Autor: Marek Beniač Publikováno: 6.června 2008 | Verze: PC/anglická/prodávaná Doba recenzování: 1 týden |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Minule byl průvodcem hrou mechanik Rick, první Race Driver zase vše řešil pomocí počítače s emaily a tentokrát je tu sličná manažerka. Tedy alespoň myslím, že sličná… účastní se pouze jako hlas shůry. O vše se postará, vše zařídí – vy se koncentrujte jen na vlastní závodění. Systém rádoby kariérního hlavního módu hry (GRID World) je v pravdě tradiční. Nemáte takřka žádné peníze, jen malou garáž a stařičký Ford Mustang. Na začátek proto přijdou vhod „kšeftíky“ jenž sličná bezejmenná obstarává a předkládá co by Driver Offers. V jádru se jako námezdní šofér přehrabujete nabídkami podřadných stájí a přijímáte práci. Jen tak totiž získáte peníze, nějaké renomé a snad si splníte svůj sen. Já jsem tu šéf - byl to její nápad „Plán je jednoduchý. Tak rok dva budeme jezdit jako v uvozovkách řidič na telefonu, spousta stájí nemá kdo by za ně odjel závod, testování a platí slušně. Nemusíš se zrovna přetrhnout, šek přijde i za pouhé dojetí do cíle, nikdo neříká že musíš být pokaždý na bedně nebo snad vyhrát. Jsou tu ale bonusy. Když splníš podmínky co mají ve smlouvě – většinou chtějí skončit třeba do pátého místa nebo zajet lépe než konkurenční stáj – vyplatí další peníze navíc. A to se vyplatí. Mezi tím se rozkřikne, jak dobrý za volantem jsi, poroste ti reputace, přijdou lepší nabídky… a jednou, až budeme mít pěknej balík, založíme vlastní závodní tým. Co ty na to?“ Takhle nějak to má manažerka vymyšlené a ono to opravdu funguje. Alespoň v GRID světě. První desítky minut (záleží na šikovnosti) přesedáte z auta do auta a ze série do série, jen kvůli penězům. Opravdu jde spíše o záskok za někoho, odjedete si jeden závod na pár kol, inkasujete, omrknete nové nabídky… a tak dál, dokud nenasyslíte předem danou sumu, potřebnou pro oslavné fanfáry spojené se založením vlastní stáje. Jenže ouha, prachy jsou v tahu a náš tým má pořád jen malou garáž a ojetého Mustanga. Nabídky na přivýdělek lze naštěstí brát i nadále (to nakonec platí pro celou vaši kariéru) jen při závodech pod vlastním jménem už je třeba pořádně se snažit, čím lepší umístění, tím vyšší bude stav konta. ![]() ![]() ![]() Tady je Krakonošovo - můj tým, můj hrad Je-li šéfem stáje hráč nebo manažerka nechám na vašem posouzení ;) jisté rozhodovací pravomoci přesto máte. Pojmenování týmu, barevné provedení vozů i grafický styl (skinů není málo, přesto se nekonají zrovna hody ve stylu NFS Underground) či startovní číslo na dveřích je plně ve vaší režii. Zrovna tak si lze vybrat, do jakého závodního podniku se vrhnout, přestože směrovka (díky Fordu Mustang) ukazuje zpočátku jasně směr USA. Otevřené jsou však i další dvě lokace, tj. Evropa a Japonsko, přičemž účast v závodech je vždy podmíněna jen příslušným vozem a závodní licencí. Ty fungují maličko jako v Gran Turismu Stačí získávat reputaci (za dobré výkony, jak jinak) a licenci obdržíte takříkajíc na doporučení. Proč se předvádět v nějakých testech jak z autoškoly, ten kluk má reputaci a je dobrej. Už to laminujte. Licence v podstatě nejsou problém, už paběrkováním a prací pro někoho renomé slušně roste, horší je to s penězi. Mustang nevystačí dlouho a pro další závody je nutno nakupovat. Pořízení auta řeší GRID lišácky. Nemáte na nové? Kupte ho v bazaru! Improvizovaná nabídka eBay (no vážně) zahrnuje dokonce i údaje o předchozím majiteli, stáří vozu, počtu