Recenze

Rush for Berlin - recenze

S myšlenkou, jak by asi probíhala 2.světová válka, kdyby Berlín nebyl pokořen, koketuji tvůrci Codename: Panzers v další RTS. Nasadili do boje ten samý arzenál a doufají v opětovný triumf - bude to však stále ještě stačit?

Operation Flashpoint: Red River - recenze

Neuběhly ani dva roky od vvydání Dragon Rising a Codemasters přicházejí s novým dílem původně české taktické akce Operation Flashpoint. Minule se bojovalo na skutečném ostrově v Pacifiku, tentokrát se konflikt přenesl do Tádžikistánu, země ležící mezi Afghánistánem a Čínou. Co nového nás kromě změny bojiště tentokrát čeká?

Tony Hawk Ride - recenze

Pro jubilejní desátý díl to chtělo již něco nového, řekl si možná proslulý matador. A přišel s variací na skutečný skateboard s periferií, jež měla nahradit ovladače.

Halo 2 (Xbox) - recenze

Je takovým nepsaným pravidlem, že na konzolích nenajdete skutečně špičkové first-person střílečky. Jedna hra tohle pravidlo přeci jenom porušila - Halo 2 pro Xbox. Jak se hraje bezkonkurenčně nejlepší konzolová FPS?

Expeditions: Rome – recenze

Vést legii, zotročit Galy, ovládnout Řím

Sherlock Holmes: Chapter One – recenze

Nejlepší videoherní zpracování slavného detektiva

Unto The End – recenze

Snaha byla. Nestačila

Persona 5 Royal – recenze

Hnulo se v něm svědomí. I když, něco mi říká, že to nebylo svědomí. Byla to moje skupinka zlodějíčků, jejichž cílem není nic menšího než snaha změnit lidská srdce k lepšímu a přinutit i ty největší zlosyny ke zpytování svých činů. Persona 5 by se mohla jevit jako simulátor života japonského studenta s nějakými těmi tahovými souboji, ale ve skutečnosti jde o neuvěřitelně atraktivní cestu do hlubin lidského vědomí okořeněnou tím správným japonským bizárem.

PES 2020 – recenze

Fotbalisté se obvykle zlepšují v tom, co dosud neumí, jako když trenér Manchesteru United Ole Gunnar Solskjær nedávno prohlásil o mladém útočníkovi Masonu Greenwoodovi, že je to jeden z nejlepších zakončovatelů, jaké kdy viděl, ale ještě musí zapracovat na taktice a presinku. PES 2020 je ovšem výjimka z fotbalového pravidla – zlepšuje se v tom, v čem už předtím bylo vynikající. V zážitku na samotném hřišti. Mimo něj to jako obvykle není žádná sláva, i když kariéra pro jednoho hráče udělala krok správným směrem.

Football Manager 2017 - recenze

Fotbalové manažerování není zrovna vděčné řemeslo. Celé dny se dřete na tréninkovém hřišti, potíte z mozku jednu brilantní taktiku za druhou, staráte se o své hráče, jako o bezbranná novorozeňata, a ještě se musíte čas od času vykecávat s otravnými senzacechtivými novináři. A co z toho vlastně máte? Samozřejmě spoustu peněz a slávy, ale kromě toho? Jen stres! Pak vyhrajete Ligu mistrů a jistý slovanský oligarcha s vámi po pár měsících stejně vyrazí dveře i přes vaše přitažlivé italské charisma. Tenhle džob je prostě lepší přenechat lidským hrochům s tou nejtlustší kůží v okolí. Pro všechny ostatní je tu Football Manager 2017.

Aurora Watching - recenze

Sam Fisher a Solid Snake v jednom a ke všemu na vás budou mluvit česky. Zdali se pokračování Gorky Zero povedlo překročit svůj stín a stát se solidní konkurencí pro zavedené krále stealth-akcí, se dozvíte pouze u nás.

Cities: Skylines II – recenze budovatelské strategie

Hra, která ještě neměla vyjít

Polda 3

Polda 3 - recenzeAutor: FéliePublikováno: 19.listopadu 2000Do boje o místo pod...

Grow Home - recenze unikátní plošinovky s robotem

Grow Home je typická hra od Ubisoftu. Ne, nemá multiplayer, neobsahuje podobné prvky odemykání kusů světa synchronizací u nějaké věže a dokonce ani nevyužívá Uplay. Typický styl velkého vydavatele, který se promítl do téhle hry z klávesnic britské pobočky, Ubisoft Reflections, spočívá ve snaze o něco nového a zaměření na okouzlení z objevování neznámého. Celou náplní hry je lezení po něčem vysokém za účelem odhalení dalšího kusu světa. Koncept hráčům dobře známý z Far Cry, Assassínů a třeba i z Watch Dogs a jiných velkých produkcí. Grow Home chytrá, nápaditá a hlavně a především zábavná hra s robotem.

PES 2015 - recenze

Je pro kvalitní fotbalovou hru podstatný počet licencovaných týmu? Nebo je důležitější fyzika míče či animace hráčů? Záleží víc na vzhledu hráčů a nabídce herních módů? Má se na základní nastavení střílet kolečkem nebo čtverečkem? Tyto a mnoho dalších otázek řeší už skoro patnáct let dvě skupiny hráčů: jedna stojí na straně EA Sports a série FIFA, druhá zase doslova kope za Konami a sérii Pro Evolution Soccer. Hádek už bylo nespočet a argumenty jsou silné na obou stranách. Když se do celé problematiky pustíte hlouběji, zjistíte, že kvalitní fotbalová hra je taková, která člověka baví i ve chvílích, kdy prohrává jeden zápas za druhým. Otázka tedy zní: umí něco podobného PES 2015?

