Recenze

Orbitalis - recenze kosmické puzzle hry

Vždycky mám radost, když se z freeware hříčky stane plnohodnotná hra. Třeba jako v případě puzzle záležitosti Orbitalis, ve které ovlivňujete oběžnou dráhu vašeho satelitu ve stále obskurnějších kosmických soustavách. Je díky tomu Orbitalis zábavný titul, nebo tento zajímavý koncept může fungovat jen v krátké freeware verzi? Hned si na to odpovíme.

Sunset - recenze "revolučního" dramatu

Velmi specifický druh umění stvořili belgičtí Tale of Tales v atmosférické adventuře Sunset. Příběh z luxusního apartmánu, za jehož okny zuří lidové povstání, přináší hráčům dříve nepoznané zážitky. Nebýt drobných chyb, například rutinního opakování některých herních činností, byla by Sunset dokonalým příkladem herní originality.

Homeworld Remastered Collection - recenze

Je jenom málo her, které byly v době svého vydání tak vizionářské, jako Homeworld v roce 1999. Jeho druhý díl vyšel před celými 12 lety, ke smůle nás všech od té doby jméno Homeworld od té doby trestuhodně dlouho leželo ladem. Po vypjaté akvizici značky Gearboxem na jaře roku 2013 se naštěstí oba díly Homeworldu nyní vracejí v remasterované verzi. Funguje však jejich systém tak, jak nás okouzloval více než dekádu nazpět? Co z nich zestárlo, a co naopak obstálo zkoušku časem? 

Deadnaut - recenze

Člověk a vesmír, to je v uměleckém podání jedno velké klišé. Například nevrátit hrdinnou výpravu kosmonautů šťastně zpátky na Zem, byť dozajista stiženou dílčími tragédiemi, to si žádá velmi odvážného autora. V kontrastu s literární i filmovou umírněností proto taktická akce Deadnaut září jako bolid na noční obloze. Autoři ze Screwfly Studios vyrobili hru, která pozoruje vesmír mnohem drsnější optikou. Se vzdorem proti konvencím se naštěstí podařilo spojit i neopakovatelnou atmosféru a zábavnou hratelnost.

Dreamfall Chapters Book One: Reborn - recenze

Každý příběh má svůj začátek a konec. Tak zní literární dogma. Ale hráči všech zemí, třeste se. Ono to neplatí doslova. Některé příběhy se prostě... zastaví! A co se s nimi děje pak? Vysvětlit to má první epizoda (či kniha) Dreamfall Chapters.

March of the Eagles - recenze

Kdyby mi před dvěma lety někdo řekl, že budu fanda Napoleonských válek, nevěřil bych mu. Střih. O dva roky později už se má vše úplně jinak. Po pročtení desítek knih jsem se nadšeně vrhl na novou strategii od Paradoxu, která pod názvem March of the Eagles zpracovává právě toto období z mírumilovných dějin Evropy. I když, nadšeně... Zrovna systém strategií od Paradoxu nepovažuji za silný v kramflecích ohledně válek, bojových vřav a hlavně bitev, které se motají kolem složité logistiky a taktických manévrů, což jsou právě Napoleonské války.

Miner Wars 2081 - recenze

Jestli se vyplní jedna katastrofická vize česko-slovenských herních vývojářů o budoucnosti vesmíru, tak jsme v pytli. Tedy lépe řečeno jsme na prach či nějaké nerostné bohatství. Podle autorů vesmírné akce Miner Wars 2081 to totiž jednadvacáté století nezvládne a vlivem nepovedených pokusů lidstvo doslova popraví solární systém. Slunce zmutuje, planety puknou do miliard kamenitých úlomků a místo životodárných paprsků zaťuká ráno na vaše okno už jen sousedova pravá hýždě.