havárií, vítězství… kára s vítězným duchem a minimem „totálek“ je váš ideál. Velkým milníkem pak je příchod sponzorů, jakmile se zjeví imaginární chlapík s kufříkem a výhodnou smlouvou, je vyhráno. Od jisté chvíle jsem peníze vůbec neřešil a prakticky jen pobaveně sledoval statistické údaje, informující kolik milionů mám utopených ve vozovém parku. ![]() ![]() ![]() Nejtěžší je první milion - expandujeme! Reklamní nabídky se objevují ruku v ruce s reputací. A znovu – začátky jsou mírné a zadavateli stačí vidět váš vůz s jeho reklamou projet cílem. Renomovanější společnosti už žádají logicky více a spokojí se s umístěním řekněme mezi prvními třemi. Inu čím vyšší suma svítí na pomyslné smlouvě, tím vyšší jsou očekávání. Celkem lze mít aktivních až osm sponzorů, rozmístění jejich log na karoserii vozu ponechá hra na vás. Mimochodem hlavní sponzor platí vždy dvojnásobnou sumu, chce ho jen správně zvolit. Firma požadující výhradně pódium a návdavkem třeba auto bez poškození před šachovnicí, není tím správným kandidátem. zdroj: Archiv smashing video - stažitelná verze (35 MB, HD) Slušné penízky k dobru se dají získat též zapojením parťáka. Když už tým a věčné pendlování od závodu k závodu, tak dvě auta, no ne? Týmový kolega se najímá dle požadavků – ať už finančních či dovednostních. Někdo řídí za stálý plat, jiný vyžije s málem a zajímají ho bonusy za umístění. Stačí si jen v databázi vybrat kolik chcete investovat a koho hledáte. V seznamu volných jezdců jsou univerzálové i specialisti (značka umím to jen s formulí) a vedle každého jména je krom národnosti i malý graf zobrazující s kým máte tu čest. Chcete agresivní hovado jedoucí stylem všechno nebo nic, či konzistentního kolegu co řídí s chladnou hlavou a je zkušený? I druhý pilot pochopitelně sbírá body pro tým, vydělává peníze a přináší přízeň sponzorů, splní-li jejich požadavky. A často je s ním také legrace. Během závodu je v radiovém spojení, informuje o dění na trati a svém umístění. Já zprvu najal sotva průměrného Itala, jehož angličtina se silným přízvukem byla vítaným zpestřením některých závodů. Naopak jeho následovník, Američan, byl veliký omyl, výkony nic extra, přitom do vysílačky stále sebevědomě vřískal „už jsem na třetím místě, brácho“. Skutečným bratrem ve zbrani bylo až číslo tři, šikovný Francouz s nímž jsem mnohdy sdílel stupně vítězů a získal i double. Ona atmosféra v týmu je vůbec rodinná, mechanik vás oslovuje jménem a manažerka přivítá po každém spuštění hry. Pokud snad při tvorbě profilu nenajdete svoje jméno mezi namluvenými (Codemasters nějak zapomněli na Franty, Pepy, Honzy…) možná si vyberete alespoň čupr přezdívku. ![]() ![]() ![]() Vzhůru na trať - konečně závodíme Ono vlastně není až tak o čem psát. Dění kolem týmu je to nové, zbytek s přimhouřením oka známe z předchozích dílů hry. Znovu naskakujete jen do sérií, jenž jsou vám milé, ty ostatní s klidem přejdete – a je celkem fuk, jestli pro ně nemáte vhodný vůz nebo vám jen nesedí. GRID nabízí ve své americké části téměř výhradně městské okruhy a velmi často až nápadně připomíná Project Gotham. Kdo hrál demo, má docela jasnou představu jak to tu vypadá. Ať už se jede v San Francisku, Washingtonu, Detroitu nebo Long Beach, vždy se připravte na úzké a klikaté ulice s betonovými mantinely a nekompromisními svodidly, až nebezpečně blízko. Jsme ve Státech a odpovídá tomu také vozový park a disciplíny. Těšte se převážně na muscle cars, je to tu samá Corvetta, Mustang, Viper, Charger