Recenze
Aquanox Deep Descent – recenze podmořské střílečky
20. 10. 2020
|
Patrik Hajda
Nedovařený návrat legendy
Xenoblade Chronicles: Definitive Edition – recenze
28. 5. 2020
|
Pavel Skoták
Návrat kluka s obřím mečem
Ori and the Will of the Wisps – recenze
10. 3. 2020
|
Jan Slavík
První dobrodružství zářivého ducha lesů Oriho přišlo před lety vcelku nenápadně, ale okamžitě se vyšvihlo mezi nejsilnější žánrovky vůbec. Určitě jsem proto nebyl sám, kdo se pokračování nemohl dočkat daleko víc než řady jiných, větších a prominentnějších titulů. Čekání je u konce, vůle bludiček je konečně tady a... Stálo to za to. Jsem spokojený. Ale ne úplně se vším.
Crash Team Racing Nitro-Fueled – recenze
1. 7. 2019
|
Adam Homola
Luxusní remake zábavné hry? Příliš striktní oldschool titul, co neurazí ani nenadchne? Crash Team Racing Nitro-Fueled bych mohl popsat oběma způsoby. Vývojářské studio Beenox se s tím vůbec nepáralo a odvedlo podobně kvalitní práci jako jejich kolegové z Vicarious Visions v případě populárního Crash Bandicoot N. Sane Trilogy.
Ultimate General: Civil War - recenze
7. 9. 2017
|
Mars Vertigo
Manassas, Shiloh, Antietam, Chancellorsville, Fredericksburg, Chickamauga či Gettysburg. To jsou jen některá z dlouhého výčtu míst, nesmazatelně vepsaných šarlatovým inkoustem do kroniky nejkrvavějšího konfliktu amerických dějin. A ať už jsou vaše sympatie na straně Yankeeů v modrém, nebo rebelů z Dixielandu, tato strategická simulace legendárního konfliktu Jihu proti Severu zaručeně potěší srdce nejednoho klávesnicového generála. Dynamická kampaň vám umožní tažení v čele vojsk konfederace či unie napříč celým obdobím americké občanské války. Tady to znamená účast ve více než padesáti provázaných historických (a hypotetických) bitvách, přičemž řada z nich je přístupná i v samostatných scénářích.
Aven Colony - recenze
25. 7. 2017
|
Ondřej Švára
Jednou bude lidstvu ve Sluneční soustavě těsno a dojde na scénář z budovatelské strategie Aven Colony. Děti našich dětí v ní osidlují planetu kolem vzdálené hvězdy ve výpravném herním sci-fi s nápaditým řízením kolonie a novým pohledem na život v souladu s exotickou přírodou. Až na drobné vady v ovládání, přehlednosti a příběhu je Aven Colony příklad hry, která vkusně modernizuje svůj žánr.
Stardew Valley - recenze
14. 3. 2016
|
Jan Slavík
Když se řekne farma, statek, lidé si často představí brčálově zelené louky, permanentně blankytnou oblohu, vše se lesknoucí čistotou a stáda usměvavých zvířátek, jejichž hnůj mizí jaksi tak nějak sám. Podobně s myšlenkou nakládají v podstatě i všechny hry, které se nějakým způsobem zaměřují na zemědělné snažení. Stardew Valley v tomto ohledu není výjimkou, ale nenechte se mýlit, nejde o kritiku. Těžko totiž vzpomínat, kdy tu naposled bylo něco tak komplexního, tuze návykového, a navíc s tak milou a příjemnou atmosférou.
Homeworld: Deserts of Kharak - recenze
27. 1. 2016
|
Lukáš Grygar
Kdy naposledy se vám hra rozležela v hlavě natolik, abyste před usnutím zavřeli oči a viděli její grafiku nebo slyšeli její zvukovou kulisu? Dumám, čím přesně se to podařilo té, jejíž titulky zrovna doběhly. Patnáct hodin na planetě Kharak mi tamní písečné pláně vpálilo do duhovky, jako to umí slunce nad skutečnou pouští. A zvuk? Slyším komunikaci svých jednotek - nepodmíněnou kliknutím, ale přítomností v sice virtuálním, leč konkrétním prostoru.
