Driver: Parallel Lines (PS2) - recenze
6/10
zdroj: Archiv
Recenze

Driver: Parallel Lines (PS2) - recenze

Datum vydání:
27. června 2007
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

17. 3. 2006 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

Některé hry jsou jako bumerangy a pokaždé se snaží přesvědčit, že tentokrát to bude mnohem lepší než minule. Na některé návraty se těšíte, před jinými naopak lezete pod postel. Do jaké kategorie patří čtvrtý Driver?

Autor: Jiří Lavička
Publikováno: 17.března 2006
Verze hry: review/PS2
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: Archiv Některé hry jsou jako bumerangy. Vracejí se s pravidelnou přesností a pokaždé se snaží hráče přesvědčit, že tentokrát to bude mnohem lepší než minule. Na některé návraty se těšíte, před jinými naopak lezete pod postel. Čtvrtý Driver patří spíš do té druhé kategorie. Ostatně není se čemu divit, protože velkohubě propagovaná trojka (recenze PC verze / PS2 verze) se stala propadákem a jakoby mávnutím kouzelného proutku smetla všechny hezké chvilky strávené nad prvním Driverem z roku 1999. Tehdy ještě o znovuzrození GTA nikdo nevěděl a tak se kvalitně zpracovaná dobovka s bezkonkurenčními honičkami rychle ujala. Tenkrát jsem u PC konzole strávil bezpočet hodin a v duchu děkoval vývojářům.

 Reparát?
Dvojku bohužel PCčkáři byli nuceni přeskočit a tak se v rychlém převyprávění historie dostáváme až k nepříliš povedené trojce z minulého roku. Tváří v tvář Vice City/San Andreas to Driv3r neměl vůbec lehké a selhal v podstatě na všech frontách a jeho PC konverze byla tou neodfláklejší prácičkou poslední dekády. V Atari naštěstí nehodili flintu do žita a okamžitě začali svůj výtvor leštit. Po roce představují další pokračování pro PS2/Xbox, které by se však podle mého skromného názoru mělo jmenovat spíš Driver 3.5. I je když v mnoha směrech povedenější a vyváženější než jeho předchůdce, rozhodně by mu neškodilo ještě pár měsíců v servisu.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
oficiální obrázky uvolněné distributorem Atari

Atari všechno vsadilo na jednu kartu, snad proto, aby si mohli vývojáři z Reflections vyrobit i další díly (v případě fatálního neúspěchu se obávám, že se nad Driver sérii zavře voda, přeci jenom se do ní nasypalo už hodně peněz), takže jestli vám třetí Driver jen matně připomínal GTA sérii, tentokrát už se nelze splést. Inspirace čouhá odevšad.

 Návrat do budoucnosti
Zvětšit zdroj: Archiv Hlavní postavou čtvrtého Drivera je osmnáctiletý čahoun jménem TK. Bydlí v malém bytečku nad garáží svého kámoše a doufá, že New York za oknem mu poskytne tu pravou životní příležitost. Proto se přeci nastěhoval do velkoměsta, aby si konečně vydělal peníze, splašil nějakou babu a žil si jako ti frajírci v televizních seriálech. Píší se 70. léta a Amerika je zemí neomezených možností, alespoň co se týče zločinů malých i velkých rozměrů. TK začne působit jako řidič a přes odvoz zlodějíčků od právě vykradených štací, se rychle vyšplhá až k drogovým dealerům, kteří to plánují v New Yorku rozjet ve velkém.

Uspalo vás to? Ještě chvilku vydržte, autoři s něčím takovým počítali a proto hned zkraje sází na stůl jediné eso, které jim v rukávu zbylo. Zatímco GTA se odehrává v jedné době, my budeme cestovat časem... Hlavního hrdinu totiž po zásluze zabásnou a on stráví téměř tři dekády hezky za mřížemi. Z lochu vypadne až v roce 2006 a vy můžete s potěšením zjistit, že dostáváte k dispozici nejen aktuální vozový park, ale i postavu mnohem podobnější starému dobrému Tannerovi.