či Camaro. Později přijdou ke slovu ještě silnější stroje (Saleen, Koenigsegg, Pagani Zonda…) a též GT-čka, formulky a prototypy. V již zmíněných čtyřech městech (proč jich není víc?) se zápolí vždy na několika tratích vesměs v okruhových závodech, byl by ale hřích nevyužít silné motory i pro trochu zábavy, dojde proto také na drifty. Malým překvapením je deitroitská aréna pro demoliční derby, něco podobného bych od Race Drivera věru nečekal. Pamětníci jistě hned vzpomenou na Destruction Derby od Psygnosis, tohle jako by mu z oka vypadlo. Trať plná zatáček, četná křížení připravená pro hromadné havárie… a do toho všeho omlácené vraky bez skel, s navařeným rámem uvnitř. Na FlatOut to nemá, přesto je to zábava. Země vycházejícího slunce - znáte to NFS? Protipólem americké větve kariérního stromu je ta japonská. Je nasnadě, že tady potkáte povětšinou jen vytuněné káry z východu a drtivá část závodů se jezdí dveřmi napřed. Ano drifty. Sólo drifty, drifty ve skupinách, freestyle drifty… ať se práší za kočárem, lépe řečeno kouří od pneumatik. Opravdu Need for Speed jak vyšitý, je podobnost s ProStreet čistě náhodná nebo jen (ne)chtěná? Dobrá, drifty asi skutečně frčí, jinak by nekoukaly z každé druhé hry. Jezdit ale po padesáté druhé stále totéž, přestává být pomalu zábava. Jednak se řídí skoro stejná auta (zase Nissan 350Z, zase Skyline, Supra, Honda NSX…) a navíc pomalu ve stejných lokacích. ![]() ![]() ![]() Zase je tu přístav. Vážně se nedá driftovat jinde než mezi kontejnery, zaparkovanými kamiony, návěsy a jeřáby? Také japonské závodní okruhy, na nichž dovádějí Pro Tuned vypiplaná auta, známe už velmi dobře a Tokyo, zastupující městské závodění, jsme již též někde viděli. Autoři to asi vědí, připravili tudíž menší oživení v podobě soubojů východ vs západ. Drifty i tradiční okruhy se často jedou třeba stylem Skyline proti Viperu. Místo zbylo také na závody prototypů a do ulic vyrazí i GT vozy, děje se tak ale až v druhé části japonského turné a snad abychom nezapomněli kde že to jsme, prokládají vše drifty. Kupříkladu ty z kopce (downhill) nechť vzpomeneme i na NFS Underground. zdroj: Archiv trailer k japonským ilegálním závodum Evropská část - klasika Muscle káry v Japonsku, drifty v USA – pěkně se nám to v GRIDu prolíná. Ono se ale není moc co divit, po obsahové stránce je hra možná až nečekaně chudá (více o tom za chvíli) a Evropa je pomyslnou křižovatkou, byť zůstala z velké části věrná ToCA odkazu. Cestovní vozy, vozy specifikace GT různých kategorií, formule, prototypy pro vytrvalostní závody… toliko ve zkratce. ![]() ![]() ![]() Krom klasických závodních okruhů (Donigton, Nurburgring, SPA, Jarama…) je připraveno i italské Miláno, supermoderní turecký Istanbul Park a slavné Le Mans. Světoznámou čtyřiadvacetihodinovkou končí GRID každou virtuální sezónu, přičemž v arkádovém duchu trvá závod „jen“ 12 minut, simuluje ale i noc a jízdu za umělého osvětlení. Drsňáci si pochopitelně mimo kariéru (singl supluje režim Race Day) mohou nastavit též reálnou délku – cítí se někdo na 24 hodin? Evropě jinak dominují GT-čka všech tříd, narazíte na Porsche 911 GT3, Aston Martin DBR9, Lamborghini Murcielago, Panoz, Spyker, TVR Tuscan… plus všechny americké superkáry. Závod v Le Mans a obecně velký příklon k prototypům zajistil též účast strojů typu Audi R10, Courage, Lola – kdo sleduje Eurosport, má už možná husí kůži. Zbytek vozového parku byl však náležitě očesán a například formule se do hry propasovaly jen