| Autor: Nukem Publikováno: 26.července 2002 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Po vysušení nostalgické slzy v oku pak přichází racionálnější uvažování. Do popředí se dere stále kvalitnější render, některé hudební melodie by se daly klidně vydat jako samostatný soundtrack a tak hráči nezbývá, než si zvykat na lepší a samozřejmě to dělá rád. Zkuste si nyní pustit nějaký starší titul, na který rádi vzpomínáte a to hlavně proto, že v té době to byla prostě jednička. Možná vás překvapí, jak jste mohli obdivovat 256barevnou grafiku, mnohdy jakoby kreslenou v Paintbrushi a zvuky, které byste sami dokázali imitovat pomocí kuchyňského nádobí. Možná se i lehce pousmějete. • O pár let zpět A proč vlastně ten dlouhý úvod? Určitě se najdou tací, které z nějakého důvodu moderní adventury, nebo hry vůbec, příliš nelákají. Jeden z těch důvodů může být jednoduše ten, že díky slabšímu hardware si je prostě ani nemohou pustit. Právě pro takové z vás tu mám jeden tip. Až z Dálného východu k nám dorazila, nebojím se toho slova, zajímavá adventurka Jazz & Faust, která vzešla ze spolupráce firem 1C a Saturn Plus. Tato hra by se totiž dala zařadit mezi výše vzpomínané tituly, neboť sází více na příběh a jeho netradiční pojetí, než na dokonalý vzhled. 
zdroj:
tisková zpráva
Ačkoliv se grafika nevyhnula implementaci modernějších prvků, pozadí je renderované, zatímco postavy a pohyblivé předměty jsou polygonové. Funguje tu i jakési vyhlazování hran, avšak celkový vzhled hry zůstává - jak bych to řekl, abych neurazil - no více než klasický. Především je to dáno nízkým rozlišením hry 640×480 bodů, které je dnes jednoznačně nedostatečné. Na 15“ monitoru se to snad ještě dá vydržet, ale co takové 19ky a výše? Tady nepomůže ani vyhlazování, které je pochopitelně aplikováno jen na polygonové prvky. Ke cti naopak mohou přispět světelné efekty, jako lokální osvětlení, reálné stíny, či efekt horkého vzduchu nad realistickými plameny. Dobře je udělán kouř valící se z mnoha komínů, pěkné jsou i mraky na obloze, ale tady bych řekl, že jde o fotografii, stejně jako i v případě hor na pozadí. Co se týče zpracování samotného prostředí lze označit za dobré, mnohdy detailní a věrné. Řekl bych, že při tak nízkém rozlišení se autorům podařilo vymámit z grafiky maximu, kde asi nejlepší práci odvedli na přístavu Er-Elp. K jisté atraktivnosti přispívá i změna dne a noci, kdy se v určitém okamžiku setmí a vy budete procházet stejná místa, leč za světla loučí a olejových lamp. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Zvukový průměr Když už jsem tedy netradičně začal grafikou, navážu ještě zmínkou o zvukové stránce hry. Asi nikoho nepřekvapí, když řeknu, že hudební stránka hry nepřesahuje kvalit grafiky. Deset skladeb plus jedna titulní nedávají uchu příliš možností k požitku. Hudba působí spíše jako midi ukázky, přesně ve stylu her zmíněných v úvodu. Nečekejte tedy žádné monumentální dech beroucí melodie, ale spíše nevýrazné a snadno postradatelné skladbičky. Některé melodie mi hodně připomínaly Transport Tycoon DeLuxe :-) Nestává se mi často, abych hru slyšel ve více jazykových mutací. V případě J&F jsem díky firmě Cenega mohl kromě anglické okusit i českou verzi této hry, kde lokalizaci podlehlo jak textové, tak i mluvené slovo. Jelikož samotné dialogy nejsou příliš bohaté, ani nijak zvlášť komplikované, asi by se těžko při překladu dalo něco zkazit. Počet rozhovorů tu totiž představuje nutné minimum pro postup v příběhu. Všechny události mimo rámec děje jsou pro hráče zkrátka tabu. 
