Výsledky hledání pro: hitman 2

Monster Hunter Stories 2: Wings of Ruin - recenze tahového lovu příšer

9. 7. 2021 | Pavel Makal

Čtyři monstra a kočka

Super Mario Maker 2 – recenze

10. 7. 2019 | Patrik Hajda

Dalo se očekávat, že další hra se jménem Mario v názvu bude naprostá pecka? Dalo. A je to nakonec naprostá pecka? Je. Je to jenom komplexní editor pro hráče, kteří upřednostňují tvoření věcí před jejich hraním? Ani náhodou. Tedy přesně takový editor tu je, ale můžete ho bez obav ignorovat. Super Mario Maker 2 je totiž navzdory svému názvu plnohodnotná singleplayerová plošinovka.

Layers of Fear 2 – recenze

30. 5. 2019 | Pavel Skoták

Když jsem před lety recenzoval první Layers of Fear, byl jsem rozpolcen. Hru se mi vlastně ani nechtělo moc hrát, prvoplánové lekačky byly sice efektní, ale pořád šlo jen o lekačky. To nejlepší na hře byla atmosféra, kterou se autoři rozhodli upozadit na úkor strašení. Ruku v ruce s ní šel skvělý design prostředí, které mluvilo hlasitěji než všechny ostatní aspekty hororového dobrodružství dohromady. Pokračování vystřídalo viktoriánský dům za zaoceánskou loď, ovšem strašit se chystá i tentokrát.

Battlefleet Gothic Armada 2 - recenze

28. 1. 2019 | Ondřej Švára

Na strategickém nebi vyšla hvězda jménem Battlefleet Gothic Armada 2. Září z hlubokého vesmíru, kde se na věky věků bojuje za ideály a hlavně přežití, v 41. tisíciletí, které zná jen válku. Velkolepá podívaná a dobře vyladěná herní směs splnila očekávání, když namísto zásadních novinek zdokonalila vše podstatné z prvního dílu a podtrhla svoji kvalitu epickými kulisami. Malému studiu Tindalos Interactive se povedlo vyrobit velkou hru, která fanoušky nezklame.

Nidhogg 2 - recenze verze na Switch

12. 12. 2018 | Adam Homola

První Nidhogg položil natolik silné základy jednoduché 2D šermovačky, že by bylo s podivem, kdyby studio Messhof u pokračování šláplo vedle. Puritáni by sice mohli volat po čistotě designu a návratu ke spartánskému jádru prvního dílu, ale dvojka má co nabídnout i jim. Majitelé Switche navíc nemají na výběr – k mání je jen Nidhogg 2, jehož silné stránky naštěstí nová konzole od Nintenda perfektně akcentuje.

This Is the Police 2 – recenze

10. 8. 2018 | Patrik Hajda

První This Is the Police pro mě byla zjevením. Zábavná manažerská strategie se správně zahořklým náčelníkem policie v hlavní roli vynikala dabingem, snadno pochopitelnými mechanismy i příběhem, který řešil morální boj muže, který balancuje mezi pozicí poctivého policejního šéfa a zkorumpovaného poskoka mafie. Druhý díl měl přinést inovaci s xcomovskými souboji a postavou šerifky, která čelí ještě větším problémům. Obojí v jisté formě dvojka přináší, ale možná by bylo lepší, kdyby zůstala při starém.

Thea 2: The Shattering – recenze slovanské strategie

4. 7. 2019 | Jakub Šindelář

Vydařené tahové RPG Thea: The Awakening se dočkalo po 4 letech pokračování a opět vás v něm čeká spousta hodin kvalitní zábavy. Nový grafický kabátek a úprava rozhraní hře jenom prospěly. Nezbývá než vyslyšet hlasy bohů a vydat se na nebezpečné dobrodružství, ve kterém půjde o život. Thea 2: The Shattering je tu.

