Stalingrad - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

Stalingrad - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

7. 5. 2005 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

„Válečných strategií není nikdy dost“, řekli si chlapíci z DTF Games, a rozhodli se na enginu Blitzkriegu postavit strategii zachycující bitvu o Stalingrad. Vyplatil se jim důraz na realističnost a historickou věrnost?

Autor: Jiří Sládek
Publikováno: 7.května 2005
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 1 týden

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Skvělá strategie Blitzkrieg už se několikrát stala základem pro další hry. Oficiální samostatně spustitelné datadisky Burning Horizon a Rolling Thunder doplňuje addon Ostfront: Barbarossa od Active Gaming (tenhle kousek by měl mimochodem vyjít i pod hlavičkou CDV, tedy jako oficiální datadisk) a nyní i Stalingrad od ruských DTF Games.

 Kampaně
Na začátku hry si můžete zvolit dvě kampaně – a pokud vaše znalost historie nesahá jen ke včerejšímu obědu, asi vás nepřekvapí, že se jedná o tažení za německá vojska a za Rudou armádu. Kampaně pochopitelně obsahují samostatné mise, příznivce náhodně generovaných map z původního Blitzkriegu možná zamrzí, že stejně jako v datadiscích Burning Horizon a Rolling Thunder jde „jen“ o předem jasně danou posloupnost jednotlivých bojišť. To není samo o sobě žádná tragédie, jenže... jenže ona „samostatnost“ map vyniká o to víc, že kromě briefovaného historického postupu nejsou jednotlivé části kampaně nijak provázány!

Někomu může připadat až nepochopitelné, proč autoři z původní koncepce hry vykopli poměrně povedený management armády (volbu jednotlivých strojů a zvyšování počtu ovládaných jednotek při povýšení virtuálního velitele, tedy hráče) a systém vylepšování „core“ jednotek, tedy artilérie a tanků, které s vámi procházely celým tažením. To všechno v titulu Stalingrad prostě a jednoduše chybí. A to je chyba.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Od „nového“ titulu bychom čekali spíše rozšíření této části hry, třeba směrem k o něco propracovanějšímu modelu ve stylu Codename: Panzers, ale vývojáři se rozhodli nás s managementem nezatěžovat a prostě nám vždycky hodí předem dané oddíly. Je to sice realističtější a autentičtější, nicméně o dost méně zábavné.

 Design misí
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Dvě kampaně obsahují dohromady něco přes čtyřicet map, což je opravdu slušné číslo. Jednotlivé úkoly v misích jsou celkem standardní, většinu jich znáte předem, občas se nějaký vyloupne v průběhu mise. Jde o dobývání nepřátelského území a objektů, bránění vlastních pozic, obrana nákladních vozů, občas je něco časově omezeno... vcelku klasika. Někdy se dočkáte zpestření v podobě sabotážní či výzvědné mise, zejména při operacích s malým oddílem pěchoty.

Design misí je poměrně slušný, velkou roli stále hrají skripty. To je na první pohled negativum, ale pokud nebudete hrát stejnou misi několikrát, tak si to možná ani neuvědomíte. Prostředí se mění od klasického venkova až po urbanistické orgie na předměstí Stalingradu, což samozřejmě vede k tomu, že si užijete jak přestřelek těžkých strojů na delší vzdálenosti, tak opatrného postupu s pěchotou od domu k domu. Poměrně různorodé jsou mise i co se týče velikosti – od akcí s několika málo oddíly až po masivní bitvy s desítkami obrněnců na obou stranách.

Při startu kampaně si můžete zvolit jen ze dvou obtížností (Easy a Normal), mezi kterými je poměrně značný rozdíl. Lehčí stupeň umožňuje dokončení některých misí během několika minut, na normální obtížnost se na některých mapách docela zapotíte. Určitě by neškodila citlivější volba mezi třemi nebo čtyřmi stupni náročnosti. Kromě misí obsažených v kampaních hra vlastně nenabízí žádnou další možnost válečného vyžití, nicméně podle dostupných informací by se měl časem objevit patch s podporou multiplayeru.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Nové jednotky
V každém strategickém datadisku, pokračování či plagiátu je vcelku samozřejmostí, že si hráči mohou vychutnat nějaké ty nové jednotky. A dočkali jsme se jich i ve Stalingradu. Fajnšmekry určitě potěší německé experimentální samohybné protitankové dělo Sturer Emil, ale je toho mnohem víc. Tak třeba Commander Tank – tedy tank se slabší výzbrojí, ale větším dohledem. Pak tu máme Engineer Tank, obrněnou variantu opravářského vozu. Setkáme se i s několika modifikovanými tanky na obou stranách, s novými kamuflážemi strojů a také s novými pěšími jednotkami; jedná se například o Eastern Battalion Cossacks a Eastern Battalion Volunteers.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Pro dokreslení atmosféry slouží zranění vojáci – nemůžete je nijak využít, ale malinký vojáček napadající na nožičku a opírající se o berličku jistě potěší každého, kdo si potrpí na detaily. Pro znalce válečné historie jsou konec konců určeny i libůstky v podobě historických postav, jako je třeba ruský odstřelovač Vassilij Zaitsev, který sice opravdu nezvrátí průběh bitvy, ale dodává hře na autenticitě. Autoři si také pohráli s parametry jednotek a snažili se vše posunout směrem k větší realističnosti – znát je to zejména na větším dostřelu tanků a dalších strojů.

