Recenze

Agatha Christie: The ABC Murders - recenze

Vraždit se dá i podle abecedy. Ukázala to Agatha Christie v jedné ze svých nejlepších detektivek s názvem The ABC Murders, která se dočkala videoherního zpracování. Adventura od Artefacts a Microids však úplně nezazářila. Stát se legendárním Herculem Poirotem je sice velká čest, nicméně hra zklame linearitou a stereotypem. Belgičanovo charisma naštěstí zůstalo neotřeseno.

Warhammer: The End Times - Vermintide - recenze

Na černočerné obloze zlověstně plane chaotitový měsíc Morrslieb a jeho nazelenalý svit zvěstuje zkázu. Zhoubu, která postihne město Ubersreik, protože právě tam dojde k invazi skavenů, obyvatel podzemních tunelů, vražedné rasy krysích mutantů vzešlých z chaotitu. Skaveni věří, že vláda nad celým světem na povrchu je předurčena právě jim. Na vás a třech dalších hrdinech bude, abyste jim to v kooperativní akci Warhammer: The End Times - Vermintide rozmluvili.

Greyhawk - recenze

Jeden z prvních fantasy světů vytvořených pro stolní RPG Dungeons and Dragons se konečně dostal i na monitory našich počítačů díky nové hře The Temple of Elemental Evil od několika tvůrců Falloutu.

Emperor: Rise of Mid. Kingdom - recenze

Některé herní série jsou prakticky nekonečné, ale jen málo z nich si udržuje trvale vysokou kvalitu. A právě to je případ budovatelské strategie Emperor: Rise of the Middle Kingdom ze starověké Číny.

Ghostrunner – recenze nemilosrdného kyberpunku

Wake the fuck up, Ghostrunner

The Wolf Among Us: Episode 2 - recenze

Sebelepší kšandy našponované ze sebelepšího cliffhangeru jednou povolí. Premiérová epizoda The Wolf Among Us skončila napínavou scénou, kde jste rozhodovali o osudech dvou podezřelých, ale od té doby uplynuly už bezmála čtyři měsíce. Telltale, zřejmě kvůli simultánním pracím na třech dalších hrách (The Walking Dead, Tales from the Borderlands a Game of Thrones), vydání druhé epizody posunuli až na začátek února. Více než kdy dříve jsem tak ocenil kusé shrnutí předchozích událostí hned v úvodu, přesto mi nějakou dobu trvalo, než jsem se zorientoval a připomněl si, kdo je kdo, kdo co chce a proč někdo pohádkovým bytostem krade hlavy.

Warhammer Quest 2: The End Times - recenze

To takhle jednou kapitán, rytíř, temná čarodějka a elfí lučištník vejdou do hospody. A jelikož se nejedná o začátek povedeného vtipu, naše čtveřice usedne ke stolu, kde hodí řeč s vesničany. Jakže? Sužují vás monstra? Dobrá, podíváme se na to. Na cestě ke dveřím hrdinové možná zrekrutují někoho dalšího do party a hurá do kobek, čistit je od nestvůr. To je náčrt děje, který podbarvuje Warhammer Quest 2: The End Time. Je to bídné? Je, ale alespoň to nestojí v cestě alfě a omeze téhle mobilní hry – taktickým soubojům.

Imperium Romanum - recenze

"Nepsal jsi na to recenzi už předloni? Psal.“ Tehdy se téměř nerozeznatelná hra jmenovala Glory of the Roman Empire a toto je druhý bulharský pokus o vytvoření budovatelské strategie ze starověkého Říma.

Dead Rising (X360) - mega-recenze

Hororovým filmem Dawn of the Dead (Úsvit mrtvých) se inspirovala hra vyprávějící o zoufalém boji skupinky lidí uzavřených v supermarketu, kde se brání útoku stále narůstající hordy zombií. Čím je zajímavá plná verze?

