Recenze
Bloodstained: Ritual of the Night – recenze
24. 6. 2019
|
Jan Slavík
Když Kodži Igaraši před čtyřmi lety prezentoval na Kickstarteru svůj nový projekt, nikdo ani na moment nepochyboval, že chce prostě udělat novou Castlevanii, jen pod jiným jménem. Přesně tak to i dopadlo. Bloodstained: Ritual of the Night je v jádru pravověrná klasika a svým konceptem vás tedy nepřekvapí. Místo toho to udělá tím, o jak nápaditý, bohatý a propracovaný titul se jedná.
Yoshi’s Crafted World – recenze
27. 3. 2019
|
Patrik Hajda
Jedna z nejočekávanějších her Nintenda pro tento rok je konečně tady. Yoshi’s Crafted World není jako v případě mnohých dalších port z Ninteda Wii U. Tamější Yoshi se odehrával v pleteném světě, zatímco nový Yoshi je sice pořád plyšákem, ale potuluje se po dechberoucím kartonovém světě, kde se to kreativními nápady tvůrců jen hemží. A jejich objevování je tou největší radostí pod fixou načmáraným sluncem.
The Banner Saga 3 – recenze
26. 7. 2018
|
Václav Pecháček
Jedna skupina se schovává za proděravělými městskými hradbami obklopenými nepřátelskou armádou a hladovou temnotou. Druhá se do řečené temnoty vrhá po hlavě, chráněná jen skromným kruhem světla. Situace pro ani jednu z družinek nevypadá zrovna nadějně. Spíš se pohybuje někde mezi beznadějí a zoufalstvím. Ale k tomu The Banner Saga celou dobu směřovala, a její třetí díl vás rozhodně nezklame tím, že by byl ke svým hrdinům moc mírný. Varování: bude se tu umírat.
Detroit: Become Human – recenze
24. 5. 2018
|
Šárka Tmějová
Přestože mám k zápletkám Davida Cage své výhrady, hry od studia Quantic Dream pro mě byly a budou srdeční záležitostí. A to navzdory častým kritickým hlasům, že víc než hry jsou to interaktivní filmy, na které se možná hezky dívá, ale s hraním mají pramálo společného. Naštěstí tu nejsem od toho, abych obhajovala definici toho opravdového hraní, ale proto, abych zhodnotila Detroit: Become Human.
Immortal Planet - recenze
15. 8. 2017
|
Jan Slavík
Jevištěm je planeta prokletá nesmrtelností. Pro její obyvatele to není žádná procházka růžovým sadem, protože jejich neschopnost zemřít má k vysněné idylce opravdu daleko. Věčnost v ledovém objetí a mysli upadající do temnot šílenství a zatracení ve vězeních jejich neumírajících těl. Vrtkavou úlevu poskytuje jenom spánek. Nesmrtelní ale sami spát nedovedou, potřebují kryogenické komory. Cyklus byl však narušen, odpočinek nepřichází, civilizace se hroutí a zbývá už jen jediný spící. To jste samozřejmě vy.
Black The Fall - recenze
20. 7. 2017
|
Jan Slavík
Snad nikdo nepochybuje o tom, že život v totalitě není pro drtivou většinu obyvatelstva žádný med. Své k tomu chtějí říct i tvůrci z rumunského studia Sand Sailor, kteří s pomocí firmy Square Enix a její iniciativy Collective vydali logickou plošinovku Black The Fall. Jedná se o silně stylizované zpodobnění vzpomínek a zkušeností s komunistickým režimem v Rumunsku, zabalené do kabátku tradičního skákání, plížení a řešení různorodých rébusů.
Beat Cop - recenze
3. 4. 2017
|
Jan Slavík
Rytmicky líný klapot policejních polobotek. Procitající Brooklyn se koupe v paprscích vycházejícího slunce, strážník na ranní pochůzce poklidně korzuje chodník svého rajónu. Bude to čestný policista, na kterého se lidé mohou spolehnout, neoblomný, ale spravedlivý? Nechá se zapsat na výplatní pásku gangů? Bude hrát na všechny strany, ale hlavně pro sebe? V policejní adventuře Beat Cop to závisí jenom na vás.