Trochu nepochopitelné je, že stejně jako byl ořezán management armády, jsou ořezány možnosti letecké podpory během mise. Z pěti typů air supportu tu máme jen tři – bombardéry, útočné letouny a průzkum. Stíhacím letounům nejspíš došel benzín a příznivci parašutismu mohou tak leda skočit z okna. Ach jo. Ještě se dá pochopit, když z důvodu lenosti, nedostatku invence a napjatého rozpočtu vývojáři nepřijdou s ničím novým, ale že ze hry vyhodí osvědčené prvky, to je vážně neuvěřitelné.

 Grafika a audio
Technické zpracování doznalo (drobných) změn k lepšímu, nicméně základní engine je pořád stejný. Třeba krajina je ale o dost pestřejší,. Obsahuje více objektů, a to nejen stromů a různých staveb, ale i příjemných detailů, jako je zchátralá loď na břehu řeky, vrak sestřeleného letadla, polní vojenská kuchyně, transparent se veselým nápisem v azbuce a podobně. Některé starší objekty byly evidentně přetexturovány a prostředí jako takové vypadá celkem dobře.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Zvukové efekty jsou v pohodě, ale skutečně jsem nerozpoznal, zdali se nějak liší od těch původních (uznávám, měl jsem si v pokoji zapojit čtyři počítače, nahrát na ně Blitzkrieg, dva datadisky a Stalingrad, a pak několik hodin porovnávat zvukové zpracování výstřelu ze stejného tanku – ale to víte, jsem lenoch). Hardrocková hudba ruské skupiny Skafandr použitá jako doprovod filmečků i samotné hry je sama o sobě celkem slušná, nicméně tak nějak k atmosféře bojišť druhé světové války podle mého názoru úplně nevhodná. A propos – filmečky: sestřih dokumentárních záběrů mezi jednotlivými kapitolami není sice žádným originálním nápadem, ale neurazí.

Kompletně předělány jsou jednotlivá menu a interface; logické řazení je stejné, ale grafické zpracování je jiné. Inu, proč ne, někoho třeba potěší. K technickému zpracování ještě malou výtku – lepší korektura textů by neškodila, chyby jsem v nich našel i já, člověk ovládající deset anglických slov, z toho dvanáct sprostých.

 Závěrem
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Stalingrad nabízí dvě slušně nadesignované kampaně, bohužel naprosto ořezané o management armády. Spolu s lepším grafickým dojmem z celé hry a pár novými jednotkami je takovým průměrným datáčem k nadprůměrné hře. Takže závěrečné doporučení: pokud Stalingrad dostanete jako dárek, klidně si ho zahrajte. Pokud jste příznivci série Blitzkrieg a už máte všechny kampaně i mise dohrané, posuďte svoji finanční situaci a případně si Stalingrad kupte. Nicméně pokud si prostě jen chcete zahrát nějakou válečnou strategii, je jakýkoliv starší blitzkriegovský titul lepší, stejně jako skvělý Codename: Panzers.

Stáhněte si: Demo, Video, Cheaty...

Související články: Rozhovor, Novinky

Jiří Sládek
autorovi je 27 let a pracuje v papírovém herním magazínu GameStar, hry jsou jeho prací i koníčkem, zvláště pak RPG, strategie, taktické hry a vesmírné obchodní simulátory (divná kombinace, že? :-)





 
 
Jiří Sládek

Verdikt:

V principu jde o průměrný datadisk k nadprůměrné hře, jenž je prezentován jako samostatný titul. Důraz na historickou věrnost si vybírá daň v podobě absence managementu armády.

Nejnovější články