Máte námět či připomínku? Napište nám
Fantasy Wars - recenze
7/10
zdroj: Archiv
Recenze

Fantasy Wars - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

3. 1. 2008 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

Že dnes existují jen hry se super grafikou, ale mizerným herním systémem? Že už jde jen o akci a na provětrání mozkových závitů není prostor? Výjimky se najdou – třeba strategie hlásící se k odkazu old-skool tahovek.

Autor: Jiří Sládek
Publikováno: 3.ledna 2008
Verze hry: anglická/PC/finální
Doba recenzování: 1 týden


Že dnes vycházejí jen hry se super grafikou, ale mizerným herním systémem? Že už jde jen o akci a na provětrání mozkových závitů není prostor? Výjimky se najdou – třeba budgetová fantasy strategie hlásící se k odkazu oblíbených old-skool tahovek.

Obrázek zdroj: Archiv
Pamatujete si ještě na skvělou strategickou sérii s přídomkem „General“? Vy mladší asi ne, ale dříve narození gamesníci si snad vzpomenou na perfektní tahovky Panzer General, Fantasy General, Allied General a další... A evidentně si na ně pamatují i tvůrci nového titulu Fantasy Wars, který ze slavných generálských titulů (nebo také třeba z podobné záležitosti Warhammer 40.000: Rites of War) vcelku bezostyšně opisuje. To se sice, zejména ve škole, moc nemá, ale musím uznat, že v tomto případě to nijak zvlášť nevadí.

Tři kampaně
Bylo nebylo... fantasy království... velké zlo... chrabrý hrdina... bla bla bla. Příběhová zápletka neurazí, ale nic originálního rozhodně nečekejte. Důležitější je, jaké máte od začátku herní možnosti. Když pomineme tutorial, jednotlivé mapy a multiplayer (včetně režimu HotSeat), spočine vaše oko zejména na volbě ze dvou kampaní, konkrétně války za hodné a šlechetné lidské vojsko či zlou a nestvůrnou skřetí hordu. Nenápadně na hráče pomrkává také třetí kampaň za elegantní elfy, ale ta není přístupná hned od začátku.

Osvědčený herní princip
Příběhové kampaně jsou složeny z řady bitev, které na sebe lineárně navazují a představují pro hráče tu větší, tu menší výzvu. U každé bitvy je možné zvolit jednu ze tří obtížností (což kromě toho, jak moc vám nepřátelé zavaří, ovlivní také odměnu za úspěšnou misi) a případně upravit své vojsko. A pak už hurá na bitevní pole. Hráči neznalí postarších tahových strategií možná budou mít pocit, že se ocitli ve včelím úlu, ostatním bude rozdělení krajiny na šestiúhelníková pole povědomé.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Před prvním bojovým kolem si rozestavíte svoji armádu a pak už se s protivníkem střídáte po tazích – v každém můžete se všemi svými jednotkami pohnout a provést další akci, vesměs útok nebo použití některé speciální schopnosti, třeba léčivého či útočného kouzla. Herní princip je jednoduchý a stokrát osvědčený, „Generály“ připomínají i takové detaily, jako třeba možnost vrátit poslední pohyb, odhad ztrát před útokem či přehledná mapka bojiště nebo informace o počtu zbývajících tahů.

Hlavní a vedlejší úkoly
Jednotlivé bitvy sice nejsou časově omezeny zcela absolutně, ale pokud si pospíšíte a podmínky vítězství, respektive hlavní úkoly, splníte v určitém časovém limitu, můžete dosáhnout tzv. zlatého nebo alespoň stříbrného vítězství, což s sebou nese větší odměnu představovanou zlaťáky, artefaktem či novou posilou vaší armády. Největší prezent vás samozřejmě čeká při zlatém vítězství na nejvyšší obtížnost.

Úkoly jsou vesměs útočné (dobij tvrz X, prosekej se s hlavním hrdinou až do města Y...), ale čekají vás i jiná, o něco zajímavější zadání. Třeba nalezení ztracené jednotky elitních rytířů, její následné vyvedení z obklíčení a evakuace na kraj mapy. To je co se herních principů asi největší rozdíl oproti již několikrát zmíněným Generálům.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Kromě hlavních úkolů můžete plnit i vedlejší - například zlikvidovat nebezpečné náčelníky nepřátelských vojů. Po mapě jsou navíc rozseta města a osady, v nichž mají obránci nějaký ten bojový bonus a také v nich většinou najdete pár zlaťáků, či různé oltáře, ruiny a jeskyně, jejichž prohledáním můžete získat nějaký ten magický artefakt. Což je prvek dobře známý třeba už ze série Warlords.