Light - recenze

27. 7. 2014 | Lucie Jiříková

Grafické pozlátko vysokorozpočtových her potěší, ale velmi často se za dvěma zcela odlišně vypadajícími hrami může skrývat velmi podobný herní systém, který k vám jen hledá cestu v jiném vizuálním kabátku. Kupříkladu o Light se s trochou nadsázky se dá říci, že funguje jako kombinace Watch Dogs a Hitmana. Šmejdíte kancelářskými prostory, garážemi a soukromými domy, hackujete počítače a terminály, hledáte tajné složky a přitom se snažíte vyhnout všem nepřátelům.

Call of Duty: Modern Warfare 2: Campaign Remastered – recenze

7. 4. 2020 | Václav Pecháček

Moderní válka je zpátky. Call of Duty pokračuje s oživováním původní série Modern Warfare a navazuje na tři roky starý remaster prvního dílu předělávkou dílu druhého, respektive jeho kampaně, která je to jediné, co vás v „nové“ hře čeká. Po multiplayeru byste toužili marně, ale jestli chcete vyplenit gulag a projet se na sněžném skútru, jste na správném místě.

Men of War: Assault Squad 2 – Cold War – recenze

1. 10. 2019 | Mars Vertigo

Když se řekne studená válka, řada hráčů si určitě vzpomene na skvělou příběhovou RTS World in Conflict či novější sérii Wargame od Eugen Systems – obě tyto značky dokázaly, že může jít o vynikající strategickou tematiku. Série Men of War si díky svým nepochybným kvalitám o takové zasazení přímo říkala. Minulý díl, Men of War: Assault Squad 2, byl sice poněkud rozporuplný, ale nakonec se německým Digitalmindsoft vcelku povedl. Takže se v případě Cold War není čeho bát… nebo ano?

Dungeons 2 - recenze rádoby nástupce Dungeon Keeper 2

8. 5. 2015 | Adam Homola

Další z řady ambiciózních nástupců Dungeon Keepera zaťukal na dveře kobky. Horned Reaper vyšel, změřil si ho pohledem, zasmál se a zabouchl za sebou. Ne vážení, nepovedlo se to War for the Overworld a Dungeons 2 svůj cíl také minula. Sice ne o tolik, ale do středu terče má hra od Realmforge pořád daleko. Přitom je v lecčem blíž než spousta jiných klonů a nástupců.

The Walking Dead: Season 2 - recenze 2. epizody

6. 3. 2014 | Miloš Bohoněk

„Ještě. Mě. Nekousli.“ Z Clementine už je velká holka a v druhé epizodě druhé sezóny The Walking Dead je to patrnější než kdy dřív. Už minule jsme viděli, že z vyjukaného děvčátka s plyšákem v ruce se stala mladá žena s nezkrotným odhodláním přežít. Zašila si otevřené předloktí, zpacifikovala několikanásobně těžšího zombíka a v pouhých jedenácti letech přeskočila pubertu. Život v průběhu nemrtvé apokalypsy holt člověka ovlivní a jeho dospívání značně urychlí.

TT Isle of Man 2: Ride on the Edge – recenze

1. 4. 2020 | Patrik Hajda

V odvětví motorsportu je spousta bláznivých a nebezpečných disciplín, ze kterých se tají dech a tvoří husina už jen v pozici diváka. Jednou z nejděsivějších je soutěž motorek TT na ostrově Man, který se nachází mezi Velkou Británii a Irskem. Druhá videoherní adaptace tohoto šíleného podniku ve vás vyvolá pocit, že něco takového může absolvovat jen naprostý blázen. Ještě teď se mi z toho zvedá žaludek, ale touha vrátit se na nebezpečné silničky je větší.

Bayonetta 2 – recenze

14. 4. 2018 | Patrik Hajda

Cereza, Umbra Witch, neodbytná krasavice… Bayonetta je nazývána různými jmény. Všechna jsou pravá a všem naslouchá s neskrývavou hrdostí. Ještě aby ne, když je to právě ona, kdo svými ladnými pohyby vdechuje život jedné z nejpříjemnějších akčních her za posledních, řekněme, třicet let, Bayonettě 2.

