Recenze

Truck Driver: The American Dream – recenze

Tohle má být ten americký sen?

Test Drive Unlimited Solar Crown – recenze závodní katastrofy

Aneb jak ukázkově zničit slavnou značku

Bus Driver - recenze

Chtěli jste se někdy stát řidičem linkového autobusu? Téma hrami vesměs nedotčené, jenže dopravní podnik SCS Software po úspěchu v kamionové dopravě kupodivu nenabízí šoférům MHD lákavá pracovní místa

Driver: San Francisco - recenze

Dvě zásadní chyby. První: zase sjíždím The Wire, nejlepší seriál široko daleko. Je o policajtech a gangsterech a je o nich takovým způsobem, že je pak těžké brát cokoliv dalšího s podobnou tematikou vážně. Druhá? Hrál jsem původního Drivera, hrál jsem ho do morku kostí a dodnes vím, kde přesně se práší na tu jeho bílou krabici, kterou jsem tehdy pod dojmem z jediné honičky v demu uháněl koupit. To je pak tuplem těžké, pouštět si k tělu patý díl série, která šla s každým dalším hlouběji do kytek.

TOCA Race Driver - recenze

Simulace nadupaných cestovních vozů Toca Race Driver názorně ukazuje, jak má vypadat pořádná závodní hra a že nápadů na zlepšení, jako je třeba propracovaná kariéra jezdce, existuje stále dost.

Race Driver GRID - mega-recenze

Jelikož byla naše prohlídka vyzrálého soupeře NFS, Project Gotham Racing a Gran Turismo důkladná, na blyštivém chrupu jsme objevili několik kazů. Není vše pouhou hrou na efekt?

Driver Parallel Lines - PC recenze

S ročním zpožděním dorazil od minula zkompromitovaný řidič i na monitory počítačů, ale jak se zdá, v dnešním konkurenčním provozu to bude mít opravdu hodně těžké.

Driver: Parallel Lines (PS2) - recenze

Některé hry jsou jako bumerangy a pokaždé se snaží přesvědčit, že tentokrát to bude mnohem lepší než minule. Na některé návraty se těšíte, před jinými naopak lezete pod postel. Do jaké kategorie patří čtvrtý Driver?

Driver 3 - recenze PC verze

Doufáte navzdory fiasku třetího Drivera na konzolích, že jeho PC verze dopadla lépe? Raději si nejdříve přečtěte naši první českou recenzi, než se do Tannerova dobrodružství v Miami, Istanbulu a Nice pustíte.

Driver 3 - recenze PS2 verze

Akčně-závodní Driv3r byl hodně očekávaný i díky masivní propagační kampani Atari, ale to je jak známo dvojsečná zbraň, která společně s řadou nedostatků skoro pohřbila recenzovanou verzi hry pro konzoli PlayStation 2.

TOCA Race Driver 2 - recenze

První díl této hry přišel s výraznou novinkou v podobě kariéry závodního jezdce, čímž každého uchvátil. Dvojka na to přímo navazuje a přidává mnoho dalších druhů tratí či vozů, ale je to vše ku prospěchu hratelnosti?

TOCA Race Driver 3 CZ - mega-recenze

Sedm her v jedné - od historie po současnost, v terénu i na silnici a s velkým počtem vozů, tratí či šampionátů. Tak lze charakterizovat tyto monstrózně pojaté závody, jež si zaslouží konečně pořádnou recenzi (české verze).

Test Drive - recenze

Pokud máte rádi sportovní vozy doby dnešní i minulé, honičky s oponenty nebo policií v rušných velkoměstech a nevadí vám arkádovitý styl řízení, jste na správné adrese. Překoná Test Drive NFS?

Test Drive Unlimited - PC recenze

Skoro tříměsíční čekání na zásadní patch skončilo a tak můžeme zhodnotit jeho přínos pro problematický multiplayer, nový Hardcore mód, HW náročnost a celkovou úroveň konverze z X360.

Test Drive Unlimited - mega-recenze

Nejprve na obrazovkách připojených k X360 se rozburácely motory očekávaných závodů Test Drive Unlimited, v nichž se můžete prohánět po asfaltkách havajského ostrova Oahu ve stovce vysněných vozidel.

Test Drive: Ferrari Racing Legends - recenze

Slightly Mad Studios jsou kuchaři s michelinskou hvězdou na čele. Znají recept na závodní hry, které chutnají milionům strávníků. Přestože nejsou ochotni dělat kompromisy, dokáží klohnit pro labužníky i nenáročné. Dvojice závodních her Shift je toho důkazem. I dnes lze prostě udělat herní mainstream kvalitně, oslovit s ním nejen konzolisty ale i opravdové závodníky, a pozvednout s ním třeba i jednu zničenou herní značku.

Test Drive Unlimited - jaká je PC verze?

Test Drive býval ve stínu konkurenční NFS, ale brzy by se role zase mohly obrátit. Chcete být u toho? Nahlédněte pod pokličku díky naší účasti v betatestu očekávané PC verze. Ale nejdřív si zapněte pásy - pojedeme z kopce.