Gears of War Ultimate Edition - recenze
31. 8. 2015
|
Radek Friedrich
Gears of War byla před devíti lety zjevením - přímočará střílečka, z níž odkapával testosteron i při nahrávacích obrazovkách, zapamatovatelní hrdinové, epické momenty, zbraň Lancer s motorovkou místo bajonetu, aktivní přebíjení a hlavně skvělá hratelnost. Podařilo se všechny tyto přednosti přenést či alespoň zachovat i v remasterované verzi pro Xbox One? V zásadě ano, i když se tvůrci jistým problémům nevyhnuli.
Deus Ex 2: Invisible War - recenze
10. 12. 2003
|
Redakce Games.cz
Roku 2000 se zrodil nový milník v historii. Jmenoval se Deus Ex a pro řadu lidí zůstává nejlepší hrou vůbec. Napjatě očekávané pokračování je tady... Povedlo se uchovat perfektní hratelnost jedničky i za cenu mnoha zjednodušení a kompromisů kvů
Nascar Heat
1. 9. 2000
|
Redakce Games.cz
Nascar Heat - recenzeAutor: LeonPublikováno: 1.září 2000 Typicky americké...
Hearthstone: Goblins vs Gnomes - recenze
17. 1. 2015
|
Jana Kilianová
Blizzard si dal s prvním datadiskem pro Hearthstone: Heroes of Warcraft na čas. Zaběhnutý ekosystém sice trochu rozčeřil s kampaní Curse of Naxxramas, opravdový posun v metagame měl ale teprve přijít, což se také stalo. Začátkem prosince tvůrci vyrukovali s novým karetním setem Goblins vs Gnomes a vytvořili tak podklad pro nové změny jak ve sféře občasného „casual“ hraní, tak na soutěžní scéně.
Forza Horizon - recenze
30. 10. 2012
|
Václav Rybář
Hned zkraje se přiznám, a možná to pro některé z vás bude důvod, abyste se rovnou vrátili k volantům svých hardcore simulátorů, že jsem se na Forza Horizon těšil. Hluboko v srdci mám totiž pro tyhle „simulace“ silničních flákačů slabost. To samozřejmě nevylučuje skoro fanatickou oddanost závodním okruhům, speciálům a osekávání vteřinek na Nordschleife. Jenže čas od času člověk potřebuje vypnout. A předstírat relaxační jízdu v uhlově černém Mustangu první generace, snažíc se jet třeba Road Atlanta rychlostí pod sto mil za hodinu, to prostě vypadá hloupě.
One Night Stand – recenze
12. 11. 2019
|
Václav Pecháček
To je zase ráno za trest – trest za to, že jsem se včera v noci strašlivě ožral. Všechno mě bolí, hlavně hlava, mobil mám skoro vybitý, chce se mi zvracet, na jazyku ještě cítím pachuť alkoholu. Hledám sklenici s vodou, zrak mi přeletí po něčích nahých zádech, kam jsem tu vodu jenom… POČKAT. Tohle není můj byt. A ta záda taky nejsou moje. Patří nějaké úplně cizí dívce. A já nemám tušení, kdo to je.
Control - recenze
30. 8. 2019
|
Jan Slavík
Lokální přepisování reality, předměty moci, paranormální nehody, prolínání světů, když se potkají jejich resonance, pověry, co se stávají skutečností právě proto, že jim lidé věří. Agenti Federálního úřadu pro dozor si na nezajímavou pracovní náplň rozhodně stěžovat nemohou. Ale znáte to, kdo s čím zachází... něco se příšerně pokazilo a na vás bude v nové akční adventuře Control od Remedy Entertainment všemu přijít na kloub.
Days Gone – recenze
25. 4. 2019
|
Patrik Hajda
Deacon St. John, bývalý člen seriózního motorkářského gangu, milující manžel, veterán, drsný, ale přátelský chlap, který umí nenávidět i odpouštět. Tak právě s tímto charismatickým týpkem s kšiltem pevně otočeným dozadu jsem strávil desítky hodin, které byly zcela mimo má očekávání. Ve většině případů to myslím v dobrém, ale Days Gone bohužel chybí „tradiční“ perfektní dotaženost playstationových exkluzivit.
