Sci-fi nemusí zabírat dva stoly

Je trochu paradoxní říct, že série Far Cry prošla za čtrnáct let své existence pozoruhodným vývojem, zvlášť proto, že trojka, čtyřka a pětka následují stejný mustr. Nicméně, Far Cry, jejíž první díl spatřil světlo digitálního světa v roce 2004, je mnohem košatější. Řada spin-offů a experimentů vytvořila pozoruhodný fenomén, který rozhodně nemá jen jednu tvář. Jak šel čas s Far Cry jako značkou se podívejte v naší nové rekapitulaci od Honzy Vondráška.

Malá, ale šikovná

Pamatujete ještě na Richarda Garriotta? Nedivili bychom se, kdyby se spousta z vás tvářila zmateně. Tahle herní legenda má už nejspíš svá nejlepší léta za sebou, ale právě to se teď pokouší zvrátit v zoufale průměrně vypadajícím RPG Shroud of the Avatar, které po letech vývoje konečně vyšlo. Zato takové No Man’s Sky má do průměrnosti daleko a teď se budou moct o kvalitách hry přesvědčit i majitelé Xboxu. Vývojáři taky pomrkávají a naznačují další velký (zatím prý doposud největší) update. Na Games se toho ale za poslední týden stalo mnohem víc, stačí se kouknout níže, nebo se porozhlédnout po webu.

Při pohledu na první obrázky, informace, a nakonec i při hraní prvních minut v Alto’s Odyssey, jsem se utvrdil v postoji, že jde o pěkné pokračování jedné z nejlepších endless runner her. A také, že víc, než sedmičku mu nedám. Na to to hraje příliš na jistotu, říkám si. Inu, mýlil jsem se. Poprvé jsem si to uvědomil, když na mě zničehonic udeřila pouštní bouře. Svištěl jsem s Altem ze svahu dolů, složky vizuální a zvuková na mě podmanivě útočily a působivá souhra svěžích nápadů ve mě úspěšně vyvolala dojmy, jaké v člověku neživí jen tak kdejaká mobilní hříčka z nabídky.

Jaro je tu, a s ním se blíží i čerstvá nadílka freeware her. Po herním suchu prvního kvartálu tu máme hned několik her, které si hrají s tématem vztahu hráče a jeho avatara – mezi nimi například simulátor mafie po vzoru Reigns, herní povídku ze života sériového vraha nebo třeba opulentní sci-fi, které namluvil David Hewlett ze Stargate Atlantis.

Pamatujete si ještě na The Last Night, úchvatně vypadající cyberpunkovou plošinovku, co se představila na loňské E3? Měla by vyjít snad už brzy, ale toho se můj článek netýká. Beru si na mušku jinou 2D hru, která co do grafického stylu hraje na podobnou, byť ne zas tak působivou notu. Tales of the Neon Sea od čínského studia Palm Pioneer pojednává o vraždě v neonovém městě, v hlavní roli s málomluvným detektivem. Kdyby hrdinu stokami plnými zářících houbiček neproháněla divná smrtka, skoro by to vypadalo jako point-and-click Blade Runner.

„Když jsem viděl virtuální realitu od NASA, okamžitě jsem se do ní zamiloval,“ tvrdí Tecuja Mizuguči. To bylo roku 1998. V Mizugučiho pracovním portfoliu se vyjímala dvojice SEGA Rally, připravoval Space Channel 5 a před sebou měl kariéru řadového producenta ve společnosti Sega. Na studenta literární vědy, který spíše než ke knihám tíhl k uměleckým možnostem digitálních technologií, to nebylo špatné. Již tou dobou uvažoval o hře spojující hektickou akci shmupu Xenon 2 Megablast s živočišnou atmosférou, kterou zažil v rakouském Curychu během street parade. Že o tři roky později svůj sen vydá pod jménem Rez, a že se mu stane celoživotním posláním, to při sledování VR prototypu, kterým inženýři z NASA hodlali ovládat marsovské a lunární rovery, ještě nevěděl.

