Autor: Jiří Sládek Publikováno: 7.května 2005 |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Dvě kampaně obsahují dohromady něco přes čtyřicet map, což je opravdu slušné číslo. Jednotlivé úkoly v misích jsou celkem standardní, většinu jich znáte předem, občas se nějaký vyloupne v průběhu mise. Jde o dobývání nepřátelského území a objektů, bránění vlastních pozic, obrana nákladních vozů, občas je něco časově omezeno... vcelku klasika. Někdy se dočkáte zpestření v podobě sabotážní či výzvědné mise, zejména při operacích s malým oddílem pěchoty. Design misí je poměrně slušný, velkou roli stále hrají skripty. To je na první pohled negativum, ale pokud nebudete hrát stejnou misi několikrát, tak si to možná ani neuvědomíte. Prostředí se mění od klasického venkova až po urbanistické orgie na předměstí Stalingradu, což samozřejmě vede k tomu, že si užijete jak přestřelek těžkých strojů na delší vzdálenosti, tak opatrného postupu s pěchotou od domu k domu. Poměrně různorodé jsou mise i co se týče velikosti – od akcí s několika málo oddíly až po masivní bitvy s desítkami obrněnců na obou stranách. Při startu kampaně si můžete zvolit jen ze dvou obtížností (Easy a Normal), mezi kterými je poměrně značný rozdíl. Lehčí stupeň umožňuje dokončení některých misí během několika minut, na normální obtížnost se na některých mapách docela zapotíte. Určitě by neškodila citlivější volba mezi třemi nebo čtyřmi stupni náročnosti. Kromě misí obsažených v kampaních hra vlastně nenabízí žádnou další možnost válečného vyžití, nicméně podle dostupných informací by se měl časem objevit patch s podporou multiplayeru. Nové jednotky V každém strategickém datadisku, pokračování či plagiátu je vcelku samozřejmostí, že si hráči mohou vychutnat nějaké ty nové jednotky. A dočkali jsme se jich i ve Stalingradu. Fajnšmekry určitě potěší německé experimentální samohybné protitankové dělo Sturer Emil, ale je toho mnohem víc. Tak třeba Commander Tank – tedy tank se slabší výzbrojí, ale větším dohledem. Pak tu máme Engineer Tank, obrněnou variantu opravářského vozu. Setkáme se i s několika modifikovanými tanky na obou stranách, s novými kamuflážemi strojů a také s novými pěšími jednotkami; jedná se například o Eastern Battalion Cossacks a Eastern Battalion Volunteers. Pro dokreslení atmosféry slouží zranění vojáci – nemůžete je nijak využít, ale malinký vojáček napadající na nožičku a opírající se o berličku jistě potěší každého, kdo si potrpí na detaily. Pro znalce válečné historie jsou konec konců určeny i libůstky v podobě historických postav, jako je třeba ruský odstřelovač Vassilij Zaitsev, který sice opravdu nezvrátí průběh bitvy, ale dodává hře na autenticitě. Autoři si také pohráli s parametry jednotek a snažili se vše posunout směrem k větší realističnosti – znát je to zejména na větším dostřelu tanků a dalších strojů. Trochu nepochopitelné je, že stejně jako byl ořezán management armády, jsou ořezány možnosti letecké podpory během mise. Z pěti typů air supportu tu máme jen tři – bombardéry, útočné letouny a průzkum. Stíhacím letounům nejspíš došel benzín a příznivci parašutismu mohou tak leda skočit z okna. Ach jo. Ještě se dá pochopit, když z důvodu lenosti, nedostatku invence a napjatého rozpočtu vývojáři nepřijdou s ničím novým, ale že ze hry vyhodí osvědčené prvky, to je vážně neuvěřitelné. Grafika a audio Technické zpracování doznalo (drobných) změn k lepšímu, nicméně základní engine je pořád stejný. Třeba krajina je ale o dost pestřejší,. Obsahuje více objektů, a to nejen stromů a různých staveb, ale i příjemných detailů, jako je zchátralá loď na břehu řeky, vrak sestřeleného letadla, polní vojenská kuchyně, transparent se veselým nápisem v azbuce a podobně. Některé starší objekty byly evidentně přetexturovány a prostředí jako takové vypadá celkem dobře. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Zvukové efekty jsou v pohodě, ale skutečně jsem nerozpoznal, zdali se nějak liší od těch původních (uznávám, měl jsem si v pokoji zapojit čtyři počítače, nahrát na ně Blitzkrieg, dva datadisky a Stalingrad, a pak několik hodin porovnávat zvukové zpracování výstřelu ze stejného tanku – ale to víte, jsem lenoch). Hardrocková hudba ruské skupiny Skafandr použitá jako doprovod filmečků i samotné hry je sama o sobě celkem slušná, nicméně tak nějak k atmosféře bojišť druhé světové války podle mého názoru úplně nevhodná. A propos – filmečky: sestřih dokumentárních záběrů mezi jednotlivými kapitolami není sice žádným originálním nápadem, ale neurazí. Kompletně předělány jsou jednotlivá menu a interface; logické řazení je stejné, ale grafické zpracování je jiné. Inu, proč ne, někoho třeba potěší. K technickému zpracování ještě malou výtku – lepší korektura textů by neškodila, chyby jsem v nich našel i já, člověk ovládající deset anglických slov, z toho dvanáct sprostých. Závěrem Stalingrad nabízí dvě slušně nadesignované kampaně, bohužel naprosto ořezané o management armády. Spolu s lepším grafickým dojmem z celé hry a pár novými jednotkami je takovým průměrným datáčem k nadprůměrné hře. Takže závěrečné doporučení: pokud Stalingrad dostanete jako dárek, klidně si ho zahrajte. Pokud jste příznivci série Blitzkrieg a už máte všechny kampaně i mise dohrané, posuďte svoji finanční situaci a případně si Stalingrad kupte. Nicméně pokud si prostě jen chcete zahrát nějakou válečnou strategii, je jakýkoliv starší blitzkriegovský titul lepší, stejně jako skvělý Codename: Panzers. Stáhněte si: Demo, Video, Cheaty... Související články: Rozhovor, Novinky |
Jiří Sládek | |
autorovi je 27 let a pracuje v papírovém herním magazínu GameStar, hry jsou jeho prací i koníčkem, zvláště pak RPG, strategie, taktické hry a vesmírné obchodní simulátory (divná kombinace, že? :-) |