Články

Čtvrteční vernisáž

    Unreal Tournament 2007  ||  Battle for Middle-Earth 2  ||  Splinter Cell Double...

Sobotní módní přehlídka

    Dungeons & Dragons Online  ||  Trackmania Sunrise eXtreme  ||  Officers galerie ...

Středeční nášup screenshotů

    Hitman: Blood Money galerie  ||  The Matrix Online galerie  ||  Pathologic galerie ...

Ohlédnutí za našimi nejočekávanějšími hrami roku 2019

Před mnoha a mnoha měsíci, v pochmurném, mrazivém lednu letošního roku, jsme v redakci dali hlavy dohromady a vytvořili seznam her, které si v roce 2019 určitě chceme zahrát. A vzhledem k tomu, že se tento rok chýlí ke konci, můžeme začít bilancovat. Některá přání se naplnila, jiná zmařil neočekávaný odklad… a našly se i hry, které jsme si radši přát vůbec neměli.

Jak probíhá Paradox Con očima herního reportéra

Letošní PDXCON byl z logistických důvodů letos přesunut ze Stockholmu do Berlína, což mi jako usedlíkovi v bývalé pruské metropoli značně nahrálo do karet. Celá akce se konala v prostorách nedávno otevřeného kulturního sálu impozantní funkcionalistické budovy bývalého východoněmeckého rozhlasu, známé prostě jako Funkhaus. Novinářský den byl mimo jiné zpřístupněn i držitelům nejdražších VIP vstupenek a až na pár výjimek se jim dostalo stejné péče jako nám se zápisníky. A péče to byla velice důkladná, o čemž vás přesvědčí následující řádky plné her, alkoholu a celebrit.

Nová generace, část první: Jak mohou hry těžit z procedurálně generovaného příběhového pozadí

V práci Kritické hraní: Interaktivní historie a virtuální dědictví, což je akademické dílo Erika Championa vydané roku 2015, je nadnesena velmi zajímavá myšlenka ohledně knih, jež můžete najít ve hrách ze série Elder Scrolls. Champion tvrdí, že když srovnáme možnosti toho, jak hráč komunikuje s prostředím, s detaily v knihách rozšiřujících pozadí světa, jež si ve hře můžete přečíst, ukáže se, že knihy v Elder Scrolls popisují mnohem bohatší svět než ten, který hráč vidí a může ovlivnit. Autor píše, že fikce v těchto dílech prezentuje společenský svět s větším počtem možností a řadou detailnějších kulturních, sociálních a náboženských prvků než fikce, kterou hráč vytvoří vlastními činy. Knihy ve hrách Elder Scrolls vyprávějí pozoruhodné, unikátní příběhy s neskutečným rozsahem představitelů, událostí, kultur a míst. Ale při hraní samotných her je velmi obtížné se vymanit z několika základních vzorců hratelnosti, ať už jde o boj, konverzaci, nebo prozkoumávání světa. Je těžké zažít nebo dokonce vytvořit ten druh příběhů a společenských světů, o kterých si můžeme přečíst v herních knihovnách.  

Nesmrtelná Age of Empires II - proč patří i 16 let po vydání mezi nejpopulárnější strategie

Říká se, že starého psa novým kouskům nenaučíš a Age of Empires II je už pořádně vypelichaný, šestnáctiletý, hafan. Měl by se válet u krbu, líně loudit kousek salámu a občas z povinnosti zaštěkat na sousedovic kocoura. Místo toho se prohání po herní scéně s energií loveckého ohaře a nějakým zázrakem se mu zase podařilo v listopad ulovit nový datadisk. Nese podtitul African Kingdoms a rozšiřuje hru o nové kampaně a civilizace, ale to není to hlavní, co mě na něm zaujalo. Říkám si, že k takhle starým hrám by už prostě nový obsah vycházet neměl. Nemají přece právo být tak populární. Jsou to pozůstatky jiné generace, jiné technologie, jiného času. Jak to, že lidé pořád hrají Age of Empires II?