Katamari Damacy REROLL – recenze
9. 4. 2019
|
Pavel Válek
Doba před patnácti roky byla pro hráče velice přínosným obdobím. Svoji zásluhu na tom nese hlavně obrovská popularita konzole PlayStation 2 od Sony, která se i v našich končinách těšila nesmírné oblibě a kdo ji sám neměl, určitě na ní minimálně hrál u kamaráda. Díky tomu se i u nás objevovaly tituly všech možných žánrů a dříve neslýchaných konceptů. A to nás přivádí ke Katamari Damacy REROLL.
The Occupation – recenze vynikajícího thrilleru
4. 3. 2019
|
Ondřej Švára
Z chytře vyprávěného příběhu a originálních herních mechanik vzešla stealth adventura, jakou si s žádnou jinou nespletete – The Occupation. Osmdesátá léta jsou v ní kulisou pro politický thriller v dospělém uměleckém aranžmá, který reaguje na každé vaše rozhodnutí. Ze hry si tak odneste zážitky, o které se sami přičiníte. I přes počáteční zmatenost a horší technickou kvalitu vás hra chytne a dlouho nepustí.
Super Smash Bros. Ultimate – recenze
24. 1. 2019
|
Patrik Hajda
Nemusíte si libovat v bojovkách, abyste si užili Super Smash Bros. Ultimate. Nemusíte znát desítky prazvláštních postaviček Nintenda, abyste si užili Super Smash Bros. Ultimate. Vím to, protože z přesně takové pozice jsem k vánoční novince pro Switch přistupoval. A jsem opravdu rád, že jsem se rozhodl vystoupit z komfortní zóny a objevil něco, z čeho mi spadla čelist. Aneb další z řady exkluzivit, kterým stojí za to podlehnout.
Pathfinder: Kingmaker – recenze
17. 12. 2018
|
Jiří Svák
Hned v úvodu přiznám barvu: mám slabost pro RPG založená na systému D&D. Kromě nespočtu seancí Dračáku už ani nepočítám, kolik hodin jsem utopil v prvním a druhém díle Neverwinter Nights. Pathfinder: Kingmaker má ke jmenovaným RPG velice blízko. Hra přímo vychází z gamebooků Pathfinder, což jsou dobrodružství ve stylu D&D s mírně modifikovanými pravidly. Hráči zběhlí v házení dvacetistěnkou se tu budou cítit jako doma.
Dakar 18 – recenze
8. 11. 2018
|
Patrik Hajda
Po mnoha odjezděných hodinách mám chuť říct: „Ale což, jsou to amatéři, tak jim některé ty začátečnické chyby odpustím.“ Nicméně tím bych urazil všechny ty snaživé začínající vývojáře tam venku. Studio Bigmoon Entertainment má sice v portfoliu některé hry ze závodní série WRC, ale na všech pouze vypomáhalo. Dakar 18 je tak jejich vlastní závodní prvotina. A bohužel se vůbec nepovedla.
Sonic Mania Plus – recenze
1. 8. 2018
|
Lucie Jiříková
Loňský návrat klasické arkádové hry ze starých konzolí od Segy sklidil úspěch na všech frontách. Sonic Mania zachovala původní tvář ježka Sonica a přitom do základu dokázala zamíchat mnoho novinek a moderních prvků tak, že jste chvílemi ani netušili, co je původní a co je nové. Hra díky tomu nebrnkala jenom na strunu nostalgie, ale přinesla potřebný přesah a hodnotu také pro mnohem mladší hráče.
Fable Fortune – recenze
3. 4. 2018
|
Patrik Hajda
Tak dlouho se čeká na další Fable, až dostaneme další Hearthstone. Vyhnout se srovnání s nepolevujícím králem je pro každou ambiciózní karetku toužící po věčné slávě prakticky nemožné. V případě Fable Fortune to platí dvojnásob. Postačí vám, když si odmyslíte grafiku, a hned bude mnohem obtížnější hledat rozdíly. Ale jsou tu. Zůstává otázka: stojí tyto rozdíly za to?
Knack 2 - recenze
11. 10. 2017
|
Pavel Skoták
Před čtyřmi lety to začalo. Velká prezentace nové konzole a jeden z launchových titulů, který měl provázet nový Playstation 4 na cestě k zářné budoucnosti. Zatímco konzoli se dlouhodobě daří, první Knack se stal otloukánkem, který si nevysloužil zrovna lichotivá hodnocení. Teď je tu ale druhý díl, u kterého se můžeme ptát: “Je to vůbec potřeba?”
