Po první spršce zpráv z Game Informeru, které si můžete přečíst zde, vám nabízíme další střípky informací, které se týkají chystaného Zaklínače 3, nesoucího podtitul Divoký hon. Jak už bylo řečeno, Geralt bude v trojce unaveným vědmákem, který má plné zuby politiky a ztrácení přátel. Což neznamená, že se mu snad hodlají podobné problémy vyhnout. Nilfgaard pokračuje v expanzi, severské státy se moc nemají k tomu, aby se nerubaly mezi sebou, a pak je tu Divoký hon... Právě ten bude pro Geralta klíčový, ostatně ne nadarmo se po něm hra jmenuje. Pokud jste nehráli dvojku a chystáte se, možná tenhle odstavec přeskočte, protože obsahuje pár spoilerů. V článku o Zaklínači 3 se píše, že Geralt hledá svou dávno ztracenou lásku, čarodějku. Což nebude Triss, ale Yennefer. Původně ji pohltil Divoký hon, houfec přízraků, které unáší lidi a přidávají je ke svému zástupu ženoucímu se po nebesích. Po „smrti“ Hon pohltil Yennefer, za níž se Geralt nabídl a převzal její místo v přízračné armádě. Projevilo se to amnézií obou milenců, ale Geralt už má v trojce zpátky paměť a tak je velmi pravděpodobné, že na stará kolena Yennefer hledá.

Dostat z Cevata Yerliho, nejukecanější osoby Cryteku, která v míře opakujících se témat asi předčí i Petera Molyneuxe, něco jiného, než básnění o tom, jak free-to-play povede k lepšímu světu, zániku hladomoru a světovému míru, je těžké. GameTrailers se to ale povedlo a vyzpovídali jej v tomto videu, kde došlo i na lehce(?) kontroverzní téma – a tím je fakt, že bez DX11 si Crysis 3 na PC prostě nezahrajete (viz zveřejněné nároky). Tečka. Pokud jste v to snad doufali stylem „jen to tam zapomněli napsat“, tak vězte, že nezapomněli. Na jednu stranu je bezesporu kladným faktem, že hra bude využívat DX11, protože záběry z ní vypadají opravdu skvěle. Bude zjevně (snad) tím, co Crytek slibuje, tedy graficky nesmírně pokročilým titulem. Bohužel ale jaksi není jasné, proč je cenou za tohle fakt, že hráči se slabším hardwarem a DX10 kartami si prostě titul nezahrají. Yerli se v rozhovoru krásně rozplývá nad tím, že hráčům dají přesně to, co chtějí a že technická úroveň hry bude špičková. To ano. Jasně deklaruje svou lásku ke komunitě a zdůrazňuje, jak super bude grafika Crysis 3. Ale...

Tiskovka Sony na GamesComu určitě nepatřila k vrcholům výstavy. Nicméně nedá se říct, že by nepřinesla několik zajímavých informací a pár nových her, byť nejde o nějak převratné tituly. Oproti E3 se lišila hlavně tím, že se opravdu hodně věnovala PS Vita a snažila se napravit svou pošramocenou čest ohledně tohoto handheldu. Souhrn toho, co se na toskovce představilo a oznámilo najdete spolu s průběžně doplňovanými videi uvnitř článku. PS Vita a novinky kolem níOsobně považuji za klíčovou informaci, která byla jen tak letmo zmíněna, tolik očekávaný příchod klasik z PS One. Ty by se měly v nabídce handheldu objevit 28. srpna, což je skoro za rohem. Sice to mělo být od startu handheldu, ale lepší pozdě, nežli nikdy. Detaily ohledně Call of Duty: Black Ops Declassified. Hra se bude časově odehrávat mezi prvním a druhým Black Ops. Hra bude využívat dotykového displaye, ale samotný trailer, který se snad brzy objeví, nic extra neukázal. Ale vzhledem k tomu, jak moc tato platforma potřebuje nové hry to je stejně plus. Najdeme zde i multiplayer 4vs4 hráči a módy jako Team Deathmatch nebo Kill Confirmed. Hra vyjde i se speciálním bundlem Vity.

Pokud nevíte, kdo je Warren Spector, jste vlastně živoucím argumentem, který by mohl právě Spector ve své snaze využít. Oč jde? Tento, bez nadsázky legendární, vývojář, který stojí za několika Ultimami, Deus Ex 1 i 2, či Thiefem se nyní rozpovídal na téma herní historie. Či spíše její neexistence. Tedy, ne že by hry neměly historii, ale dle Spectora ji jaksi zapomínáme zaznamenávat. „Starší média, jako je film a televize, se objevily v době, kdy se historikové a akademici snažili zaměřit na vytváření kánonu pro ně významných děl a významných lidí. Videohry se ale zrodily v době, která byla otevřena novým nápadům, novému smýšlení, novým médiím“. Nedává vám to zatím smysl. Nebojte, Spector svou myšlenku rozvinul. Spector totiž poukazuje na fakt, že první filmová a televizní díla jsou velmi často zapomenuta a ztracena právě kvůli tomu, že se akademici odmítali věnovat těmto novotám, které nestojí za nějakou archivaci. Ale my nyní, pokud si to uvědomíme, máme šanci právě hry a počátky průmyslu ještě zachytit a dostat do pomyslných kronik.

