The Elder Scrolls Online je slušná, ale obyčejná onlineovka
World of Warcraft pokořila hranici osmi milionů hráčů a pořád roste. Zenimax získal investici ve výši 300 milionů dolarů. Bethesda se po úspěchu Oblivionu tetelí blahem a penězi. Takový byl rok 2007. Nepřijít s nápadem na MMORPG podle The Elder Scrolls by byl hřích, navíc když máte k dispozici producenta a designéra Dark Age of Camelot. Zenimax tedy zakládá studio zaměřené na vývoj onlineovky. Začátek cesty k úspěchu byl posetý okvětními lístky růží.
Elder Scrolls Online - o (chybějící) aukci a nesystémovém PvP
V průběhu kontinuálního hraní The Elder Scrolls Online jsem upřímně nezkoumal herní mechanismy do detailu - spíš jsem vše nechal volně plynout a narážet do mého tlustého těla. Někdy to byly dojmy veskrze pozitivní, jindy však zcela opačné. Tak třeba…
Dva týdny ve světě The Elder Scrolls Online
Okamžiky nadšení i chvíle zvláštní nejistoty, takové pocity se ve vás budou bít i třískat o sebe v prvních dnech a týdnech hraní The Elder Scrolls Online. Ani tak silnému titulu se prostě poporodní problémy nevyhnuly. Nečekejte však nějaké závěry, nehledejte v mém textu ani návod na rozhřešení, zda si hru pořídit. Nabízím dávku prvních dojmů, jak na mě MMO novinka působila v prvních nachozených kilometrech v Tamrielu.
Týden života v The Elder Scrolls Online - dojmy z hraní PvE
Obstojí The Elder Scrolls Online v konkurenci, která není zrovna malá? Přinese tato hra do zaběhnutého systému velkých onlineovek něco zbrusu nového? Nebo snad tvůrci vypilovali typické herní mechaniky k naprosté dokonalosti? A co když… Dost! Bojím se pomyslet na jakýkoliv verdikt a náznak nějakého hodnocení. Týden hraní TESO však nebyl vůbec špatný. To je jisté.
World of Warcraft po pěti letech - doba pokročila, hra se změnila
World of Warcraft pro mě byla první MMORPG hra, kterou jsem kdy vyzkoušel. Asheron's Call, Everquest a podobné kousky šly vždycky mimo mě. Zlákal mě až Warcraft. Vzpomínky na první krůčky po Azerothu, první střet s nepřátelským hráčem, první raidy, objevování nových lokací a hromadu dalších zážitků mi už žádná další hra z paměti nevymaže. Bylo to úžasné. Jenže já nikdy nehrál World of Warcraft jako ten hardcore hráč, co chodí jen na velké raidy, a hra se mi po čase omrzela.
Test aplikací Battlelog a Commander pro Battlefield 4
Nová generace, technický pokrok a moderní trendy přinášejí nejen nové konzole, ale také dosud poměrně nevídanou věc. Mobilní zařízení, konkrétně tablety, jsou svým výkonem schopny nabídnout hry s takovou grafikou, která před lety byla nemyslitelná i na PC. Přicházejí však i další, snad i zajímavější počiny – tzv. Companion Apps (také jako Second Screen Apps). Jejich cílem je obohatit zážitek z první, hlavní obrazovky, kde se odehrává hlavní část celého pomyslného představení.
Silent Hunter Online - Kam pluje ponorkový simulátor?
Ponorkový simulátor Silent Hunter nemá žádnou přímou konkurenci. Tento monopol na potápění lodí během 2. světové války není pro hráče moc výhodný, ale až do roku 2007, kdy vyšel čtvrtý díl série, to nemohlo nikomu vadit. Každý kousek série byl kvalitní, něčím úspěšný a měl u ponorkářské komunity dobrý ohlas.
První krůčky v Dota 2 aneb Jak začátečník dostává na budku
Ty nervy. Ty nervy, když kliknete na Find Match a čekáte, až vám to najde spoluhráče a protihráče. Čekáte pár vteřin. Víc vteřin. Čekáte minutu. A klidně můžete čekat i minut pět. Trpělivost růže přináší. Růže vyměňte za hardcore nerdy z Ruska, kteří vás při první příležitosti těmi ostny verbálně seřežou víc než zadnici holkám na Velikonoce, a dočkáte se. Tutoriály máte úspěšně za sebou a jste připravení na první zápas. Jistou rukou nakoupíte všechno potřebné a začnete si sebejistě vykračovat do nejbližší lany. Nos nahoře, o kouzelnou hůl se zatím jen opíráte a čekáte, kdy se vám přimotá první hrdina do rány.
