Čekal jsem tutoriál. Velký tutoriál. Ostatně, hra má spoustu pravidel, která vyplývají z principů MMO. Místo toho ale stojím uprostřed sněhové pláně s puškou v ruce. Je tohle tutoriál? Hele, červený paňáca. To jistě bude bot, který se nechá zastřelit v rámci výukové lekce „zamiř a stiskni tlačítko myši“. Hm, tak ne. Paňáca je jedním z bojovníků soupeře, kteří se právě rvou o svou základnu a tutoriál jsem pro něj spíše já. Takže respawn a hurá do boje. PlanetSide 2 vám zkrátka nic nevysvětluje a myslí, že je nejlepší, když hodí hráče do vody a on se nějak naučí plavat. Pravda, byla zde série instruktážních videí, ale ta v den launche jaksi nefungovala.
Spousta rolí, střílet musí všichni
Po respawnu už se ale rozhodnu nebýt tupým otrokem a přičinlivě nacházím konzoli, kde mohu měnit vybavení i povolání. Jelikož mám rád podpůrné role, kašlu na heavy assaulta s jeho těžkými zbraněmi, light assaulta s jetpackem a infiltratora, který vypadá jako sniper i bitevní oblek MAX. Zbývá mi tu tedy má milovaná dvojka engineer a combat medic. Volím prvního jmenovaného, protože mám rád věže, které ve většině ostatních her umí stavět, najdu si jednu z čet a nechám se operativně hodit na její pozici. Ta se nachází uprostřed přestřelky proti převaze utlačovatelů ze Země a tak končím do pár sekund mrtvý. Inu, rozmyslete dobře, kam se necháte tímhle výsadkem hodit.
Respawnuju se v nedalekém vozidle sunderer a říkám si, že až budu velký, také budu mít takový hezký transport a mobilní respawn v jednom. Přidávám se k proudu našich jednotek, která se řítí do útrob polárního komplexu a zkouším, jak to střílí mé pušce. Dobře, heavy assaulta v boji jeden na jednoho opravdu nedám. Znovu si skočím respawnout do sundereru, ze kterého se povážlivě kouří a tak udělám to, co mi jde nejlépe a nahrabu nějaké zkušenosti jeho opravou. Cítím, že jsem něco udělal pro tým, protože další respawn je kilometr daleko a je to sakra dobrý pocit. Rovnou tedy pohodím na rohu nejbližší přestřelky kamarádům balíčky s náboji a sleduji, jak zkušenosti naskakují.
A to jako mám střílet já sám?
No jo, to je hezké, ale já si ještě nevyzkoušel věž! Probijeme se jedním z menších komplexů přiléhajících budov a já sundám dokonce i pár soupeřů, kteří na blízko podlehnou mé pušce a celkovému zmatení situace (hra je venku chvíli a spousta hráčů nemá zjevně s FPS tolik zkušeností). Na strategickém místě, jak mám naučeno z jiných her, stavím věž, běžím se schovat a sleduji, jak bude můj rachtavý nástroj zkázy ukusovat z životů nepřátel.
Jenže ten zmetek nestřílí! Co to sakra...? A pak vidím, jak jeden kolega za svou věží stojí a pálí z jejího kulometu. Aha, takže žádné automatické věže, pěkně sám musím. Stoupnu tedy za věž a začnu pálit do nabíhajících nepřátel. Sleduji modravé štíty kryjící střelce a přemýšlím, jestli je ten výřez před hlavou střelce jen grafickým prvkem nebo je tam reálně díra směřující k mé hlavě. Je tam díra. A všichni na ni rádi střílí. Postavit věž mimo interiéry je tedy asi sebevražda. V interiérech se dá dobře postavenou věží i udržet bod, ale já už na engineera s jeho slabší puškou trochu zanevřel a jdu na medica.
zdroj: Archiv
S červeným křížem a Gaussovou karabinou
A ejhle, napodruhé se podařilo. Dobrá kombinace podpůrných schopností, jako je vyzařování regeneračního oblaku, pistolky na vzkříšení kamarádů a hlavně solidní útočné pušky, která vám dává možnost být užitečným útočníkem, dělá z medica pro mě vhodné povolání. Zažívám intenzivní bitvu na vyvýšené plošině obrovské základny a po dvou hodinách a pár „certech“, tedy in-game platidle, které jsem vydělal vím, že se sem vrátím.
Touhle dobou, kdy píšu článek už jsem na tom jinak. Mám plně upgradovanou oživovací pistoli. Co se týče základní pušky, zjistil jsem, že mi její kombinace zpětného rázu a dostřelu sedí nejvíce, a tak nemusím za nekřesťanské peníze kupovat novou. Mám na ní přimontovanou 3,4x optiku, pažbičku a teď šetřím na oživující granáty a možná časem na pušku, kterou budu tahat do bojů v interiérech. Sunderera si, stejně jako kdokoliv, mohu sám pořídit za další platidlo, které se vám průběžně dobíjí a dokoupil jsem si do něj i ten mobilní respawn. A dokonce už jsem i jakž takž pochopil principy dobývání jednotlivých území...
