Broken Sword 3 - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Broken Sword 3 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

9. 12. 2003 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Půvabná Nico a neohrožený George se vrací v třetím dílu kvalitní adventurní série o záchraně světa a s sebou přinášejí i více akčních meziher s konzolovým ovládáním. Je to ale ve prospěch hratelnosti?

Autor: Nukem
Publikováno: 9.prosince 2003
Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 6 dnů (14 hod. čistého času)


Obrázek zdroj: tisková zpráva Kolikrát ještě stane svět na pokraji zkázy? Kolik mentálně narušených megalomaniaků čeká na ten jedinečný okamžik, kdy pomocí nekonečných sil přírody zotročí celé lidstvo nebo je přímo zničí? Myslím, že dokud budou existovat hráči adventur, budou světu taková nebezpečí hrozit neustále. Ale na druhou stranu, právě díky jim svět každé pohromě na poslední chvíli unikne. Seznamte se tedy nyní s budoucím pánem vesmíru, seňorem Sussarem, který hodlá zneužít vědomostí starověkých Templářů ve svůj prospěch.

Naštěstí je tu někdo, kdo má s Templáři, a mocnými silami vůbec, velké zkušenosti. Ano, mám na mysli dvojici mladých lidí – právníka George Stobbarta a půvabnou novinářkou Nicol Collard, kteří stáli za záchranou světa již po dvakráte. Jejich nové dobrodružství zachycuje akční adventura Broken Sword: The Sleeping Dragon (dále už jen BS3), která se v anglické verzi dostává na domácí trh právě tento týden a později vznikne i patch s českými titulky.

 Příběh bez invence
Příběh BS3 je velmi prostý. Klasická zápletka točící se kolem tajemné skupiny lidí, kteří obývali naši planetu v dobách dávno minulých, a o kterých bylo sepsáno více legend a pověstí než faktických pojednání. Nadpřirozené síly vymykající se zdravému rozumu, magické předměty, tajemná zařízení plná nezbytných krystalů, záhadní muži v kápích a kulty, o nichž jsme si mysleli, že již dávno neexistují. No a v popředí toho všeho je jeden či více individuí prahnoucích po ovládnutí neomezených sil, a až se tak stane, náš nebohý svět si to šeredně odskáče. Je snad něco více omšelého než tohle?

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Také charaktery všech postav jsou neměnné. Kdo je na začátku dobrý či naopak zlý, zůstane takový až do konce. Žádná překvapení, či nepředvídatelné zvraty v příběhu. Konečně, nejde tu o Oskara za námět, ale o zábavu spojenou s řešením hádanek a k tomu tento příběh postačí.

 Mírumilovná akce
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Řekne-li se akční adventura, každého jistě napadnou tituly jako jsou Tomb Raider, Indiana Jones, Silent Hill apod. (během recenze budu jmenovat ještě další tituly, které mi v jistých chvílích hra připomněla), čehož se někteří adventuristé možná i zaleknou. Ale obavy nejsou na místě, neboť na rozdíl od hlavních postav uvedených titulů, nejdou naši hrdinové za svým cílem přes mrtvoly. Tedy přesněji řečeno, mrtvých tu je spousta, ale žádný jejich vlastním přičiněním. BS3 je akční jen v tom smyslu, že v mnoha případech, ne však ve většině, bude záležet na vašem postřehu a šikovnosti a po zbytek hry pak zaměstnáte logické myšlení a všímavost jako v každé klasické adventuře. Ostatně zárodky akčních částí hry můžeme najít již v prvním díle Broken Swordu, kde některé postupy vyžadovaly přesné načasování.

Samozřejmě zde nechybí ani předčasné konce hry. I v BS3 vás špatné nebo nepříliš rychlé počínání bude stát život, navíc daleko častěji. Naštěstí se nemusíte obávat, že po takovém nečekaném úmrtí budete muset hrát hru od poslední uložené pozice, ale pouze na počátku místa, kde hra přešla do akční části. Pokud je akční část delší, je v ní takovýchto „oživovacích bodů“ víc. To je velmi chvályhodná vlastnost, která může mnoha hráčům ušetřit čas a především nervy.