Samorosti z Prahy - pohled pod pokličku pětiletého vývoje Samorost 3 od Amanita Design

Viděl jsem pracovité čerty, poctivé mnichy, beatboxující mloky, skřehotající papoušky, učitelské duchy, zádumčivého mravenečníka, svědomitého čajovníka, vesmírného draka, kosmickou krakatici, zmatené kraby; vystřelil jsem měsíc na nebe, zajamoval s podivnými bytostmi, prošel podzemní říší plnou ohně, ztratil se mezi houbami; navštívil jsem žlutou, rudou, termití, sopouchovou a domácí planetu a další nebeská tělesa a nakonec se zeptal Jakuba Dvorského: „Jak se ty planety jmenují?“ Šéf studia Amanita se zatvářil zaskočeně a odvětil: „Nemají jména.“ To mě u hry, která vybuchuje fantazií a je ve vývoji pět let, překvapilo. Všechno je propracováno do detailu, na obrazovce se hýbou tisíce animací a každý pixel je tam, kde má být. Informace, že ve vesmíru Samorost 3 jsou bezejmenné planety? To je prostě k nevíře. Zbytek vlastně také, ale hlavně kvůli tomu, jak skvěle vypadá.

Wasteland 2 na půli cesty aneb co poslední rok dal

Tak nám minulý týden vydali záběry z hraní a je to moc pěkný, dá se s klidnou duší říct. Sice to není stoprocentní, ale jsme teprve v 55 % proklamované délky časové osy vývoje. Před deseti měsíci odstartovala produkce úspěšně zafinancovaného RPG Wasteland 2, pokračování kultovního hitu z roku 1988. InXile, hošové vedení exilovaným zakladatelem společnosti Interplay, vývojářem původního dílu, tehdy od komunity vybrali skoro tři míče v tvrdé americké měně. Jak se projekt tvářil na samotné startovní čáře, to jsem sumarizoval týden po zafinancování. Země obtančila Slunce téměř o celou jednu štaci, takže je načase si retrospektivně projít významné okamžiky projektu.

Nezávislý rozcestník: postkyberapokalypsa Zeldy

Pořádných her na hrdiny není nikdy dost. Náruživí hráči RPG by proto měli upřít zrak k cyberpunk postapo titulu Barkley 2, jenž zkříží Soldata se Zeldou. RPG japonského typu Pier Solar HD nakopne moderní konzoli Xbox 360 a ozáří obvod milované konzole Dreamcast. Knights of Pen & Paper předvádí mobilním zařízením, jak se dělá vtipná rolová a Hotline Miami 2 pravděpodobně bude. Čtveřice hudebních alb potěší milovníky elektroniky i klasického klavíru a závěrem na vás čeká švédská cyberpunk vize roku 2027.

Nezávislý rozcestník – retro furt frčí

Na Rozcestníku visí spousta šipek, jež by se daly shrnout jedním slovem: retro. Jedna šipka míří k Ultimě a Dungeon Siege, druhá odkazuje k Zeldě a Minecraftu, třetí k tomu samému a navrch přidává World of Warcraft, čtvrtá šipka výstražně směřuje ke Castlevanii a pátá dává dost okatě najevo, že tam potkáte Wolfensteina, Dooma i Quaka. Prostě retro díl, jak má být!

Druhý Press Start o střílečkách byl interaktivní a dospělejší

Jak se pozná, že byla akce typu Press Start úspěšná a z pohledu návštěvníka povedená? Rozhodně ne podle toho, že to napíšeme v článku. Dokáže to hlavně zvýšené množství návštěvníků a natěšené výrazy na jejich tvářích. A ty jsme před začátkem druhého Press Startu viděli skoro u všech, ať už to byli hráči, novináři nebo lidé, pro které hry nejsou denním chlebem ani obvyklou zábavou, ale stejně by se o nich velmi rádi něco dozvěděli. Tato skupina je ostatně pro pořadatele celé akce, Pavla Dobrovského a Bohdana Heblíka, tou, na kterou se dramaturgie Press Startu soustředí v prvé řadě a stejně tomu bylo už v případě prvního dílu.

Rozhovor (nejenom) o vývoji české adventure Memento Mori 2

Tři roky stará adventura Memento Mori od kluků z Centauri byla nečekaně úspěšná v sousedním Německu, kde se líbila kritice (vysoká hodnocení tady, tady i tady) a podle všeho i hráčům (dobré prodeje). Ve zbytku světa včetně ČR bylo přijetí hry vlažnější (ale pořád velmi dobré), když bylo chváleno zejména technické zpracování, příběh i atmosféra a výtky putovaly na konto příliš jednoduché hratelnosti a absence náročnějších hádanek. Memento Mori byla rozkročená někde na půli cesty a nemohla se rozhodnout, jestli chce oslovit tradiční fanoušky adventur, nebo obecné publikum. Všechny naráz holt uspokojit nelze.