Framed 2 – recenze

13. 11. 2017 | Jan Hrdlička

Když se do myslí hráčů výraznějším způsobem zapíše titul vystavěný na jednom klíčovém prvku (či chcete-li gimmicku), stává se z čekání na pokračování hotový festival otázek. Jak se autoři popasují s tvorbou dvojky? Vyhodí stávající koncept ve prospěch něčeho z praku nového, vydají se cestou lehkých inovací anebo prostě nabídnou novou nálož téhož? V případě Framed 2 jde o variantu poslední, hrátky s komiksovými puzzlíky tedy zůstávají. A vadí to něčemu? Pramálo. Jestli má tahle parádní hříčka nějaký kaz, pak na jiných frontách.

Knack 2 - recenze

11. 10. 2017 | Pavel Skoták

Před čtyřmi lety to začalo. Velká prezentace nové konzole a jeden z launchových titulů, který měl provázet nový Playstation 4 na cestě k zářné budoucnosti. Zatímco konzoli se dlouhodobě daří, první Knack se stal otloukánkem, který si nevysloužil zrovna lichotivá hodnocení. Teď je tu ale druhý díl, u kterého se můžeme ptát: “Je to vůbec potřeba?”

Destiny 2 - recenze

18. 9. 2017 | Daniel Kremser

Filmeček, filmeček a do třetice všeho dobrého ještě jedna předrenderovaná nádhera sršící břitkým humorem a osobitým audiovizuálním zpracováním. Ne, opravdu jste se nespletli a nečtete recenzi nové adventury či interaktivního filmu. Čtete recenzi Destiny 2, pokračování hry, která se mimo jiné proslavila absencí vyprávěného příběhu či nedostatkem obsahu. To vše je ale věcí minulosti, protože Destiny 2 povědomí o této značce od základu mění. Plnohodnotný příběh, nával parádního obsahu, opravené základní herní mechanismy. To vše a mnohem více na vás čeká v dlouhém dobrodružství, které přenáší hráče do promyšleného a strhujícího herního světa, jež nepřestane překvapovat ani po desítkách hodin.

Splatoon 2 - recenze

31. 7. 2017 | Jakub Kovář

Splatoon 2 je pořád ta stejná netradiční střílečka z pohledu třetí osoby, ve které hraje prim multiplayerová složka a originální idea proměny z humanoida, co střílí z vybraných zbraní inkoust, na oliheň, jež naopak ve své barvě inkoustu umí rychleji plavat, schovávat se a zdolávat vertikální překážky. Znamená to rychlost, obratnost, hravost a možnost využít jinde nevídané taktiky. Což stačí na výrazné odlišení se od zástupu generických stříleček. Oproti prvnímu dílu přináší dvojka už od začátku více herních módů, více zbraní a vyladěnější herní zážitek.

Injustice 2 - recenze

8. 6. 2017 | Václav Rybář

Filmoví superhrdinové před přibližně deseti lety uchvátili popkulturní prostor a jejich popularita naznačuje, že ho jen tak neopustí. Marvelovské celovečeráky se staly synonymem pro blockbuster a jejich úhlavní sok, DC Comics, jen horko těžko dobývá v tomhle derby ztracené pozice – navzdory tradici svých hrdinů v čele s Batmanem a Supermanem. U Wonder Woman, která právě přichází do kin, je situace o něco lepší, ale Marvel přesto vede v propracovanosti a dosahu svého filmového multiverza o několik délek. Ve světě videoher se ovšem role obrací. A je to především díky sérii bojovek Injustice od studia NetherRealm. Sérii, která si v tomhle žánru sebevědomě vyšlapala svou vlastní cestičku.

