Autor: Bergy Publikováno: 11.srpna 2003 |
![]() ![]() ![]() Adventurní část Během hry se setkáte s dvěma výrazně odlišnými herními režimy. Jedním z nich je pohyb po souši, což je ve své podstatě akční adventura viděná z pohledu třetí osoby. Důležitou činností, které se musíte věnovat, je komunikace mezi vámi a ostatními postavami. Promluvit si můžete prakticky s každým člověkem, kterého potkáte. Od náhodných kolemjdoucích se dozvíte informace o dané oblasti, nějaké ty drby a také kde se nalézají důležité budovy typu hospoda, obchod či loděnice. V momentě, kdy si tyto objekty zmapujete, můžete využít zajímavé volby „fast travel“, kdy si jednoduše vyberete z menu ikonku dané budovy a dění se automaticky přenese do cílové oblasti. Je to vcelku užitečné zjednodušení, protože některá města připomínají spíše labyrint, ve kterém bloudíte i při opakovaných návštěvách. ![]() Kromě nárazovek s převážením cestujících si můžete obhlédnou situaci na okolních ostrovech a poté začít obchodovat s přepravou zboží, držíce se pravidla: levně koupit, draze prodat. Nicméně závratné sumy si tímto způsobem zřejmě nevyděláte a navíc to ani není moc zábavné. Dříve nebo později tedy stejně budete muset přistoupit k plnění příběhových misí, jejichž splnění je dotováno příslušnými částkami. V nouzi největší si lze ještě vzít i půjčku, ale pak člověk musí počítat s nějakými těmi úroky. Pokud nechcete prozradit zápletku hry, přeskočte následující dva odstavce. Nesmrtelní piráti Příběh Pirates of the Caribbean začíná u již zmiňovaného britského ostrůvku Oxbay, z kterého odjíždíte těsně před útokem francouzských lodí, které následně ostrov i s jeho obyvateli obsadí. Když tuto novinu oznámíte příslušnému guvernérovi, jste zataženi do děje, který se hned z kraje stává vcelku napínavý. Musíte se například tajně dostat zpátky do Oxbay a získávat důležité informace od francouzského důstojníka, kterého předtím řádně opijete. Poté se s novými instrukcemi od guvernéra vydáte na moře, abyste zabránili francouzům přivézt munici pro jejich válečné lodě. Najatého civilního kapitána, který má chránit loď převážející munici, uplatíte a převezmete jeho úlohu. O to větší je to pak pro Francouze překvapení, když se z ochránce vyklube útočník, který pošle tolik očekávanou loď ke dnu ![]() ![]() ![]() Později se nejen začne plánovat protiútok s cílem obnovit britskou nadvládu v Oxbay, ale také se do hlavního děje včlení tajemno, které vás nemile zaskočí. Konkrétně se jedná o záhadnou loď zvanou Black pearl (Černá perla) a prokleté piráty dožadující se skříňky, kterou máte v opatrování. Vtip je v tom, že i když vám dají na výběr (buď jim dáte truhličku nebo s nimi půjdete na férovku), vy zkrátka nic nezmůžete. I v případě, že jim nehodláte ustoupit dobrovolně a pustíte se do boje, nemáte sebemenší šanci, protože milí piráti jsou totiž nesmrtelní. Jenomže takovou zradu nemůže hráč tušit (patrně jen kdyby se předtím podíval na filmovou předlohu), a proto si myslím, že měla být v této fázi hry použita nějaká in-game animace, do které nejde zasahovat. Takhle jsem se já osobně trapně snažil zabránit potupnému odebrání svěřené věci a marně si lámal hlavu, proč se mi nedaří piráty porazit. Jinak ale musím příběh pochválit, je to patrně jedna z nejvydařenějších částí hry. Nelehké souboje tváří v tvář ![]() Nutno také dodat, že souboje komplikuje podivné ovládání. Defaultně je totiž pohyb vaší postavy namapován na levé (chůze vpřed) a pravé (chůze vzad) tlačítko myši. Zbraně pak ovládáte příslušnými klávesami. Ve své podstatě máte dvě možnosti, buď si zvyknout a nic neměnit, nebo tuto zvláštní kombinaci předělat k obrazu svému. Osobně dávám přednost pohybu pomocí kláves a zbraně ovládám tlačítky na myšce. Otáčení postavy kolem své podélné osy je umožněno posunováním myšky do stran. Pokud byste ale pátrali po klávesách, které by zajišťovaly úkroky do stran, tak se ani nenamáhejte. Je to totiž marná snaha, protože autoři tuto funkci pro jistotu úplně vypustili. Dost nešťastné je i to, že pokud chcete použít svou zbraň, musíte jí ještě předtím (stiskem dalšího tlačítka) nejprve tasit. To nejen hrozně zdržuje, ale také vás to může pěkně zaskočit. Než si uvědomíte, že máte nejdříve vytáhnout šavli z pouzdra, je klidně možné, že jste už dvakrát prošpikováni a více než půlka z celkového zdraví je fuč. Podle mého názoru by tedy bylo daleko příhodnější, kdyby