World of Warplanes: Útok z nebes
Stačilo mi vidět trailer oznamující odhození pásu betacudnosti z World of Warplanes, abych v uších uslyšet zpěv andělů během střemhlavých náletů a chechtot démonů při potupných nárazech do skal a proděravění palivových nádrží. World of Warplanes bude mezi běžnými smrtelníky (s nekonečným počtem životů) za měsíc a co mě zajímalo nejvíc při obdivování multiplayerové řežby na stánku Wargaming bylo, zda je připravené ovládání i pro letecké ovladače. „Můžete ovládat prakticky jakýmkoliv známým ovladačem, ale u propracovaných specializovaných kniplů všechny funkce nevyužijete,“ odpověděl Vladimir Belozerov.
E3 2013 dojmy: Need for Speed: Rivals mísí offline s online
Studio Critetion umí dělat hry s fantastickým jízdním modelem. Burnout i Need for Speed: Hot Pursuit jsou arkády jako Brno, leč arkády tuze intuitivní. Když na E3 sednu k páté Forze v režimu simulace, v druhé zatáčce už vyrovnávám hodiny. Když sednu k The Crew, připadám si jako u simulátoru vodních člunů. Ale když sednu k Need For Seed: Rivals, bezpečně smykuji při 200 km/h a bavím se od prvních vteřin.
Dojmy z hraní Neverwinter říkají, že se hru vyplatí hrát i sledovat
Každá nová MMORPG hra má velký problém v podobě všech těch předchozích titulů, které se odkudsi vynořují a hráči nabízejí neuvěřitelné množství dojmů, které automaticky hledají v téhle nové hře. Neverwinter na to šla od lesa a snad i cíleně se tvůrci rozhodli, že jejich online RPG běsnění se nebude snažit předchozím hrám nijak podobat a rovnat. Na toto nikde nevyřčené krédo budete v průběhu hraní velmi často narážet i v okamžicích prodírání nánosy klišé, které k danému žánru patří. Neverwinter není nijak originální MMORPG. Je však vidět, že tvůrci hru dělali tak nějak po svém - v dobrém i v tom špatném.
Poslední dojmy z notně vylepšené bety Heart of the Swarm
Marně v děravé paměti pátrám, kdy běžela beta na datadisk takhle dlouho. Blizzard začal pouštět do, zprvu hodně uzavřené, bety StarCraft II: Heart of the Swarm první hráče 4. září 2012. Teď máme únor 2013 a konec bety byl nedávno oznámen na 1. března. Půl roku testování “obyčejného” datadisku. Za odklad z konce loňského roku na 12. března toho letošního jsem vcelku rád. Výsledkem velmi dlouhé bety bude výrazně odladěnější multiplayerový zážitek.
Jak se hraje Guild Wars 2 po osmdesátce
Zhruba před půl rokem se otevřely brány fantastické Tyrie, která přivítala virtuální dobrodruhy z celého světa. Pokračování úspěšného bezplatného MMORPG Guild Wars splnilo očekávání a vyhouplo se mezi nejlépe hodnocené tituly loňského roku. Stejně jako v případě prvního dílu jsou hráči i tentokrát ušetřeni měsíčních poplatků, a ani implementované mikrotransakce je nemusí nijak trápit. Pokud si nepotrpí na nákup vymazlených oblečků, miniaturních petů a dalších blbinek, obejdou se bez dodatečných investic, a přesto mohou plnými doušky hltat úžasnou atmosféru obrovského herního světa.
PlanetSide 2 - první dojmy
Když je člověk fandou multiplayerových stříleček a má možnost zdarma vyzkoušet a teoreticky i celou dobu hrát PlanetSide 2, byl by hřích toho nevyužít. Takže jsem také nasedl do rozjetého tanku hry a výsledkem jsou první dojmy po páru desítek hodin strávených ve hře. Když pominu velké problémy s evropským launchem, kdy hra nejela několik hodin, je samotný start hry břitký a rychlý. Mám na výběr jednu ze tří stran a neomylně volím revolucionáře z NC, protože mi evokují ty nejlepší z nejlepších - SVER z MAGu. Co jsem pochopil, řídí se tím, že nevadí, jak moc zbraň kope, hlavně, když rána z ní bolí víc, než ta zženštilá laserová ukazovátka od Vanu. Žádná úprava vizuálu postavy, prostě hop a už letím v modulu na nějaké bojiště.