Mind: Path to Thalamus - recenze

Lidská duše může mít mnoho podob, ale protože jsme dosud nepodchytili její podstatu, těžko lze ony formy hádat či snad předvídat. Asi tak jako počasí. Trojrozměrná nezávislá puzzlovka Mind: Path to Thalamus přitom absurdně spojuje obojí. Když ve hře zahřmí, s duší se něco děje! Mind ale není nějaké zjednodušené poučení, vlastně z ní neplyne žádné ponaučení, ani stereotypní vzorce příběhů. Po náročné pouti v Mind, tedy ve videoherně zhmotněném interiéru mozku trápícího se člověka, usne klidným spánkem asi málokdo. Na to je tahle logická novinka až příliš extravagantní a svérázná. 

Contrast - recenze

Přijela pouť, ale dětský křik je slyšet pouze v ozvěnách. Šustění peněz v portmonkách taky někdo jenom pustil z amplionů. Je vážně cosi tragického na světě, který se pouze tváří, že žije. Ve skutečnosti je pouhým stínem své dávno ztichlé minulosti a člověk brzy pozná, že je to míněno doslova. Ty podivné stíny, hrající si na obchod, hospodu i na doktora, zde budí skoro až hrůzu. Je to jen sen, nebo se opravdu život spojil se smrtí a čmárá svoji verzi pravdy na zdi kabaretů a malých divadel? Myslím takových, kde zatažené oponě zatleská vestoje prázdné hlediště. „Svět skončil, ale život jde dál,“ pravil by namol zpitý klasik…

The Stanley Parable - recenze

Nečtěte to! Vykašlete se na text, mrkněte na číselné hodnocení, slepě mu věřte, kupte si The Stanley Parable, zahrajte si hru skrz naskrz, a pak si sem o ní přijďte popovídat. Pokud chcete o Stanley Parable mluvit stoprocentně bez spoilerů, akorát se to zvrhne v lavinu prázdných adjektiv. Anebo si aspoň stáhněte původní HL2 modifikaci či demo ze Steamu, které se od plné verze překvapivě liší.

Shadowrun Returns - recenze

Každý národ se modlí, aby byl mír uzavřen raději před válkou než po ní, ale většinou to nevyjde. Ani v naší blízké budoucnosti prý nebudeme chytřejší. Počítá s tím scénář k Shadowrun Returns a jeho autor Jordan Weisman, jinak designérská legenda. Na jeho velký tvůrčí návrat se vyplatilo čekat. Nový Shadowrun je temný, syrový a postapokalyptický. Tak ho máme rádi.

Dragon’s Dogma - recenze

Až se nás léto zeptá, co jsme dělali poslední měsíce, nebudeme se vykrucovat a nervózně si žmoulat prstíky. Pohlédneme mu zpříma do očí, pravou dlaň ležérně položenou na rukojeti dračího meče, v levé ruce otrhaný svitek s kresbou nahé Triss Ranuncul. Vážně jsme se nenudili - lovili jsme šupinaté bestie ve Skyrimu, umírali v temných labyrintech Dark Souls, pátrali po vrahovi králů v rozšířené edici druhého Zaklínače a se slzičkou v oku vzpomínali na staré časy v Legend of Grimrock. Někdo na krvavý oltář položil celou roční dovolenou, jiný obětoval drahou polovičku, která odmítala pochopit, že Fus Ro Dah je mnohem důležitější, než vyznání nekonečně lásky pod rozkvetlou třešní. Ámen!

Sniper Elite V2 - recenze

Ať se nám to líbí nebo ne, studio Rebellion není a nikdy nebylo žádnou zárukou skvělé hry. Občas se mu ale podaří vytáhnout nějaký ze svých titulů nad průměr, což je případ pár let staré a ne zcela tradiční akční hry Sniper Elite. Ohlas byl pozitivní, prodeje slušné, vytvořila se kolem ní silná komunita fanoušků - není proto divu, že se začalo pracovat na druhém dílu, který zanedlouho udeří na pulty obchodů. Otázkou je, zda má náš elitní odstřelovač stále pevnou mušku, nebo se mu za tu dobu náhodou nezačaly trošku klepat ruce.

Asura's Wrath - recenze

Asura je vzteklý chlapík. Vlastně, říct, že je vzteklý, je tak trochu podcenění jeho stavu. Berserkové by se vedle něj dali označit za filosofující flegmatiky, Kratos je jen špatně naladěný kulturista a kdyby ve hře mohl řídit auto, pojem „road rage“ by dostal nový význam. Nicméně, je fakt, že Asura má k tomu vzteku důvod.

The First Templar - recenze

Historie bez příměsi fantasy nebo sci-fi, to je ve hrách nedostatkové zboží. First Templar takovou hrou klidně být mohla, kdyby… No, ono těch kdybysmů je opravdu požehnaně a při hraní téhle solidní akční adventury se budete občas cítit jako na tobogánu. Na strategie specializovaní tvůrci z bulharského týmu Haemimont (Tropico 3, Tzar, Celtic Kings, Glory of the Roman Empire a další) totiž ve své první nestrategické hře nepochopitelně zkombinovali mix příjemných i záludných překvapení, že z toho jde jednomu opravdu hlava kolem.

Limbo - recenze

Myslíte si, že jde udělat zábavná plošinovka bez barev, tří rozměrů, precizní grafiky a s ovládáním na pouhá dvě tlačítka? Tato zase jednou povýšila hru na umělecké dílo.

Prince of Persia Rival Swords - recenze

Perský princ nakonec doskákal až na Nintendo Wii. Prožije sice to samé co v dva roky starých Dvou trůnech, ale díky upravenému ovládání neztratil nic na zábavnosti.