dvě. Formule 3 a její slabá litrová příbuzná. Kategorii cestovních vozů zastupuje dokonce jen BMW 320si a Chevrolet Lacetti, tomu tedy říkám úpadek. Kde je DTM, kde jsou další formule, kde jsou veteráni od padesátých let po současnost, kam se podělo všechno to dobré ze série Race Driver? Pěkně očesaná kariéra - tohle se nečekalo Race Driver 3 byl sice obřím projektem, ovšem že GRID bude sotva třetinový, to asi čekal jen málokdo. Nakousnul jsem to už v předchozím odstavci, ale dalo by se ještě dlouho pokračovat. Ze hry zmizely nejen všechny „neasfaltové“ série (rallye, baja, rallyecross, dirt racing…) a tradiční americké záležitosti typu Indy Racing League a NASCAR, ale chybí také australské V8 SuperCars nebo závodní tahače a motokáry. Navíc to málo co tvůrci ponechali, ještě náležitě zredukovali. Aut je dohromady mírně přes čtyřicet a okruhů (lépe řečeno lokací) pak patnáct. Možná se to nezdá, ale Ameriku i Japonsko reprezentují vždy jen čtyři tratě. Každá sice nabídne více variant a jezdí se i v protisměru, přesto se neubráníte dojmu, že se plácáte na místě. ![]() ![]() ![]() O něco lépe je na tom Evropa, každopádně i tady jsem zažil situace kdy se jel Donigton v konfiguraci Grand Prix (dlouhá verze okruhu) a hned příští závod mne vítal Donigton National (kratší verze). To nepotěší. Celá sezóna je pochopitelně opět zkrácená, takže jeden ročník seriálu GT sestává například ze tří závodů, každý na tři kola a hotovo. Ano, takhle řešené to měl i minulý Race Driver, jenže kromě této „lite verze“ měla hra v záloze ještě „full variantu“ téhož – a ta v GRIDu není. Skoro to vypadá, jakoby GRID vydali Codemasters o rok dříve s tím, že „to bude stačit“. Vypustili formule, mají přeci licenci FIA a nepolezou sami sobě do zelí. Aut a sérií taky nedodali kdo ví kolik, ale snad to nebude až tak vadit a GRID 2 může přijet v roce 2010. Nic se neděje. Nebo ano? Nikde sice není psáno, že s novou verzí hry musí její obsah vzrůst nejméně dvojnásobně (ale bylo by to hezké, že?) avšak tak radikální odtučňovací kůru lékař předepisovat nemusel. Co víc, GRID je moderním typem arkádových závodů, tudíž je opravdu jen o závodění. Na veškerou práci v garáži máte personál, žádné nastavování auta, tvrdosti podvozku, přítlaku, převodovky… nic takového. Všechny vozy jsou identické, rozhoduje um řidiče a jezdecký styl. Zrovna tak kvalifikace, to je dávný přežitek. Hodíme hráče náhodně někam na startovní rošt, ale spíše do druhé poloviny, ať si užije předjíždění a dramatických soubojů. A propo boxy – do těch se nepodíváte. Palivo neubývá, pneumatiky se neopotřebovávají… boxovou uličku tedy rovnou něčím přehradíme. A perlička na závěr. Posledně jsem kritizoval práci traťových komisařů, žluté a černé vlajky či udělování penalizací. I tohle GRID řeší na jedničku, všechno to zrušil. Zkracování tratě, postrčení soupeře, nebezpečná jízda – vše je dovoleno. zdroj: Archiv trailer o herních prostředích Arkádovost povolena - zahrají si všichni ![]() ![]() ![]() Hodně dělá i ovládání. Vyzkoušel jsem klávesnici, gamepad i volant. Zvyknout se dá určitě na všechno, ale čím je člověk blíže konci kariéry a vozy jsou silnější a rychlejší, tím méně použitelná je klávesnice. Řídit na digitálu splašená monstra třeba na dlažbě v Miláně, se zdá skoro nemožné, značně zatopí už jen hrbolatější asfalt. Leccos zachrání pomoc v podobě kontroly trakce a stability, přesto to chce hodně citlivé prsty, abyste předešli hodinám a rozevlátému řízení ze strany na stranu. V některých