Outlast 2 - recenze

4. 5. 2017 | Pavel Válek

Po třech letech čekání, loňské demoverzi a půlročním odkladu konečně vyšlo pokračování překvapivě kvalitní hororovky z prostředí ústavu pro choromyslné. Daří se Outlast 2 děsit hráče natolik, že budou muset několik dalších dní spát s rozsvíceným světlem? V zásadě ano, ale ne způsobem, který by se dal označit za bez výhrad uspokojující, bohužel.

Dishonored 2 - recenze

18. 11. 2016 | Lukáš Grygar

Stojím na okraji útesu olizovaného vlnami. Moře je za rozbřesku líné, u obzoru se plouží velrybářská loď, a když otočím hlavu doleva, vidím Karnacu, přístav ve stínu hory, připomínající dvojici žraločích ploutví. Dnes jsem ale žralokem já a kořistí se má stát zpupný vévoda – jeden ze spiklenců, kteří připravili mladou císařovnu Emily Kaldwin o trůn. Dívám se k městu z ostrova, na němž se rozkládá vévodovo opulentní sídlo. Patnáct hodin nazpátek jsem od lázní Addermire pozoroval postupující bouřkovou frontu a patnáct let nazpátek to byly šedivé mraky od majáku na Markhamově ostrově z Metal Age. Jedna dlouhá, šedivá nit, natažená od druhého Thiefa k druhému Dishonored.

RIDE 2 - recenze

10. 11. 2016 | Ondřej Švára

Závodní arkáda RIDE 2 je monumentální pocta motocyklovým závodům. Chlubí se gigantickým obsahem, skvělým citem pro detail i širokými možnostmi individualizace. Skoro dvěma stovkám motorek to vážně sluší a sympaticky navrženým tratím zrovna tak. Zamrzí však rozporuplná singleplayer kampaň a kontroverzní nastavení obtížnosti. RIDE 2 zkrátka není úplně dokonalá motocyklová alternativa Gran Turismo.

Titanfall 2 - recenze

1. 11. 2016 | Adam Homola

Respawn Entertainment jsou zpátky a podle šablony „větší a lepší“ vysoustružili pokračování, co se v drsné konkurenci neztratí. Titanfall 2 má navíc nelehkou úlohu, protože jako nejmladší otloukánek jde proti starším a zavedenějším značkám. Leckdo by se mohl ptát, jestli na špičku žánru všechny ty novinky ve dvojce stačí. Rovnou odpovím, že stačí. Zatímco byl první díl čistě multiplayerovou akcí s viditelně omezeným obsahem i rozsahem, Titanfall 2 všechno nafukuje, rozšiřuje a mění. Tvůrci, kteří svého času vytvořili šablonu pro singleplayer i multiplayer ve válečných akcích, vstoupili znovu do stejné řeky a vytvořili dílo na úrovni her Gears of War, Call of Duty nebo Battlefield.

UFC 2 - recenze

23. 3. 2016 | Aleš Smutný

Ještě před dvěma lety bych s klidem konstatoval, že UFC a MMA obecně sleduje v České republice deset lidí a hra, která se věnuje tomuto sportu, zaujme zhruba stejně jako wrestlingová série WWE. Časy se ale mění. I když se MMA popularitou ani zdaleka neblíží fotbalu nebo hokeji, povědomí o něm stoupá v zahraničí i u nás. Ruku v ruce s tím se vyvíjí i herní zpracování UFC od studia EA Canada, které stojí za boxerskou sérií Fight Night. Potvrzuje to nedávno vydaný druhý díl UFC, který navazuje na dva roky starou jedničku, a posouvá videoherní zpracování MMA na zcela jinou úroveň.

XCOM 2 - recenze

16. 2. 2016 | Lukáš Grygar

XCOM 2 je nejlepší týmová strategie, kterou jsem hrál od časů Jagged Alliance 2, a hned vám povím proč. Respektive ne hned, bude to chvilku trvat. Kolik vyšlo za poslední dvě dekády vyloženě dobrých týmových strategií, Valkyria Chronicles? O té bych se zdráhal říct, že si mě získala. Vydláždila ovšem chodník, po kterém tvůrci z Firaxis nakráčeli s úmyslem přenést legendární UFO do jedenadvacátého století.

