Recenze
Steel Division 2 – recenze
11. 7. 2019
|
Václav Pecháček
„Přesouváme se ze západní fronty na tu východní? Tak to je paráda!“ zahalekalo za druhé světové války přesně 0 německých vojáků. My, necitelní hráči strategických her, pro které je největší konflikt světové historie zdrojem nehynoucí zábavy (a hynoucích panďuláků), ovšem halekat můžeme. Steel Division 2 je tady a stejně jako minulý díl, Steel Division: Normandy 44, nabízí prvotřídní taktickou zábavu.
The Division 2 – recenze
21. 3. 2019
|
Jan Olejník
Sedm měsíců po propuknutí epidemie černých neštovic, která zdecimovala Spojené státy, jste jako agent Strategic Homeland Division stále v akci, snažíte se ve všudypřítomném chaosu nacházet přeživší a pomáhat, kde jen to jde. Nyní vás povinnost volá do Washingtonu, kde budete dál pokračovat v tom, co The Division i její druhý díl umí nejlíp: akci, lootování a zase akci.
Resident Evil 2 – recenze
25. 1. 2019
|
Jan Slavík
Původní Resident Evil 2 vyšel 21. ledna 1998, tedy téměř přesně před jedenadvaceti lety. Nelze zapomenout, jak nás hra tenkrát pohltila. O přestávkách se pravidelně pánská polovina čtvrté třídy rozdělila na předstírané nemrtvé a bandu Leonů, kteří chrčící spolužáky kosili z imaginárních zbraní, zatímco holčičky si u toho klepaly na čelíčka. Dnes vydaný remake už zřejmě k podobnému veselí nezavdá, což je, řečeno s nostalgickou jiskrou v oku, upřímně trochu škoda. Ale není třeba zoufat nad ztraceným mládím, hra je to totiž pořád výborná.
Yakuza Kiwami 2 - recenze
1. 9. 2018
|
Pavel Skoták
Takovou úrodu, jakou zažívají hráči japonské série her Yakuza, by ocenili v současné době snad všichni. Jak na běžícím pásu totiž vycházejí nové nebo předělané hry ze světa japonské mafie a jedna vedle druhé dělají sérii skvělé jméno. A tak zatímco svět čeká na novou značku tvůrců série, na níž prý pracují, je hráčům předložen alespoň remake druhého dílu - Yakuza Kiwami 2. A jde o remake s velkým R.
The Crew 2 – recenze
9. 7. 2018
|
Pavel Skoták
Půl hodiny a možná pár minut k tomu. Takhle dlouho trval asi můj nejlepší zážitek z The Crew 2, a nebyl to žádný z plejády dostupných závodů, ale pouhá cesta ze západního pobřeží Spojených států na východ. Člověku po chvíli hraní velice snadno učaruje překrásně zpracovaný svět, který stojí za to procestovat ručně bez využívání okamžitého přesunu. Jakmile se ale pustíte do bližšího zkoumání, přestává to být takový požitek.
Warhammer: Vermintide 2 – recenze
17. 3. 2018
|
Jan Slavík
“Za Císařství, Sigmara a Kladivo,” volá templář Saltzpyre, když se pod jeho údery hroutí k zemi obrovitý válečník Chaosu a zem se barví černočernou krví. Pro oddaného imperiálního bojovníka je to poněkud hořkosladké vítězství, protože na místo poraženého zplozence nečistých sil stejně nastoupí šiky dalších a svět se bude dál blížit neodvratnému skonu společně s pochodem Archaonových vojsk. Vy si ale podobný moment budete moci vychutnat bez obav. A k němu stovky a stovky dalších, protože Vermintide 2 od studia Fatshark ve zprostředkování válečnické euforie exceluje. To ale není všechno.
SteamWorld Dig 2 - recenze
6. 10. 2017
|
Ondřej Švára
Malou neřestí videoher, a samozřejmě nejen jich, jsou nekončící příběhy. Člověk má pocit, že zachraňuje svět nadarmo, když v závěru jednoho dobrodružství ihned vzklíčí semínko druhého. Stalo se to i v hornické arkádě SteamWorld Dig, jejíž druhý díl začíná přesně tam, kde se původní jaksi neuzavřel. Laciný oslí můstek ale naštěstí nevznikl nadarmo. Návrat pod zemi plnou monster a drahokamů je totiž ve všech ohledech příjemnější než minule.