Dinosauří tycoon Jurassic World Evolution patří mezi mnou nejočekávanější hry letošního roku. Může za to především nedávná minulost studia Frontier Developements, které se postaralo o fantastický Planet Coaster, a také fakt, že nebude chybět Jeff Goldblum ve své vlastní roli. Hra konečně dostala datum vydání spolu s povedeným trailerem.

Studio Volition v letech 2001 a 2002 přineslo povedené první dva díly série Red Faction. Tvůrci si následně dali delší pauzu, aby se po sedmi letech vrátili s neméně povedenou Red Faction: Guerrilla. Tu bohužel následovala Red Faction: Armageddon, která se nevymanila z červených čísel a vydavatelství THQ tak nemělo jinou možnost, než celou sérii opustit. Teď se k ní ale vrací. Bohužel (bohudík?) ne s novým dílem, ale s remasterem Guerrilly.

Dalo by se říct, že již od začátku vývoje herních zařízení bylo cílem japonských vývojářů se co nejvíce přiblížit po vizuální stránce anime. Technický pokrok ale stále nedovoloval, aby grafická stránka her předčila, nebo se vyrovnala, kvalitě ručně kreslených filmů. Když se však veřejnost v roce 2011 dozvěděla o tehdy čistě v Japonsku dostupném JRPG s názvem Ni No Kuni, vypukla vlna nadšení. Nejen, že se jednalo o velice povedenou hru, ale navíc se na vývoji podílelo Studio Ghibli, které se proslavilo filmy jako Princezna Mononoke, Můj soused Totoro či Zámek v oblacích. Ačkoliv se nejednalo o plnohodnotné „hratelné anime“, vzbudila hra mezi hráči vlnu naděje, že se jej jednou dočkáme. A Ni No Kuni II: Revenant Kingdom je právě tou hrou, která tento sen plní.

Jalopy. Podivné anglické slovo, které, pokud neznáte, nabude významu po zadání do Google překladače: „staré auto ve zchátralém stavu.“ Česky prostě kraksna. A jednou takovou slavnou kraksnou z bakelitu projedete Východní blok po pádu Berlínské zdi.

Znáte takový ten obrázek ledovce na hladině oceánu, který slouží k demonstraci toho, že většina není na první pohled vidět? Přesně ten se skvěle hodí pro monitory, byť tomu zatím nemusíte věřit. Při prvním pohledu na Predator XB252Q si kromě stylového designu ve specifikacích všimnete Full HD rozlišení a velikosti 24,5”. Právě koukáte na část ledovce, která je nad hladinou.

To, že je hlavním hrdinou hry myšák rozhodně neznamená, že jde o lehkou pohádku. Důkazem je skvělý titul Ghost of a Tale, který v recenzi vychválil Pavel Dobrovský a teď vám jeho krásy ukáže i v GamesPlayi. Nejde totiž jen o příběh jednoho myšího barda, ale o krásně vykreslený svět, v němž spolu soupeří myši s krysami.

Že se letos opět setkáte s Geraltem, už pravděpodobně víte z Adamova článku. Rovněž víte, že k tomuto šťastnému shledání nedojde v dalším díle Zaklínače, ale docela nečekaně v bojovce Soul Calibur VI. Někoho taková zpráva asi vyděsí, ale po zhlédnutí Geralta v akci pochopíte, že je v opravdu dobrých rukou. Polských rukou. Nový vývojářský deníček vysvětluje, jaká úskalí skýtá převádění čistě příběhové postavy do čistě akční mlátičky.

Když na to půjdu z osobního hlediska, minulý měsíc na tom byli majitelé PlayStationu předplácející si službu PS Plus o něco lépe než jejich kolegové s Xboxem a Games with Gold. Ne že by snad Superhot a Trials of the Blood Dragon byly špatné hry, to vůbec ne. Ale přeci jen Ratchet & Clank a hlavně Bloodborne jim to natřou na plné čáře. Ale nás teď zajímá duben, a tam dle mého názoru nastává vyrovnaný boj, který potěší obě strany.