Endling – Extinction Is Forever – recenze dojemného liščího boje o přežití
18. 8. 2022
|
Šárka Tmějová
Až tam nezbyl žádný
The Good Life – recenze novinky od slavného Sweryho
20. 10. 2021
|
Pavel Skoták
Japonský kočkopes ve staré dobré Anglii
Vaporum: Lockdown – recenze slovenského „akčního dungeonu“
20. 7. 2021
|
Jan Hrdlička
Přenosný výlet do steampunku
Paradise Lost – recenze zahozené příležitosti
24. 3. 2021
|
Pavel Makal
Polské dítě v nacistickém bunkru
Pokémon Mystery Dungeon: Rescue Team DX – recenze
9. 3. 2020
|
Pavel Skoták
Pokud jste ochotní věřit na zázraky, tak je dost možné, že existuje něco jako vaše duchovní zvíře. Co se ale stane, když na základě testu osobnosti vychází, že jste neurotický, občas trošku pomalejší a věčně otrávený člověk s chronickou migrénou? V našem světě bychom asi těžko našli podobný typ zvířete. Naštěstí jsou tu ale noví pokémoni, kteří vám (mně) jako ideálního parťáka určí Psyducka. Zasmál jsem se. Zasmál jsem se nahlas.
Blacksad: Under the Skin – recenze
2. 12. 2019
|
Zbyněk Povolný
Blacksad je výborný komiks, který v roce 2012 získal cenu Fabula Rasa v kategorii nejlepší komiks a nejlepší kresba, a po vzoru povedené adventury The Wolf Among Us od zaniklého studia Telltale si tenhle panteří detektiv ze staré školy brousí drápky i na videoherní médium. Vaškovy dojmy z Gamescomu ve mně moc nadějí nevzbuzovaly a po dohrání musím bohužel konstatovat, že se s chutí vrátím ke knižní verzi a na tu herní radši zapomenu.
Crackdown 3 – recenze
12. 3. 2019
|
Patrik Hajda
Byly časy, kdy jsem se jako fanoušek prvních dvou dílů městské akční série Crackdown těšil na další pokračování. Tyto časy skončily už dávno, protože nadšení postupně opadlo vlivem neustálých odkladů a ztráty důvěry v samotný projekt. Proto byla má očekávání velmi nízká a hra mohla jedině překvapit. Vyplatilo se nakonec dlouhé čekání na Crackdown 3? Ne, nevyplatilo.
The Bard's Tale IV: Barrows Deep - recenze
9. 10. 2018
|
Vilém Koubek
Studio inXile Entertainment se prostřednictvím crowdfundingu pokusilo oživit osmdesátkovou RPG sérii The Bard's Tale. Pomocí moderních technologií chtělo stvořit plnohodnotné pokračování, které by kvalitou sneslo srovnání se svými předchůdci, ale zároveň zcela neodradilo moderního „neotrlého“ hráče. Výsledek s názvem The Bard's Tale IV: Barrows Deep je do jisté míry rozporuplný, staromilcům však udělá radost.
Moonlighter - recenze
19. 6. 2018
|
Jan Slavík
Jak to, že když v RPG zajdete do obchodu, vždycky dostanete nabídku nových zbrojí, zbraní a lektvarů? Kde se berou? Že by si je prodavači sami vyráběli kadencí dvaceti kusů za odpoledne? Co vás nemá, po nocích prolézají kobky a bojují s monstry, aby pak přes den měli výbavychtivým hrdinům co nabídnout a tím odlehčit jejich naditým měšcům. Alespoň tedy v akčním rogue-lite lehce RPG obchodním manažeru Moonlighter od studia Digital Sun.
Echo - recenze
30. 9. 2017
|
Ondřej Švára
Ze stázového spánku se probouzí hrdinka En a touží oživit duši někoho, kdo neměl umřít. Podniká proto záchrannou misi na podivuhodnou planetu ve skvěle odvyprávěné sci-fi adventuře, kterou zdobí netradiční hratelnost. Umělá inteligence se v ní učí od samotného hráče! Některé nápady ale potřebují uzrát a Echo si vybralo daň projektu, který je spíš než zábavnou hrou pouhá sonda do neprobádaných končin herního designu. Byla čest tuhle hru hrát, ale nikoliv slast.
Yooka-Laylee - recenze
5. 4. 2017
|
Ondřej Švára
S elánem a novými nápady se před pár lety podruhé narodily klasické plošinovky. Nyní jsou na řadě i jejich trojrozměrné verze. Třeba Yooka-Laylee, která oživuje pozapomenutou zábavu z Nintenda 64. Moderní vzhled a čerstvý obsah ji nicméně neuchrání od pověsti kopie kdysi oslavované 3D plošinovky Banjo-Kazooie. Pusťte se do akce, jen pokud od her nežádáte originalitu.
Ghost 1.0 - recenze
30. 10. 2016
|
Ondřej Švára
Hrám neškodí, když se v nich spojí tradice a moderna. Může jim to přinést ověřenou herní mechaniku a zároveň svěží nápady. Příkladem dobré mezigenerační symbiózy je sci-fi arkáda Ghost 1.0, která se inspirovala nejlepšími plošinovkami minulosti, ale nebrání se ani novým myšlenkám. Díky tomu vás dosyta pobaví proměnlivým herním tempem, nelineárním prostředím, velkorysým zdokonalováním hlavní postavy i fajn příběhem. Zamrzí pouze nevyrovnaná obtížnost a jeden malý přehmat v herní mechanice.