 Často jde o holý život
Jak tedy takové akční prvky vypadají? V prvé řadě jde o akce v krátkém čase, kde záleží na vašem postřehu. V určitý moment musíte stisknout danou klávesu, aby vaše postava odvrátila útok nebo se mu vyhnula. Potom tu jsou delší pasáže, kde je nutné vzít nohy na ramena a utéci z dostřelu nebo se někam schovat. Ty nejdelší akční části pak tvoří obcházení strážných tmavými kouty, sledování okamžiků, kdy k vám budou zády, nebo alespoň dostatečně daleko. K tomu slouží i možnost kradmé chůze, to v případě, že strážného doprovází dobrman. Zkrátka něco ve stylu Thiefa. Ukládání hry v těchto momentech je pak značně omezené a pokud náhodou hru uložit lze, pak se po jejím nahrání velmi často objevíte na „oživovacím bodě“, než na místě, kde jste hru uložili.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Ve dvou se to lépe táhne
Ve větší části hry ale budete pátrat po záhadách v klasickém adventurním stylu a to oběma postavami. Tento prvek, použitý již v BS2, není mezi adventurami ojedinělý. Vzpomeňte na The Watchmaker, kde jste měli možnost řešit úkoly libovolnou postavou s výjimkou některých pasáží, kde bylo zapotřebí schopností jen některé z nich. Také v Alone in the Dark 4 vystupoval páreček detektivů, avšak tady jste za každou postavu odehráli odlišnou hru od začátku až do konce, podobně i v Jazz and Faust.

Systém Broken Swordu 3 (převzatý z předchozího dílu) je však ještě jiný. Nejprve se postavy střídají. Začnete s Georgem v Kongu a pak se přemístíte do Francie za Nicol. Takto střídavě rozehrajete dva zdánlivě nesouvisející příběhy až do momentu, kdy se oba hrdinové setkají a zjistí, že jejich pátrání má společný cíl. Následuje ještě několik střídání, ale stale častěji se začíná prosazovat i spolupráce postav. Hlavní slovo má opět George, který Nicol občas poprosí o asistenci.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Opět ve třech dimenzích
Jak vidíte, dosud se BS3 od předchozího dílu příliš neodchýlil. To, co trojku od ostatních odlišuje, je především grafické zpracování a systém ovládání. Oproti módním trendům, jež velí zeštíhlovat, grafika třetího pokračování Broken Sword naopak na rozměrech přibrala. Přestože v detailnosti nemůže soupeřit s úchvatnými předrenderovanými scenériemi Syberie, výsledný grafický dojem není špatný a kvalitou předčí Watchmakera. Podíváte-li se na budovu, zjistíte, že římsy, okapy, zdobení budov, či úzké balkónky před okny nejsou jen prostorově vypadající texturou, ale jde o skutečné objekty. Exteriéry hýří barvami fasád domů, trávníků a květeny. Autoři si pohráli i se světly a reálnými stíny postav a taková noční ulička v Paříži oblečená do zlatavé záře pouličního osvětlení a prosvětlených oken vypadá velmi opravdově.

 Mrtvo jako po evakuaci
Trochu nepřirozeně zde však působí poněkud mrtvolná atmosféra všech exteriérů. Nikde se nic nehýbe, ani semafory nepřepínají. Jen tu a tam na okraji lokace v Paříži projede automobil. Na ulici potkáte pouze několik málo postav, se kterými je třeba komunikovat. Ty buď postávají, nebo neustále opakují nějakou činnost. Mladík s prknem obíhá kolečko na ulici, policistka si nepřetržitě zapisuje jednu a tutéž poznávací značku auta a uklízečka zametá před domem svůj metr čtvereční chodníku.