World of Tanks přeřadila na osmičku - jak jí to šlape?
Tank je ve skutečném světě stroj smrti a budí respekt. Ve hrách ho však potkáváme tak často, že ho bereme jako samozřejmou kulisu války a jednu z nezbytných součástí bojiště. Právě pro jeho samozřejmost je až neuvěřitelné, jakého úspěchu dosáhla hra World of Tanks, postavená na jednom válečném stroji. Před výskytem World of Tanks jen málokomu něco říkal název tanku SU-122, PzKpfw III, M24 Chaffee....takovým přehledem se pyšnilo jen několika málo historicky studovaných hráčů a tvrdých wargamerů. Dnes už jsou jejich názvy v herním světě všeobecně známé.
WoW: Mists of Pandaria se za bojiště a raidy nemusí stydět
Během posledního měsíce jsme Pandarii důkladně prozkoumali a poznali ze všech stran (viz první a druhý článek). Až na dva nejprestižnější aspekty WoWka – PvE a PvP. V posledních dojmech z Pandarie před recenzí, která vše na nějaký čas uzavře, si tedy pojďme odkrýt novinky či změny, které postihly nová i stará bojiště.
Na max levelu zábava v Mists of Pandaria teprve začíná
Minulý článek končil přibližně ve chvíli, kdy jsem byl v polovině prozkoumávání ostrova a cítil veskrze pozitivní dojmy. Aktuálně mám zdárně doexpeno. Převaha mírumilovných lokací a méně akčních úkolů je příznačný motiv první poloviny levelování v novém datadisku. Druhá polovina Pandarie rozhodně není temná, nicméně je zpustlá. Minimum osídlených vesniček a nahuštění questů poukazuje na působení zlé síly Sha, jak Pandareni nazývají zhoubu postupně zabírající další a další území. Zloba doslova vyvěrá z nejhůře zasažených míst a vám nezbývá nic jiného, než se pokusit o nemožné a bojovat. Spíše než o boj jde ale o trénink. Přípravu na nadcházející události. Pravé boje se odehrají až v instancích a raidech.
Dojmy z uzavřené bety StarCraft II: Heart of the Swarm
“Myslím, že máme velmi reálnou šanci stihnout letošní rok,” tvrdil v létě Dustin Browder, šéf vývoje a hlavní designér StarCraft II: Heart of the Swarm, různým webům. “Myslím, že to nestihnou,” tvrdím v říjnu já a dovolím si tak se strategickým guru nesouhlasit. Velmi bych se divil, kdyby vyšel druhý díl SCII trilogie ještě letos. Aktuální stav beta verze tomu moc nenasvědčuje.
První kroky v datadisku World of Warcraft: Mists of Pandaria
Blizzard nám nedávno předložil nový World of Warcraft datadisk Mists of Pandaria, v němž nás čeká dalších pět levelů navíc, takže se dostaneme zase o kousek blíže bájné stovce, konkrétně na 90ku. Z Pandarie logicky na každém rohu cítím snahu přiblížit se asijské kultuře. Hudba, prostředí a v neposlední řadě celkový pocit z pandarenů mi navozuje pocitu klidu a celkové relaxace. A vlastně to funguje - aktuálně jsem přibližně v půlce datadisku a cítím příjemný pocit z postupného prozkoumávání nových lokací s pomocí Chena a Lili.
Guild Wars 2: Deník šampóna Karrulla #5
Stojím na vysoké zasněžené hoře a dívám se kolem sebe. Všude jen samý sníh, vichr bičuje moji tvář a já si říkám, že jsem měl radši zůstat doma. S mečem to umím, s kladivem také, ale ti noví nepřátelé? Jsou celí z kovu, místo rukou mají takové zvláštní pařáty, které se vám zakousnou do těla jako lžička do šlehačkového dortu. A mají stroje, které za ně bojují. Svět se zbláznil. Celý život jsem se motal kolem Divinity's Reach, ale že tak blízko od domova potkám něco takového? Lornarův průsmyk je místem, kde si každý sáhne na dno svých sil.