The Escapists 2 - recenze
25. 8. 2017
|
Mars Vertigo
Zatímco Jiří Kajínek letos basu opustil vcelku legitimním způsobem ve svém, dnes už legendárním, křiklavého trikotu, na vás coby hráče v útěkářském simulátoru číslo dvě čekají zas a jenom krev, pot a slzy. Troufl bych si tvrdit, že ti, co hráli předchozí díl, spadají zpravidla do dvou kategorií. Skupinu A tvoří útěkářští labužníci, kterým hra posloužila jako zábavné naplnění jejich odvěkých tužeb, vyvolaných filmy jako například Velký útěk či seriál Prison Break, popřípadě vlastní vězeňskou zkušeností. Skupinu B pak tvoří hráči frustrováni repetitivními mechanikami a obtížností, kteří hru předčasně opustili. Již v úvodu vás proto musím upozornit, že pokud vás jednička nebavila, tak s dvojkou se velmi pravděpodobně neskamarádíte.
Zafehouse Diaries 2 - recenze
2. 8. 2017
|
Jan Slavík
První díl Zafehouse Diaries vyšel již před pěti lety (nenechte se zmást, na Steam se hra dostala až rok po vydání) a okouzlil hráče zajímavě minimalistickým pojetím zombie apokalypsy. Vývojáři ze studia Screwfly nedávno přišli s pokračováním, které se, ruku na srdce, na trailerech jevilo velice podobně svému předchůdci. Tvůrci ale také slibovali nové systémy vztahů mezi postavami, více možností a bohatší obsah, který zaručí rozmanitější a trvanlivější zábavu. Povedlo se jim dostát svým závazkům?
1-2-Switch – recenze
17. 3. 2017
|
Miloš Bohoněk
Nintendo Wii mělo Wii Sports, výbornou a dodnes vzpomínanou kolekci sportů, která skvěle demonstrovala schopnosti konzole, byla nekonečně zábavná a s konzolí jste ji dostali gratis. Nintendo Wii U mělo Nintendo Land, o něco slabší kompilaci miniher, která ale v konečném důsledku také slušně ukazovala vlastnosti Wii U a většina lidí ji také dostala gratis v rámci Premium bundlu. No a Nintendo Switch má 1-2-Switch, bizarní směsku 28 hříček, která se brzy přejí, někdy ani pořádně nefunguje a gratis ji nedostane nikdo, neboť autoři si ji cení na přepálených 1 299 Kč.
Halo Wars 2 - recenze
8. 3. 2017
|
Vilém Koubek
U výhradně konzolových titulů není neobvyklé, že fanoušci zakládají petice, kterými se snaží přesvědčit vývojáře, aby nedostupný klenot vydali také ve verzi pro osobní počítače. Halo Wars 2 nicméně dokazuje, že ne všechny konzolové hry musí nutně fungovat také mimo svou domácí platformu…
Gravity Rush 2 - recenze
19. 2. 2017
|
Petr Prošek
Gravitační královna z originální handheldové akční adventury Gravity Rush se přes remasterovanou verzi pro PlayStation 4 konečně vyšvihla až k dlouho očekávanému pokračování. Nové dobrodružství atraktivní blondýnky Kat je větší, hezčí a zároveň se nese na stejné vlně jako první díl. Fanoušci chrochtají blahem, japonská Gravity Rush 2 splňuje jejich troufalé sny. Ale co na poněkud svéráznou akční adventuru v otevřeném fiktivním světě řeknou nováčci? Ustojí její osobitý styl? Prvních pár hodin rozhodne, ale pak - když ji miluješ, není co řešit.
Killing Floor 2 - recenze
8. 12. 2016
|
Ondřej Švára
Co je dobré, netřeba měnit, řekli si v Tripwire Interactive, a vytvořili Killing Floor 2, která znovu glorifikuje násilí a hraje se velmi podobně jako první díl. Přichází však také se slušnou porcí nového obsahu, trvanlivou hratelností a vyladěnou technologií. Po sedmiletém čekání je známá kooperativní akce vlastně konečně taková, jakou ji hráči chtěli mít. Uchovala si lidový charakter, ale už nevypadá jako amatérský derivát Left 4 Dead od Valve. Škoda pár přehmatů, i když nejsou příliš závažné.
Watch Dogs 2 - recenze
15. 11. 2016
|
Adam Homola
Přiznám se, že přesnou definici „mileniála“ jsem si musel vyhledat na Wikipedii. Až pak jsem zjistil, že jím vlastně jsem a čistě teoreticky bych měl být cílovka hry Watch Dogs 2. Po několika desítkách hodin mi ale přijde, že Ubisoft tuhle 18+ hru cílil na věkovou skupinu, u které je plnoletost spíše maximálním než minimálním doporučeným věkem. Pokud jste starší mileniál, budete u hry často obracet oči v sloup, ale přesto ovladač jen tak neodložíte. Pokračování pokusu o „hackerské GTA“ se totiž nebálo vyvodit důsledky z nemastného a neslaného prvního dílu a začít na čerstvě zformátovaném disku. Pryč je Aiden Pearce se svým kabátem, přivítejte Marcuse Hollowaye - mladého Afroameričana s nadáním pro hackování všechno možného i nemožného.