Mass Effect - mega-recenze

Vychází nejzářivější hvězda v galaxii. Rozsvítila se u planety BioWare a posouvá styl vyprávění příběhů o světelné roky kupředu při skloubení RPG a lá Knights of the Old Republic s trendy z novodobých stříleček.

KoTOR 2: The Sith Lords - recenze

Zhruba rok po veleúspěšném sci-fi RPG Star Wars: Knights of the Old Republic příchází pokračování. Povedlo se mu ale udržet vysoko položenou laťku hratelnosti a přinést nějaká vylepšení? Zjistíte v první české recenzi...

Out There: Oceans of Time – recenze

Minimalistické, a přesto velkolepé vesmírné putování

Edge of Eternity – recenze rozporuplného JRPG

Z poloviny peklo, z poloviny ráj

God of War – recenze PC verze

I napodruhé obrovská pecka

Tales of Arise – recenze vynikajícího RPG

JRPG ve znamení kvalitní jistoty

Ghost of Tsushima: Director’s Cut – recenze

Samuraj dorazil na PlayStation 5 i s novým ostrovem

Empire of Sin – recenze mafiánské strategie

Hříchy manželů Romerových

Moons of Madness – recenze lovecraftovského hororu

Howard Phillips Lovecraft je takový otloukánek videoherního hororu a kdykoliv se objeví nový titul stavějící na jeho jménu, vyplatí se k němu přistupovat ostražitě. Pokud navíc do rovnice zamícháte tajemství, Mars a monstra, vaše skepse by měla dosáhnout kritických hodnot – a v případě Moons of Madness by nebyla nespravedlivá.

Call of Duty: Modern Warfare – recenze

Doutníkovým kouřem prosycené licousy a knír kapitána Price zmizely z našich životů před dlouhými osmi lety a leckdo by řekl, že právě někdy v té době skončila zlatá éra Call of Duty. Všechny možné vesmírné šarády nebo battle royale místo kampaně sérii posunuly... jinam, tam, kam se to mně osobně nezamlouvalo. Jenže ona se teď vrací. Spolu s Pricem. Spolu s příběhem. Spolu s moderní válkou.

Tales of Vesperia: Definitive Edition – recenze

Psal se rok 2008 a Microsoft se snažil za každou cenu prosadit na japonském trhu, jak jinak než licencováním exkluzivních práv na velké značky. Díky tomu se dostal k pěkné řadě RPG titulů, mezi kterými byla i série Tales of Vesperia. Ta se stala hitem ihned po svém vydání jak v Japonsku, tak i ve Spojených Státech. Hráči v Evropě ostrouhali a hry se dočkali až o celý rok později, zrovna v době, kdy v Japonsku vycházela rozšířená verze na PS3. Ta se však za hranice Japonska nikdy oficiálně nepodívala. Stejně tak se nikdy nepodívala na žádnou z digitálních platforem – až dodnes.

Pillars of Eternity II: Deadfire – recenze

Každé důležité rozhodnutí, každý krok novým směrem vyžaduje oběti. Vědí to hráči příběhových RPG, kteří se pravidelně potýkají se složitými etickými dilematy, a vědí to vývojáři, kteří hráčům takové pasti připravují. Pillars of Eternity II: Deadfire krok novým směrem úspěšně udělaly – ale zaplatily za něj daň, která se leckomu bude zdát až příliš vysoká.

Tower of Time - recenze fantasy RPG

Svět, do kterého tvůrci z nezávislého studia Event Horizon zasadili svou chytlavou směs RPG a real-time strategie Tower of Time, býval na stejných kolejích jako ten náš. Jeho fantasy rasy žily v osvíceneckém souznění a kvetoucí průmyslová revoluce přinášela první plody v podobě parních motorů a létajících strojů. Pak ale přišla magie.