Pokud byste se báli toho, že chystaný XCOM od Firaxisu znesvětí odkaz původního X-Comu/UFO, zkuste věřít vývojářům, kteří se zaklínají, že tomu tak nebude. Naopak, ač zde bude dost změn a hra bude samozřejmě přizpůsobená ovládání na konzolích, zjednodušení nečekejte. Ostatně, ne nadarmo je prý nejtěžší obtížnost nazvaná „Classic Mode“. A co se týče PC, hra bude mít pár bonusů vyplývajících ze specifik platformy. Změny však hra přinese - musí jít trošku s dobou. Dojde třeba k pozměnění systému tahů. Už nebudete počítat akční body, ale každá jednotka bude mít dvě fáze – pohyb a střelbu. Co se týče typů střelby, bude hra vycházet z povolání vojáka a jeho levelu, kdy se bude učit nové triky. Povolání budou tři – heavy, support a sniper a to, jakou bude voják hrát roli, si určíte sami, protože každý voják k vám přijde jako zelenáč, jehož postupně profilujete v průběhu času. Sniper se kupříkladu bude moci naučit Aquad Sight, díky němuž bude moci střílet na kohokoliv, koho vidí člen týmu. Nebo se naučí Snap Shot, což mu umožní vystřelit i při pohybu, což normálně se sniperkou nepůjde. Už sebou nebudete tahat náboje, nicméně nabíjet budete muset. Protivníci na tom ale nebudou o nic hůře, spíš naopak.

První novináři měli možnost si zahrát dvě mise z druhé kapitoly StarCraft II s podtitulem Heart of the Swarm a i přes velkou míru tajnůstkářství Blizzardu ohledně detailů zápletky tu máme více než hrstku informací. Kupříkladu pořád nevímem co se s Kerriganovou stalo po konci Wings of Liberty, ale máme jistotu, že je naživu a vyznává nový styl. Na sobě má uniformu Ghostů, na hlavě dredy evokující zergská chapadla a v hlavě touhu sjednotit rozprášený Swarm, který je cílem lovců ze strany Lidí i Protossů.Právě sjednocení Zergů pod zástavou Kerriganové je zřejmě hlavním motivem dvojky. „Zergové jsou obecně viděni jako jedna entita s úlovou myslí a přitom mají velitele, jejich podřízené velitele a individuálně tíhnout k tomu sklonit se před silnějším, ať už je to Overmind nebo Královna čepelí. Nikdy ale nebyla jejich identita zkoumána skutečně detailně. Tohle je naše šance prozkoumat jejich každodenní život a uvidíme, jaká schizmata v jejich společnosti vznikla,“ zní z Blizzardu.

Zatímco se nevlastní bratříček retro sci-fi akce Resistance, Killzone 3 (recenze), chystá na svůj start koncem měsíce, beznadějný boj lidstva proti Chimérským potvorám má ještě čas, a tak se mohou dráždivě vypouštět střípky o ději a hratelnosti. S čerstvými dojmy a informacemi z rozhovoru s šéfem komunitní sekce, Ryanem Schneiderem se podělili kolegové z VG247 a rozhodně vrhli v plen zajímavé střípky. Jak už jsme dříve informovali, trojka se odehrává čtyři roky po událostech druhého dílu (recenze), tedy léta páně 1954 a hlavním hrdinou je Joe Capelli, který převzal štafetu od Halea. Pokud byste čekali, že se lidstvo v boji proti Chiméře nějak činilo, budete zklamáni. Prezident ve stíhačce nedorazil, Michael Bay se nenarodí, lidstvo prohrálo. Populace se drží tak na jedné desetině a ta desetina se zoufale snaží schovávat před všudypřítomnými mimozemšťany. Capelli vede jednu z takových malých komunit v Oklahomě, jenže nic netrvá věčně a mimozemšťané odkryjí i tuto smečku homo sapiens. Capelli prchá a vydává se do New Yorku, mimo jiné i proto, že potřebuje lék na mimozemský virus.

