Darkwood - recenze
Báli jste se jako malí v lese? Ve hvozdu, kterým vás provede příběhový survival Darkwood od polského studia Acid Wizard, by klidný zůstal málokdo. Všechny pěšiny vedou jen hloub mezi zlověstné stromy. Do krajiny děsivých stínů. Cesta ven jako by neexistovala, každý zvuk může zvěstovat příchod znetvoření či smrti, a noci jsou ve zdejším lese utkané z nočních můr. Doslova.
Friday the 13th: The Game - recenze
Když poohlédnete po nějakém opravdu kultovním hororu, vaše oči musí spočinout na sérii Pátek 13. Krvavé řádění, ve kterém hraje prim urostlý šílenec se zakrytým obličejem a parta puberťáků myslících pouze na sex. Film se od premiéry v roce 1980 dočkal řady pokračování, televizního seriálu, knížek atd. Vzhledem k nezměrné popularitě námětu je až s podivem, že se látka nedočkala více videoherních adaptací – jenom dvou. V roce 1989 a letos v podobě Friday the 13th: The Game, kde hlavní roli dostáváte vy a další hráči. Jde totiž o third person survival hru s asymetrickým multiplayerem. Asi už tušíte, že na jedné straně stojí krvelačný Jason Voorhees, na druhé potom puberťáci, kteří se jeho běsnění pokusí přežít.
Observer - recenze
Píše se rok 2084, a pokud vám snad tento letopočet nápadně evokuje název jistého Orwellova románu, jste částečně doma. Budoucnost není zdaleka růžová a svět si prošel globálním super ničivým konfliktem, který zdevastoval valnou část vyspělé civilizace. Její zbylé ostrůvky ovládají megakorporace, které si usurpují politickou moc. A i přesto, že se náš příběh odehrává na území takzvané Páté Polské Republiky, jde pouze o skořápku reminiscence, chycenou do područí pevného korporativního diktátu Chironu, protože právní státy jako takové přestaly de facto existovat.
No70: Eye of Basir - recenze
Atmosférických adventur, které chytnou a nepustí, není nikdy dost. Bohužel, zrovna No70: Eye of Basir k nim nepatří. Je smutným důkazem, že z teoreticky spolehlivých žánrových ingrediencí nemusí sama od sebe vzejít kvalitní hra. Lehce podprůměrné dílo od tureckého studia Oldmoustache Gameworks trápí jalový příběh, špatná technická kondice a krátká herní doba.
Perception - recenze
Jak umocnit strach ze tmy v hororu? V Deep End Games dostali nápad obsadit do hlavní role hororu Perception slepou hrdinku Cassie, která se v dětství naučila vnímat okolní svět pomocí echolokace. S touto schopností a silnými nervy se vydává prozkoumat starý dům kdesi v Massachusetts, o němž se jí nepřestávají zdát velice znepokojivé sny.
Inner Chains - recenze
Nitro tak temné a plné pokřivených běsů, až z něj mrazí do morku kostí. Děsiví obyvatelé myšlenek proti poutníkovi, který je sveřepě odhodlaný své (možná) pomyslné vnitřní řetězy zpřetrhat. Inner Chains se od svého oznámení jevila navýsost zajímavě. Potemnělý náboj, co tolik okouzloval v trailerech, si sice nakonec zachovala, jenže při tvorbě všeho ostatního napáchali vývojáři takové množství přešlapů, až člověka napadá, že to snad museli udělat schválně. Zplodit takhle nudnou a špatnou hru omylem by totiž vyžadovalo nadlidský kumšt.
Get Even - recenze
Lidé mají k hraní her rozdílné motivace. Když pomineme fakt, že by se nejspíše daly sjednotit do nadřazené množiny „relaxace, zábava, odreagování“, můžeme narazit na hromadu motivací specifických. Někdo ve hrách hledá hutný příběh, jiný strhující akci a napětí, pořádné dobrodružství, nebo co já vím, třeba setkání s roztomilými růžovými králíčky. Sama bych se zařadila hned do několika skupin, nejraději se však při hraní her bojím. A tak jsem po trošku zpackané Friday the 13th netrpělivě vyhlížela právě Get Even, která se v prvé řadě tvářila jako horor. Výsledek ale nabízí poněkud jiný zážitek.
Little Nightmares - recenze
Znáte ten pocit, kdy byste se sice rádi trochu báli, ale tak nějak s mírou? Hektolitry krve a kastrační pomůcky? Ne, děkuji pěkně! Raději tajemnou atmosféru a spoustu zneklidňujících surrealistických nápadů – zkrátka takovou malou noční můru, která se nechává inspirovat spíše křehkým géniem Jana Švankmajera než Texaským masakrem motorovou pilou. Pokud to máte podobně, jste tady správně. Při hraní Little Nightmares si školáci sice možná cvrknou, dospělým však budou příjemně poletovat motýlci v břiše. Koneckonců je hra švédských vývojářů z Tarsier Studios v první řadě logickou stealth plošinovkou, a teprve v té druhé hororem. Lekačky moc nečekejte, hutnou atmosféru a děsivá monstra ano.
Outlast 2 - recenze
Po třech letech čekání, loňské demoverzi a půlročním odkladu konečně vyšlo pokračování překvapivě kvalitní hororovky z prostředí ústavu pro choromyslné. Daří se Outlast 2 děsit hráče natolik, že budou muset několik dalších dní spát s rozsvíceným světlem? V zásadě ano, ale ne způsobem, který by se dal označit za bez výhrad uspokojující, bohužel.
