Výsledky hledání pro: salt and

Diablo IV – recenze pekelného nářezu

6. 6. 2023 | Pavel Makal

Hrůza počíná Nenávist, Nenávist počíná Zkázu, Zkáza počíná Hrůzu

Call of Duty: Modern Warfare II – recenze

2. 11. 2022 | Pavel Makal

Kapitán Price je zpátky

Boogie - recenze

31. 12. 2007 | Redakce Games.cz

Zavrť se, zaspívej, sestříhej! Motto slibné taneční hry od EA slibuje pořádný mejdan pro odvázané přátele. Způsobí vám na Silvestra extázi nebo opici?

Žánr hororových akčních adventur kdysi definovaly série Alone in the Dark nebo Resident Evil, ale druhý díl Dino Crisis převedený na PC z konzolí přichází s pozměněným konceptem a také hordami dinosaurů.

Test Drive - recenze

8. 1. 2003 | Redakce Games.cz

Pokud máte rádi sportovní vozy doby dnešní i minulé, honičky s oponenty nebo policií v rušných velkoměstech a nevadí vám arkádovitý styl řízení, jste na správné adrese. Překoná Test Drive NFS?

Crash Bandicoot 4: It's About Time – recenze návratu slavného bandikuta

14. 10. 2020 | Pavel Makal

Hrdinný vačnatec opět zachraňuje svět. Tedy světy

Book of Demons - recenze

18. 12. 2018 | Pavel Skoták

Na pojem early access dá dnes a denně házet neuvěřitelné množství špíny a jeho problematikou se zaobírá nejeden videoherní novinář. Přesto v tom nepřeberném množství titulů, které se vydávají do early access, existuje několik zářných příkladů reprezentujících zdravý vývojářský přístup a výbornou práci hráčské komunity. Prvním budiž letošní hit Dead Cells, dalším by mohla být právě Book of Demons.

South Park: The Fractured But Whole - recenze

30. 10. 2017 | Jan Slavík

První díl novodobé adaptace seriálu Městečko South Park příjemně překvapil. Smršť bohulibě nechutných vtípků a břitké ironie očekával nejspíš každý, ale pod vším tím blitím, krkáním a kaděním se také ještě ukrývala řemeslně velmi kvalitní hra. Podařilo se tvůrcům v pokračování The Fractured But Whole udržet tu samou laťku? Nebo se přes ni snad ještě s ladností neslyšného pšouku dokázali přenést?

Dreamfall Chapters - recenze kompletní hry

25. 7. 2016 | Jan Slavík

Dva světy, které se o sebe opírají zády, protiklady, chaos a řád. Jeden bez druhého by se ale zhroutily do nicoty. V obou z nich, mezi nimi, a vlastně ani v jednom je dívka neobyčejného nadání. Zní to povědomě? Mělo by, protože původní The Longest Journey se může směle řadit mezi nejlepší adventury všech dob. Na ní navázala epizodicky vydávaná Dreamfall Chapters. Když se ovšem někdo pokusí lepit přídavky k tak výraznému žánrovému počinu, končí to často neslavně. Tentokrát ale příběh pokračuje a končí pod vedením duchovního otce série Ragnara Tørnquista – kdo jiný by měl vše uzavřít?

Command & Conquer 3 - X360 recenze

3. 7. 2007 | Redakce Games.cz

Válka o tiberium nabrala ještě více na obrátkách ve čtyřech multiplayerových módech, které si na PC prostě neužijete. Zápolení se totiž přesunulo na jiné bojiště. Byl Xbox 360 s ovládáním na gamepadu vhodnou volbou?

The Movies: Stunts & Effects - recenze

20. 6. 2006 | Redakce Games.cz

Nejste po návštěvě kina spokojeni s třetími X-Meny? Přetočte si je po svém. Datadisk pro The Movies nabízí víc než schopný nástroj pro tvorbu akčních filmů plných triků a efektů. Konec výmluv, teď je řada na vás.