Tady se Reflections opravdu snažili, protože přechodem z báječných 70. let se změní úplně všechno - nové budovy, kompletně přepracovaný vozový park, HUD a dokonce i chování hlavního hrdiny. Jeho ruce naštěstí neodvykly volantu a o práci bude zjevně postaráno, protože na programu dne je p.o.m.s.t.a. Do toho vězení jste se nedostali jen tak, bude potřeba starým známým vysvětlit, že TK nezapomíná. Je to otřepané, ale tenhle skok alespoň na chvilku umlčí pochybovače. Alespoň do doby, než si začnete uvědomovat, že ta 70. léta vlastně nebyla tak špatná: lepší auta, lepší muzika a nadsázková atmosféra, které šlo leccos prominout. Do třetího tisíciletí jako by Driver nepatřil, což se ostatně naplno projevilo ve trojce.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Moc toho nenachodíte... naštěstí
Ale přestaneme otravovat s dědictvím předchozího dílu. Nový Driver totiž konečně zahodil lineární strukturu misí a nastupuje GTA model, ve kterém si můžete mezi plněním jednotlivých úkolů popojíždět po městě do sytosti (do jeho jednotlivých částí se dostanete přes mosty - jak nečekané) a když najdete blikající dvoupatrovou ikonu, je vám dopřáno vydělat něco peněz v postranních úkolech. Většinou se jedná o pouliční závody a za ušetřené peníze si můžete nechat auto v garážích "ozdobit". Je to stejně trvalá hodnota jako v San Andreas, po první honičce s policajty budete stejně muset přesedlat na jiný vehikl, takže bych řekl, že tahle "fíčura" je přítomna jen kvůli fanouškům NFS. Ale proč jim to nedopřát.

Náplň misí není nikterak objevná. Dojeď sem, vyzvedni tohle, zastřel támhletoho. Pokud vám někdo na začátku mise řekne "A", předem víte, jaké bude ono "B" na konci - s čtyřkolkami se toho prostě příliš vymyslet nedá a tvůrci velmi rozumně zařadili jen minimum „pochodů“. Jakmile vystoupíte z auta a není to jen kvůli tomu, abyste si našli nějaké lepší, hra opět dostává tvrdě na frak. Zlepšila se sice orientace díky pohotovější kameře, ale systém míření a nelogické namapování tlačítek dělají z přestřelek situace při nichž útrpně počítáte každou vteřinu.
Zvětšit zdroj: Archiv

V autě (popř. na motorce) je člověku mnohem líp a navíc tam hraje hudba. Reflections ukápnuli nějaký ten dolar, aby hráč zaslechl známější songy, ale osobně bych uvítal i možnost vidět při ladění "rádia" název skladby a interpreta (když už mají tu licenci, neměl by to být problém). Takhle přepínáte čistě naslepo, občas jen proto, abyste se zbavili nějaké frustrující odrhovačky.

 Atmosféra táhne
Vaší motivací ke zdolávání jednotlivých misí by mohly být renderované sekvence, které posouvají děj kupředu. Už se sice nechlubí štemplem "režírováno bratry Scottovými", ale vysoká úroveň jim zůstala a je z nich cítit příjemná atmosféra. Bohužel jsou renderovány až příliš hezky a když uvidíte rozdíl mezi vaším plecháčkem ve videu a ve hře, budete se chtít rozeběhnout do obchodů pro nový X360. Zvlášť na PS2 vypadá čtvrtý Driver opravdu sešle a příliš tomu nepomůže ani ladění do realističtějších barev a velice pěkné modely aut (vozový park je opravdu pestrý, čemuž napomáhá i přítomnost dvou diametrálně odlišných dob).

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Přece jenom jsme už ale viděli i mnohem hnusnější hry a musím dodat, že jakkoliv se stárnoucí konzole u některých nových titulů občas zaškubne, Driver 4 běží jako hodinky. Musíme jen doufat, že optimalizace pozdější (údajně již dubnové) PC verze tentokrát proběhne bez větších problémů a zmizí některé nešvary vyplývající z PSkového omezení (např. doskakování modelů aut atd.). Obě verze byly tentokrát vyvíjeny souběžně, což dává PCčkářům jakousi naději, že se čtvrtý Driver bude nejen slušně hýbat, ale také slušně vypadat.