Taky už hrajete? My jsme v tom až po uši. Nejen že někteří členové redakce před sebou pořád tlačí The Evil Within 2 a Gran Turismo Sport, nemluvě o dalších starších hrách, na které prostě nebyl čas. Stejně jako se vším ostatním, i my jsme si museli zvolit jasné priority a tak třeba Vašek hraje Wolfensteina, Adam Maria, Aleš Assassína a Patrik... Ten odjel do Německa očumovat deskovky. Ale nebojte se, my ho příští týden zapřáhneme, ostatně na Maria si brousí zuby už nějakou dobu. Herní sezóna tak jede v plném proudu a to nás pořád ještě čeká nové Call of Duty, Need for Speed, druhý Battlefront a pak krásná prosincová tečka za celým rokem - Okami HD. Jednoduše se v příštích dnech a týdnech nudit nebudeme.

Změny v redakci Games.cz jsme sice oznámili už před týdnem ve Fight Clubu, ale teď vám je rádi představíme znovu, a hlavně v ucelené formě textového oznámení. Šéfredaktorskou pozici po Petrovi přebírá Aleš Smutný, zatímco Petr zase na pozici šéfa redakcí a produktu Tiscali střídá Martina. Více informací už najdete v článku níže. Vedle našeho menšího redakčního kolečka se prostřídaly pozice i v Sony, odkud odchází veterán Andrew House. A když už jsme u toho PlayStationu, věděli jste, že konzole už umí česky? Nenechte si ale ujít ani novinky o Assassin's Creed Origins, Mount & Blade II, RollerCoaster Tycoon nebo nové hře od Amanita Design - Chuchel. Zkrátka a dobře, je co číst a na co koukat, tak hurá do toho.

Společně s první dávkou informací o Assassin's Creed III se samozřejmě v myslích mnohých objevila i otázka, zda už se tahle série obsahově nevyčerpala, potažmo, zda není to, co zatím o třetím dílu víme, důkazem onoho vyčerpání. Podle Tonyho Keye, senior viceprezidenta Ubisoftu určitě ne. Nicméně, nebude na škodu jeho vyjádření podrobit bližšímu zkoumání. Není třeba se věnovat tradičním prohlášením, dle nichž jde o největší projekt v historii Ubisoftu, potažmo jak moc úsilí do vývoje hry bylo vloženo. Co se týče oné „únavy“, dle Keye není nic takového na místě. Proč? „Pro tuhle hru máme nového hrdinu, novou technologii, nový setting a mluvíme tu o zcela nové části historie, kde jsou zbraně, masivní armády a koloniální Amerika, k níž se váže mnoho věcí i z Evropy“. Key ještě pokračuje: „A náš hrdina je zcela skvělý. Je unikátní: napůl Brit, napůl Mohawk. To nám umožňuje přidat mu hodně skvělých atributů. Má nějaké typické zbraně původních obyvatel Ameriky, ale také ví, jak zacházet s pistolí“. Navíc, dle Keye samozřejmě musí vždy vydavatel počítat s tím, že by se mohla značka zajíst spotřebiteli. Ale dle něj to tady prostě nehrozí. „Musíte se samozřejmě snažit nevydávat tu samou hru každý rok. Musíte přinášet něco nového. S třetím Assassinem tohle nehrozí, ta hra je celá nová“.

Game Informer přišel s prvními informacemi (nomen omen) o Assassin’s Creed: Revelations a i když bychom uvítali víc postřehů o samotném prostředí, tak se na základě prvních zkazek o herních mechanismech rozhodně máme nač těšit. Faktem je, že Eziovi bude přes padesát a šeď mu notně postříbří bradku. Mimochodem, asi se vám budou různí lidé snažit nakukat, že na renesanční dobu už je nad hrobem a „přesluhuje“ - většinou totiž vychází z průměrného dožití, které je zkreslené velkou úmrtnostní dětí. Pokud jste však byli z dobré (čti bohaté) rodiny a udržovali se v kondici, padesátka nebyl žádný zázrak. A tohle všechno Ezio splňuje. Takže je milé, že konečně budeme hrát zase za někoho, kdo nesrší mladickým nadšením. Ale jako Snake v MGS4 také skomírat nemusí.Je jasné, že se podíváme do Istanbulu, ale tvůrci slibují i výlet do Kapadokie, území na východ od západního pobřeží dnešního Turecka. Je to velmi hornatá oblast s architekturou, která odpovídá popsanému prostředí. Takže pro potřeby hry nabídne spoustu lezení, převisů, vysokých věží, hradeb - zkrátka členitých sekvencí. Co se týče samotného Istanbulu, který už v té době patřil k Osmanské říši, zdá se, že se budeme nacházet v roce 1509 plus mínus pár let (podle tvůrců bude Eziovi něco přes padesát a narodil se 1459). To by spadalo do přelomu vlády Bajazída II. a Selima I.

