Už v roce 2002 se stal z Désiletse kreativní ředitel a ještě v roce 2003 rozjel projekt, který je nyní jednou z největších a nejvýdělečnějších sérií vůbec - Assassin’s Creed. Po ohromném kritickém i komerčním úspěchu prvních dílů mu vedení Ubisoftu nabídlo novou pozici - kreativního ředitele celé značky Assassin’s Creed. Désilets ji hned nepřijal a začal se s vedením bavit o změně pracovní smlouvy a nových podmínkách. To bylo v roce 2010.

Na své pozici nebyl Désilets nutně nespokojený, ale když vvytvoříte takový masivní hit, chcete víc. Désilets chtěl po Ubisoftu větší kreativní svobodu a lepší finanční podmínky. Což nemusí znamenat jen standardní plat, ale také procenta z prodejů a různé bonusy. Ubisoft s jeho podmínkami nesouhlasil, a tak se 28. května 2010 rozešli. Désilets měl v pracovní smlouvě klauzuli o tom, že po určitou dobu nesmí pracovat pro konkurenci a nesmí k ní ani přetahovat zaměstnance Ubisoftu.

Společně s agenturou Creative Artists Agency, která ho zastupovala i po ukončení práce pro Ubisoft, vyjednal Désilets novou práci pro THQ Montreal. I přesto, že Désilets věřil, že klauzule o zákazu práce u konkurence už nebyla platná ani vymahatelná, nezačal pro THQ Montreal před vypršením předchozí smlouvy pracovat.

zdroj: tisková zpráva Brotherhood je poslední Assassin's Creed, na kterém se Désilets podílel.

Podle Désiletse je Ubisoft prý známý tím, že si své bývalé zaměstnance dokáže pohlídat, a pokud z nich někdo začne pracovat pro konkurenci dřív, než mu to dovoluje smlouva, je zle. Tomu se chtěl vyhnout, a tak do pracovní dohody s THQ Montreal vstoupil až poté. Se smlouvu a podmínkami, které mu Ubisoft odmítal dát.

I přesto se konfliktu s Ubisoftem nevyhnul, hlavně kvůli přebírání zaměstnanců. Désilets se bránil tím, že žaloba byla neopodstatněná a v říjnu 2012 Ubisoft všechny své právní kroky vůči svému bývalému tvůrci dobrovolně stáhnul. V THQ měl mít Désilets plnou kreativní svobodu a takové finanční podmínky, jaké si přál v Ubisoftu. Práce na novém projektu s označením 1666: Amsterdam začaly oficiálně 13. června 2011.

Do dvou let chtělo mít vedení THQ tzv. “přijatelný prorotyp” hry. Ten dostali ještě dříve. Finanční problémy THQ vedoucí k bankrotu nepřišly ze dne na den. Byly dlouhodobé. 1666 byl ve vývoji jen pár měsíců, když do THQ Montreal přišlo vedení THQ a Désiletsovi oznámilo, že se plánované vydání přesouvá z roku 2015 na rok 2014 a že hra vyjde na současnou generaci konzolí, namísto nové generace, jak se původně plánovalo. Snaha THQ vydat hru co nejdřív a zalepit tím některé finanční díry byla velká.

zdroj: tisková zpráva Tady to všechno začalo...

Désilets ještě před 30. červencem 2012 o finančním problémech THQ nevěděl, vydavatel ho na to formálně neupozornil. Pak nastala situace, kdy se muselo řešit, co s hrou dál. Na požádání Dave Gatohella, hlavního manažera THQ Montreal, ukázal Désilets onen “přijatelný prototyp” zástupcům Ubisoftu.

14. a 15 ledna 2013 následovaly předváděčky prototypu pro zástupce Warner Bros a Electronic Arts. Jestli měl o hru některý z těchto vydavatelů zájem a nakonec to nedopadlo kvůli něčemu jinému, bohužel nebylo v soudních spisech, ke kterým se dostal Game Informer, specifikováno. Jak už dlouho víme, tak 1666: Amsterdam nakonec skončil v Ubisoftu, i s Désiletsem. Ten je přesvědčen o tom, že právě jeho hra je jedním z hlavních důvodů, proč se Ubisoft rozhodl v aukci THQ Montreal koupit.

