FIFA 18 - recenze
Mám jeden sen. Tím snem je dokonalá fotbalová hra, kterou by vůbec nešlo rozeznat od reálného fotbalu. Pak se z toho snu probudím a uvědomím si, že je vlastně docela pitomý, protože bych ve skutečnosti vážně nechtěl u každého mače strávit hodinu a půl. V ranním světle odrážejícím se od hladinky mléka s cereáliemi pak svůj sen reformuju. Stačila by mi hra, u níž bych prakticky neměl co kritizovat, u níž by požitek ze samotného hraní a ze struktury módů okolo kulminoval v pocit blaženého naplnění. Snadné, že? Hm, jistěže ne. PES 2018 se přiblížil první polovině, ovšem ve druhé selhal. A FIFA 18? Tak ta to má přesně naopak.
PES 2018 - recenze
PES 2018 je hra. Fotbal je hra. Ergo, PES 2018 je fotbal. Nikoli zrovna ukázka bezchybné aristotelské logiky, ale v tomhle případě neoddiskutovatelná pravda. V nejnovějším díle série najdete nepředvídatelnou, vzrušující kopanou, která upřímně řečeno v samotné simulaci hrátek s kulatým nesmyslem moc nemá konkurenci. Čirý požitek z hraní je na úrovni sledování Messiho a jeho míčové magie. Jenže veledůležité doplňky kolem pažitu, například herní módy, občas připomínají spíš neslavnou Hapalovu penaltu. Ale pojďme to vzít pěkně popořadě.
Football Manager 2017 - recenze
Fotbalové manažerování není zrovna vděčné řemeslo. Celé dny se dřete na tréninkovém hřišti, potíte z mozku jednu brilantní taktiku za druhou, staráte se o své hráče, jako o bezbranná novorozeňata, a ještě se musíte čas od času vykecávat s otravnými senzacechtivými novináři. A co z toho vlastně máte? Samozřejmě spoustu peněz a slávy, ale kromě toho? Jen stres! Pak vyhrajete Ligu mistrů a jistý slovanský oligarcha s vámi po pár měsících stejně vyrazí dveře i přes vaše přitažlivé italské charisma. Tenhle džob je prostě lepší přenechat lidským hrochům s tou nejtlustší kůží v okolí. Pro všechny ostatní je tu Football Manager 2017.
PES 2017 - recenze
Připomíná to ty nejlepší romantické příběhy, jaké se kdy zrodily na zeleném pažitu. Šokující řecký triumf na Euru 2004. Leicester zvedající nad hlavu pohár pro anglického šampiona. David Beckham a jeho dva rohové kopy v posledních sekundách finále Ligy mistrů. No a taky PES 2017. Nevelký rozpočet, chybějící licence, za souseda tyčící se obr od EA Sports. Z toho vycházejí vážně titěrné šance na úspěch. A navzdory tomu všemu si už po pár minutách hraní uvědomíte, že tentokrát se v Konami urodilo něco speciálního.
Football Tactics - recenze
Díry na trhu je těžké identifikovat a ještě těžší patřičně využít. Kdyby tomu bylo naopak, většina z nás by nejspíš právě teď ležela na pláži někde na Bahamách a srkala k tomu ze džbánu Dom Pérignon. Ale jednou z oblastí, které se už dlouhodobě zdají tržně proděravělé jak cedník, jsou fotbalové videohry. Fotbal je přece nejpopulárnější sport v historii světa! Milují ho stamiliony lidí po celé planetě. Opravdu mi chcete tvrdit, že budeme na věky věků mít v rámci fotbalových her na výběr prakticky ze dvou možností - Football Manageru a FIFA/PES? Kdo by mi to tvrdit chtěl, přepočítal by se. Protože existuje Football Tactics, tahová strategická hříčka, která má v úmyslu celé to zatuchlé prostředí zelených trávníků a kulatých nesmyslů pořádně provětrat.
Football Manager 2016 - recenze
Ve dvacáté minutě doma „teču“ s Tottenhamem 4-0 a začínám přemýšlet nad tím, jak je letošní ročník Football Manager nějak věštecky nadaný. Vzhledem k tomu, že reálná Mourinhova anabáze byla jen o chloupek horší, zatímco ta má o fous kratší (virtuální Abramovič zjevně má pro portugalského egomaniaka slabost), je to asi dobrý štempl na analytické schopnosti téhle fotbalové simulace s RPG prvky. Každopádně, přišel čas dát Londýnu vale a vrátit se do rodné Příbrami.