Magicka 2 - recenze

3. 6. 2015 | Jan Slavík

Čtyři roky! To je docela dlouhá doba. Z puberťačky se stane dospělá a cílevědomá žena, prezident si odkroutí celé volební období a vědátoři stihnou přijít na nových sedmdesát osm běžných potravin, jejichž konzumace vás zaručeně zabije. Stejnou dobu měli vývojáři ze studia Pieces Interactive, aby pod hlavičkou Paradox Interactive navázali na první Magicku od studia Arrowhead. Zmíněná hra se zapsala do povědomí ikonickým systémem kouzlení, který nabízel netušené možnosti a divoké kombinace různých magií, ale také mizerným technickým stavem, a po chvíli hraní ubíjejícím stereotypem. První díl však rozhodně představoval solidní základ, takže jsme byli všichni zvědaví, do jakých nebeských výšin na něm vztyčí vývojáři svou kouzelnickou věž v pokračování.

Shelter 2 - recenze

17. 3. 2015 | Daniel Kremser

Na rozdíl od Pavla se mi první Shelter docela líbil a jestli mu něco ani po letech nelze upřít, pak rozhodně nápad a velký potenciál. O to více ale zamrzí, kam tvůrci ze studia Might & Delight pod tíhou kritiky prvního dílu s dvojkou dokráčeli. Shelter 2 je totiž nefunkčním přepracováním předchůdce, který používá stejné myšlenky a nápady, ale cpe je do rozdílného a v tomto kontextu i nefunkčního konceptu otevřeného a daleko akčněji pojatého světa, což je ovšem hlavní kamenem úrazu.

Wasteland 2 - recenze

18. 10. 2014 | Jan Smejkal

Nedohrál jsem a možná ani nedohraju. Wasteland 2 mě v jeden moment (zhruba v 90 % délky), zastavila podivnou směsí chyb a designových lapsů. Časem to tvůrci opraví, ovšem mnohem hůř jsem na tom s motivací pokračovat. Hra stojí hned na několika nohách – příběhu (hlavní zápletce, příbězích lokací/frakcí a na rozhodnutích s následky), tahových soubojích, lootu a rozvoji postav. A na všechny tyhle končetiny kulhá jak pouštní ranger, vracející se do masomlejnku sebevražedné mise. Když ani jedna složka díla není skutečně solidní, je v záplavě her, chrlených dnešním herním průmyslem, těžké nedat hře někde v půli vale. Devadesátky jsou pryč, víme?

Payday 2 - recenze

26. 8. 2013 | Ondřej Švára

Američané jsou unikátní národ. Krom staré pravdy, že toho docela dost snědí, rádi konzumují i fenomén rozdvojování osobností. Nic prý nesmí vypadat tak, jak logika předpokládá, takže když se jde třeba krást, nesmíte vypadat jako zloděj. A protože módní policie spí asi ještě míň než ta normální, před akcí "banka" stráví Američan víc času v šatníku než nad strategickými plány. Maskování zkrátka do zámořské kultury násilného kýče patří. Je v něm kus národní historie, psychologie i tragiky a je vcelku jedno, zda se inspirujete Batmanem či Texaským masakrem a budete vypadat jak něco, co uteklo z manéže nebo chytalo puky.

Anomaly 2 - recenze

20. 6. 2013 | Tomáš Jung

Města jsou v troskách. Torza kdysi monumentálních výškových budov se tyčí k nebi jako hrozící prsty, a jen těžko byste uvnitř rumiště hledali lidskou duši. Auta jsou poházená po ulicích, jako když vítr rozfouká podzimní listí. Zemi vládnou stroje pocházející z hlubin vesmíru, které o sobě dávají vědět všudy přítomnými věžkami, které ničí vše živé v okolí. Atmosféra je napjatá a působivá, stejně jako v prvním díle Anomaly: Warzone Earth. A nejenom atmosféra.

Recenze