Age of Empires: Definitive Edition – recenze

Vývojáře Age of Empires: Definitive Edition rozhodně nemůžete obvinit z toho, že svůj remaster dvacet let staré strategické legendy odflákli. Od základu předělaná grafika, opětovně nahraný soundtrack i částečná modernizace mechanik jejich snahu jasně dokazují. Jenže bohužel narazili na jeden zásadní problém. Nostalgická část mozku nám našeptává, že před dávnými lety byly hry lepší než dnes. Je to hloupost. Hry byly většinou horší, a remaster prvního dílu Age of Empires je toho názorným příkladem.

Middle-Earth: Shadow of War - recenze

Nasaďte mitrilové košilky a sedlejte orly, začíná další dobrodružná výprava do kraje, kde se snoubí šero se šerem. Stíny, které Mordor zahalily před třemi lety, se vrátily anebo vlastně nikdy neodešly. Zahnat je můžete přirozeně jedině vy, protože každý Temný pán potřebuje stejně Jasný protějšek. A jak jinak bojovat proti temnotě než systematickou likvidací skřetů. Stovek a tisíců skřetů. S pomocí svých vlastních skřetů. Middle-Earth: Shadow of War je totiž skutečně válka ve velkém.

What Remains of Edith Finch - recenze

Kdekdo tvrdí, že má v životě pech. Ale ruku na srdce, dokud si smůla nebrousí kosu, nestojí nářky za řeč. Své o tom ví virtuální rodina Finchových, která musela umřít, aby se narodilo jedno z nejpůsobivějších dramat mezi herními adventurami. V díle What Remains of Edith Finch se vžijete do role sirotka, hledajícího útěchu nad hroby svých předků, a čeká vás netypická hratelnost s dávkou srdceryvných emocí. Škoda, že učebnicový příklad dokonalé symbiózy hry a příběhu trvá tak krátce.

Call of Duty: Infinite Warfare - recenze

Snad okolo žádného jiného dílu Call of Duty se nestrhl po představení hry tak negativní poprask jako v případě Infinite Warfare. Zasazení do vesmíru a implementace kosmických bitev ve stíhačkách pohnula žlučí spoustě fanoušků, kteří nedokázali unést, že se jejich oblíbená série vyvíjí, zatímco oni pořád sedí ve stejném sklepě doma u rodičů. Pravdou nicméně zůstává, že tak provařená značka jako Call of Duty potřebovala nakopnout novým a zajímavým směrem – klidně rovnou do vesmíru.

Diaries of a Spaceport Janitor - recenze

Když vás hra postaví před situaci, že jste uvězněni na planetě, ze které se chcete mermomocí dostat, často vám také nabídne možnost se z daného místa prostřílet, svrhnout vládu nebo jinak změnit váš osud v trochu přívětivější. Ne však v Diaries of a Spaceport Janitor, kde pracujete jako uklízeč, a pokud se chcete z tohoto bohem zapomenutého místa dostat pryč, je čas si vyhrnout rukávy a dát se do práce. Odpadky čekají.

Baldur's Gate: Siege of Dragonspear - recenze

Datadisk pro staré dobré RPG Baldur’s Gate s podtitulem Siege of Dragonspear je jako sraz spolužáků ze základky po dvaceti letech. Budete nadšení z toho, že se po té nekonečně dlouhé době zase setkáte se všemi svými bývalými kamarády. Sednete si vedle Minsca, který si stejně jako při matice hraje se svým stupidním kvíkajícím hlodavcem (jak to, že ještě nepošel?). Proti vám se objímá třídní páreček, Khalid s Jaheirou. Trochu stranou na celou tu veselou sešlost zírá věčně opruzená a popudlivá Viconia. A vy srkáte alkohol ze sklenice a máte radost, protože se vůbec nezměnili. Všechno je tak, jak si pamatujete. Tak, jak to má být.

Game of Thrones – recenze 6. epizody

Pět epizod za námi, před námi už jen finále a ve vzduchu visí stále několik tíživých otazníků. Dokázala se s nimi závěrečná epizoda vypořádat? Někdy ano, někdy ne. A třebaže je co vytýkat, závěrečný výlet za zbídačeným rodem Forresterů má větší spád než kterákoli z předchozích epizod.