Výsledky hledání pro: pro evolution soccer 4

Outcast: A New Beginning – recenze dobrodružství na mimozemské planetě

14. 3. 2024 | Jakub Malchárek

Návrat ke kořenům

RuneScape: Dragonwilds – recenze dobrodružného survivalu z legendárního světa

30. 9. 2026 | Michal Krupička

Hrdinná výprava po stopách dračí královny

Big Walk – recenze srdcovky, co vám zamotá hlavu i přátelství

18. 8. 2026 | Šárka Tmějová

Cesta je cesta, tykev je cíl

GreedFall 2: The Dying World – recenze dalšího RPG studia Spiders

9. 4. 2026 | Michal Krupička

Druhá výprava do fantasy 17. století

Echo Point Nova – recenze nové královny stříleček

17. 1. 2025 | Michal Krupička

Volnost, akce i zvláštní svět v geniální souhře

Once Human – recenze postapokalyptického survivalu

25. 7. 2024 | Michal Krupička

Multiplayer inspirovaný Control i SCP

Shadow Warrior 3 – recenze

28. 2. 2022 | Patrik Hajda

Po čertech uspokojivý masakr

Hitman 3 – recenze krále moderního stealthu

20. 1. 2021 | Pavel Makal

Konec jedné éry

Dorfromantik – recenze poklidného budovatelského puzzlu

11. 5. 2022 | Patrik Hajda

Když potřebujete vypnout, zapněte tohle

The Last Campfire – recenze příjemné adventury od tvůrců No Man’s Sky

15. 9. 2020 | Patrik Hajda

Kouzelný svět hodný jedné návštěvy

Frostpunk: The Last Autumn - recenze skvělého datadisku

4. 2. 2020 | Michal Vojkůvka

Strategií není nikdy dost. A jen málo z těch dostupných nechá hráče opravdu budovat a růst, aniž by se musel neustále chvět při představě orčí invaze, obléhání Turky či trošky přátelského atomového volejbalu. Ti z nás, kteří si rádi ničím nerušeni kopou na svém vlastním písečku a staví města, hrady či zábavní parky do pěkně symetrických uliček, se tak nemohli dočkat už druhého rozšíření kriticky uznávané survival strategie Frostpunk jménem The Last Autumn. Strategie, kde největším nepřítelem není jiný člověk nebo emzák, ale hlad, omrzliny a blížící se absolutní nula. A teď i podzim.

Full Throttle Remastered - recenze

15. 11. 2017 | Vilém Koubek

Když vám někdo řekne, že se dočkáte remasteru klasické adventury od LucasArts, nejprve se štípnete, abyste se ujistili, že se vám to nezdá. A pak se začnete těšit – ale zároveň také bát. Opět se před vámi totiž bude rodit riziko, že se za hrou ohlížíte s velmi silnými nostalgickými brýlemi, a když ji dostanete do rukou v současnosti, nebude ani z daleka tak dobrá, jak si pamatujete. Toto prokletí se nevyhnulo ani Full Throttle Remastered a bohužel musím říct, že tentokrát jej omlazení úplně nezahnalo.

Attentat 1942 - recenze

14. 11. 2017 | Jan Slavík

Dávno pryč jsou doby, kdy všechno, co jste od drtivé většiny her mohli čekat, byl osvalený alfasamec v hlavní roli, na jehož bedrech spočinula záchrana světa a obligátní divize spoře oděných slečen. Médium se vyvíjí, dospívá, expanduje, a stejně tak roste i šíře tematiky, kterou zpracovává. Některé hry si berou za úkol třeba vyprávět o pohnutých dobách v národní minulosti, což je případ i české novinky Attentat 1942.

SteamWorld Dig 2 - recenze

6. 10. 2017 | Ondřej Švára

Malou neřestí videoher, a samozřejmě nejen jich, jsou nekončící příběhy. Člověk má pocit, že zachraňuje svět nadarmo, když v závěru jednoho dobrodružství ihned vzklíčí semínko druhého. Stalo se to i v hornické arkádě SteamWorld Dig, jejíž druhý díl začíná přesně tam, kde se původní jaksi neuzavřel. Laciný oslí můstek ale naštěstí nevznikl nadarmo. Návrat pod zemi plnou monster a drahokamů je totiž ve všech ohledech příjemnější než minule.

Mini DAYZ - recenze

12. 9. 2017 | Jan Hrdlička

Je příjemné přečíst si jméno titulu a od prvního okamžiku vědět, co od něj lze očekávat. PC hit DayZ od Bohemia Interactive nedávno zavítal také na mobilní zařízení, a když si povíme, že nese název Mini DAYZ, máme už všechny potřebné indicie k tomu, abychom mohli rozklíčovat, jak na dotykových obrazovkách vypadá. Už podstatně méně příjemnou zprávou je ovšem skutečnost, že klíčové elementy populárního zombie survivalu se v mobilním 2D podání nevyjímají zrovna nejlépe.