disciplínách přijde vhod také šikovně zvolená kamera. Už v demu měla řada hráčů problém s drifty. Já slavil úspěchy při pohledu z kokpitu, s externí kamerou za autem jsem nedokázal nasmykovat skoro nic. ;) K helpům a kamerám se váže ještě jedna zajímavost. Kromě volby obtížnosti může závody usnadnit (nebo naopak ztížit) nastavení takzvaného Pro Mode a fixní výběr pohledu. Profíci logicky neznají nic jako restart závodu a pokud udělají chybu, nabourají nebo auto zničí, už jim nic nepomůže – končí. Profíci zrovna tak neuznávají kameru za autem a jediný možný pohled je ten zpoza volantu. S podobnou restrikcí vyrukoval už Cross Racing Championship, u arkády typu Race Driver je to přesto premiéra. A stejné je to i s flashbacky aneb s vracením času. Ty jsou zase vypůjčené od italských Milestone (a her SCAR či Evo GT). A použití? Kdo se nepočítá mezi profíky a nejezdí na nejvyšší obtížnost, má šanci po chybě „přetočit čas zpět“ a kritický okamžik vyřešit jinak. Počet převíjení závisí na zvolené obtížnosti a všeobecně řečeno, čím méně pomocníků využijete, tím více respekt bodíků získáte. Hnidopišské připomínky - PROČ? Kromě slabšího obsahu a občasných rozpaků z chování vozů, zdánlivě nelze GRIDu nic moc vytknout. Je sice obecně arkádovější a jednodušší, ale co čekat v dnešní době jiného. Přesto čím déle jsem jezdil a postupoval v kariéře, tím více otazníků se vyrojilo. Úplně ignorováno je například počasí. Pořád je hezky, jasno a nezaprší. Zvláštně se tvůrci znovu vypořádali i se zpětnými zrcátky. Jsou vlastně jen v kokpitu, u dalších kamer nemáte o dění za autem vůbec přehled a opět nezbývá než „otáčet hlavu“ příslušným tlačítkem. ![]() ![]() ![]() Zamrzí též nulový pokrok v oblasti umělé inteligence. Ano, soupeři nejezdí jen tupý vláček, docela se snaží a na znamení že nejsou jen hloupými roboty, vyrobí tu a tam docela uvěřitelnou chybu, po níž havarují či alespoň předvedou hodiny a skončí v kačírku. Tohle ale známe už zminula a známe bohužel i rozpaky a chvíle strachu, při nichž AI neví kudy kam. Zvláště na úzkých městských okruzích se často vytvoří v ostrých zatáčkách chumel – jede se skoro krokem a zůstane-li někdo stát bokem nebo otočený do protisměru, je vymalováno. Ono by to vůbec chtělo většího fištrona a více agresivity. AI brzdí mnohdy zbytečně brzy a znovu má na tratích svá „místečka strachu“ kde nejede naplno. Viděli jste snad někoho brzdit v Eau Rouge? Je to trapas, stejně jako všudypřítomný catch-up, jenž tradičně nelze vypnout. Technické zpracování - stačí i šunka Ego engine, vylepšený bratr Neonu, byl použit i v loňském DIRTu. Předpokládám, že naprosto všichni vyzkoušeli demo a znají HW požadavky, jakožto i zálibu Codemasters v jasných a přepálených scénách. Suma sumárum, GRID opět dost září, ale barvy i jas jsou už přeci jen umírněnější. Lepší optimalizace a roční odstup od DIRTu znamená rychlý běh i na průměrných strojích dneška, nářky na systémové požadavky snad nehrozí. Přesto bych ve finále možná čekal ještě hezčí grafiku, ale za to si Codies mohou díky svým nafintěným oficiálním obrázkům sami. Hodně toho maskují efekty, avšak není všechno zlato co se třpytí, pitvat v opakovačkách detaily příliš nedoporučuji. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší galerii ![]()
zdroj: Archiv cinematic trailer (starý renderovaný nástřel) - stažitelná verze (41 MB, HD) Stáhněte si: Patch 1.1, Demo, Videa, Trailery... |
Marek Beniač | |
autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje |