Recenze

Hitchcock: The Final Cut - recenze

Od smrti mistra filmového hororu Alfreda Hitchcocka sice uplynulo více než dvacet let, ale do reálií jeho děl jako třeba Psycho nebo Ptáci se můžete vrátit v detektivní adventuře The Final Cut od Arxel Tribe.

Total War: Warhammer II - recenze

Při oznámení Total War: Warhammer II jsem měl dost ambivalentní pocity. Je sice hezké, že hra má přinést čtveřici ras, které v prvním dílu nebyly, ale vydání se mi zdálo příliš brzy po jedničce na to, aby zde byly vidět nějaké výraznější změny. Po pár hodinách se ale ukázalo, že jsem se pořádně mýlil. Creative Assembly totiž v dvojce předvádějí, že nejde o to, jaké máte kousky stavebnice, ale jak je použijete. 

Drakensang: Řeka času - recenze

RPG jsou významným hráčem herní scény. Jednou jsou dole, jednou nahoře, ale vždy tu jsou a jejich věrní fanoušci stojí při nich. S každou generací RPG hry prochází vývojem, který odpovídá jak současným herním trendům, tak celkovému popkulturnímu obrazu, který se odráží v herní sféře. Dnešek patří přímočařejším, silně dějovým a film evokujícím kouskům (ať už je to Mass Effect nebo Dragon Age), případně speciálním odnožím, jako jsou například JRPG. Má tedy cenu vydávat v této době tituly, které se drží klasického pojetí RPG žánru? Druhý Drakensang je dostatečně ráznou odpovědí.

Star Wars: The Force Unleashed II - recenze

Mám za to, že sága Force Unleashed šla ke dnu ve chvíli, kdy dala hráči do rukou Darth Vadera. Tedy na samém začátku. Bijte mě, řežte mě, mučte chlebovou polívkou a Star Wars Holiday Special, ale fakt, že jsem na Hvězdných válkách vyrůstal, mi opravdu nepomůže být smířlivý s něčím, co jde proti étosu původní trilogie.

Thief II: The Metal Age

Thief II: The Metal Age - recenzeAutor: AmbushBug & GOnDaRPublikováno: 25.května...

Majesty: The Fantasy Kingdom Sim

Majesty: The Fantasy Kingdom Sim - recenzeAutor: SliderPublikováno: 3.dubna 2000...

The Wheelman - recenze

Dokázal Vin Diesel v GTA klonu z Barcelony zaujmout efektními smyky a úhybnými manévry nebo dopadl špatně jako většina her dle filmového scénáře?

Lost Ark – recenze obřího hitu na poli MMORPG

Pro milovníky skvělých raidů

World of Warcraft: Battle for Azeroth – recenze – část druhá

Na konci první části recenze Battle for Azeroth jsme se rozloučili ve chvíli, kdy mělo dojít na objevování světa s vylevelovanou postavou. Levelování to bylo příjemné, kvalitně zpracované putování po Kul Tirasu a Zandalaru doplněné přiměřeně překopanými profesemi. Nanicovatý systém spojený s artefaktem Heart of Azeroth nezkazil zajímavě rozjeté válečné tažení proti nepřátelské frakci. Jenže teprve s dosažením maximálního levelu přichází pro většinu hráčů ten pravý herní zážitek spojený s novým datadiskem. A ten je tentokrát poměrně rozpačitý.

StarCraft II: Legacy of the Void - recenze

Touhle dobou už možná tušíte, jestli StarCraft II: Legacy of the Void chcete hrát. Třetí a poslední část druhého StarCraftu, nebo druhý datadisk chcete-li, toho mění hodně. Nic však natolik, aby k sobě přilákal hráče sérií nepolíbené. Pořád se jede ve stejných kolejích, vlak jen dostal nový nátěr, lepší výbavu a mašinfíra si dal pořádně silnou kávu, aby působil energicky a mladě. Konkurence možná přeřadila na jinou kolej, ale StaCraft II jede s vypnutou hrudí pořád dál po té své.

Warhammer: Dawn of War 2 megarecenze

Úsvit nového dne s sebou přináší hrozbu - bilióny broukoidních Tyranidů se vydaly na procházku. Strávené maníky z dezinsekčních firem už asi nezachráníte, ale pár planet... To by za tu snahu možná stálo, ne?

Age of Wonders III: Eternal Lords - recenze

Kvalitní herní dílo se pozná, když dokáže zůstat se svými fanoušky co nejdéle. Age of  Wonders III mezi takové projekty patří a díky přísunu nového obsahu zůstává aktuální i po roce od vydání originálního titulu. Recenzovaný Eternal Lords navíc v sobě nese (podobně jako loňský Golden Realms) všechny znaky poctivého datadisku. Přináší novou atmosféru, atraktivní obsah i zajímavé změny v hratelnosti, což dohromady zajistí spoustu hodin dobré zábavy.

Sea of Thieves - recenze

Rare slibovali, že Sea of Thieves je nejambicióznější projekt jejich dlouholeté historie. Vzrušující život piráta na moři i na souši, a to vše navíc s kamarády, rodinou či obdobně dychtivými pocestnými. „Staňte se pirátskou legendou!“ Mnozí z nás tak rychle nabyli dojmu, že stát se pirátskou legendou by mohlo znamenat získávání reputace přepadem obchodních plavidel, potápěním ostatních pirátských lodí, pleněním přístavů, atd. Jednoduše tím, čím je takový pirát běžně živ. Nejednoho by také hned napadlo, že si budete moci zahrát i na lovce pirátů a dopřát si tučných odměn za každou doručenou hlavu s kurdějemi prolezlým chrupem nějakého toho bídáka. Ale tohle v Rare neslíbili.

Knights of the Temple - recenze

Řád rytířů Templářů je opředen bájnými legendami, které se staly námětem pro third-person akcí Knights of the Temple. Ta se od Enclave liší nejen zasazením do středověku nebo realistickými šermířskými souboji.

Realpolitiks – recenze

Nebylo toho málo, co strategie Realpolitiks papírově nabízela – vše od simulace uprchlické krize až po kolonizaci Jupitera slibovalo unikátní možnost pohrát si na mapě dnešního a budoucího světa. Titul inspirovaný strategiemi od Paradoxu, jako je Europa Universalis, Crusader Kings nebo Hearts of Iron, se zároveň odhodlal postavit prokletí strategií z moderního světa. Podařilo se mu prorazit tam, kde neuspěli mnozí jiní, nebo je odsouzen skončit na smetišti dějin?

Devil May Cry 4: Special Edition - recenze

V rámci současné vlny remasterů všemožných her z PS3 (respektive X360) pro PS4 (respektive Xbox One) se objevují kusy, nad nimiž člověk nemůže skrýt překvapené potěšení. Přesně do tohoto ranku spadá i Devil May Cry 4: Special Edition, kterou v nové verzi, sedm let po vydání originálu, skoro nikdo nečekal. Tím spíš, že se předělávky dočkal i nedávný reboot DmC – Devil May Cry z pera Ninja Theory. Ale Nero, Dante a bonusově trio dalších bojovníků je nakonec tady a nabízí dnešním hráčům možnost zažít odlišnou generaci bojovek, ale společně s tím i některé designové postupy, které během let poněkud zastaraly.

ArcaniA: Fall of Setarrif - recenze

Představ si svět, kde je ti dovoleno vše. Vidět tmu, poslouchat ticho, hladit vzduch a mlčky křičet, jak se ti to líbí. Představ si dobrodružné fantasy, které tohle všechno dokáže. Chvíli jsi nečistý lapka, když po špičkách rajzuješ v cizí spižírně, jindy jsi zase svalnatý rek, co vítězoslavně zvedá skalp kvílejícího netvora. Odpustíš pak prostému vesničanovi, když daleko od tvých dobrodružství nevěří, že zrovna ty zachraňuješ svět? Odpusť, i to má svůj skrytý smysl.

Left 4 Dead 2: The Passing - recenze

Že je Valve trochu zvláštní společností, která si hýčká hráče neustálým vylepšováním starších her, je známá věc. Jaká je nedávno zdarma vypuštěná nová kampaň?

Ground Control 2 - recenze

Píše se rok 2741 a demokratická aliance je nucena k válce s rozpínavou frakcí v boji o nezávislost planety. Avšak nejen napínavým příběhem, atmosférou či grafikou kandiduje GC2 na post nejlepší real-time strategie roku.

Warhammer 40 000: Dawn of War III - recenze

Ve zšeřelém pekle Acheronu práskají výstřely bolterů, zní výkřiky orků a do voxů směřovaná hlášení postupujících Adeptus Astartes. S neotřesitelným odhodláním se elita Impéria kryje za překážky a postupuje vpřed. Tam, kde jeden padne v nepřesné leč zuřivé palbě zelené hordy, nahradí jeho místo s lakonickým konstatováním jeden z bratrů, protože „oni nebudou znáti strachu“. I když se ztráta každého jednotlivce projeví na bojeschopnosti kapituly, mariňáci postupují… No, a přesně takový třetí díl Dawn of War není.

Legend of Grimrock II - recenze

Před dvěma lety jsme poprvé slyšeli o finském studiu Almost Human. Chlapci z města Espoo totiž vydali Legend of Grimrock a přivedli tím k životu mrtvolu krokovacích dungeonů. Nejpodivnější bylo, že nešlo o zombie se zlomenou nohou, ale o napínavou hru naplněnou obsahem až po okraj. Nejen pamětníci Eye of the Beholder nebo Dungeon Master plakali dojetím. A nyní, o zmíněné dva roky později, se Almost Human vracejí s Legend of Grimrock II, aby dokázali, že umí být grimrockovatější než Grimrock.

Serious Sam 3: BFE - recenze

Ani jeden historický pramen se nezmiňuje o tom, že by staroegyptští bohové nosili na očích oranžové zrcadlovky kradené ze šaten jezdců na BMX kolech. Chorvatské studio Croteam si proto takové zjevení muselo vymyslet. Pravda, jejich bůh si ještě nevybudoval velkou tradici, vždyť je věřícími uctíván teprve deset let. Na druhou stranu už jich jsou ale miliony a o tom si takový Anubis, klimbající tisíce let nad hrobkami králů, může nechat opravdu jenom zdát. Croteam vyrobil boha moderního. Je to Serious Sam, bůh lakonicky štěkajícího kulometu. Nesesílá na kacíře hromy, blesky a neplodnost. Trestá je minigunem.

Army Men: RTS - recenze

V březnu velmi produktivní firma 3DO nám přináší real-time strategii Army Men: RTS, která vychází ze stejnojmenné série s plastikovými vojáčky a může se mimojiné pochlubit originalitou herních lokací.

Technobabylon - recenze výborné kyberpunkové adventury

Pokud by vaši elektronickou žízeň po kyberpunku nedokázal uhasit nedávno vydaný český Dex, nemusíte si zoufat. Vývojáři ze studia Technocrat Games totiž sáhli po svých třech adventurních epizodkách, které vydali jako freeware v letech 2010 a 2011, slepili je s pomocí WadjetEyes dohromady, od základů předělali grafiku, notně okořenili původní příběh a výsledek vám předkládají pod názvem Technobabylon.

Heroes of the Storm - recenze

Blizzard si tentokrát ukousnul své asi největší sousto. Ambice Heroes of the Storm totiž není malá: zpřístupnit komplexní žánr MOBA širokému okruhu hráčů. Cílem firmy tedy nejsou stávající hardcore hráči League of Legends a DotA 2, ale spíše všichni ostatní, co zmíněné hry doposud nehráli. Při honbě za tímhle cílem se vývojáři nebáli do "posvátného" žánru pořádně říznout, hezky ho přešít a výsledkem je přístupnější alternativa DotA 2. A můžou za to právě zmíněné radikální zásahy.

Borderlands: The Pre-Sequel - recenze

Druhý díl Borderlands patří k mým nejoblíbenějším kooperativním hrám. Kombinace svižné hratelnosti, šílených postav, praštěného humoru a kvadrilionu zbraní funguje výborně a zdálo by se, že jde vlastně o univerzální recept na úspěch. Ne vždy ale platí, že jsou kvalitní recept a správné ingredience zárukou úspěchu v podobě výborné hry. Bez šikovného kuchaře dobré jídlo nevznikne a bez šikovných vývojářů zase můžete zapomenout na výbornou hru. Borderlands: The Pre-Sequel je toho důkazem, když tvůrci z Gearboxu přenechali vývoj kolegům z 2K Australia. K dispozici měli všechny potřebné podklady a jistě i někoho z Gearboxu na drátě. Přesto je poznat, že Borderlands: The Pre-Sequel je dílo někoho jiného než Gearboxu.

White Knight Chronicles - recenze

Rozmáchlé japonské RPG od slavného vývojářského týmu, které bylo ve výrobě dobrých pět let a kombinuje tradiční příběhovou hru s online prvky. Přesto je výsledkem spíše zklamání.

Hellboy - minirecenze

Hra Hellboy: Asylum Seeker je další pokus firmy Cryo o prosazení se na pro ně neprobádaném poli akčních adventur.

Resident Evil 3

Resident Evil 3: Nemesis - minirecenzeAutor:BergyPublikováno: 29.listopadu 2000• Jill ...

Icewind Dale II - recenze

Studio Black Isle v druhé polovině devadesátých let pomohlo postavit na nohy žánr RPG a nyní přichází s pokračováním Icewind Dale, která vás podruhé zavede do království věčného mrazu a zimy.