se zbraň tasila automaticky v momentě, kdy má dojít k nějakému boji. ![]() ![]() ![]() RPG prvky Vaše umění je závislé i na stupni rozvinutých schopností a dovedností herní postavy, které zde představují RPG prvky. Po celou hru sbíráte bodíky a vždy, když dosáhnete určitého levelu, máte možnost vylepšit si některé své dovednosti a vybrat si nové schopnosti. Mezi dovednosti se řadí třeba větší dávka štěstí, zručnost při soubojích, velení posádce lodi atd. U schopností to zase může být kritický zásah (při boji šavlí či kordem), který odebere mimořádnou dávku zdraví soupeře, ostrostřelba z pistole, vylepšená obrana aj. Kromě vylepšování svých schopností a dovedností si lze také opatřit účinnější zbraně a vybavení. Například lepší šavle oproti té původní dokáže uštědřit ránu, která vezme soupeři více zdraví a navíc dokáže lépe zablokovat soupeřův výpad. Inventář tedy hraje docela velkou roli a proto mě velmi zarazilo zjištění, že veškeré předměty a výstroj je možné pořídit pouze nákupem v obchodech. Zní to skoro až neuvěřitelně, ale i když třeba zabijete celý zástup po zuby ozbrojených nepřátel, nemáte možnost přivlastnit si jejich zbraně, vybavení či peníze. Nevím jak vy, ale já mám za to, že něco podobného patří k základním prvkům adventur a RPG her, takže mi nějak uniká, proč to zde docela citelně chybí. Simulační část ![]() Plavba po moři v sobě skrývá ovládání vaší lodě a případně udělování rozkazů dalším lodím, které spadají pod vaše velení. Z řízení plavidla ale nemusíte mít strach, protože je více než primitivní. Ve své podstatě se staráte jen o pohyb kormidla a rychlost regulujete množstvím napnutých plachet. V případě, že se dostanete na dosah nějaké pevniny, nemusíte složitě manévrovat do přístavu nebo k pláži, stačí použít tlačítko rychlovolby a automaticky přirazit ke břehu. Tato funkce docela slušně šetří čas. Cestování po mapě Aby cestování lodí z ostrova na ostrov netrvalo věčnost, je zde možnost přepnout se ze simulační části do hlavní mapy, kde svojí loď vidíte jen jako malý žeton, který příslušnými klávesami navigujete ke svému cíli. Čas je zde mnohonásobně zrychlený, takže cesta z místa A do bodu B trvá řádově několik vteřin. Tedy pokud máte smysl pro orientaci a přesně víte, kam máte namířeno, protože ona hlavní mapa má jeden dost velký nedostatek. Nedá se totiž odzoomovat tak, abyste viděli polohu i těch hodně vzdálených ostrovů. Pokud tedy hledáte nějaký ostrov, kde jste ještě nebyli a ani netušíte kde leží, musíte se vydat do neznámých končin a svůj cíl vyloženě vypátrat. ![]() ![]() ![]() Na hlavní mapě také funguje něco na způsob „fog of war“. Další lodě (ať už přátelské či nepřátelské) tedy vidíte jen do určité vzdálenosti, takže na cestě k cíli můžete být z nenadání i několikrát překvapeni nájezdem pirátů či nepřátelského loďstva. Pokud máte hbité reflexy, můžete se pokusit mistrně kličkovat a dotěrné lodě setřást. Častokrát se mi ale stalo, že soupeřova loď se na této mapě ke mně přiblížila tak rychle, že se zkrátka nedalo zabránit kontaktu. Na tomto faktu by asi nebylo ani nic zvláštního, kdyby každý podobný střet neznamenal přepnutí zpět do simulace, kde se musíte buď utkat se soupeři nebo se snažit utéci. V prvním případě není co řešit - když chcete bojovat, je vše v pořádku, ale toužíte-li uniknout, čeká vás menší nepříjemnost. Než se totiž dostanete v simulační části z dosahu svých nepřátel, uběhnou dlouhé minuty! Do hlavní mapy se totiž logicky nejde přepnout, když je vaše loď v ohrožení. Můžete sice ještě v nastavení námořní plavby označit místo „simulation“ volbu „arcade“, což bude mít za následek rychlejší dění přímo na moři, ovšem ani toto zrychlení vás nezachrání od únavného čekání, než se vzdálíte svým pronásledovatelům. Já osobně jsem se tedy naučil mít při ruce buď knížku nebo aspoň časopis, abych si krátil dlouhou chvíli. ![]() Mám ovšem za to, že něčeho podobného mohli být hráči v klidu ušetřeni. Stačilo by přitom, kdyby se při střetu na hlavní mapě objevila tabulka s možností na zahájení boje nebo úniku. Zahájení boje by znamenalo přepnutí do simulační části, kde by se člověk asi už moc nenudil a při volbě úniku by hra zůstala na hlavní mapě a pokračovala dál. Pochopitelně za předpokladu, že by vaše loď nebyla konstrukčně pomalejší než soupeři nebo výrazně poškozena. Námořní bitvy Mnohem zábavnější než někdy úmorné cestování se jeví skutečné námořní