod jejich neustálého výskytu ve filmech a hrách bude ale prozaičtější: prostě se do nich dobře střílí. S vážnou tváří.

Čtenářská recenze: Silent Hill: Shattered Memories

Počet fanoušků Games.cz na Facebooku se zvedl o další stovku, což znamená, že vydáváme další čtenářskou recenzi, jak jsme minule slíbili. A pořád platí, že k tomu do budoucna přistoupíme pokaždé, když se počet našich fanoušků na Facebooku zvedne o 100. A nyní již recenze od Nyctalopa (původní znění najdete zde).

Nintendo Switch 2 – recenze

Větší, hezčí, výkonnější 

NHL 16 - recenze

V zámoří se pomalu žehlí dresy na další sezónu, u nás běží Extraliga naplno a do obchodů dorazil nový díl série NHL od EA Sports. Září je jednoduše oblíbeným měsícem hokejového fanouška. Ne všichni ale mají tolik důvodů k jásání. Třeba my, fanoušci Slavie a St. Blues, musíme zkousnout druholigovou příslušnost a velmi nepřesvědčivý kádr v dresech s notou na hrudi. Proto se musíme upínat k virtuálním světům a doufat, že právě tam si splníme sny o trofejích, které jsou nyní tolik vzdálené. Přináší nám tedy nový díl sportovní ságy spíš radost, nebo jen utvrzení v nadcházející hokejové depresi?

Devil’s Third - recenze

Už jste tenhle týden zachránili svět? Pokud ne, tak nezoufejte - bývalý terorista Ivan totiž taky ještě ne. Ve své cele na Guantánamu se celkem nudí a s chutí by postřílel pár bastardů, pokud tedy za tu záchranu světa dostane od šéfa americké rozvědky novou elektrickou kytaru. Jakmile je nový nástroj slíben, už nic nebrání tomu, aby se podíval na zoubek aktivitě svých bývalých spolubojovníků. Těm se povede zničit veškeré satelity kolem Země a následnou EMP vlnou sejmout většinu elektroniky a moderních zbraňových systémů, přičemž plánují nastolit nový světový řád.

Her Story - recenze

Existují dva typy her. Takové, které se normálně hrají a za svůj cíl si kladou maximálně vás pobavit. Běháte v nich, střílíte, závodíte, či jen kopete do míče. Pak jsou tady ještě hry, v nichž jen chodíte, které mnohdy nemají daleko do filmu a které většinou „mají mozek“. Zároveň také potrápí ten váš a více než na spektakulární prezentaci sázejí na novátorství a neotřelé zážitky. Jednou z těchto her je svým způsobem i Her Story, jež takřka smazává hranice mezi hrou a filmem a přesto nabízí interaktivní zážitek, který dostal nejen kritiku, ale i hráčské masy.

Moebius: Empire Rising - recenze

Když někde padne zmínka o Jane Jensen, obvykle to u mně vyvolává nostalgii a možná i trochu úctu. Královna adventurního žánru ostatně formovala dětství nejednoho hráče a minimálně Gabriel Knight se může poprávu pyšnit zcela kultovním statutem. Její nejlepší léta už ale odvál čas a zatím poslední pokus o vzkříšení legendy klasických adventur nějak nedopadl.

Phoenix Wright Ace Attorney: Dual Destinies - recenze

Dobře, tak titulek „Ticho v soudní síni!“ se k téhle hře zrovna moc nehodí. Co se týče série Ace Attorney, tak nic není dále od pravdy. Tady v soudní síni rozhodně ticho není, spíš to tu vypadá jako na boxerském mači. Lidé ječí a vykřikují „námitka!“, chřestí řetězy, tikají bombami, piští a démonicky se pochechtávají. Spíš než v soudní síni to tu vypadá jako u pojízdných kolotočů. Nebo v pavilónu kuriozit.

Montague’s Mount – recenze

Tituly, které sází především na silný vjemový prožitek a odsouvají interaktivní prvky až na druhou kolej, jsou velmi specifickým fenoménem - dnes už takřka notoricky známou Dear Esther asi netřeba jmenovat. Jedná se však o natolik specifický žánr, že se mnozí přímo zdráhají nazývat podobné počiny hrami.

The Wolf Among Us - recenze 1. epizody

Jedna ruka se přehrabuje v míse s chipsy, druhá ruka líně kliká myší. Takový luxus vám dopřeje málokterá hra. Mezerníkem dění na obrazovce kdykoliv pozastavíte, ale když si před usednutím do křesla odskočíte na malou a vypnete mobil, nemusíte se přerušovaného zážitku obávat - za dvě hodiny budete mít dokoukáno. Tedy dohráno.