zdroj:
tisková zpráva
Je to trochu škoda, neboť, jak nám nedávno ukázala Syberia, mohou takové dobře zpracované mimodějové dialogy osvěžit atmosféru hry a hráč se může s hlavní postavou více ztotožnit. Na druhou stranu si díky tomu může hru vyzkoušet i začínající angličtinář, pokud ji nesežene ve svém rodném jazyce. Naši hráči však mají štěstí a tak před hraním nemusí z knihovny vytahovat slovník. V několika případech mi česká verze přišla dokonce přesnější a výstižnější než anglická, ale všiml jsem si asi dvou nebo tří případů, kdy byl trefnější naopak anglický text. • Hezky česky? Nyní něco k dabingu. I ten je důležitou součástí hry a jeho kvalita má pochopitelně vliv na celkovou hratelnost. Anglická verze The Watchmaker nedávno ukázala, jak by postavy mluvit neměly. Tady má J&F rozhodně navrch, i když slyšel jsem i mnohem lépe namluvené hry. Kvalita české verze je zkrátka dobrá, ale také se příliš nevzdaluje od té anglické. Jsou tu postavy lépe namluvené, ale najdou se i horší. Třeba u té anglické se mi líbil asijský obchodník s typickým východním přízvukem a dikcí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Tady by se patrně hodilo uvést nějaká jména, tak tedy alespoň hlavní postavy. Jazzovi propůjčil hlas Zdeněk Mahdal, který myslím daboval Eddie Murphyho v mnoha jeho komediích, zatímco Fausta si „zahrál“ Miroslav Táborský, jehož hlas si každý musí vybavit, když řeknu jména Holly a Červený trpaslík. Sami určitě uznáte, že oba pánové postavy ve zmíněných snímcích namluvili perfektně. To samé bude pochopitelně platit i pro představitele ostatních postav ve hře. Proč tedy hra není namluvena tak dobře, jako film? Mohu jen spekulovat, když řeknu, že v tom může hrát roli krátký čas na sžití se s postavou a příběhem. • Opět ve dvou Myslím, že je na čase, abych se už konečně dostal k příběhu a hratelnosti, neboť to je asi především hratelnost, na které autoři staví. Ve hře The Watchmaker jste záhady středověkého hradu řešili pomocí dvou postav, kdy každá měla svá specifika, takže v několika situacích to byla jen určitá postava, která mohla posunout děj vpřed. Zde, jak název napovídá, jde rovněž o dvě postavy, leč jejich zakomponování do příběhu je jiné. Podobně jako v Alone in the Dark IV totiž hru můžete projít za obě postavy. Přesněji řečeno, v AITD můžete, tady musíte. Je celkem jedno, se kterou postavou hru začnete, neboť po dokončení dané části hry se ocitáte vlastně na začátku a máte možnost si příběh prožít znova, avšak s mnoha změnami. 
zdroj:
tisková zpráva
Změny jsou pochopitelně především v postupu ve hře, který je dán různými zájmy obou postav. Jazze žene kupředu vidina zbohatnutí, Fausta zase zamilované srdce. Cíle postav jsou tedy různé, avšak svedou je nakonec vždy do jednoho místa. Rozdíly jsou samozřejmě i v prostředí, mnohdy s danou postavou navštívíte místa, kde jste s tou předchozí nebyli, jinde zase první hrdina stráví celý den, zatímco ten druhý se na stejném místě zdrží sotva pár minut.• Stejný cíl obou postav Teprve až když budete hrát druhou část, pak skutečně doceníte kouzlo dvojího přístupu. Navíc ve hře několikrát potkáte toho druhého, vytáhnete ho z bryndy, nebo jen prohodíte pár slov. Nakonec pak společnými silami dostanete cíle. Tady je vidět, že popisovat nějaký příběh je trochu složitější, neboť záleží na tom, s kým hru začnete. Proto si dovolím klasický popis příběhu vynechat, dost možná jste už o něm četli jinde a jen se zmíním, o společných rysech. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Oba aktéři se na začátku svých dobrodružství připletou k dvojnásobné vraždě, která se stala na ostrově Er-Elp. Jazz se o ní dozví chvíli po tom, co je propuštěn z vězení za pašování džinu po moři, Faust sem dokonce jednu z obětí dopravil na své lodi. Jejich společným cílem je pak chrám v Mrtvém městě, kde má být ukryt nesmírně cenný poklad. Jazz však sleduje stopy obětí i možných vrahů, Fausta vede do těchto dalekých končin láska k tajemné dívce, kterou potkal v Er-Elpu. • Příběh na jeden den Ačkoliv je tedy celkem jedno, s kým hru začnete, doporučuji, aby to byl Jazz. Jeho příběh je totiž jednak delší a hlavně o hodně záživnější. Faustův příběh připomíná, spíše než adventuru, pohádku „O kohoutkovi a slepičce“, kdy především v muslimském Khaenu musí lítat sem a tam, shánět jednu věc, aby získal druhou a tu vyměnil za třetí. Může se tedy stát, že ten, kdo začne s Faustem, se začne nudit dřív, než dorazí k Jazzovi. 
