Recenze
Space Rangers HD: A War Apart - recenze
4. 12. 2013
|
Ladislav Loukota
Vesmír je velký. Fakticky velký. To byste nevěřili, jak je hrozivě obrovitánsky velký, že z toho zůstává rozum stát. A tak se stane, že jednou za čas se ve vašem horizontu události vyloupne vskutku archaický artikl z dob minulých – třeba sandboxový simulátor poletování po obrovitánské galaxii Space Rangers HD: A War Apart. Jenže sandbox ruku v ruce s principy první poloviny minulého desetiletí jsou nejen dobrým sluhou, ale také špatným pánem.
Elven Legacy - recenze
21. 4. 2009
|
Redakce Games.cz
Strastiplné elfí tažení proti temné magii v nástupci tahovky Fantasy Wars pořádně potrénuje vaše strategické uvažování.
Fantasy Wars - recenze
3. 1. 2008
|
Redakce Games.cz
Že dnes existují jen hry se super grafikou, ale mizerným herním systémem? Že už jde jen o akci a na provětrání mozkových závitů není prostor? Výjimky se najdou – třeba strategie hlásící se k odkazu old-skool tahovek.
Star Hammer: The Vanguard Prophecy - recenze vesmírné strategie
3. 8. 2015
|
Ladislav Loukota
Zůstává smutnou skutečností, že zdaleka nejlepší vesmírnou strategií poslední dekády je HD remaster skoro 16 let starého a dodnes nepřekonaného Homeworldu. Vyšla sice celá řada 4X strategií, kde půtky mezi kosmickými loděmi tvoří značnou část zážitku (Sins of Solar Empire, StarDrive a další), ale hry zaměřené jen na taktické bitvy, ať už jednodušší RTS jako byla Star Trek Armada či komplexnější věci právě typu Homeworldu, aby jeden pohledal elektronovým mikroskopem. Změnit by to chtěla simultální tahovka Star Hammer: The Vanguard Prophecy od Black Lab Games vydávaná pod záštitou Slitherine. Zaklíná se příslibem hlubokého taktického zážitku a nelineární kampaní z pohledu malé formace lodí. Dočkali jsme se konečně, když ne nástupce, tak alespoň podařené variace vesmírné taktické strategie?
Pandora: First Contact - recenze
4. 2. 2014
|
Ladislav Loukota
Život není dokonalý. Za poslední dvě dekády jsme se dočkali menšího počtu her ve strategicko-vojensko-budovatelském žánru à la Civilization než dílů Call of Duty. Naštěstí bylo jen otázkou času, než bující indie scéna deficit odstraní a pokusí se vytvořit následovníka Sid Meier’s Alpha Centauri. V tomto případě nese jméno Pandora: First Contact a vznikl bez účasti vývojářů z Firaxis. Bude mu ale k úspěchu stačit pouhé nadšení vývojářů?
Might & Magic Heroes VII - recenze
11. 10. 2015
|
Ladislav Loukota
Strategická značka Might & Magic Heroes (dříve HoMaM) má notně pošramocenou pověst. Po experimentech čtvrtého a pátého dílu i nemastném, neslaném dílu šestém zůstává kultovní trojka etalonem kvality. Tím spíše, že v lednu vyšla její HD verze, která navzdory okleštění o datadisky a přehnané zálibě v neustálém klikání stále nabízí velmi příjemný zážitek. Osvědčení vývojáři z Limbic Entertaintment (Might & Magic X: Legacy, datadisky pro Might & Magic Heroes VI) však avizovali, že se s Might & Magic Heroes VII vrácí ke kořenům. Očekávání byla vysoká, mnozí si ostatně od návratu k počátkům slibovali i návrat série zpět na výslunní. Tomu odpovídá i polarizovaná reakce komunity - někteří jsou nadšeni, jiní naopak naštvaní, že titul nedostál prakticky nesplnitelným požadavkům. Jak už to ale chodí, sedmička je mnohem komplikovanější titul, který nezhodnotíte prostým "ano/ne."
Battle(field) Academy - recenze
6. 10. 2011
|
Tomáš Jung
Slavná tahová strategie Steel Panthers je už hodně velký herní důchodce. Chodí o berlích, avšak stále žije. Společnost Slitherine k tomuto staříkovi přistoupila, berle mu podkopla, ale nenechala ho spadnout na hubu. Ozářila ho světlem mládí, nechala ho pochopit potřeby soudobých hráčů, čímž vznikla kouzelně zábavná tahovka Battle Academy (donedávna ještě Battlefield Academy, než si toho v EA všimli :), která dělá válečnictví přístupné takřka komukoli.
War, the Game – recenze
21. 6. 2014
|
Ladislav Loukota
Žádný příběh, žádné komplikace, žádný problém. Podobně se prezentuje minimalistická válečná hra War, the Game. Hrst principů se v ní měla snoubit se sáhodlouhými možnosti, jak dát nepřátelům na budku. Mělo zkrátka jít o titul, co vyrazí dech všem, kterým před lety učaroval DEFCON. Výsledkem je ale hra tak legračně nepovedená, že je nutné varovně zvednout prst a ťukat s ním do klávesnice tak dlouho, dokud nedojde k napravení křivdy páchané na peněženkách hráčů, co touží po tak trochu jiných strategiích.