Shadow Warrior 2 - recenze
18. 10. 2016
|
Jan Slavík
Čistokrevné akce z pohledu první osoby bývaly žánrem, od kterého jste s určitou jistotou mohli očekávat posouvání designových i technologických hranic. Podařilo se to hrám jako Doom, Quake, Unreal či oběma dílům Half-Life. V posledních letech je však počet vycházejících nepřikrášlených řežeb minimální. Proto se nešlo ubránit jistému smutku, když vyšlo najevo, že druhý díl hry od polského studia Flying Wild Hog, která v roce 2013 zasáhla fanoušky tradičních FPS jako blesk z čistého nebe, svou žánrovou vyhraněnost opouští. Stížnosti nicméně nejsou namístě - Shadow Warrior 2 už sice není čistokrevná střílečka, ale hra je to stále skvělá.
Dead Effect 2 - recenze
20. 1. 2016
|
Jan Hrdlička
Čeští mobilní vývojáři mají setsakra rádi zombíky. A střílečky. Zatímco Madfinger Games ale sáhli v případě Unkilled po odlehčenější variantě poslepovaných misí, BadFly Interactive se rozhodli pro svázání hráčových aktivit klasickým příběhem. Automaticky se tak nabízí otázka, který z přístupů se nakonec ukázal jako lepší, ale taky zda Dead Effect 2 dokázala vychytat mouchy svého předchůdce.
Stronghold Crusader 2 - recenze
13. 11. 2014
|
Karel Drda
Křižáci se pod vedením krále Richarda Lví srdce vydali ve 12. století do Svaté země a jejich dobyvatelské choutky provázela výstavba sofistikovaných opevnění, odrážení nepřátelských hord a samozřejmě také obléhání nepřátelských hradů. O tom jsou vlastně všechny středověké výpravy, které jsou popsány ve strategických a budovatelských hrách zasazených na jih od Cařihradu. Stronghold Crusader 2 nevyjímaje, protože jde o návrat k žánrové klasice.
Forza Horizon 2 - recenze
25. 9. 2014
|
Václav Rybář
Nad tempem, kterým Turn 10 chrlí další a další Forzy lze jenom smeknout klobouk, případně sebrat čelist ze země. Nejde ani tak o pásovou výrobu, kterou samu o sobě každý vnímá negativně, jako spíš o chytré rozložení zdrojů. Forza Horizon 2, opět především v režii Playground Games, si půjčuje to nejlepší z páté Forzy a na Xbox One platí nejen za jednu z nejhezčích, ale také nejnávykovějších her. A to nemusíte zrovna spát s volantem pod polštářem nebo poznat podle sluchu Ferrari od Lamborghini.
Escape Goat 2 - recenze
14. 5. 2014
|
Ladislav Loukota
Světové herní masy momentálně uctívají ztělesněnou nesmyslnost jménem Goat Simulator, čemu by však hráči měli doopravdy věnovat pozornost, je docela jiná hra s kozlíkem v hlavní roli. Staromilsky krásná puzzle hopsačka Escape Goat 2 totiž patří do kategorie her, které se nestydí za obtížnost natolik pekelnou, že pouze zenový mistr nebude během hraní osnovat demolici počítače a přilehlého okolí. Jak se ale říká, každá mince má dvě strany, a platí to i pro vyšroubované výzvy v Escape Goat 2.
The Dark Pictures: Switchback VR není důvodem, proč si koupit PS VR 2
7. 4. 2023
|
Pavel Makal
Supermassive opět ukazují, jak to nedělat
Dying Light 2: Bloody Ties – recenze DLC, které si klidně můžete nechat ujít
24. 11. 2022
|
Pavel Makal
Tenhle návrat nebyl potřeba
Super Mario Maker 2 – recenze
10. 7. 2019
|
Patrik Hajda
Dalo se očekávat, že další hra se jménem Mario v názvu bude naprostá pecka? Dalo. A je to nakonec naprostá pecka? Je. Je to jenom komplexní editor pro hráče, kteří upřednostňují tvoření věcí před jejich hraním? Ani náhodou. Tedy přesně takový editor tu je, ale můžete ho bez obav ignorovat. Super Mario Maker 2 je totiž navzdory svému názvu plnohodnotná singleplayerová plošinovka.