FIFA 16 - recenze
Když se hraje fotbal nahoru, dolů, čili nadoraz, bývá to pěkná podívaná. Ostatně, proto je tak oblíbená anglická Premier League, kde podobný styl hry praktikují skoro všechny týmy. Jde ale o jediný styl, jakým se kopaná na celém světě hraje? Ani omylem, stačí se podívat do Španělska, Německa, Itálie či jiných kvalitních soutěž a zaznamenáte obecně vzato dosti odlišné pojetí fotbalu. I z toho důvodu je tedy nemožné říci, jestli je čistě pojetím hry letos lepší dynamičtější a přímočařejší PES 2016 (recenze), nebo spíše na hru ve středu hřiště a v obraně zaměřená FIFA 16. Musíte si vybrat sami dle vlastních preferencí, ale jisté je, že právě FIFA připravila hráčům oproti loňsku změny, které jejich zážitek výrazně ovlivní.
PES 2016 - recenze
O fotbalových hrách jsme zvyklí mluvit jako o „sportovních simulacích“, ale všichni víme, že jde o zavádějící termín. Fotbalové hry ve skutečnosti nesimulují fotbal, ale spíše televizní přenos fotbalového utkání. Většina z nás tak podvědomě chce, aby zápasy v nich vypadaly jako ve skutečnosti. Aby se hráči chovali na hřišti přirozeně, aby rozhodčí pískali přesně a spravedlivě, aby brankáři chytali spolehlivě, ale ne zázračně. Zkrátka, aby jediným rozdílem proti skutečnosti bylo to, že na konci vždy vyhraje váš oblíbený tým. Japonská Konami se o přiblížení k tomuto ideálu pokouší už dvacet let a letos by určitě ráda potvrdila, že kvalitativní skok, který série Pro Evolution Soccer zaznamenala v loňském roce, nebyl náhodný.
Rocket League - recenze
Když jeden z diskutujících pod gamesplayem prohlásil, že Rocket League je nejlepší fotbalová hra, trošku jsem se pousmál a čekal vášnivou diskuzi. V zásadě jde ale o prohlášení pravdivé. Malá autíčka, honící se za vybuchujícím míčem totiž tuto definici splňují - navíc parádně. Pobaví nejen ty sportovněji založené, ale svou nenáročnou povahou dostanou i odpůrce sportu, kteří by jinak na fotbalovou hru nikdy nesáhli. Někteří si možná při pohledu na Rocket League vzpomenou na pořad Top Gear a fotbalový zápas s Toyotou Aygo. Ano, tohle je to samé, akorát že tady mají pomyslné Toyoty navíc v kufru rakety.
PES 2015 - recenze
Je pro kvalitní fotbalovou hru podstatný počet licencovaných týmu? Nebo je důležitější fyzika míče či animace hráčů? Záleží víc na vzhledu hráčů a nabídce herních módů? Má se na základní nastavení střílet kolečkem nebo čtverečkem? Tyto a mnoho dalších otázek řeší už skoro patnáct let dvě skupiny hráčů: jedna stojí na straně EA Sports a série FIFA, druhá zase doslova kope za Konami a sérii Pro Evolution Soccer. Hádek už bylo nespočet a argumenty jsou silné na obou stranách. Když se do celé problematiky pustíte hlouběji, zjistíte, že kvalitní fotbalová hra je taková, která člověka baví i ve chvílích, kdy prohrává jeden zápas za druhým. Otázka tedy zní: umí něco podobného PES 2015?
Football Manager 2015 - recenze
Péťa Čech je hodný kluk. Skvělý brankář, dobrý týmový hráč... Má ale jednu nevýhodu. Zatímco v minulém ročníku jsem zvládl jeho touhu po hře ukonejšit několika zápasy v pohárech a záskoky za zraněného Courtoise, letos ne a ne. Chce hrát a nestačí mu jen každý třetí zápas. Takže nabral směr Real Madrid, ale nestěžuju si a on snad také ne. Pokud ano, stížnosti ať posílá Sports Interactive, protože při vývoji Football Manager 2015 pořádně zapracovali na hráčském chování a požadavcích.
FIFA 15 - recenze
Psal se rok 1995 a já jsem seděl jsem u své milované Amigy. Dlouho do noci jsem hrál Sensible World of Soccer a představoval si, jaké by to bylo, hrát na počítači opravdu reálný fotbal. Takový, ve kterém by fotbalistický sestřih Ivo Knoflíčka vlál podle směru větru, ve kterém bych na první pohled poznal, že se zápas hraje na Anfieldu nebo v Edenu, nebo kde bych mohl s hráči dělat kličky jako Romário. Dnes, skoro o dvacet let později, takový fotbal hraju. Sice bez Knoflíčka a Edenu, ale za to se skvělou grafikou, hromadou zajímavých módů, reálnými sestavami mnoha desítek světových týmů a dokonce i online hrou. Přesto se mi ale v souvislosti s FIFA 15 vkrádají na mysl nejčastěji slova „kontroverzní” a „rozpačitá”, a to věru nejsou termíny, které se v souvislosti s fotbalem od EA Sports skloňují příliš často.