Symphony - recenze

“Jaký si to uděláš, takový to máš,” zpívá se v jedné známé písni. Tuhle klasiku jsem v Symphony nezkoušel, ale máloco vystihuje novinku od Empty Clip Studios lépe. Nenechte se zmást popisem. Když se řekne hudební indie hra, tak si většina z nás asi představí Audiosurf. Symphony má ale mnohem blíž k shoot 'em upu, která na začátku téhle generace nakopnula Xbox Live Arcade - Geometry Wars. Víc, než s hudební hrou tu máme čest se střílečkou s hudebními prvky, která vám přivodí karpální tunel rychleji, než Diablo III. Kolik her to o sobě může říct?

Warlock: Master of the Arcane - recenze

Warlock: Master of the Arcane lze laikovi nejlépe popsat jako Civilizaci, která je překlopená do fantasy světa Ardanie, známého především ze série Majesty. Na první pohled je vše dost podobné – na hexové mapě, viděné z ptačí perspektivy, se rýsují pláně, pouště, džungle a sem tam nějaké to městečko, které postaví vaši nebo nepřátelští osadníci. Pod širým nebem se však producírují i roztodivné armády a dohromady to prostě vypadá familiérně, skoro jako Civilizace. Zdání ale klame.

Yesterday - recenze

V historii počítačových her jsme se setkali s mnoha inovacemi, díky kterým vznikly buď nové žánry, nebo alespoň prvky, bez nichž si dnešní hry už nedokážeme představit. Některým žánrům se však výraznější evoluce vyhnula a pokusy o ni se ne vždy setkaly s úspěchem. Dobrým příkladem mohou být adventury a kontinuální snaha o jejich převedení do 3D světa. Ne, že by neexistovaly kvalitní plně 3D adventury, ale jen málokterá z nich dokáže vykouzlit takovou atmosféru jako hry s ručně kreslenou 2D grafikou, se kterou se u adventur (komerčních i indie) setkáváme v poslední době stále častěji.

Defense Grid: The Awakening - recenze

Her na téma ochrany základny pomocí stavby obranných věží existují mraky a stal se z nich téměř samostatný žánr. Měla další kapka v moři šanci uspět?

The Settlers IV Mission CD - recenze

Není to tak dávno co vyšel čtvrtý díl veleúspěšné ságy Settlers a už tu máme první přídavek nazvaný Mission CD, který sice ještě nepřináší nový národ Trojanů, ale další kampaně s generátorem misí.

Rolando: Royal Edition – recenze

Pamatujete na dobu deset let zpátky? Všecko se tehdy zdálo o malounko snazší, první iPhone stále působil docela jako zjevení a my obdivovali i to, že kam člověk nahne telefon, tam přesně zapadne kulička. Anebo s jakým mistrovstvím se dali vystřelovat rozlícení ptáčci z praku. Tehdy jsme hráli ledasco. Až na Rolando. Barevná plošinovka, dílem ovládaná prsty, dílem náklony, připomínka něčeho, s čím pak zametly nové žánry a nové způsoby hraní, u nás jaksi zapadla. A proto je její znovu vydaná královská edice něčím zvláštním. Připomínkou doby, kdy jednomu vše připadalo hravé, vše radostné a neokoukané. A jindy se zase spojení s minulostí už přeci jen zpřetrhalo a návrat je to takový do jisté míry hořkosladký.

Get Even - recenze

Lidé mají k hraní her rozdílné motivace. Když pomineme fakt, že by se nejspíše daly sjednotit do nadřazené množiny „relaxace, zábava, odreagování“, můžeme narazit na hromadu motivací specifických. Někdo ve hrách hledá hutný příběh, jiný strhující akci a napětí, pořádné dobrodružství, nebo co já vím, třeba setkání s roztomilými růžovými králíčky. Sama bych se zařadila hned do několika skupin, nejraději se však při hraní her bojím. A tak jsem po trošku zpackané Friday the 13th netrpělivě vyhlížela právě Get Even, která se v prvé řadě tvářila jako horor. Výsledek ale nabízí poněkud jiný zážitek.