Imperiums: Greek Wars – recenze české strategie
31. 7. 2020
|
Václav Pecháček
Sjednoťte Řecko, rozdrťte Peršany
Syberia 3 - recenze
26. 4. 2017
|
Jan Olejník
Ach jo. Třikrát ach jo! Syberia patří do rodiny nezapomenutelných point and click adventur. Neobyčejné dobrodružství s lehce verneovskou atmosférou představilo sympatickou americkou právničku Kate Walker a uhranulo hráče nádhernou grafikou, dojemným příběhem i zábavnými hádankami. Když ale nyní, 13 let po druhém dílu, vyšla trojka, nelze se při hraní zbavit pocitu, že se jedná spíš o uniklou betaverzi, ne o finální verzi finální.
Unity of Command II: Blitzkrieg – recenze famózního rozšíření
11. 12. 2020
|
Mars Vertigo
Troška lásky pro wehrmacht
Hitman - recenze druhé a třetí epizody
16. 7. 2016
|
Jan Olejník
Epizodické vydávání nových dobrodružství známého holohlavého zabijáka bylo už od začátku mnohými považováno za kontroverzní krok. Přece jen, komu by se chtělo čekat na další mise několik týdnů? Avšak po ne zcela bezchybné první epizodě (viz recenzi) se možná ukazuje, že rozdělení Hitmana na menší části nemusí být na škodu. Tvůrci tak alespoň mají čas posbírat zpětnou vazbu od hráčů a poupravit nový obsah. Tedy aspoň teoreticky. Ovšem jak to funguje v praxi? Odpověď nabídly právě druhá a třetí epizoda, které vás zavedou do Itálie a Maroka
8-bit Armies - recenze RTS ve stylu Command & Conquer
2. 6. 2016
|
Ladislav Loukota
Tak dlouho se chodilo s RTS žánrem pro vodu, až se většině známých sérií ucho utrhlo. StarCraft funguje, ale hlavně díky progamerům, za Command & Conquer se (snad dočasně) zavřely vody a vzdor vakuu na trhu se nezdá, že by po staré gardě měl kdo převzít štafetu. Jako záchranář proto přichází studio Petroglyph, složené z veteránů Westwoodu, které má na triku povedenou strategii Star Wars: Empire at War, méně povedenou Universe at War a třeba i nevýraznou Grey Goo. Klesající křivku kvality svých her se ale studiu podařilo zastavit a prostřednictvím akční RTS 8-bit Armies ukazuje, že žánr má hráčům co nabídnout.
Paradise Lost – recenze zahozené příležitosti
24. 3. 2021
|
Pavel Makal
Polské dítě v nacistickém bunkru
Radio Commander – recenze
5. 11. 2019
|
Zbyněk Povolný
Her zabývajících se válečnou vřavou je nespočet. Jednou v roli řadového vojáka střílíte hordy nepřátel hlava nehlava, jindy zase z pozice velitele vedete mnohačetná vojska do nelítostných bitev, kde úspěch zaručí pouze vaše strategické schopnosti. Do druhé kategorie se dá zařadit i Radio Commander od studia Serious Sim, nicméně způsob, jakým je hra zpracována, objevuje zcela nové, originální a zajímavé principy, jakými lze strategické hry vést. A to je přesně ta neotřelost, kterou v herních vodách leckdy marně hledám.
Metaphor: ReFantazio – recenze opulentního fantasy JRPG se vším, co k tomu patří
18. 10. 2024
|
Aleš Smutný
Archetypální dobrodružství nejvyšší úrovně
Company of Heroes 3 – recenze krále akčních strategií
20. 2. 2023
|
Jakub Malchárek
Návrat v plné polní
Reign: Conflict of Nations - recenze
6. 9. 2010
|
Petr Poláček
Historické strategie z prostředí východní Evropy se nám rozbujely jako houby v lese. Tato dává šanci milovníkům politického pletichaření a civilizovaných metod dobývání.
War Front - recenze & videa
27. 2. 2007
|
Redakce Games.cz
RTS zasazená do alternativní reality 2. světové války nabízí strhující akci, při níž nuda s prototypy superzbraní nehrozí. Škoda jen, že si autoři vypůjčili z Red Alertu více nápadů, než by bylo zdrávo. Vadí to ale někomu?
Total War: Rome II - recenze
6. 9. 2013
|
Aleš Smutný
Na dlouhou dobu je to prý poslední velká hra v sérii Total War. Creative Assembly se v Total War: Rome II vrací ke své, z historického hlediska nejstarší, tematice a kromě toho, že se musí vyrovnat prakticky nereálným očekáváním, musí navíc zodpovědět otázku, kam dále rozvíjet systém, který z hlediska herních mechanik už není kam rozvíjet. Rozhodně ne bez toho, aby došlo k porušení či změně základní formule.