STRAFE – recenze

3. 6. 2017 | Ladislav Loukota

Heslem dnešní doby je náhodné generování levelů, předmětů a všeho dalšího, co pomáhá nekonečné znovuhratelnosti. Střílečka STRAFE, která kdysi zaujala svým ujetým videem ke kickstarterové kampani, se také rozhodla jít tímto směrem a zkombinovat vzpomínání na Doom s roguelike prvky. Jenže, roguelike lze pojmout za více konců, a v tomhle případě to vývojáři vzali za ten špatný.

Hackers - recenze

22. 12. 2016 | Jan Hrdlička

Jaká ve společnosti převládá představa o práci hackerů? Obvykle se poukazuje na fakt, že realita je vzdálená romantickému pojetí hackera coby kouzelníka, ladně prolamujícího obranu světových vlád. Ve skutečnosti má blíže k tradiční nudě. Co když takovou látku ovšem zpracovává videohra? Inu, mobilní strategie Hackers od českého tvůrce Matouše Ježka zavedené pořádky zrovna nepřevrací. Prezentuje se totiž sice originální, ale nevycizelovanou zábavou, jejíž kouzlo po čase vyprchává.

Cossacks 3 - recenze

1. 12. 2016 | Lukáš Grygar

Naše schopnost romantizovat si válku je svým způsobem obdivuhodná. Mám za to, že antropologové příštích tisíciletí budou považovat člověka ozbrojeného za podobně zvířecké stvoření, za jaké v současnosti považujeme neandrtálce. Válka, ať už v libovolných uniformách, je všechno, jenom ne poetická – tak snad proto z ní tu romantiku a poezii ochotně křešeme, aby vyvážila pach na bojišti tlejících těl.

Owlboy - recenze

3. 11. 2016 | Vilém Koubek

Přestože na Owlboy pracovali vývojáři neuvěřitelných devět let, je docela možné, že jste hru přehlédli v davu obyčejných pixel-artových hopsaček, které na nás vývojáři chrlí ze všech stran. Nebo vás naopak příliš nenadchl hlavní tahák titulu, kterým je skutečnost, že ústřední hrdina může volně létat. Buď jak buď, nechte si poradit, sáhněte do peněženky a vysypte na Steam požadovanou částku. Ruce vývojářů ze studia D-Pad totiž vytvořily klenot.

Event[0] - recenze

4. 10. 2016 | Vilém Koubek

Napříč videoherními dějinami jsme se setkali s řadou charismatických umělých inteligencí, proti kterým jsme bojovali nebo jsme se jim naopak snažili pomoct, ať už byl jejich cíl jakýkoliv. Osobně jsem se nezřídka přistihl s myšlenkou, že bych si rád pokecal například s GLaDOS o jejím pohledu na lidskou rasu a případně přizval do multichatu podobně naladěnou, i když značně šílenější Shodan. Jenže interaktivní komunikace se strojem je věc značně komplikovaná a ne každý má odvahu zabudovat ji do své hry. Vývojáři z Ocelot Society v sobě však našli dostatek kuráže k tomu, aby okolo interakce s AI postavili rovnou celou adventuru Event[0] – a povedlo se.

Party Hard – recenze

5. 7. 2016 | Ladislav Loukota

Sezóna oslav a grilovaček je tady, což představuje ideální příležitost napravit rest z minulého roku, kdy jsme nestihli recenzovat simulátor sériového vraha návštěvníků nejrůznějších večírků s názvem Party Hard. Tenhle kříženec Commandos, Hotline Miami a Super Columbine Massacre RPG! sice přímo volal po kontroverzi, ale nakonec ji vyvolat nezvládl, na rozdíl od pozitivního ohlasu ze strany hráčů.

Assassin's Creed Identity – recenze

4. 3. 2016 | Miloš Bohoněk

Z pohledu hráčů na mobilních zařízeních působí Assassin's Creed Identity luxusně a skutečně dává přičichnout k ikonické asasínské hratelnosti. Z pohledu PC a konzolových hráčů je však Assassin's Creed Identity technicky zastaralý, triviální, krátký, mrňavý, nezajímavý a vůbec prostě nejhorší díl v celé sérii. Jak z toho ven? Jednoduše ji hodnotím jako každou jinou. Jsme na Games.cz, máme rádi kvalitní tituly nehledě na platformu - žádný dvojí metr jako na paralympiádě mobilních aplikací se tudíž používat nebude.

Hatred - recenze

5. 6. 2015 | Aleš Smutný

„Chtěli jsme vytvořit něco, co jde proti současným trendům. Něco jiného, něco, co poskytne lidem ryzí hráčské potěšení. A tady je naše hra, která si nebere servítky a na nic se nevymlouvá.“ Takhle popisují tvůrci z Destructive Creation svou akční hru Hatred na oficiálních stránkách. A já tu teď sedím s dohraným Hatred a říkám si, kde je to ryzí hráčské potěšení! Muselo mě nějak minout, protože hraní Hatred byla ubíjející nuda. Ba co hůř, ani to slibované tažení proti útlocitným trendům se nekonalo. Tohle byla jen dobře zmáknutá marketingová kampaň.