Hodina dějepisu s Shogun 2: Totální Válka po japonsku

Japonská historie to má v českých školních osnovách těžké. Když na ni dojde, zapamatujete si přinejlepším Iejasu Tokugawu, rusko-japonskou válku a Hirošimu s Nagasaki. Pro mnoho hráčů je pak dobově specifická hra, jakou je Shogun 2, mnohem obtížněji přístupná než ty, které vychází z mnohem známějších geografických a dobových lokací. A přitom není období, v němž se Shogun 2 (recenze) odehrává o nic méně zajímavé. Následující článek se zkusí na onu dobu, kterou tato hra pokrývá, podívat blíže, byť si rozhodně nebere za cíl ji popsat nějak detailně. Na to byla příliš hektická, složitá a politicky chaotická. Neznamená to však, že se nejedná o dobu atraktivní, plnou zvratů a minimálně pro toto území přelomovou.

Příběh legionáře, který marně hledal bohatství a slávu

Tvrdý je chléb legionářův. A to zdaleka není jeho nejhorší problém – dřina, pot, špína, krev, slzy a všudypřítomná smrt jsou ještě otravnější než úporné žvýkání. Životní cestu obyčejného římského vojáka během druhé punské války, bez jakéhokoli heroického pozlátka, prozkoumává nezávislé RPG A Legionary’s Life. A já vám nyní nešťastný osud dvou takových Římanů převyprávím.

Paperboy – legenda, která zasáhla celou generaci

„Lidi, rád vás vidím! Já už tady nikoho nepoznávám!“ Těsně před přednáškou na letošní GDC se před pódiem setkávají tři postarší pánové. Všichni tři pamatují doby, kdy byla Game Developers Conference akcí pro pár desítek lidí a všichni se mezi sebou znali. Velká část z nich ostatně pracovala ve stejné firmě – v Atari.

Ztraceno v procesu: XCOM: Enemy Unknown

Není pochyb, že tahové strategie se díky XCOM: Enemy Unknown z roku 2012 znovu dostaly do popředí lidového zájmu. Žánr kdysi na pomezí klinické smrti se ukázal být vhodný i pro konzole a naznačil cestu, jak strategie resuscitovat. XCOM k tomuto poznání došel bolestivým procesem zkoušek, omylů a náprav, které si vyžádaly několik kompletních restartů úplně od nuly.

Hry zdarma: dojemný simulátor důchodce i nová generace Hada

V uplynulých týdnech vývojáři vytáhli hned s několika komplexními freewarovkami, které vyvolávají v srdci hráče melancholickou úzkost. Vedle žoviálního hororu čeká na hráče především dojemná adventura veterána na konci života a parádní hard sci-fi manager průzkumu “neznámé” planety. Na své si však přijdou i ti, které dodnes bolí palce z Hada. Jsou tady další freeware tipy. 

Metahacking a simulátor hackerů: seznamte se s novým herním žánrem

Pojem "hack" v roce 1984 znamenal "nelegální vstup do cizího počítačového systému." Dnes má ovšem celou škálu různých významů – od kyberbezpečnosti a prolamováním ochrany zabezpečených dat až po užití, které ještě nedávno znamenalo "tipy a triky pro lepší zahrádkářství". Stále častěji se ale objevují i hry, které mají hackování svého vlastního kódu jako hlavní prvek hratelnosti. Od Hack ‘n' Slash po Else Heart.Break() nám přímo před očima vzniká zcela nový herní subžánr s vlastními pravidly a inovativními nápady, které stojí za to prozkoumat.

Hry slouží stále více jako náborový prostředek do armády

Ačkoliv se zatím žádné seriózní studii nepodařilo prokázat spojení mezi vyvoláním reálného násilí a hraní násilných her, řadě ozbrojených složek na světě to nikterak nebrání využívat her jako nástroje užitečného pro nábor rekrutů. Článek na webu GamesIndustry upozorňuje, že trend užívání válečných her jako média spojujícího náctileté hráče a vojsko je na vzestupu –  bližší průzkum ale ukáže, že v honbě za vojáky videoherního věku už dávno nejde jenom o úspěchy hlavního tahouna America’s Army.

SteamOS je to nejlepší, co se hraní na PC mohlo stát

Boom. Gabe Newell právě pustil mikrofon na zem a odkráčel z pódia. Microsoft, přihlížející na ten masakr z balkónku, si jen třesoucí rukou otírá orosené čelo kapesníčkem a přemýšlí, jestli si hodit mašli hned, nebo až příští kvartál. Ballmer si oddechl, že jde od válu včas. Že se vám to nezdá jako velká věc? Linux a hry? PCčko v obýváku? Ale jděte.