zdroj:
tisková zpráva
Tato nevyváženost jednotlivých částí se samozřejmě projeví i v délce hraní. Zatímco Fausta jsem měl hotového během dvou a půl hodinového, prakticky plynulého postupu, Jazz mi zabral dokonce šest hodin, včetně jednoho zákysu. Avšak až na toto jedno zaškobrtnutí (zkrátka tmavý monitor a přehlédnete to lehce :-), jsem hru prošel poklidně a bez obtíží (viz brzký návod). Je to dáno hlavně nízkou obtížností a především linearitou příběhu. Tedy abych se vyjádřil naprosto exaktně - jsou hry, kde lze udělat kupu věcí paralelně (The Watchmaker), pak jsou lineární hry, kde lze většinu kroků předvídat a hra je dělena na takové úseky, abyste v inventáři neměli nikdy příliš zbytečných předmětů (Syberia).• Nezakysnete No a pak je tu Jazz & Faust, kde je příběh doslova extra lineární. Ve své podstatě to znamená, že velmi mnoho akcí lze udělat až v daném okamžiku a to včetně sběru předmětů. Tak se stane, že budete celý den chodit kolem nějakého předmětu a nebudete jej moci sebrat, až nastane zlom a předmět je potřeba. Pak si pro něj teprve můžete doběhnout. Podobně je vám např. jasné, že víno koupíte u obchodníka, ale jelikož zde nejsou „výběrové dialogy“ (tedy nemůžete si vybrat z několika otázek tu, kterou potřebujete), zkoušejte na obchodníka klikat třeba padesátkrát, ale ten si bude stále vést svou. Nakonec musíte odběhnout několik obrazovek na tržiště, kde vám trhovec prozradí to děsné tajemství, že víno koupíte u obchodníka. Ten jej vám pak prodá. Podobných nelogických kroků je tu ještě více. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů Hádanky jako takové však nelogické nejsou. Naopak jsou velmi jednoduché a vzhledem i k nízkému počtu předmětů v inventáři nebudete mít problém na jejich řešení brzy přijít. Většinou jsou kroky předvídatelné, jen někdy se k řešení, které jste už odhalili, dostanete komplikovanější cestou, jak už jsem naznačil výše. K inventáři bych měl připomínku, že by mohl ukazovat všechny předměty najednou, jak jsme všichni zvyklí. Listování po jednom není příliš zábavné, hlavně když poslední sebraný předmět nenaleznete na konci řady, ale kdesi nelogicky uprostřed. Klíč, podle kterého se předměty v inventáři řadí, je mi dosud záhadou. Díky tomuto systému je ruční kombinování předmětů nemožné, někdy se ale udělá v inventáři samo. Nakonec bych ještě podotkl, že mi občas chybělo pojmenovávání aktivních míst při nájezdu myší. Někdy totiž není vůbec zřejmé, nad čím jste vlastně zaparkovali kurzor. Buď potřebný předmět zakrývá třeba vegetace, nebo tma, jindy jsou vedle sebe dva předměty a v prvním okamžiku nevíte, nad kterým se to tak marně pokoušíte provést určitou akci. • Stručný závěr 
zdroj:
tisková zpráva
Jak to teď celé vlastně vyhodnotit? Bezpochyby jde o zajímavý titul, jenž svoji grafikou připomíná hry, na které jsme si už před léty odvykli. Avšak z části je tento nedostatek kompenzován netradičním pojetím, kdy hru řešíte jakoby na dvakrát, ale často značně odlišně. Uspokojivé počeštění hry ji dává na naší domácí scéně mnohem větší šanci na rozšíření a to především do sféry začínajících adventuristů. Ti by se ale neměli zaleknout jejího vzhledu a nevýrazné hudby a soustředit se na příběh.Stáhněte si: Trailer (4 MB), Patch (644 kb) Související články: Novinky V České republice je už kompletně lokalizovaná verze Jazz & Faust v prodeji (info). V horizontu několika málo dnů přineseme kompletní návod na tuto adventuru a snad i jedno malé překvapení. |
| Nukem připravil: jd |