Pavilion - recenze
7. 10. 2016
|
Ondřej Švára
Nezávislé hry přímo vybízí k experimentům. Přestože řada z nich skončí fiaskem, geniální špička ledovce za tento druh tvorby jistě stojí. Zrovna Pavilion je jedna z těch her, na které se v dobrém slova smyslu nezapomíná. Logická plošinovka láká unikátní herní mechanikou, avantgardním prostředím a její soundtrack se hodí dokonce i k relaxaci. Ačkoliv první ze dvou naplánovaných epizod skončí příliš brzy, i tak dokáže Pavilion okouzlit.
Poly Bridge - recenze
30. 7. 2016
|
Ladislav Loukota
Kdo v mládí nestrávil alespoň pár (desítek) hodin se starým Bridge Builderem, ten jakoby nebyl. Jeho duchovních nástupců dnes existuje celá kopa, na Steam nejnověji po dvouletém předběžném přístupu dorazila i plná verze nejnovějšího z nich, titulu jménem Poly Bridge (Steam). Jak moc se však tento liší od jiných konkurentů?
Clash Royale - recenze
11. 7. 2016
|
Jan Hrdlička
Rodokmen. V herním průmyslu se na něj dá jako v málokterém jiném odvětví. Historie ukázala, že talentovaní tvůrci jsou schopní opakovaně vytvářet hity, které se u hráčů těší velké oblibě. Naopak rozporuplný titul zpravidla vede k zaškatulkování vývojářů jako “těch špatných”. Někdy se nicméně na rodokmeny spoléhat prostě nelze. Studio Supercell možná stojí za Clash of Clans i Hay Day, masivními mobilními stroji na peníze. S Clash Royale je to ale jinak. Propojení pravidel MOBA her se zásadami tower defense žánru je totiž trefa do černého.
Punch Club - recenze
30. 1. 2016
|
Pavel Skoták
Pouliční rvačka, o které si člověk myslí, že ji zdárně vyhrál. V tom se objeví tajemná postav a vystřelí. Jeden ze zúčastněných umírá s kulkou v hrudi, čemuž přihlíží dotyčného syn. „Ještě než umřu, chlapče, musíš mi něco slíbit. Stane se z tebe labilní mladý muž posedlý fitkem. Budeš brát steroidy, které tě připraví o rozum. A chraň bože, abys vedl i normální život!“ Vítejte v Punch Clubu.
Lost Ember – recenze nádherného zvířecího dobrodružství
4. 12. 2019
|
Pavel Skoták
Většina příběhů je už v dnešní době větší či menší kopírka něčeho, co se dochovalo od počátku písemnictví. Najít zcela originální motiv je prakticky nemožné, a tak nám nezbývá než se pokusit alespoň o originální pojetí. Proto autoři stále častěji sahají po hrdinech, kteří nejsou, aspoň na první pohled, lidé. Naštěstí nám příroda nadělila velké množství nádherných zvířat, která je snadné přenést do role filozofujících a trpících charakterů, aniž by musela mluvit. Stačí vzít takového vlka a zasadit ho do dechberoucího světa. Na úspěch je zdárně zaděláno.
Old Man's Journey - recenze
24. 7. 2017
|
Jan Hrdlička
Když vám prozradím, že Old Man's Journey vypráví příběh starce, který jednoho dne popadne svůj batoh a vydá se na cestu krajinou, v lepším případě si řeknete, co je to probůh za hru. V tom horším mi začnete spílat, co si to vymýšlím za blbé vtipy. Když ale přihodím, že tvůrci ze studia Broken Rules (Secrets of Rætikon) přivedli tuhle premisu k životu s pomocí fantastického výtvarného umění, přihodili dojemné vyprávění a celé to zabalili do výborného kapesního vydání, možná že leckdo z vás zpozorní.
Epistory: Typing Chronicles – recenze
7. 1. 2017
|
Honza Konfršt
Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych mohl propadnout výukovému programu psaní na stroji. Ale stalo se, protože pohádkový příběh Epistory - Typing Chronicles zpracovává výuku psaní na stroji kouzelným a netradičním způsobem.
Through the Woods - recenze
20. 11. 2016
|
Pavel Válek
Through the Woods je ambiciózní titul skupiny norských studentů, který se z původně školního projektu dokázal s pomocí Kickstarteru a následně i vydavatele dostat až na obrazovky našich počítačů. V roli vyděšené matky se vydáváte hledat ztraceného syna do hlubokých lesů severního Norska, kde budete postupně odkrývat různá tajemství.