Stacking - recenze

Podle oblíbené manažerské poučky se správný šéf pozná tak, že si do svého týmu vybírá lidi, kteří jsou v určitých ohledech lepší, než je on sám. Pokud můžu soudit zvenčí, Tim Schafer se podle této rady dokázal zařídit a sehnal do své firmy Double Fine velmi schopné lidi. Vývojář, jehož sláva se momentálně pojí hlavně s úspěšnou kampaní na Kickstarteru, zažíval ještě před pár lety hodně krušné období. Zatímco se „jeho“ Brutal Legend potácela v limbu kvůli přechodu od Activisionu k EA, rozdělil Schafer v rámci interní akce Amnesia Fortnight tým svých vývojářů na čtyři skupiny a dal jim volnou ruku při vytváření konceptů menších stahovatelných titulů.

Gyro13 - recenze tuzemské arkády

Jakýkoli důvod, zapnout a znovu hrát Freelancer, je dobrý důvod. Nedávno vydaná česká iOS arkáda Gyro13 sice s fousatou vesmírnou střílečkou nemá formálně nic společného, ale když zvukař s hudebníkem hrábnou do strun, umí vytvořit parádní atmosféru, která poletování vesmírem ve Freelancerovi bůhví proč připomíná. Neměl jsem jinou možnost, než si to pak ověřit...

Auta 2 - recenze

Auta jsou zpět! Pod tímto lakonickým oznámením se ukrývá informace, která potěší všechny malé kluky, ale i jejich trochu dětinské a věčně nedospělé otce. Studio Pixar natočilo druhý díl dnes již bezesporu kultovního animovaného snímku Cars (Auta) a současně s ním samozřejmě vychází i hra, v níž si budete moci zajezdit se svými oblíbenými hrdiny.

PilotWings Resort - recenze

Existují herní série, které nemají jiný účel, než doprovodit novou konzoli na trh. Z toho žijí a na tom zakládají svoji popularitu, která často není zanedbatelná, ačkoli by se o její oprávněnosti s ohledem na obsah her dalo diskutovat. Patří mezi ně třeba závodní série Ridge Racer, nebo právě značka PilotWings, která sice vynechala launch Gamecube i Wii, ale zahájení prodeje 3DS už si ujít nenechala. A po tak dlouhé absenci se překvapivě představuje ve slušné formě, které nechybí málo, aby překročila obvyklý stín launchových her, jež nezřídka působí jako hratelná technologická dema, respektive hratelné demonstrace výkonu a možností nového hardwaru.

Final Fantasy VIII

Final Fantasy VIII - recenzeAutor: MBPublikováno: 2.března 2000 • Sága Final Fantasy ...

Call of Duty: Black Ops 6 – recenze nového dílu největší akční série

Když je kampaň delší a multiplayer akčnější

Lies of P – recenze soulsovky, která nelhala

Korejci na nás neudělali dlouhý nos

Jazz & Faust CZ - recenze

Zdá se, že adventury ještě nevymřely. Dalším letním důkazem jest titul Jazz & Faust, který potěší hlavně netradičním příběhem s hraním za dvě postavy. Jak se povedla u nás vycházející počeštěná verze hry?

Magic: The Gathering Arena – recenze

Jak se vlastně recenzuje virtuální verze Magic: The Gathering? Mám se šťourat v nedokonalých, leč léty ověřených pravidlech nejpopulárnější sběratelské karetní hry světa, nebo jen zhodnotit jejich adaptaci do virtuální podoby? Těžká to otázka. Ale ať se na to díváte z kterékoliv strany, hlavní je, jestli to člověka nakonec baví. A toho člověka, který právě píše recenzi na Magic: The Gathering Arena, to baví náramně.

Quantum Break - recenze

Nezahrávejte si se strojem času! Není to poučka pro fiktivní dobrodruhy, kteří se vrhají do časových smyček kvůli více či méně chrabrým důvodům. Tahle rada patří především scenáristům, protože vytvořit solidní příběh o cestování v čase, aniž byste se dopustili logických nesouvislostí a recyklovali ohraná klišé, není nic snadného. Vývojáři z Remedy si ale věřili a zkusili to. A nevyšlo jim to.

Resident Evil Zero HD - recenze

Rok po Resident Evil HD Remaster vydává Capcom další zrestaurovaný zombie horor, kterým chce opět udělat radost především skalním fanouškům série. Řada z nich si ovšem díky remasteru zahraje RESI Zero vůbec poprvé, protože prequel prvního dílu vyšel ve své době exkluzivně pouze pro konzoli Gamecube a později i pro Wii. Je tedy otázkou, zda má třináct let starý titul i dnes co nabídnout nejenom fanouškům série, ale i novým hráčům.