Modely postav nejsou příliš komplikované, ale přesto se animátorům podařilo jejich pohyby přiblížit skutečnosti. Šplhání po žebřících, chůze do schodů, ručkování, kradení se, to jak se při seskoku postava opře o ruku, nebo jak si při vylézání na překážku pomůže kolenem atd. atd. Za zmínku stojí i výrazy ve tvářích. Je až s podivem, jak na tak jednoduchém obličeji lze vykouzlit tolik emocí. Překvapení, smutek, hrůzu, zlobu, i šibalský úsměv a „zatnuté zuby“. Samozřejmě, že k úplné dokonalosti má animace postav ještě daleko, ale stejně tak je vzdálena od prkenných pohybů a obličejů bez emocí.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Vtip dialogům nechybí
Samostatnou kapitolu tvoří vždy i ozvučení hry. Hudba nehraje po celou dobu, což je škoda, neboť jde o podmanivé melodie. Ani zvuky na pozadí, co do počtu, na tom nejsou nijak zvlášť dobře. Snad jen jakýsi neznatelný ruch z ulice, možná i nějaký ten zbloudilý ptáček. Touto strohostí naštěstí neoplývají dialogy. Těch je zde optimální množství a jsou dalším světlým bodem hry. Hlavní postavy jsou namluveny asi nejlépe, potom kvalita trochu klesá, ale není to zase tak zlé. Francouzi mají svůj osobitý akcent, stejně tak i Irové, i když spustili-li by v tom svém nářečí, asi bychom jim nerozuměli ani slovo. Nesmím zapomenout ani na hlídače záhadného hradu nedaleko Prahy, kteří se netají svým ruským původem. Je zřejmé, že lidé dále od našich hranic o nás mají ještě stále poněkud scestné představy. Anebo si Sussaro najal ruskou mafii.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Obsah dialogů je obvykle věcný a střídmý. Výjimku tvoří pestré slovní přestřelky mezi Georgem a Nicol, jež nepostrádají jistou dávku sarkasmu a vzájemného škádlení a popichování. Mezi nimi to prostě bude neustále jiskřit, jak se na takový pár odlišných osobností sluší. Stylovým humorem oplývá např. i irský novinář-poeta, který otráven světem a společností čeká, až otevřou hospodu. Ovšem mistrem v jízlivosti je bezesporu cholerický kuchař, který na Sussarově hradě dlouhé hodiny ubíjí jednu malou mrkev. Samozřejmě nechybí ani úsměvné poznámky, které postavy utrousí na adresu někoho jiného, či komentáře k nějaké akci a předmětům.

 Čichám čichám konzoli
Už v okamžiku, kdy hru spustíte a zjistíte, že si s myší nerozumí, začnete tušit něco nekalého. Ano, konzole je z BS3 cítit jako týden nošené ponožky. Velmi strohé menu s minimem možností nastavení hry - u grafiky to je pouze rozlišení až neuvěřitelných 2048×1536, u zvuků pouze hlasitost. Ovládání hry je rozvrženo na klávesy WASD, Ctrl, Shift, PgUp, PgDown a mezerník. Pro pohyb postav slouží kurzorové klávesy. Pochopitelně, že rozvržení kláves je volitelné, ale toto doporučené nastavení je velmi dobře použitelné. Samozřejmě, že majitelé gamepadů je mohou směle použít.

Asi jediným, ale za to podstatným kamenem úrazu je ovládání pohybu postav. To je absolutní, po vzoru konzolových skákaček, kde se nikdy nemění úhel pohledu na hru. To znamená, že šipka nahoru vždy nasměruje postavu nahoru, ač to jednou znamená pohyb dopředu a jindy otočení se a vracení zpět. Proto také postava neumí couvat. Na tento systém jsem si nemohl zvyknout snad celou dobu, neboť v drtivé většině her je pohyb relativní, vztažen na herní postavu. Chápu ale, že se najdou hráči, kterým absolutní systém vyhovuje víc. Bylo by však natolik složité přidat možnost volby mezi těmito systémy? Pár takových her jsem již viděl.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 S klávesami snadno a rychle
Co se týče ostatních ovládacích prvků, ty jsou naštěstí velmi logické a snadno vejdou do krve. V pravém dolním rohu obrazovky vidíte čtyři kroužky, v nichž se při přiblížení se k aktivnímu místu objeví ikony, naznačující všechny možné akce. Mluvení, používání, prohlížení, šplhání. Podle toho, v kterém kroužku se ikona objeví, volíte jednu z kláves WASD. Těmi také volíte, co udělat s vybraným předmětem v inventáři. Aktivní předměty, osoby či důležitá místa jsou zvýrazněna odleskem, pokud se k nim přiblížíte. Něco takového jste mohli zažít i v Alone in the Dark 4, kde se ale předměty blýskaly i z větší vzdálenosti. Navíc postava směrem k takovému místu otočí hlavu, jako třeba v Grim Fandango. Pokud je nablízku více aktivních míst, přepínáte mezi nimi klávesami PgUp a PgDown. Nakonec tu je Ctrl pro přikrčení se a kradmou chůzi a Shift pro běh. Stručně Zvětšit zdroj: tisková zpráva řečeno jednoduché a účelné.