XCOM: Enemy Unknown - recenze iOS verze

9. 8. 2013 | Adam Homola

Komu se stýská po XCOMu, nemusí hrát jen nový a taktéž povedený Shadowrun Returns. Může si XCOM: Enemy Unknown zopakovat, ale tentokrát v mobilním provedení. Stačí mít komplatibilní zařízení, což jsou zatím jen zařízení od Applu. Pokud ale nějakou tu jablečnou hračku máte a novodobý tahový klenot se vám ještě nepřejedl z PCčka či konzolí, můžete to mimozemšťanům nandat i na cestách.

Flying Heroes

9. 5. 2000 | Redakce Games.cz

Flying Heroes - recenzeAutor: Slider & jdPublikováno: 9.května 2000 Další perla z...

Shadow Gambit: The Cursed Crew – recenze nového krále žánru taktických strategií

16. 8. 2023 | Adam Homola

Na lodi, na souši, na vrcholu

Battlefield Hardline - recenze

25. 3. 2015 | Daniel Kremser

Jestliže jsem dojmy ze singleplayeru končil výčtem negativ, v případě multiplayeru začnu s pozitivy. Navzdory rozporuplným dojmům z bety nakonec zvládla hra více hráčů udržet Battlefield Hardline nad vodou, a přestože výsledek není perfektní, je až překvapivě dobry. Pokud tedy kupujete Battlefield jen kvůli multilayeru, pak nemusíte ztrácet naději. Autoři totiž na rozdíl od singlu v multiplayeru tolik neexperimentovali, přerod klasické BF hry v něco nového realizovali jen napůl, a přes dílčí chyby dokáží s odřenýma ušima nabídnout poměrně zábavná multiplayerová klání.

Call of Duty: Advanced Warfare - recenze

16. 11. 2014 | Daniel Kremser

Už v recenzi singleplayeru jsem důrazně naznačil, že letos se Call of Duty vrací v překvapivé výborné kondici. A to samé můžu říct i o multiplayeru, který skvělým způsobem spojuje novátorství Sledgehammer Games a tradiční pojetí moderního válečnictví po vzoru Infinity Ward. Návrat tedy slaví nejen v nedávné době zapomenuté prvky nebo herní módy, ale spolu s nimi se k hráčům dostává i svěží moderní řežba, která hráčům téměř jistě vystačí na celý další rok.

The Incredible Adventures of Van Helsing II - recenze

6. 6. 2014 | Vilém Koubek

Když se vám jedny dveře zabouchnou před nosem, otevřou se někde jiné... nebo tak nějak se to říká. V podobném duchu tvoří své hry i vývojáři z NeocoreGames a zatímco v prvním dobrodružství potomka slavného lovce upírů Van Helsinga jste řešili problémy napáchané vaším otcem, tentokrát přišel čas, abyste uklidili po sobě. Zaslouží si ale pokračování skutečně dvojku v názvu, když už od pohledu působí v podstatě identicky jako předchůdce?

1954: Alcatraz - recenze

27. 3. 2014 | Daniel Kremser

Stejně jako v kterékoli jiné profesi, i jako herní vývojář toho dříve nebo později začnete mít plné zuby. Třeba Ken Levine by o tom mohl rovnou psát romány. Není ale zdaleka jediný, koho dostihla tvůrčí krize. Zatímco někdo zavírá krám, jiný se to snaží překonat experimenty a rozpačitými odskoky k netypickým žánrům.

Broken Age: Act 1 - recenze

22. 1. 2014 | Pavel Dobrovský

Když Ron Gilbert najímal před mnoha lety Tima Schafera do LucasArts, prokázal hernímu světu a adventurnímu žánru velkou službu. Během své kariéry se Schafer vyprofiloval jako návrhář s nevídaným komediálním talentem a zároveň jako zdatný scénárista i nekonvenční manažer studia Double Fine. Ať už je to Day of the Tentacle, Full Throttle, Psychonauts nebo Brütal Legend, vysoce kvalitní scénář, humor a chaotický vývoj jsou pro Schaferovy hry typické. Jedno bez druhého nedokáže existovat a Broken Age je skvělým příkladem a do značné míry i současnou špičkou tvorby studia Double Fine.