Žádné cvičiště, těžko bude až na bojišti
PlanetSide 2 není hra, kterou rychle pochopíte a budete v ní excelovat. V prvních hodinách prostě jdete s davem, který snad ví, co dělá. Proud boje vás dovede k bodům, které je třeba dobýt či bránit a naučíte se, jak fungují teleporty, zdvižné paprsky i body, za něž doplňujete granáty, kupujete letouny a pozemní vozidla.
Stejně tak vidím nedostatky, které hra má. Občas se neuvěřitelně cuká a klesá vám na 15 FPS... Pravdou ale je, že SOE na opravách rychle a intenzivně pracuje a změny občas vidíte ze dne na den. Co se týče povolání, každé má nějaký problém. Momentálně nejvíc jich má infiltrator, který nejde prakticky hrát jinak, než jako sniper, což jde proti podstatě pojmenování povolání.
zdroj: Archiv
Pay-to-win? Ale kdeže...
Co se týče free-to-play systému, hra mě nedonutila investovat ani korunu, což považuji za úspěch její i svůj. Pěchotní zbraně jsou odlišné svými specifiky, ne kvalitou. Mně osobně sedla hned ta základní, byť si chci časem pořídit druhou pro jiná specifika střetů. Nikdo vás ale nevymaže z povrchu zemského proto, že si zaplatil za nějakou superzbraň. Všechno, co jde koupit za reálné peníze jde koupit i za ty herní. A superzbraně tu nejsou.
Je paradoxní, že na to spousta lidí nadává jako na pay-to-win. Přitom zde reálné finance představují pouze časovou zkratku. Buď tedy obětujete čas, nebo peníze. Osobně nemám F2P systém rád, ale pokud by všude fungoval jako v PlanetSide 2, moc bych si nestěžoval. Dostáváte totiž zdarma plnohodnotnou hru.
Když mi pak někdo pláče na fóru, že Pepíček má víc raket k letounu, protože si je zaplatil, mohu mu jen odpovědět, že si na ně holt musí našetřit investicí času (to, že jsou tyhle rakety přesílené je jiná věc – tady je třeba úprava). Já si také na optiku a pažbu šetřil tři dny. Ono, kdyby nebyl impuls, který hráče přiměje něco kupovat, asi by tu s námi hra dlouho nebyla. Nemáme herní socialismus, v němž by někdo držel MMO v chodu zdarma, jen z dobroty srdce.
A nakonec vyhrají zergové
Celkový záběr hry je úctyhodný. Když vidíte, jak se rojí desítky až stovky hráčů, aby se střetli v rozsáhlém komplexu budov, nejen, že to vypadá skvěle, ale ještě jde o skvělé herní okamžiky. Nad hlavami vám hřmí letouny, když se objeví tank a vy nemáte podporu svého kolosu, může to být problém, a právě díky tomu, jak se pěší jednotky po spatření kolosu rozprchnou, hra dostává tu správnou atmosféru. Pokud tedy zrovna nesledujete slide-show. Stejně tak týmová spolupráce funguje efektivně, i když platí, že s vysokým počtem hráčů často vítězí ten, kdo soupeře „uzerguje“. Zase jsem ale viděl, jak dobře organizovaný tým dvaceti lidí zastavil zhruba dvojnásobné síly soupeře. Jde ale spíše o výjimku.
I přes nemalý čas strávený ve hře jsem z ní viděl jen zlomek. Nedokážu tedy říci, jak velký odliv hra zažije poté, co opadne prvotní nadšení většiny hráčů, kteří dostali kvalitní multiplayerové FPS a ještě moc nehledí na chyby a dlouhodobou hodnotu. Zvláště skupiny, které sem přešly z MMORPG a nejsou schopné akceptovat, že PlanetSide 2 jede podle pravidel FPS a ne RPG.
Ve výsledku pak tito lidé na fórech nadávají, že za medika není možné healovat tak rychle, jak mu někdo životy ubírá. Neuvědomují si, že nejsou healery, kteří stojí za družinkou a léčí vše, ale podpůrnou útočnou třídou, která také musí střílet. Kdo viděl občasný hrozen pěti mediků, kteří dohlíží na čtyři vojáky a jen čekají, aby je léčili či vzkřísili, aniž by sami vypálili, ví, o čem mluvím.
Komunita se zkrátka musí adaptovat na podmínky PlanetSide 2 a hlavně, samotná PlanetSide 2 musí udržet zájem hráčů po dlouhou dobu. Jen na odemykání nových vlastností a zbraní totiž hra zájem dostatečného počtu hráčů neudrží. A nevím, zda nekonečné přetahování tří hlavních stran o základny dokáže udržet dostatek hráčů, kteří se zrovna nebudou účastnit klanových střetů. Ale to uvidíme příště, až přijde na řadu recenze.
