Autor: Jiří Sládek Publikováno: 3.ledna 2008 | Verze hry: anglická/PC/finální Doba recenzování: 1 týden |
Hlavní a vedlejší úkoly Jednotlivé bitvy sice nejsou časově omezeny zcela absolutně, ale pokud si pospíšíte a podmínky vítězství, respektive hlavní úkoly, splníte v určitém časovém limitu, můžete dosáhnout tzv. zlatého nebo alespoň stříbrného vítězství, což s sebou nese větší odměnu představovanou zlaťáky, artefaktem či novou posilou vaší armády. Největší prezent vás samozřejmě čeká při zlatém vítězství na nejvyšší obtížnost. Úkoly jsou vesměs útočné (dobij tvrz X, prosekej se s hlavním hrdinou až do města Y...), ale čekají vás i jiná, o něco zajímavější zadání. Třeba nalezení ztracené jednotky elitních rytířů, její následné vyvedení z obklíčení a evakuace na kraj mapy. To je co se herních principů asi největší rozdíl oproti již několikrát zmíněným Generálům. Kromě hlavních úkolů můžete plnit i vedlejší - například zlikvidovat nebezpečné náčelníky nepřátelských vojů. Po mapě jsou navíc rozseta města a osady, v nichž mají obránci nějaký ten bojový bonus a také v nich většinou najdete pár zlaťáků, či různé oltáře, ruiny a jeskyně, jejichž prohledáním můžete získat nějaký ten magický artefakt. Což je prvek dobře známý třeba už ze série Warlords. Vylepšování vojska Již jsme zmínili, že mezi jednotlivými misemi vás čeká management armády. Za získané peníze můžete dokupovat nové jednotky či vylepšovat ty stávající; platí přitom, že postupem v tažení se vám zpřístupňují další a další vojáci rozdělení do několika kategorií, jako je třeba lehká a těžká pěchota, střelci, vzdušné jednotky, jízda, válečné stroje... Rozmanitých jednotek je opravdu hodně, a kromě základních atributů (útok, obrana, pohyb a dohled) většinou disponují různými speciálními dovednostmi; ať už jde o všelijaké bonusy při boji v různých terénech nebo třeba rozfázovaný pohyb. Takticky bohatá hratelnost Boje se hrají příjemně, a zvláště na vyšší obtížnosti se vám z mozku občas bude kouřit. Samozřejmě je potřeba postupovat opatrně a rozvážně, klíčem k úspěchu je ideální složení armády (respektive výběr správných jednotek pro tu kterou misi) jdoucí ruku v ruce s jejich správným využíváním. Žádná armádní frakce přitom není zbytečná nebo slabá, jen je třeba vědět, jak ji použít. Životně důležité jsou třeba průzkumné jednotky, jež sice nejsou kdovíjakými borci při frontálním útoku, ale dokáží odhalit nepřátelské pozice či zaškodit stylem „útok a ústup“. Těžká pěchota je výborná pro bránění pozic, ale rychlý výpad s ní neuděláte – lehká jízda je samozřejmě přesný opak. Užitečné jsou i střelecké jednotky, které kromě možnosti zaútočit přes jedno nebo více polí poskytují support spřáteleným jednotkám, které jsou v jejich blízkosti napadeny nepřítelem. A tak dále, a tak podobně. O taktických možnostech by se dalo mluvit ještě hodně dlouho, hra je v tomto směru opravdu propracovaná, ale přitom přijatelně snadná na pochopení. A také vyvážená, na snadnou obtížnost byste se měli k vítězství prokousat i v případě, že nejste žádnými hardcore vojevůdci. RPG prvky Taktické varianty se navíc rozšiřují s přibývajícími zkušenostmi, díky nimž vaše jednotky postupují na vyšší levely. Takový postup totiž znamená nejen automatické vylepšení některých základních atributů, ale také výběr tzv. perku, speciální schopnosti, která jednotku nějak vylepší. Samostatnou kapitolou jsou pak hrdinové. Jde o poměrně silné jednotky (ale nikoliv nejsilnější ve hře), které leckdy více než na hrubou sílu spoléhají na své speciální schopnosti představované mimo jiné i různými kouzly. Magie dokáže posílit spojence, oslabit nepřítele, zranit, vyléčit... vesměs jde o klasická zaklínadla, která ovšem jinak standardní princip pohyb/útok pěkně zpestřují. Stejně jako artefakty – hrdinové mohou třímat až tři čarovné předměty, běžné jednotky pak jeden takový kousek. Piplání svého vojska jsem si dost užíval, téměř stejně jako samotné boje. Což je fajn, jde prostě o dobře vyváženou porci RPG prvků. další obrázky z této hry v galerii Graficky hra není nic moc, to si přiznejme. Špička mezi technickým zpracováním vypadala v roce 2007 trochu jinak, na druhou stranu je tenhle titul určen pro hráče, kteří stejně nejvíce ocení hlavně dobře zvládnutý strategický model. Já osobně jsem si po čase zvyknul, a beru Fantasy Wars prostě jako své staré dobré tahovky oblečené do modernějšího, ač ne vyloženě krásného hávu. Ale vážně, o grafiku tady zas tolik nejde, a úplnou urážkou vizuální ani zvuková stránka není, takže je to celkem v pohodě. Pokud koukáte zároveň na screenshoty a na hodnocení pod článkem, možná si klepete na čelo. Ale tuhle hru prostě musíte vyzkoušet. Tedy v případě, že máte rádi tahovky, jinak to nemá vůbec smysl, jelikož ostatní hráče hra nemůže zaujmout ani zpracováním, ani herním systémem. Na první pohled jde možná o takovou chudší variaci na Heroes of Might and Magic, na pohled druhý je jasné, že autoři se přihlásili k odkazu old-skool tahovek, okopírovali co mohli, přidali pár drobností, vše oblékli do 3D grafiky... Zní to divně? Asi ano, ale tahle hra se přitom skvěle hraje. Jde o hru s typickým syndromem „ještě jeden tah a jdu spát“. A takových už dnes moc není. trailer Stáhněte si: Demo Související články: Novinky |
Jiří Sládek | |
autor je manažerem Hratelně, Digitalne a dalších magazínů portálu Centrum.cz |