Autor: Jiří Sládek Publikováno: 27.října 2007 | Verze hry: finální/PC/anglická Doba recenzování: 1 týden |
Nemilý začátek Úvodní probuzení v podzemní svatyni není nijak veselé. Oslabeni po vytažení magického úlomku z vašeho těla a s podivným pocitem „hladu“ (čímž fakt nemáme na mysli chuť na pizzu, ale spíše mnohem zabijáčtější instinkty) byste se nejspíš z ponurého místa sami nevymotali, ale naštěstí je vám ku pomoci příslušnice cechu Rudých kouzelníků z Thay, kterou za vámi poslala její matka. Jak se později ukáže, zajímá se o vás samozřejmě více osob, ale takový už je úděl mocného hrdiny. Banda kámošů Kromě kouzelnice a jejího „familiara“, mazlíčka, kterým je imp ovládající krom jiného i některé zlodějské dovednosti, se k vám do party časem přidají i další postavy. A s tím, jak se příběh zprvu obyčejného člověka (elfa, trpaslíka, gnóma… doplňte si sami podle libosti) změnil v superhrdinské dobrodružství, přicházejí samozřejmě i hodně nezvyklé postavy. Vaše řady tak rozšíří třeba half-hag (tady bacha: Hag je v doslovném překladu babizna a ve volném překladu čarodějnice jak vystřižená z pohádky o Jeníčkovi a Mařence – v DnD je to ovšem konkrétní monstrum, které právě čarodějnici připomíná, ale je opravdu mocné a nebezpečné… a také docela zlé), duch medvědího boha nebo hrdinka s krví nebeských bytostí, half-celestial. Společníků je více, nežli můžete mít naráz v partě, což ale není problém – momentálně nevyužití rekové na vás prostě počkají na základně. Mají vás rádi? Opět zde funguje systém vlivu na společníky, který získáváte nebo ztrácíte vesměs při dialozích. Narozdíl od původní hry zde některé postavy mohou zcela vaši družinu opustit, musíte tedy volit slova opravdu dobře. Na druhou stranu to naštěstí není moc obtížné – tedy pokud čtete pozorně rozhovory a zamyslíte se nad tím, jaké má ta která postava hodnoty. V této souvislosti je ovšem potřeba říci, že v prvním díle byly podobné hovory zajímavější, jelikož se dost často jednalo o hádky mezi více postavami; zde se vesměs baví jen hlavní hrdina s jedním společníkem, což je vzhledem k rozmanitosti party a ujetosti jednotlivých charakterů dost škoda. trailer Stínový svět a další originální prvky Hodně zamotaný a propracovaný příběh má epický charakter, rozhodně nepůjde o klišé ve stylu honu na jednoho zlého pána, který chce ovládnout nějaké provinční království. Svoji pouť začnete v říši Rashemen tisíce mil vzdálené od profláklého Mečového pobřeží, na kterém se mimochodem neodehrával jen děj Naverwinter Nights 2, ale také třeba série Baldur´s Gate. Zavítáte ale také například do Astrální roviny nebo Stínového plánu (Shadow Plane). Ten je jakýmsi odrazem skutečného světa (Prime Plane), ve kterém je ovšem vše temné a vesměs i nepřátelské. Místa jsou to rozhodně originální, samozřejmě zahrnují civilizovaná místa, exteriéry i interiéry, a je jasné, že v nich budete plnit nejen hlavní příběhové questy, ale i různé nepovinné úkoly. Kouzla, artefakty, schopnosti Snad každý datadisk k RPG přináší kromě originálního příběhu i nové předměty, kouzla, schopnosti… Mask of the Betrayer samozřejmě není výjimkou. Několik desítek featů (speciálních schopností), ještě o něco větší počet kouzel a také šest nových kněžských domén musí potěšit každého milovníka čísel a statistik. A nejen jeho. Samozřejmostí jsou i tuny nových předmětů. Jelikož jde o opravdu high-levelové dobrodružství, je jasné, že sekeru +2 už rovnou vyhodíte, a půjde hlavně po různých unikátních artefaktech. I těch je tu požehnaně, ale nemohu si pomoci, neměl jsem z jejich nalezení už prostě takovou radost, jelikož postavy jsou poměrně brzy ověšeny špičkovým vybavením