Test Drive Unlimited 2 - recenze (zaměřená na multiplayer)

Od minulých dojmů (které plní roli recenze singleplayeru) mám v joypadu o další stovky mil víc a v garážích po celém ostrově se nahromadily tisíce koní ukrytých v plechových fetiších na čtyřech kolech. Jako sběratel se cítím skvěle, jako řidič ovšem pořád průměrně. Jízdní model je totiž i u těch nejdražších a nejrychlejších vozítek stejně podivně nezúčastněný a nevyzpytatelný.

Gear.Club Unlimited – recenze

Devět měsíců. Tak dlouho jsme my – majitelé poslední konzole od Nintenda – museli čekat na vůbec první realisticky pojatou závodní hru. Do té doby jsme si museli vystačit se skvělou party hrou Mario Kart 8 Deluxe, případně jsme se museli spokojit s některými z topdown závodů či s vozidly postrádajícími pneumatiky. Začátkem prosince se však dostavily slibně vypadající závody Gear.Club Unlimited s licencovanými vozidly od tvůrců sérií V-Rally a Test Drive Unlimited. Moc rád bych tu napsal, že se tvůrci z Eden Games vrátili ke skvělé hratelnosti prvního Test Drive Unlimited, ale jak už můžete vidět z hodnocení, někde se něco šeredně pokazilo.

Gravity Rush 2 - recenze

Gravitační královna z originální handheldové akční adventury Gravity Rush se přes remasterovanou verzi pro PlayStation 4 konečně vyšvihla až k dlouho očekávanému pokračování. Nové dobrodružství atraktivní blondýnky Kat je větší, hezčí a zároveň se nese na stejné vlně jako první díl. Fanoušci chrochtají blahem, japonská Gravity Rush 2 splňuje jejich troufalé sny. Ale co na poněkud svéráznou akční adventuru v otevřeném fiktivním světě řeknou nováčci? Ustojí její osobitý styl? Prvních pár hodin rozhodne, ale pak - když ji miluješ, není co řešit.

Gear Grinder - recenze

Futuristická variace na Interstate 76, která si vypůjčila pár nápadů také z FlatOutu, Drivera, od Transformerů či Batmana. Targem Games se rádi nechají inspirovat.

Need for Speed: Porsche Unleashed

Need For Speed: Porsche Unleashed - recenzeAutor: jdPublikováno: 24.března 2000 Dnes se na...

GRID 2 - recenze

Závodní žánr se mezi prvním a druhým dílem GRID změnil k nepoznání. Všichni jako by pochopili, že polorealistické, ale přeci jen mírně odosobněné simulátory sice vyhrávají ceny, ale jejich tržby nevypadají příliš sexy v powerpointových koláčích. A tak se i největší hráči na trhu ženou za co nejširší cílovkou a snaží se balancovat na hraně obecného zájmu a pověsti vybudované na seriózním závodění. Není to jen o věčném a celkem černobílém rozdělování na simulace a arkády - je to především o snaze nějak to závoděním hráčům pocukrovat. A v tomhle směru zatím všichni slaví spíše rozpačité úspěchy.

Pier Solar and the Great Architects - recenze

Co si budeme povídat, herním světem právě hýbe retro. Podívejte se, jak vzkvétá GOG a spočítejte si, kolik remasterovaných edicí klasických her ročně vychází. Jen málokdy ale v nabídce zahlédneme remaster hry z konzole Sega Mega Drive (Genesis), jakkoli nevyšla během zlaté éry, ale až v roce 2010. Za to šlo o největší 16-bitové JRPG, které se kvůli nevídanému rozsahu prodávalo na speciální 64 MB kartridží. Pier Solar ale nevynikala pouze rozsahem, nýbrž i kvalitou, kterou HD verze jenom podtrhuje.

Wheels of Aurelia - recenze

Už nevím, která státní instituce to byla, ale nedávno se na sociálních sítích chlubila revitalizovanou polní cestou. Rozkošná venkovská promenáda, vybízející k podzimní procházce, dostala chodník z dlažek a betonový lem. Cesty do pekla jsou dlážděny dobrými úmysly, napadlo mě okamžitě, a napadlo mě to podruhé za poslední měsíc, protože totéž jsem si říkal během cestování s Wheels of Aurelia.

Forza Horizon - recenze

Hned zkraje se přiznám, a možná to pro některé z vás bude důvod, abyste se rovnou vrátili k volantům svých hardcore simulátorů, že jsem se na Forza Horizon těšil. Hluboko v srdci mám totiž pro tyhle „simulace“ silničních flákačů slabost. To samozřejmě nevylučuje skoro fanatickou oddanost závodním okruhům, speciálům a osekávání vteřinek na Nordschleife. Jenže čas od času člověk potřebuje vypnout. A předstírat relaxační jízdu v uhlově černém Mustangu první generace, snažíc se jet třeba Road Atlanta rychlostí pod sto mil za hodinu, to prostě vypadá hloupě.