Intrude - recenze

Vedle „velkých“ projektů typu Kingdom Come nebo Arma vzniká v ČR celá řada menších, zajímavých a často i netradičních projektů. Často doslova na koleni. Intrude od Michala Kruby je ukázkový příklad. Inspiruje se hrami jako Wolfenstein 3D nebo Doom a jejím cílem je vyvolat ve vás pocity z dob, kdy jste i poslepu dokázali speedrunovat rozlehlé levely s jednou rukou za zády. V patnácti úrovních tak sbíráte barevně odlišené klíče ke dveřím, hledat skryté místnosti a střílíte do všeho, co se vám dostane do zorného pole. K tomu vám poslouží čtyři zbraně, mezi kterými nechybí oblíbená brokovnice a záložní nůž, když se věci vymknou kontrole.

Dead Island: Definitive Collection - recenze

Pokud stále ještě polykáte hořkou pilulku v podobě problémů okolo vydání Dead Island 2, můžete si v těchto dnech trošku napravit chuť sbírkou remasterovaných her Dead Island: Definitive Collection. Ta obsahuje graficky vylepšenou verzi hry Dead Island, samostatného datadisku Dead Island: Riptide a k tomu bonus v podobě endless-runner běhačky Dead Island Retro Revenge. Remasterování propadáku Escape Dead Island jsme byli ušetřeni, kdyby vás to zajímalo.

CLeM – recenze příjemné puzzlevanie

Odhalte tajemství jednoho domu

Absolum – recenze fantasy roguelite mlátičky

Definice šílenství, nebo černý kůň roku?

World of Goo 2 – recenze logické hry se slizem

Legendární logická pecka s novými nápady

Spider-Man 2 – recenze PC verze

Fajn hra, port z horoucích pekel

Fallout: New Vegas - recenze (PC)

Fallout! Legenda, jejíž první dva díly se nesmazatelně zapsaly do herní historie a srdcí mnoha fanoušků jako jedna z nejlepších herních sérií, jaká kdy byla stvořena. Fallout! Série, která šla ke dnu spolu s krachujícím vydavatelem. Fallout! Hra, která byla před dvěma lety znovuzrozena v dílnách jednoho z nejprestižnějších vývojářů RPG a trhala prodejní rekordy. Ovšem bez účasti kohokoliv z původních tvůrců. Fallout: New Vegas! Ztracený syn, který se navrátil zpět do náruče otce. Nebo alespoň jeho synů. Možná tak trochu adoptovaných...

Assassin's Creed 2 - mega-recenze

Nejúžasnější výlet do historie, jaký můžete zažít. Zákulisí renesanční Itálie plné špinavých intrik, lží a manipulací potřebuje pořádně vyčistit v téměř dokonalé hře.

Army of Two - mega-recenze

Ve dvou se to lépe táhne. V případě dua žoldáků ve službách privátní vojenské organizace platí toto rčení dvojnásob, nebot vše je na vzájemné součinnosti založeno a proto se nejedná jen o další střílečku v řadě.

Devil May Cry 4 - recenze

Masakr démonů se přesouvá na konzole nové generace a kromě toho se dočkáváme nového hlavního hrdiny s mírně odlišným herním stylem. Jde o renesanci nebo krok stranou?

Lost Planet - mega-recenze

Na sněhových pláních ztracené planety se pustíte do války s monstrózními mimozemšťany ve sci-fi akci, která se pyšní nevídanými efekty a pochází od tvůrců Resident Evila. Čtěte první recenzi nejzajímavější hry měsíce!

Legend of Zelda:Twilight Princess recenze

Zelda se stala nejúspěšnějším startovním Wii titulem a představuje další pohled na zemi Hyrule, na níž padl dusivý stín zla. Tenhle pohled je zcela v intencích žánru akčních RPG, jak je aspoň vidí v zemi rytířů Bušidó.

Shattered Union - recenze

Říši Alexandra Velikého a Římské impérium potkal stejný osud. Obě se pod tíhou své velikosti rozpadly. V blízké budoucnosti potká stejný konec i Spojené státy americké - tedy alespoň v tahové strategii Shattered Union.