bitvy. Podobně jako v původní hře Sea Dogs si můžete zvolit nabíjení svých kanónů různým typem střeliva. Některá munice se hodí na roztrhání plachet, jiná na poškození trupu. Výborné jsou i šrapnely, které smetou posádku z paluby, což se hodí pro následující zteč. Tedy pokud o dobytí nepřátelské lodě stojíte. Nic vám nebrání poslat jí nemilosrdně ke dnu, ale zase z toho pro vás nekouká žádný užitek. Když si chcete něco přivydělat válečnou kořistí nebo se vám zachtělo soupeřovy lodě, je tou nejlepší cestou zteč, při které budou proti sobě bojovat posádky obou lodí. V Sea Dogs byla zteč podle mého vyřešena dost nešťastně. Vše totiž záviselo na jednom souboji mezi vámi a kapitánem nepřátelské lodi. Nyní je tomu jinak. Boje se odehrávají na palubě lodi a účastní se jí více postav. Počty bojujících námořníků samozřejmě ani tentokrát neodpovídají skutečnosti, ale aspoň je to o něco reálnější. Když tedy vezmeme v potaz, že vaše loď má třeba posádku okolo 100 mužů a zahákujete menší loď s polovičním mužstvem, budete mít při zteči znatelnou výhodu. Na palubě se tedy odehraje bitka pouze mezi několika postavami (včetně té vaší), jejichž přiměřený počet na obou stranách supluje celkový stav posádek lodí. Někdy se také může stát, že když vítězně dobojujete na vrchní palubě, postoupíte dál do podpalubí, kde svedete ještě další souboje o konečnou nadvládu nad nepřátelskou lodí. ![]() ![]() ![]() Pokud si nejste naprosto jisti svým šermířským uměním, doporučuji nepouštět se do zteče se silnějším protivníkem. V případě vaší smrti totiž hra končí a vám nezbude než sáhnout po nejbližší uložené pozici, což zrovna v případě prohrané námořní bitvy může být trochu problém. Autoři totiž šibalsky umožňují savovat jen na souši a případně na hlavní mapě. Na uložení pozice těsně před bitvou z hlavní mapy bych se ale moc nespoléhal. Jak už jsem popisoval, většinou se vše seběhne tak rychle, že než si uvědomíte, že máte stisknout klávesu pro vyvolání menu s volbou save, už jste automaticky přepnuti do simulační části, kde ukládání pozic není možné. Pokud tedy skončíte někde na dně oceánu a jste nuceni nahrávat poslední save, brzy zjistíte, že nejlepší je uložit si pozici těsně před naloděním v přístavu. Smrt na vás v této hře číhá doslova na každém kroku a člověk nikdy neví, jestli při něm bude stát štěstí. Okouzlující grafika ![]() Naopak pochválit musím znázornění vlnícího se moře. Když srovnáte jak po této stránce vypadali původní Sea Dogs, jsou v tomto směru Pirates of the Caribbean minimálně o dvě generace dále. Fascinující jsou i věrně zobrazené odlesky slunce na vodní hladině. Pak se taková plavba při západu slunce stává doslova idylkou (viz obrázky okolo tohoto textu). Ani interiéry místností na mě nepůsobily špatným dojmem, ale ze znázornění dialogů mezi postavami jsem už nadšený zrovna nebyl. Že dialogové okno zabírá prakticky jednu třetinu obrazovky by mi ani nevadilo, na můj vkus jsou však použité fonty textů až moc velké. Takhle se tam vejdou maximálně 4 řádky a hráč musí neustále posuvníkem hýbat s textem, aby si přečetl pokračování celého sdělení nebo vybral odpověď, která se mu líbí. Možná je to způsobeno tím, že hra byla vyvíjena současně jak pro PC tak pro konzole, kde se dá sloní font pochopit, ale nevím proč by na to měli doplácet zrovna majitelé počítačů. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů HW náročnost Hardwarové požadavky nejsou, na to jak hra dobře vypadá, nijak přehnané. Udávané minimum činí PIII 800Mhz, 128 MB RAM a 32 MB videokarta. Z osobní zkušenosti bych však doporučoval jako rozumné optimum svojí vlastní testovací konfiguraci ve složení Athlon XP 2200+, 512 DDR a GF Ti4400. U zvukové stránky bych vyzdvihl hlavně líbivou doprovodnou hudbu, která dotváří atmosféru. Dialogy s postavami jsou sice už slabší, protože uslyšíte dabovaným hlasem jen úvodní větu na pozdrav a pak už pokračujete jen v textovém režimu. Na druhou stranu se to dá omluvit. Hovořit můžete prakticky opravdu s kýmkoli a nedokážu si představit (i když se některé fráze často opakují), že by měl být kompletně namluven každý rozhovor, kterého se ve hře zúčastníte. Závěr ![]() Stáhněte si: Trailer, Cheaty Související články: Novinky, Sea Dogs recenze (12/2000) |
Bergy | |
autorovi je 24 let, pracuje v IK+EM jako správce ekonomického systému a specializuje se na strategie všeho druhu (všechny články autora) |