Civilization: Beyond Earth - recenze

23. 10. 2014 | Ondřej Švára

Některé otázky zůstávají s lidmi napořád. Například klonování. Bylo ožehavým tématem už kdysi na Zemi a zůstává jím i dnes na vzdálené planetě Derda-506b, alias Zemi číslo 2. My, noví kolonizátoři z příběhu Beyond Earth, jsme ale trochu pozměnili charakter našich dilemat. Namísto etických otázek řešíme, zda se naše klonovací plantáže mají využít k vymýcení nemocí, nebo přispějí k prevenci hladomoru. Pragmatičnost si na nové planetě podala ruku s nepřátelským životním prostředím.

Game of Thrones (RPG) - recenze

25. 6. 2012 | Aleš Smutný

Po nepovedené strategii Game of Thrones: Genesis se studio Cyanide snaží známou značku provařit v RPG žánru a bohužel opět prokazuje svou (ne)schopnost se s tématem nějak slušně vypořádat. Upřímně nechápu, kde Francouzi vzali licenci na Game of Thrones. Seriál tuhle povedenou ságu katapultoval mezi nejcennější artefakty současné mediální zábavy, takže byste čekali, že se o herní adaptace poperou větší, známější a hlavně šikovnější studia. Z nějakého důvodu se tak nestalo, čili jsme odkázání na Cyanide a jejich metodu „sekám to jak Baťa cvičky, ono se to vyplatí“.

FIM Speedway Grand Prix 15 - recenze plochodrážní simulace

23. 12. 2015 | Ondřej Švára

Závody motocyklů na ploché dráze nepatří mezi nejoblíbenější sporty na světě. Proto je docela neobvyklé setkat se s nimi v herní podobě. Závodní novinka FIM Speedway Grand Prix 15 však mile překvapí. Dokáže pobavit nejen velké motoristické fanoušky, ale i ostatní hráče. Specifický sport imituje dostatečně věrně a zároveň umí být i velmi zábavná. Škoda prázdného multiplayeru a nedostatečné výuky soutěžních pravidel.

Zaklínač 3: Srdce z kamene - recenze

16. 10. 2015 | Miloš Bohoněk

Víte, co je největší kumpán z téhle hry vlastně zač? Není to ani princezny požírající drak, ani plundrující bandita, ale právník. To je kolikrát úplně nejhorší. Myslíte si, že si s ním sjednáte jednu věc, jenže když dojde na zúčtování, z drobounkých písmenek na druhé straně lejstra uplete oprátku a pevně ji stáhne kolem vašeho krku. A to si piště, že na zúčtování dojde! Právník nikdy nemešká, nikdy nezapomíná a nikdy neodpouští. Doktor Faust by mohl vyprávět. A charizmatický Olgierd von Everec, jedna z hlavních postav datadisku Srdce z Kamene, také. „Dávej si pozor, co si přeješ,“ radí muž, kterého nelze zabít. Ona to totiž není žádná výhra.

Cradle - recenze

15. 9. 2015 | Václav Pecháček

Když se členové čtyřčlenného ukrajinského studia Flying Cafe for Semianimals posadili kolem stolu, aby prodiskutovali podobu své nové hry, jejich debata pravděpodobně probíhala nějak takhle: “Tu hru zasadíme do Mongolska. Doprostřed nádherných nekonečných stepí, do malé jurty s vycvičeným orlem,” říká první. “Hmm, dobrý nápad, a bude se odehrávat v roce 2070, co vy na to?,” kontruje druhý. “No jasně! V té jurtě totiž bude kromě orla taky androidí dívka, co je napůl váza,” přisadil si další “Cože?” “Jo! A bude tam obří rozpadlý zábavní park, kde budou hráči kolem sebe házet spousty virtuálních barevných kostiček!” „Ehm…“ „Počkejte, ještě tam bude robotický dědeček ve vznášedle, a bude mít takové ty srandovní brýle s nosem a knírem!“ „No tak jo, jdeme na to,“ shodli se a dali se do práce, kterou nakonec dotáhli do konce.

Massive Chalice - recenze

11. 6. 2015 | Adam Homola

Druhým a určitě ne posledním crowdfundovaným projektem Double Fine (Broken Age) je Massive Chalice. Za hrou ovšem nestojí Tim Schafer a ani nejde o typickou hru ze stáje Double Fine, postavenou na dialozích či příběhu. Naopak, těžištěm hratelnosti je takticko-akční tahová strategie spojená neustálým a nezvratným umíráním postav, jež nahrazují jejich potomci, na které bedlivě dohlížíte. Nakonec se z téhle podivnosti vyklubala solidní, nadprůměrná hra.

Sid Meier's Starships - recenze

1. 4. 2015 | Ondřej Švára

Jednou má prý člověk létat vesmírem tak snadno a rychle, že mu vzdálené hvězdy budou před očima ubíhat jako stanice metra. To už bude všechno úplně jiné. I války, které se do kosmu jednoduše přestěhují. Svéráznou představu o vzdálené budoucnosti se "supergalaktickými" konflikty nabízí i tahová strategie Sid Meier's Starships, která sice duchovně navazuje na kvalitní Civilization: Beyond Earth, a sdílí s ní i některé herní prvky či pravidla, ale jinak se jí nevyrovná prakticky v ničem.

Recenze