Je tomu už skoro šest let, kdy se universem World of Warcraft převalila epická událost, kterou tvůrci rozhodně v plánu neměli, a která ukázala krásu lidské nepředvídatelnosti i další možnosti využití her. Tehdy byla do hry uvedená nová raid instance Zul'Gurub a v ní boss Hakkar, který kolem sebe šířil nákazu, jež debuffovala a hlavně způsobovala zranění. Neměla se nikdy dostat z dungeonu, protože hráči buď zemřeli během boje (a tak se vyléčili) anebo zabili Hakkara a tím kouzlo na sobě zrušili. Jenže se našli i tací, kteří prostě před Hakkarem zdrhli a na sobě nesli onen veselý mor. Ten se šířil kontaktem a za chvíli byl Azeroth pod útokem. Postavy na nízkém levelu nákaza zabíjela hned a těm na úrovních vyšších silně znepříjemňovala hraní.Celá kauza se stala zajímavou i pro výzkumná oddělení, protože hráči reagovali na epidemii tak, jak by asi reagovali lidé v reálném životě. Kupříkladu se nejprve běželi podívat „co se děje“ a po prohlédnutí se začali strachovat. Mezi vědci, kteří se na případ vrhli, je i Nina Feffermanová. Ta od té doby zkoumá možnosti aplikace modelů epidemie ve virtuálním prostředí a se svými poznatky se podělila i na Game Developers Conference: „World of Warcraft byl unikátní svým složením. Nebyla to typická skladba hráčů: byli zde vojáci, politici, školáci, matky... lidé ze všech oblastí společnosti. To ze hry udělalo perfektní nástroj pro studování chování při epidemickém poplachu“. Že nemůže hra nasimulovat reálné chování? Kdepak.

Nejplodnější rok za dlouhá léta?

Pečení a dušení

Housemarque vs. poncle

Čeká nás pekelně silný ročník

Kostičky do vany i sprchy

Koření musí proudit!

Každý den může být dnem boje za svobodu

Vajíčka, vajíčka pro všechny!

Stejný svět, jiný žánr

V rozhodování nejsme jednotní

Milovaná série okem současného hráče

Kdo sbírá bodíky po vydání

Který heretik nehrál vůbec nic?

„Co bych si měl/a zahrát za hru, když hry vůbec nehraju?“ Je to otázka, se kterou se od našich přátel a rodinných příslušníků setkáváme poměrně často a není zas tak snadné na ni odpovědět. Jaká je ideální vstupní brána do světa počítačových her pro ty, kteří doteď hráli akorát Solitaire, Hledání min nebo s trochou štěstí nějaké staré Sims?

Jednotlivým žánrům herního průmyslu vládnou železnou pěstí těžko porazitelní obři. Když se řekne týmová střílečka, hned vás asi napadne Overwatch nebo CS:GO. Když se řekne battle royale, vytane vám na mysli nejspíš Fortnite. Kartičky: Hearthstone. Fotbal: FIFA. A tak dále. Nám se ale občas líbí menší, méně úspěšné projekty, o kterých se zas tolik nemluví. Pokud vás zajímá, kteří mrňousové podle názoru naší redakce prostřelili obrovi lebku prakem, čtěte dál.

Vánoce se děsivým kvapem blíží, Santovo hororové „Ho ho ho!“ se už rozléhá krajinou, Jezulátko spřádá pomstu těm zatraceným Římanům pomocí dárečky poblázněné armády dětských otroků a my se do toho chaosu samozřejmě musíme vmísit taky. Stejně jako loni vám v několika článcích doporučíme to, co byste mohli dát pod stromeček svým blízkým – případně sami sobě, jen tak, pro radost. Začínáme klasikou: počítačovými hrami.

Máme rádi české hry. Rádi o nich informujeme, rádi je hrajeme, a tak nás napadlo, že by nebylo od věci zjistit, které z nich jsou u nás v redakci ty nejopěvovanější. Každý z nás dal dohromady vlastní žebříček deseti nejoblíbenějších her. Šest vzniklých žebříčků jsme následně porovnali, obodovali a vytvořili z nich jeden redakční výběr toho nejlepšího, co nám za svou historii dala česká scéna.

Málokdo dneska hraje špatné hry. Nabídka těch dobrých je zkrátka až příliš bohatá. Občas se donutíte hrát nějakou průměrnou, když už jste si za ni zaplatili, zřídkakdy vás u sebe možná udrží i nějaká podprůměrná, pokud ji táhne silná značka nebo návykovost. Ale opravdové herní katastrofy pomalu mizí z hráčského diskurzu. V redakci jsme se tedy rozhodli, že si nostalgicky zavzpomínáme na ty nejhorší příšernosti, co nám kdy zašpinily harddisk.