 Vylepšování vojska
Již jsme zmínili, že mezi jednotlivými misemi vás čeká management armády. Za získané peníze můžete dokupovat nové jednotky či vylepšovat ty stávající; platí přitom, že postupem v tažení se vám zpřístupňují další a další vojáci rozdělení do několika kategorií, jako je třeba lehká a těžká pěchota, střelci, vzdušné jednotky, jízda, válečné stroje... Rozmanitých jednotek je opravdu hodně, a kromě základních atributů (útok, obrana, pohyb a dohled) většinou disponují různými speciálními dovednostmi; ať už jde o všelijaké bonusy při boji v různých terénech nebo třeba rozfázovaný pohyb.

 Takticky bohatá hratelnost
Boje se hrají příjemně, a zvláště na vyšší obtížnosti se vám z mozku občas bude kouřit. Samozřejmě je potřeba postupovat opatrně a rozvážně, klíčem k úspěchu je ideální složení armády (respektive výběr správných jednotek pro tu kterou misi) jdoucí ruku v ruce s jejich správným využíváním. Žádná armádní frakce přitom není zbytečná nebo slabá, jen je třeba vědět, jak ji použít.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Životně důležité jsou třeba průzkumné jednotky, jež sice nejsou kdovíjakými borci při frontálním útoku, ale dokáží odhalit nepřátelské pozice či zaškodit stylem „útok a ústup“. Těžká pěchota je výborná pro bránění pozic, ale rychlý výpad s ní neuděláte – lehká jízda je samozřejmě přesný opak.

Užitečné jsou i střelecké jednotky, které kromě možnosti zaútočit přes jedno nebo více polí poskytují support spřáteleným jednotkám, které jsou v jejich blízkosti napadeny nepřítelem. A tak dále, a tak podobně. O taktických možnostech by se dalo mluvit ještě hodně dlouho, hra je v tomto směru opravdu propracovaná, ale přitom přijatelně snadná na pochopení. A také vyvážená, na snadnou obtížnost byste se měli k vítězství prokousat i v případě, že nejste žádnými hardcore vojevůdci.

RPG prvky
Taktické varianty se navíc rozšiřují s přibývajícími zkušenostmi, díky nimž vaše jednotky postupují na vyšší levely. Takový postup totiž znamená nejen automatické vylepšení některých základních atributů, ale také výběr tzv. perku, speciální schopnosti, která jednotku nějak vylepší. Samostatnou kapitolou jsou pak hrdinové. Jde o poměrně silné jednotky (ale nikoliv nejsilnější ve hře), které leckdy více než na hrubou sílu spoléhají na své speciální schopnosti představované mimo jiné i různými kouzly.

Magie dokáže posílit spojence, oslabit nepřítele, zranit, vyléčit... vesměs jde o klasická zaklínadla, která ovšem jinak standardní princip pohyb/útok pěkně zpestřují. Stejně jako artefakty – hrdinové mohou třímat až tři čarovné předměty, běžné jednotky pak jeden takový kousek. Piplání svého vojska jsem si dost užíval, téměř stejně jako samotné boje. Což je fajn, jde prostě o dobře vyváženou porci RPG prvků.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry v galerii

 Vizuálně neoslní, ale jinak ano
Graficky hra není nic moc, to si přiznejme. Špička mezi technickým zpracováním vypadala v roce 2007 trochu jinak, na druhou stranu je tenhle titul určen pro hráče, kteří stejně nejvíce ocení hlavně dobře zvládnutý strategický model. Já osobně jsem si po čase zvyknul, a beru Fantasy Wars prostě jako své staré dobré tahovky oblečené do modernějšího, ač ne vyloženě krásného hávu. Ale vážně, o grafiku tady zas tolik nejde, a úplnou urážkou vizuální ani zvuková stránka není, takže je to celkem v pohodě.

Pokud koukáte zároveň na screenshoty a na hodnocení pod článkem, možná si klepete na čelo. Ale tuhle hru prostě musíte vyzkoušet. Tedy v případě, že máte rádi tahovky, jinak to nemá vůbec smysl, jelikož ostatní hráče hra nemůže zaujmout ani zpracováním, ani herním systémem.

Na první pohled jde možná o takovou chudší variaci na Heroes of Might and Magic, na pohled druhý je jasné, že autoři se přihlásili k odkazu old-skool tahovek, okopírovali co mohli, přidali pár drobností, vše oblékli do 3D grafiky... Zní to divně? Asi ano, ale tahle hra se přitom skvěle hraje. Jde o hru s typickým syndromem „ještě jeden tah a jdu spát“. A takových už dnes moc není.


trailer

Stáhněte si: Demo

Související články: Novinky

 
Jiří Sládek
autor je manažerem Hratelně, Digitalne a dalších magazínů portálu Centrum.cz





 
 
Jiří Sládek

Verdikt:

Pro mne osobně velmi příjemné překvapení. Nenápadná klasická tahová strategie připomíná titul Fantasy General a jemu podobné; tahovkářům se prostě musí líbit díky dobře fungujícímu hernímu principu, ostatní ale zřejmě nezaujme. Ve své kategorii však patří k vysokému nadprůměru, zejména chytlavostí a zábavností. A v ČR za pohodovou cenu (299 Kč).

Nejnovější články