a většinu kouzelných předmětů, které najdete (teď si tak uvědomuji, že jsem v celé hře nenarazil snad ani na jednu obyčejnou neočarovanou zbraň či brnění), prostě maximálně nacpete do magického pytle a prodáte obchodníkovi… Samozřejmostí jsou také nové možnosti výroby předmětů z rozmanitých ingrediencí. Samozřejmě narazíte na spoustu nepřátel, ovšem jelikož už ovládáte superhrdiny, zapomeňte na klasické krysy, vlky, orky a gobliny. Půjdou po vás našlápnuté postavy (v případě humanoidů) nebo děsuplná monstra. Dost často se přitom jedná o vylepšené verze slabších potvor – takže třeba v dungeonu nenarazíte na běžné Stíny (Shadow), ale rovnou na jejich drsnější varianty (Greater Shadow) – leckdy ještě upravené oproti klasickému Monstrous Manualu, tedy příručce s příšerami všeho druhu určené pro hráče stolního DnD. Nepřátelé jsou vesměs vyzbrojeni magickými zbraněmi (v případě monster pak jsou jejich útoky ekvivalentem a jsou tak schopni zasáhnout i běžnými zbraněmi nezranitelné cíle), a mnoho z nich je zároveň imunních proti různým druhům útoků. Také se nedivte, že nejde jen o čistě „mlátící“ nepřátele, ale o protivníky ovládající vesměs různá kouzla a speciální schopnosti. Už se perou, už se perou! I z výše řečeného je asi jasné, že boje jsou opravdu epické. Často jde přitom jen o početně nevelkou tlupu protivníků, ale díky jejich tuhosti – a také díky pokročilosti vašich postav – se na obrazovce téměř při každé potyčce rozpoutá skutečná vřava. Mocná kouzla létají na všechny strany, postavy s vícenásobnými útoky (tedy obvykle všechny) kolem sebe mlátí hlava nehlava… Pauzovat hru budete asi častěji nežli v případě základní hry, jelikož tady jen málo bojů vyhrajte hurá stylem bez zásahu do konání spolubojovníků vedených umělou inteligencí. další obrázky z této hry v galerii Když už jsem nakousl AI - podle mého názoru se drobet zlepšila a kouzlící postavy už nesesílají zbytečná kouzla bez šance na úspěch (např. uspávací kouzlo na nemrtvé), ale ideální postup stejně stále nevolí. Každopádně, některé střety jsou opravdu hodně hodně husté a pokud nebudete hrát na nejnižší obtížnost, užijete si taktizování opravdu měrou vrchovatou. A pomůže k tomu i nový strategický mód, který se aktivuje jedním stisknutím klávesy a dovoluje snazší ovládání vašich svěřenců. Konečně plynule Technické zpracování mne opravdu potěšilo. Tedy ne, že by se konal nějaký radikální skok v grafice jako takové, ale autoři hlavně zamakali na optimalizaci; na stejném stroji si tak nové dobrodružství můžete vychutnat s vyššími detaily než dříve, což pro většinu hráčů fakticky znamená lepší vizuální zážitek. Pohodové ozvučení dotváří pocit bezproblémovosti a nijak neruší herní atmosféru. Pro zkušenější hráče Mask of the Betrayer se skutečně povedl. Jelikož jde o high-level dobrodružství, je celkem evidentní, že si přijdou na své hlavně fandové žánru. Pro začátečníky tahle hra moc není. Konec konců trochu i proto, že k jejímu hraní musíte mít nainstalované základní NWN2. Pro ostřílené „dý-en-dýčkáře“ jde ovšem o super zábavu, s kvalitním příběhem a pokročilými boji proti drsným soupeřům. Což je asi přesně to, co jsme od tohoto datadisku čekali. Mimochodem, příští rok by měla společnost Wizards of the Coast podle všeho vydat novou, již čtvrtou edici RPG Dungeons and Dragons, takže jsme již teď zvědavi, jaké hry s licencí těchto pravidel se na počítačích objeví. Že by Neverwinter Nights 3? zdroj: Archiv E3 gameplay video Stáhněte si: Dialog hotfix Související články: Novinky, Recenze původních Neverwinter Nights 2 |
Jiří Sládek | |
autor je manažerem www.hratelne.cz, Digitalne a dalších magazínů portálu Centrum.cz |