Agents of Mayhem - recenze
21. 8. 2017
|
Pavel Skoták
Elitní týmy, zachraňující svět před nepřeberným množstvím padouchů, jsou snad starší než lidstvo samo. Jenže, vymyslet novou týmovku, vytvořit dostatek zajímavých postav, zasadit je do fungujících reálií, to není žádná legrace. Není proto divu, že vycházet z jiné úspěšné série se může jevit jako skvělý nápad pro začátek. Agents of Mayhem se rozhodli odštěpit od Saints Row a vyzvat na zákulisní souboj jeden velice podobný tým.
Planescape: Torment: Enhanced Edition - recenze
21. 4. 2017
|
Ondřej Švára
Dávno skončené příběhy je lepší znovu neotevírat! I tak by mohl znít vzkaz pro autory „vylepšené“ edice Planescape: Torment, která se příliš nepovedla. Jedno z nejúžasnějších dobrodružství herní historie prošlo nemastným neslaným faceliftem, který namísto obsahu upravuje pouze technologii, a to ještě ne zcela uspokojivě. Smysluplnost celého projektu padá s absencí hodnotnějších změn, se kterými by se herní klasika vrátila v opravdu důstojné podobě.
Song of the Deep - recenze
24. 2. 2017
|
Ondřej Švára
Na dně moří žijí svým vlastním životem poklady, monstra i zajímavé herní náměty. Song of the Deep je arkádou mnoha tváří, a tak v ní objevíte od všeho něco. Melancholickou zápletku o dívce, co se potopila pro svého ztraceného otce, podtrhuje velkoryse otevřená hratelnost v rozšafných grafických kulisách. Škoda, že hru jako vystřiženou z nejpodivuhodnějších snů Jacquese Cousteaua zbytečně stahují pod hladinu nešikovné ovládání a frustrující puzzly.
Legend of the Skyfish - recenze
11. 1. 2017
|
Jan Hrdlička
Povězme si to hned zkraje. Inspirace kultovní Zeldou se v Legend of the Skyfish odráží více než jasně, nejen v názvu. Současně je však třeba upozornit na fakt, že tvůrci téhle mobilní akční adventury se nikdy nesníží k čiré nápodobě své předlohy. Namísto toho nabízejí svěží a skvěle vyladěný obsah, jako na míru tvořený pro dotykové displeje, který vám učaruje svým půvabem, a jen zřídkakdy vás popudí.
Downwell - recenze
14. 12. 2016
|
Ondřej Švára
Sázka na nostalgii se autorům nezávislých her stále vyplácí. Skoro se zdá, jako by část herní veřejnosti úplně ztratila zájem o moderní trendy. Na staré časy, kdy počítačové hry ještě platily za zábavu podivínů, vzpomíná také divoká arkáda Downwell. Těžko ale říci, zda se vám strefí do vkusu. Ukrutná obtížnost a strohá prezentace z ní činí po všech stránkách kontroverzní dílo, které není pro každého.
UEFA Champions League 04/05 - recenze
21. 2. 2005
|
Redakce Games.cz
Sportovnímu gigantu EA Sports se poprvé v historii dostala do tlapek licence na Ligu mistrů. Podařilo se jim však zpracovat milionářskou soutěž dostatečně kvalitně? Nebo jde jen o převlečenou FIFU Football 2005?
Help Will Come Tomorrow – recenze
21. 5. 2020
|
Jan Slavík
Pokud byste si sestavili osobní žebříček věcí, které dovedou poměrně spolehlivě pokazit večer, havarovat s vlakem uprostřed sibiřské tajgy v roce 1917 by nejspíš zaujímalo jednu z předních příček. Jestli se tedy nejmenujete Edward Grylls a zážitek podobného ražení si pro zábavu nestřihnete dvakrát do měsíce, samozřejmě. Většina účastníků nehody v Help Will Come Tomorrow však žádné zkušenosti s přežitím v divočině nemá, a proletář tak si bude muset v zájmu života a smrti podat ruku s bělogvardějcem, protože pomoc rozhodně nepřijde zítra.