Jediné, co mi v ovládání chybělo, byla možnost natáčení pohledu kamery. Ta sice sleduje postavy bez větších kiksů, ale i tak se někdy stane, že značnou část výhledu překryje nějaký velký předmět v popředí. Často jsem potřeboval prohlédnout si své okolí a rozmyslet další postup, aniž bych musel s postavou pobíhat po lokaci a z omezeného počtu pohledů na scénu si tak udělal lepší obrázek o situaci.

 Bez zákysů
Jak jednoduché je, s jednou výjimkou, ovládání, stejně snadné je i samotné hraní. Během něho narazíte na klasické úkoly typu najdi předmět, je-li třeba, zkombinuj jej s jiným v inventáři a použij na pravém místě. Kombinování předmětů není tak časté, navíc je ulehčeno tím, že ikonka pro kombinování se objeví pouze v případě, že vybraný předmět lze spojit s jiným, právě nalistovaným předmětem. Škoda, že většina dále nepotřebných předmětů z inventáře nemizí a prodlužují tak dobu listování mezi nimi.

Řešení úkolů nepostrádá logiku a je v drtivé většině brzy nasnadě. To lze říci i o logických hádankách, u nichž se také příliš nezapotíte, neboť tou nejobtížnější hádankou tu je egyptská obdoba známého problému týkajícího se převozu vlka, kozy a zelí přes řeku. No snad jediný problém mne dokázal na nějakou dobu odstavit, ale to jen proto, že se mi nechtělo číst ;) A nakonec tu jsou bedny či jiné kvádry. Po vzoru Lary Croft se přenesete do role skladníka, kdy je třeba přesouvat bedny nebo kamenné bloky, abyste si vytvořili cestu dál. Takových situací je tu neobvykle hodně, ale výrazné těžkosti nepřináší. Především pro zkušené tombraideristy to bude zcela rutinní záležitost.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Jen ty nejdůležitější informace
V pátrání vám pochopitelně pomáhají informace získané z nemnoha dokumentů a z většího množství rozhovorů. Ty jsou jednoduché, neobsahují žádná větvení ani slepé uličky, po kterých by se oslovený urazil a odmítl dále spolupracovat. Vaše otázky jsou reprezentovány ikonami lidí a předmětů. Na některé se můžete zeptat jednou, jiné je třeba odklikat vícekrát, než z nabídky zmizí. Důležité je ptát se všech na všechno a když nevíte kudy dál, tak se opět začít ptát na nové poznatky, které jste v době od posledního rozhovoru s danou osobou získali.

Vhod přijdou, minimálně jednou, i poznámky v deníku, který ale obsahuje jen strohé záznamy o důležitých událostech. Nikde nenaleznete log rozhovorů, což je trochu škoda. Postavy mluví rychle a tomu odpovídá i frekvence změny titulků. Tak se může stát, že nestihnete dočíst do konce a už tu jsou další. Proto by nebyla od věci možnost v klidu si rozhovory znovu pročíst a odhalit tak všechny podrobnosti, které vám během rozhovoru unikly.

 Čas zúčtování
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Broken Sword 3 pokračuje v tradici svých slavných předků. Jde o nenáročnou, kvalitně zpracovanou hru s nevšedním ovládáním. Nepostrádá humor ani špetku napětí. Není žádným převratem či unikátním skvostem, ani příběh nevybočuje z průměru, přesto po jejím odehrání budete bohatší o pěkné zážitky s dvojicí amatérských detektivů-historiků, kteří spolu vydrží jen proto, že čekají na jakoukoliv příležitost, při které mohou toho druhého zlomyslně popíchnout.

Stáhněte si: Demo, Trailery, Video, PCG video, ECTS trailer...

Související články: Anglický návod na BS3, Novinky a návody na předchozí díly

Nukem
autorovi je 29 let, je vědeckým pracovníkem na Západočeské univerzitě v Plzni, specializuje se na adventury, RPG a FPS, ty však již pomalu opouští :-) (všechny články autora)



 
 
Nukem
Smarty.cz

Verdikt:

Jednoduchá, ale zábavná hra vhodná i pro začínající adventuristy s akčními prvky ala Tomb Raider – tedy šplhání, skákání a posouvání beden, ovšem bez střílení. The Sleeping Dragon je zkrátka důstojný nástupce svých starších brášků, který své příznivce určitě nezklame.

Nejnovější články