2Dark - recenze
“Necháme tatínka postavit stan a půjdeme do temného lesa pro dřevo.” Klasická rodinná dovolená kdesi v lesích, však to možná znáte. Spousta nadávek při zatloukání stanových kolíků, ale najednou bum. Manželka mrtvá, děti někdo unesl a sedm let uteklo jako voda. Dlouhé roky nekvalitního života se na detektivu Smithovi těžce podepsaly, ale už chybí jen několik krůčků k odhalení zločinecké organizace, která má únosy dětí na svědomí. Vítejte v Gloomywoodu, líhni zvrhlíků.
Resident Evil 7: Biohazard - recenze
Když vás ztrapňují nebo nějakým jiným způsobem trápí vaši příbuzní, obvykle jejich chování okomentujete rčením, že rodinu si člověk zkrátka nevybere. A v případě Bakerových z nového přírůstku do série Resident Evil to platí dvojnásob, jak se vám pokusí vysvětlit vývojáři z Capcomu. Životní lekce je to relativně dlouhá, propracovaná, děsivá, ale hlavně velmi zábavná!
Through the Woods - recenze
Through the Woods je ambiciózní titul skupiny norských studentů, který se z původně školního projektu dokázal s pomocí Kickstarteru a následně i vydavatele dostat až na obrazovky našich počítačů. V roli vyděšené matky se vydáváte hledat ztraceného syna do hlubokých lesů severního Norska, kde budete postupně odkrývat různá tajemství.
Syndrome - recenze
Kvalitních survival hororů není nikdy dost. Bohužel, zrovna Syndrome jejich řady nerozšíří. Což o to, děsit umí mistrovsky, jenomže na všech frontách. Temnou atmosféru na prokleté vesmírné lodi kazí špatné technické zpracování, odpudivý level design a mizerná AI. Hledáte-li alternativu k Dead Space, System Shock či Soma, berte dílo od studia Camel 101 s velkou opatrností.
The Bunker - recenze
Pokud zapátráte v dávno zabarikádovaných zákoutích své paměti, možná si vzpomenete, že kdysi existovala ujetá herní šílenost jménem Phantasmagoria. Nebyla jediná svého žánru, médium interaktivního filmu se před nějakými dvaceti lety jala prozkoumat celá řada projektů. Postupem času se od něj však upustilo, což mělo pochopitelně své důvody. Žádnou pozornost jim však nevěnovali tvůrci nové "hry" The Bunker.
Phantaruk - recenze
Ačkoliv jsou hororové hry populární a vzniká jich celá řada, většina z nich ve výsledku nemá s hororem nic moc společného. Vývoj hororové hry je totiž velmi specifický – kromě jisté úrovně hratelnosti v ní musí být zachováno nezbytné napětí. A to bývá oříšek a docela velký.
Doom - recenze
Nastartujte Škodu Favorit, do rádia nacpěte audiokazetu s Nirvanou, případně si pusťte třeba Volejte řediteli nebo Kolotoč. Proč? Abyste navodili tu správnou atmosféru! S novým Doomem se totiž vrací nejen oblíbené zbraně a démoničtí nepřátelé z prastarého originálu, ale především i pořádná dávka devadesátých let. Možná s překvapením zjistíte, že dvacet let stará hratelnost může v dnešní době působit nečekaně svěže.
The Walking Dead: Michonne – recenze 3. epizody
What We Deserve, zní název třetí a také závěrečné epizody minisérie The Walking Dead: Michonne. Co si zasloužíme, zní překlad do češtiny. Opravdu jsme ale dostali hru, kterou si zasloužíme? Opravdu v Telltale nemají na víc? Po docela nadějné první epizodě totiž následovalo nemastné neslané pokračování, které však stále mohlo zachránit finále s velkým F. Finále je za námi a nám nezbývá, než jen krčit rameny.
The Walking Dead: Michonne – recenze 2. epizody
Ve hře, která vám neustále připomíná, jak jsou vaše rozhodnutí důležitá (ačkoli většinou nejsou), je zásadní, aby dobře fungoval systém ukládání pozic. Je proto smutné, že minimálně PC verze druhé epizody The Walking Dead: Michonne má se „sejvy“ problém a klidně se vám může stát, že anuluje váš postup z minula. Ostatně, mluvím z vlastní zkušenosti. Je fajn, že mi vývojáři z Telltale umožnili spustit druhou epizodu i bez dohrání první (tedy, já ji dohranou mám, akorát hra si to nepamatuje), avšak musel jsem se smířit s tím, že rozhodnutí z první epizody vývojáři nasimulují za mě. Není na podobné apríly už pár dní pozdě?
Layers of Fear – recenze
Hororových her či adventur sice vychází v posledních letech relativně hodně, ale najít mezi nimi skutečnou kvalitu je stále obtížnější. Layers of Fear je navenek stejná, ale zároveň jiná než ostatní hororovky. Svým netradičním námětem a vizuálním zpracováním zaujala už v early access verzi, a verze plná ambice tvůrců naštěstí do značné míry potvrzuje.
Fear Equation - recenze
Strach, nejistota ale také ohromná vůle žít charakterizují neobyčejnou jízdu vlakem ve hře Fear Equation. Cestovatelská strategie okořeněná survival hororem ohromí originalitou, komplikovaností, depresivní atmosférou a houževnatým bojem neohroženého mašinfíry proti paranormálním jevům. Takřka dokonalý strategický kus „kazí“ snad jen vysoká obtížnost.