 Přechytračení mužů zákona
Zvětšit zdroj: Archiv Jestli ovšem budou mít zájem, zatím jsme přeci jenom příliš kladných prvků ve hře nenašli. Musíme se v tom tedy ještě pohrabat, abychom našli... policajty! Tenhle nejapný úvod má své opodstatnění, protože pohyb newyorské policie je v Driverovi 4 poněkud nevyvážený. Občas na hlídku nenarazíte, co je dálnice dlouhá, jindy vás modrobílí andělé opruzují na každém rohu. A vězte, že umí sakra dobře znejpříjemnit život. Pokud něco ve Driverovi 4 působí realisticky, je to newyorská doprava. Neustále ucpané magistrály, nervózní popojíždění a nekonečné čekání na zelenou. Policie disponuje jakýmsi polem ostražitosti (takový ten výřez ála Commandos) a pokud v něm zrovna pácháte nějakou neplechu (stačí vyjet na červenou), už máte majáčky na zádech.

Přechytračit umělou inteligenci není zas tak těžké, ale abyste vymysleli nějaký ten taktický manévr, musíte nejdřív policajtům ujet, což v oněch ucpaných uličkách není zrovna jednoduché. Každá srážka stojí něco zdraví vás i vaše auto - nehody probíhají v mírně zpomaleném duchu, za účasti všemožných particle efektů (ty ovšem zmízí stejně rychle jako se objevily :), takže se vyplatí jezdit opatrně.

Newyorská policie ovšem přemýšlí jinak a kosí dopravu jako kombajn, jen aby vás dostala. Její úsilí a počet nasazených aut jsou přímo úměrné heat-metru, který si tvůrci laskavě vypůjčili z NFS. Chytré je, že hra rozlišuje mezi tím zda policie honí vás, nebo vaše auto. Mnohdy totiž stačí ujet z dosahu a včas z auta vyskočit. Policie pak jenom bezmocně prosviští a vy jste v klidu. Jindy však strážník zahlédne vás obličej a to už je horší. Naštěstí vás spasí útěk do bezpečí vašeho hnízdečka. Pokud je to ale přes půlku města, musíte holt nasadit vaše schopnosti a nějak to usmykovat.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

 Jen leštit nestačí
Čtvrtý Driver tedy ve své podstatě není zas tak špatný, co? I tak se to dá říct, jenže musíme dodat, že není ani nikterak zábavný. Většina vylepšení si zasloužila být už ve třetím díle, dějově i strukturou misí se jedná o Frankensteina slepeného ze starších a úspěšnějších titulů a pokud si někdo hru pořizuje i kvůli pohodovému popojíždění po městě, zřejmě ho konzumace newyorského asfaltu brzy přestane bavit. Driverovi zkrátka chybí říz.

Zvětšit zdroj: Archiv Kvituji s povděkem, že se snaží graficky i dějově o vážnější pojetí, bez sarkastických moderátorů v rádiích, užvaněných civilistů a humorných miniher, jenže autoři jaksi zapomněli, že když vypustí berličku v podobě humoru, musí na jejich straně stát zatraceně dobré nápady. Těch se bohužel ani tentokrát nedostává a tak Driver: Parallel Lines působí spíš jako opravená trojka, než jako plnohodnotné pokračování. Pokud se konverze na PC podaří, věřím, že si hra svoje fanoušky najde (GTA-klonů není nikdy dost, aspoň do příchodu revolučního GTA4) a Reflections se v pětce konečně zmátoří. Nová generace konzolí by jim mohla dát tu správnou motivaci k dohánění konkurence. Nezbývá než doufat. A začít by mohli tím, že nám vrátí Tannera.

Stáhněte si: Trailery...

Související články: Novinky, Driver 3 PC recenze&PS2 recenze

Jiří Lavička
autorovi je 28 let, pamatuje ZX Spectrum a v současné době přebíhá mezi PCčkem, konzolemi a nekonečnou prací v jednom vědeckém ústavu





 
 
Jiří Lavička

Verdikt:

Lepší než Driver 3, ale přesto velmi polovičaté. Konkurence je příliš silná a Reflections jí horko těžko dohánějí s použitím všech možných zkratek. Výsledkem je hra, která drží pohromadě jen na dobré slovo. Bude vám to stačit?

Nejnovější články