Football Manager 2014 - recenze
Drahý kamaráde a příteli Football Managere, toho času 2014, známe se už nějaký pátek. Je to vlastně už přes deset let a to ses na začátku jmenoval jinak. Prožili jsme si svoje, na tisíce hodin bych to odhadoval. Probdělé noci na vysoké škole, kdy jsme druhý den kašlali na přednášku, protože jsme chtěli dostat Rotherham o patro výš. Někdy nás taky chytl rapl a klávesnice nepřežila nával cholerického šílenství zcela ve zdraví.
Pro Evolution Soccer 2014 - recenze
Šedivé stadióny pookřály novými tribunami, hráče ženou dopředu mnohem větší návštěvy a závěrky fotoaparátů cvakají jako o život. Atmosféra je plná adrenalinu, a sebevědomí hráčů exponenciálně roste, když fandové sborově skandují název klubu. Podívejte se na něj! Tělem naznačil pohyb vlevo, ale zhoupnul se i s míčem na druhou stranu a běží na bránu. Podařilo se mu v souboji tělo na tělo přetlačit obránce a míří sám na bránu. Chystá si kličku, ale na poslední chvíli se rozhodne pro střelu. Pálí a je to …zase vedle.
FIFA 14 - recenze
Mytický realismus fotbalových her se zdá být navzdory mnoha pokrokům v posledních letech stejně nedosažitelný, jako pohár pro vítěze Ligy mistrů v rukách kapitána některého českých klubů. Jednou jsme mu blíže, podruhé zase dále, ale pořád se motáme daleko pod vrcholem. Abychom se dostali do vyřazovacích bojů, musela by přijít radikální změna či zásah shůry, a nejlépe boží rukou. Ne ovšem tou Maradonovskou.
Lords of Football - recenze
Fotbalový manažer ve stylu Simsů? Koučování hráčů na hřišti i mimo něj? Přesně takový zážitek sliboval Lords of Football, potažmo i jeho tvůrci ze studia Geniaware. Jelikož mě fotbal docela baví, ale klasické manažery mi přijdou přespříliš složité, vítala jsem ho všemi deseti.
Football Manager 2013 - recenze
„Rok s rokem se sešel a nový Football Manager nám vyšel“, pravil básník-amatér a byl zabit pro prznění dobrého jména poezie. Všichni závisláci na virtuálním fotbálku, kde nezáleží na tom, jak to umíte s páčkami a klávesami, ale na tom, jak dobře čtete tuny tabulek i soupeřovu hru, se ale mohou radovat - nový ročník je tu a to znamená minimálně nové statistiky. Což by ale bylo trochu málo za cenu plné hry. Tvůrci to vědí, takže se nebojte, je toho víc. I když možná ne tolik, kolik bychom chtěli.
FIFA 13 - recenze
Představa, že si tvůrci FIFA her po vydání každého nového dílu sednou, ťukají nervózně propiskama do stolu a horečně přemýšlí, co napsat do bločku za funkce, kterými by ospravedlnili vydání dalšího dílu za rok, je možná naivní. Byly však doby, kdy se s ohledem na formálnost a strojenost „novinek“ v nových FIFA hrách, opravdu zdálo, že tomu tak je. Na ty je však lepší zapomenout, protože už to dlouho neplatí. A pokud si mám představit, jak asi vypadal brainstorming na FIFA 13 hned po vydání FIFA 12, tak vidím místnost plnou designérů, kterak se překřikují a hádají o to, který z prvků by ve FIFA 13 rádi odladili a vypilovali.
Football Manager 2012 - recenze
O rybaření se říká, že je to svět tichých bláznů. Na hráče fotbalových (no, teď už spíše jednoho fotbalového) manažerů se část hráčské obce dívá podobně. S jednou výjimkou. Nejsme tišší. Naopak, jsme jedni z výrazově nejexpresivnějších „žánrových“ hráčů, kteří nadávají, dělají na nebohý monitor vulgární gesta, chytají se za hlavu, vystřelují ruce do nebes, halekají, radují se z prostého nápisu a všeobecně působí jako blázni, přestože ta hra vypadá tak bezelstně. Ale není, vážení přátelé, bezelstná ona není!
FIFA 12 - recenze
Kdyby se evoluce lidského druhu řídila rétorikou radikálních ideologů 19. a 20. století, měli bychom teď pravděpodobně dvě hlavy, tři ruce a zašitá ústa, abychom nemohli proti ničemu prostestovat. Dogma, podle kterého je revoluce jedinou hybnou sílou vývoje a pokroku, už bylo ale naštěstí překonáno a důkazem, že změny musí přicházet postupně, aby se v průběhu odfiltrovaly mrtvé vývojové směry, je i FIFA 12.