Désilets se několikrát sešel se šéfem Ubisoft Montreal na více či méně formálních jednáních. V nich byl Désilets ubezpečen, že Ubisoft je z jeho hry nadšený, chce ji dokončit a vydat. Také mu přislíbili, že obdoba původní smlouvy s THQ bude i v Ubisoftu, ale naznačili, aby byl otevřený i dalším jednáním.

Chvíli to i vypadalo, že si s Ubisoftem zase padnou do oka. Na schůzkách neřešili jen smlouvu, ale také technologie, najímání nových vývojářů, rozpočet a také kreativní stránku vývoje. Tyto debaty trvaly několik měsíců. Jenže když došlo na lámání chleba, tedy na novou smlouvu, jakýkoliv dialog šel stranou.

zdroj: tisková zpráva THQ Montreal, ambiciozní studio, které teď vlastní Ubisoft

Stará smlouva z THQ pořád platila, protože Ubisoft přebral THQ Montreal kompletně se vším všudy a tak přišlo na řadu její upravení pro potřeby nového majitele studia. Postupná jednání o nových podmínkách skončila emailem od právníka Ubisoftu, který tvrdil, že Ubisoft může vyvíjet a následně vydat 1666 i bez Désiletse.

29. března 2013 se Désilets sešel se samotným Yvem Guillemotem, hlavním šéfem celého Ubisoftu. Podle Guillemota dali Désiletsovi v THQ až příliš velkou kreativní svobodu a prý by pro Ubisoft nebyl tak dobře “kontrolovatelný”. Podle šéfa Ubisoftu byl Danny Bilson, toho času šéf hardcore her v THQ, doslova zoufalý, a tak Désiletsovi odkýval podmínky, které si tvůrce Assassin’s Creed nadiktoval.

Do 10. dubna měl Désilets na vybranou. Buď přijme novou smlouvu Ubisoftu, nebo ne. Guillemot osobně podepsal přerušení staré smlouvy z THQ a nechali ji Désiletsovi doručit 7. května 2013. Ještě ten den byl Désilets z kanceláří Ubisoftu vyveden ostrahou s tím, že mu osobní věci pošlou později.

Assassin's Creed IV: Black Flag. S ním už nemá Désilets nic společného.

Výsledkem toho je, že Désilets teď žaluje Ubisoft o 400 tisíc dolarů (čítají se do toho náklady na stěhování, hledání práce, výdaje, pojištění, neuvádení faktů a dezinformace a další položky) a práva na 1666: Amsterdam. Práva na svoji hru by měl Désilets dostat pouze v případě, že by Ubisoft její vývoj zrušil. Ten ale pouze lišáčky oznámil, že hra je v současné chvíli “pozastavena”. Ubisoft také tvrdí, že původní smlouva s THQ byla zrušena, takže podle nich Désilets ani o právo na 1666 žádat nemůže.

Když se na celou kauzu podíváte s odstupem, tak vlastně nejde ani o tolik peněz (v kauze Infinity Ward - Activison šlo o miliony dolarů), jako spíše o jakési zadostiučinění a samozřejmě práva ke hře. Ubisoft v ní vidí velký potenciál, Désilets zase svoje dítko. Pokud byli v THQ skutečně tak zoufalí, což vzhledem k jejich situaci pravděpodobně byli, že mu kývli na nereálné a nestandardní podmínky, nejde se divit tomu, že v podobné smlouvě nechtěli v Ubisoftu pokračovat. Zatím neoznámená 1666: Amsterdam, o které se nic neví, zůstává u Ubisoftu. Její osud, a dost možná i osud Désiletse, je teď v rukou soudů.