Ztraceno v procesu: Spore aneb průšvih galaktických rozměrů

Říká se že, člověk má jen dvě jistoty, totiž daně a smrt. Poměrně často však své naděje upíráme i k existenci třetí jistoty – vyšší schopnosti někoho nadanějšího, silnějšího, chytřejšího. Přirozený výběr nás však učí, že se džbánem se pro vodu chodí jen tak dlouho, než se legenda opotřebuje a je nahrazena. Nikde jinde to není tak poznat jako na příkladu hry, která si dala za cíl simulovat celý proces evoluce a stát se ultimátním vrcholem 4X strategií. V dnešním Hledání zatraceného času tak dojde na Spore - titul, který měl strategiím vrátit punc moderního herního žánru.

Patrick Redding: Sam Fisher je ve Splinter Cell moderní ninja

Podle kalkulačky ve Windows se do čtyř hodin vejde čtyřiadvacet deseti minutových okének. Přesně tolikrát šéf vývoje Splinter Cell: Blacklist Patrick Redding zíral do tváří novinářů, kteří z něj chtěli vytáhnout rozumy ohledně nové hry se Samem Fisherem. Váš pokorný zástupce Games (jehož dojmy z hraní Splinter Cell: Blacklist najdete v tomto článku) nemohl chybět. Dostal číslo 24 a ani těch deset minut nevyplnil, protože prezentační místnost se za osm minut začala zavírat.

DiRT 3 se chce zalíbit příklonem k rallye

Ani DiRT 3 nehodlá lézt do zelí Richard Burns Rally (recenze). To jen poznámka pro ty, co by sérii od Codemasters pořád chtěli cpát mezi simulátory, přestože tam nikdy nepatřila a od prvního Colin McRae dílu se soustředila na zprostředkování pseudo-realistického pocitu co nejširšímu spektru hráčů. Snad vás tím zbavím nutnosti cítit zklamání, ostatně RBR si můžete zahrát i dnes: pokud hledáte opravdovou realistickou simulaci, tak vás zastaralá grafika nemůže odradit.

Next Level 3 - nanebevzetí Burnoutu

Autor preview Burnout Paradise v multiplatformním časopisu neváhal použít téměř recenzentský hodnotitelský slovník. + ÚRYVEK

Jak udělat zábavné a pochopitelné RPG podle Joshe Sawyera

Žánr her na hrdiny zažívá obrození, jeho prvky pronikají do akčních her a s posledním dílem FIFA dokonce i sportů. S obrovskou nabídkou vysokorozpočtových (Dragon Age: Inquisition) i nízkorozpočtových titulů (chystané Wasteland 3, Pillars of Eternity) se zdá, jako by nebylo nic jednoduššího než vytvořit právě RPG. Ale chyba lávky, žádný med to rozhodně není, jak potvrzuje řada designérů, z nichž nejvýrazněji a nejotevřeněji mluví Josh Sawyer. Ten Josh Sawyer, který se podílel na vývoji Pillars of Eternity, Fallout: New Vegas nebo Icewind Dale II.

Nezávislý rozcestník – od narušení k nahotě

Dnešní díl Rozcestníku odstartujeme amnézií. Poté se klidně vrhneme na koště či vysavač. Zjistíme, jestli by Češi mohli za velkou louží vyhrát prestižní cenu - snad to nebude až takové sci-fi, jako kdybyste zkřížili Fallout s Minecraftem. A Dwarf Fortress? Ten začíná mít pěkně... nahatou konkurenci. Přesvědčte se sami.

Nezávislý rozcestník – běhny v ASCII vesmíru

Když si tak rekapituluji tenhle díl Rozcestníku, tak mě napadá, že bych vás měl včas varovat před jeho násilnou, sprostou a nostalgickou podstatou. Berte proto na vědomí, že jsme přitvrdili, sestoupili do podzemí, nasadili růžové brýle a teď hledáme cestu ven. Punk’s Not Dead!

Fallout - legenda pokračuje

Pod recenzí Fallout: New Vegas se nám rozpoutala vášnivá diskuse mezi zastánci prvních dvou dílů, obhájci Falloutu 3 a kritiků New Vegas. Čekal jsem to, takže je na čase oprášit vzpomínky a připomenout všem, kteří se s fenoménem Fallout seznámili teprve prostřednictvím třetího dílu, o čem vlastně ty staré hry byly. Možná pak někteří pochopí, proč hráči originálů odsuzují Fallout 3 téměř jako kacířskou blasfémii. Čím se tedy vlastně Fallout zapsal do dějin? Proč na něj tolik hráčů nedá dopustit a proč ti samí lidé nemůžou vystát „pokračování“ od Bethesdy?