The Last Oricru - recenze české soulsovky
14. 10. 2022
|
Pavel Makal
Sází na kooperaci a větvený příběh
Forged of Blood – recenze
4. 9. 2019
|
Jakub Šindelář
Je to tady. Poslední bitva krále Aureliana Caenicana bude brzy dobojována. Král již ví, že jeho obrana nevydrží dlouho. Byl zrazen. V hradu dohořívají poslední plameny a on se brání několikanásobné převaze. Snad ale vydrží dostatečně dlouho, aby jeho dva synové stihli utéci a pokračovali tak v královské linii. „Buďte sbohem, moji synové. Nechť vás provází odvaha a síla!“ Dobrodružství Forged of Blood začíná.
Team Assault: Baptism of Fire - recenze
25. 5. 2012
|
Tomáš Jung
Jsem přesvědčen, že každý tvůrce hry moc dobře ví, co je na ní špatného, co recenzenty i hráče naštve. Zároveň však doufá, že ty dobré věci mají dostatečnou sílu přebít všechny slabiny. Tahová taktická hra Team Assault: Baptism of Fire má hodně slabších míst ale i několik potenciálních trumfů. Mezi ty nejsilnější patří taktické hraní ve stylu Jagged Alliance a mocný editor map a jednotek.
Yes, Your Grace – recenze
5. 3. 2020
|
Václav Pecháček
„Můj pane! Požár poničil vesnickou sýpku a my teď nemáme co jíst!“ pobrekává před trůnem klečící špinavý sedlák. „Tumáš tři pytle obilí a koukej se podělit s ostatními,“ usměju se velkoduše. O týden později, když můj hrad obléhá nepřátelská armáda a vojáci začínají jíst své vlastní kožené opasky, proklínám svůj chorobný altruismus. Být králem je těžké, zvlášť když nejste připravení vmžiku obětovat své poddané.
They Are Billions – recenze
2. 7. 2019
|
Jan Hanáček
Svět je zamořený a neobyvatelný. Bilióny… Ehm. Pardon, miliardy nemrtvých jsou drženy na uzdě jen Císařskou říší, poslední výspou lidstva, při jejímž designu autoři zcela očividně porušili copyright Warhammeru. Ostatně, They Are Billions jsou skrz naskrz syntézou několika velkých témat a jmen RTS scény. Herní styl i nabídky jsou podobné Starcraftu, stavění obran a „krtkování“ v základně zase jakékoliv tower defense. Bohužel, se svým dědictvím si přináší i své problémy.
Total War: Three Kingdoms – recenze
17. 5. 2019
|
Václav Pecháček
Vývojáři z Creative Assembly si rok za rokem, hru za hrou připravovali půdu na opravdovou změnu. Zkoušeli nové mechaniky, testovali, jestli bude jejich strategicko-taktická, tahově-realtimová struktura fungovat ve fantastickém prostředí stejně dobře jako v tom historickém. A kulminací jejich práce je Total War: Three Kingdoms, nesmírně sebejistá hra plná vynikajících nápadů, které většinu času fungují a nikdy se úplně nesesypou. Tohle je Total War 2.0.
Iron Front: Liberation 1944 - recenze
27. 6. 2012
|
Tomáš Jung
ArmA 2 má svůj nenapodobitelný styl. Není to jen tím, že se snaží v co největší možné míře simulovat účinnost zbraní. Boj v ArmA 2 je specifický díky otevřené krajině i extrémně rozmanité bojové technice a významně ho také tvaruje chování AI, která ne vždy dobře dokáže otevřené prostředí využívat. Iron Front: Liberation 1944 přitom tento styl přejímá se vší jeho krásou i chybami, až si člověk říká, jestli si zaslouží postavení samostatné hry (kterou formálně je!), nebo patří spíš do škatule běžných druhoválečných módů.
Crusader Kings II: Jade Dragon - recenze
25. 11. 2017
|
Mars Vertigo
Jedna z nejdéle aktivních a neustále přiživovaných herních ság dostala do vínku zbrusu novou a řádně sytou náplň. Virtuální středověk Crusader Kings II se totiž konečně dočkal přídavku v podobě samotné Říše středu. Tedy ne úplně. Samotná geografická reprezentace vnitřní říše se na herní mapě nevyskytuje. Čínu navenek reprezentuje Západní protektorát a speciální interface sloužící k diplomatickým interakcím s jeho císařskou milostí. A věřte mi, že i když se to nezdá, jde o plnohodnotný a propracovaný politický nástroj, který svou důmyslností pumpuje hře do žil novou krev.
Valkyria Chronicles - recenze
26. 1. 2015
|
Václav Pecháček
Kdyby Valkyria Chronicles byla dívka, kterou jsem potkal někde na večírku a snažil se ji do nejmenších podrobností poznat, utkvěly by mi v mozku tyhle myšlenky: "Je tak krásná... tak zvláštní, zajímavá a zábavná... je tedy trošku hloupoučká." A nakonec "Musím být velmi trpělivý." Valkyria Chronicles je hra, která po svém vydání na PS3 před sedmi lety okouzlila kritiky i hráče. S prodeji už to nebylo tak slavné, ale na původní titul navázala pokračováním pro handheld, mangou a anime. Nedávno si nečekaně našla cestu i na PC, což je pro některé z nás moc dobrá zpráva.