Botanicula - recenze

23. 4. 2012 | Pavel Dobrovský

První kroky v logické adventuře Botanicula jsou o objevování říše divů. Do detailu prokreslené kulisy, surreálné postavičky a překvapivé animace vám na tváři instantně vyvolají pobavený úsměv, který nezmizí. Nasednete totiž do vlaku plného hádanek, jejichž řešení vás odměňuje milým humorem a novými „jů-hele-tyjo!“ momenty.

ArtFormer: Ancient Stories – recenze nádherného českého zklamání

10. 10. 2021 | Jan Slavík

Na pohled krása, na hraní žal

Dreams – recenze

21. 2. 2020 | Patrik Hajda

Rok od roku je pro jednotlivce snazší pustit se do vývoje her. Herní enginy jsou uživatelsky přívětivější, internet je plný návodů na tvorbu grafiky i programování veškerých potřebných funkcí. Přesto nejde o nic vyloženě snadného a proniknout do tajů spousty potřebných programů chce obrovskou časovou investici. Studiu Media Molecule se ale podařilo něco neuvěřitelného. Všechny takové nástroje vložilo do jednoho balení Dreams, které je mnohem jednodušší na pochopení, přesto podobně mocné. Mohlo by jít o revoluci v tvorbě her, kdyby tu nebylo jedno velké omezující „ale“.

The Crew 2 – recenze

9. 7. 2018 | Pavel Skoták

Půl hodiny a možná pár minut k tomu. Takhle dlouho trval asi můj nejlepší zážitek z The Crew 2, a nebyl to žádný z plejády dostupných závodů, ale pouhá cesta ze západního pobřeží Spojených států na východ. Člověku po chvíli hraní velice snadno učaruje překrásně zpracovaný svět, který stojí za to procestovat ručně bez využívání okamžitého přesunu. Jakmile se ale pustíte do bližšího zkoumání, přestává to být takový požitek.

Where the Water Tastes Like Wine – recenze

22. 3. 2018 | Václav Pecháček

„Pověz mi smutný příběh,“ poprosil mě větrem ošlehaný tramp sedící naproti mně u táborového ohně. Kdyby mě požádal před deseti hodinami, nejspíš bych mu neřekl ani slovo, ale během cesty skrz naskrz Spojenými státy třicátých let minulého století jsem se lecčemus přiučil. Za chvíli se tak spolu s jiskrami k hvězdnému nebi vznášela slova popisující děsivé rolníky, kteří pracují ve dne v noci a nikdy nepřestávají zpívat. Z noční tmy jsem utkal obraz kozy s rohy ďábla polehávající vedle spáleného stavení. A to jsem ani nezmínil sám sebe – kostlivce chabě předstírajícího, že je muž. Ne, Where the Water Tastes Like Wine rozhodně není tradiční hra.

Tyranny - recenze

30. 11. 2016 | Aleš Smutný

Jak se žije válečníkovi, kterého magická bouře odsoudila k životu uvnitř zbroje, z níž se až do smrti nedostane? Můžete si oblíbit psychopatickou vražedkyni? Kde leží hranice mezi zlem a prostým nezájmem o následky? A jde uprostřed války vůbec posuzovat, co je zlo, a co přirozený vývoj lidské povahy v extrémní situaci? Tvůrci od začátku deklarovali, že v Tyranny můžete hrát „za toho zlého,“ což je pravda. Příběh hry je ale naštěstí mnohem propracovanější a nesází na pouhé „teď vypálíme celou vesnici a budeme se u toho strašně zle smát.“

UFC 2 - recenze

23. 3. 2016 | Aleš Smutný

Ještě před dvěma lety bych s klidem konstatoval, že UFC a MMA obecně sleduje v České republice deset lidí a hra, která se věnuje tomuto sportu, zaujme zhruba stejně jako wrestlingová série WWE. Časy se ale mění. I když se MMA popularitou ani zdaleka neblíží fotbalu nebo hokeji, povědomí o něm stoupá v zahraničí i u nás. Ruku v ruce s tím se vyvíjí i herní zpracování UFC od studia EA Canada, které stojí za boxerskou sérií Fight Night. Potvrzuje to nedávno vydaný druhý díl UFC, který navazuje na dva roky starou jedničku, a posouvá videoherní zpracování MMA na zcela jinou úroveň.

Recenze