Layers of Fear 2 – recenze
30. 5. 2019
|
Pavel Skoták
Když jsem před lety recenzoval první Layers of Fear, byl jsem rozpolcen. Hru se mi vlastně ani nechtělo moc hrát, prvoplánové lekačky byly sice efektní, ale pořád šlo jen o lekačky. To nejlepší na hře byla atmosféra, kterou se autoři rozhodli upozadit na úkor strašení. Ruku v ruce s ní šel skvělý design prostředí, které mluvilo hlasitěji než všechny ostatní aspekty hororového dobrodružství dohromady. Pokračování vystřídalo viktoriánský dům za zaoceánskou loď, ovšem strašit se chystá i tentokrát.
Battlefleet Gothic Armada 2 - recenze
28. 1. 2019
|
Ondřej Švára
Na strategickém nebi vyšla hvězda jménem Battlefleet Gothic Armada 2. Září z hlubokého vesmíru, kde se na věky věků bojuje za ideály a hlavně přežití, v 41. tisíciletí, které zná jen válku. Velkolepá podívaná a dobře vyladěná herní směs splnila očekávání, když namísto zásadních novinek zdokonalila vše podstatné z prvního dílu a podtrhla svoji kvalitu epickými kulisami. Malému studiu Tindalos Interactive se povedlo vyrobit velkou hru, která fanoušky nezklame.
State of Decay 2 – recenze
30. 5. 2018
|
Lucie Jiříková
Už pár měsíců je jasné, že zombie infikovaní hráči před sebou tento rok nemají hezké vyhlídky. Poté, co se slehla zem po Dead Island 2 a projekt Days Gone byl o rok odložen, se zatím jedinou vakcínou na jejich nepřemožitelné krvelačné choutky stává State of Decay 2. A ta je, abych to řekla kulantně, něco jako původní díl State of Decay ve verzi 1.5.
The Evil Within 2 - recenze
23. 10. 2017
|
Ondřej Švára
Zlo může mít mnoho podob a vypadat třeba jako karneval v maskách. V survival akci The Evil Within 2 jsou maškary tak děsivé, že se jich museli štítit snad i ti, kteří je vymýšleli. To dává na srozuměnou, že tento japonský horor nemění styl a již podruhé obléká násilí do nepřehlédnutelně extravagantního kabátku. Naštěstí mu ale také nechybí variabilní hratelnost, velkorysý design úrovní a víc než dostatečná herní doba. Na osvědčených základech vznikla hlubší, propracovanější a lépe vyladěná hra.
Rising Storm 2: Vietnam - recenze
18. 7. 2017
|
Ondřej Švára
Rising Storm 2: Vietnam je povedená akce s parádním poměrem zábavy a autenticity. Jako by se v herním byznyse přeci jen děly zázraky, když Tripwire Interactive zdokonaluje virtuální válčení už spoustu let a prakticky bez škobrtnutí. Jejich „Vietnam“, na kterém pracovali společně s týmem Antimatter Games, je na počítačových monitorech stejně děsivá řež jako byl ve skutečnosti, možná až moc. Bez sehraného týmu se i ve hře zatraceně snadno umírá.
Picross 3D Round 2 - recenze
5. 1. 2017
|
Jiří Pavlovský
Logická hra Picross představovala jednoduchý, ale geniální vynález. Šlo vlastně o klasickou křížovku, jen jste místo vyplňování písmenek začerňovali políčka. Působilo to spíše jako omalovánka než jako hlavolam, ale nenechte se zmást. Vtip byl v tom, že jste měli vždycky v každém sloupci napsáno, kolik je tam černých políček, a jestli jsou v kuse, nebo rozdělené na několik částí. A to bylo všechno. Kde přesně jsou, na to jste už museli dedukcí přijít sami. A pak někoho napadlo převést tento geniálně jednoduchý a návykový koncept do třech rozměrů. A byl to dobrý nápad. Není nic uspokojivějšího než z kvádru složeného z očíslovaných kostiček vyzobávat nepotřebné dílky, aby tam nakonec zůstala nějaká „socha“. Bylo to jednoduché. Picross 3D Round 2 tento koncept rozvíjí, ale navrch samozřejmě přichází s něčím novým – opět jde o trefu do černého, respektive v tomto případě spíše barevného.
How to Survive 2 - recenze
15. 10. 2016
|
Lucie Jiříková
How to Survive 2 je, stejně jako první díl, mix diablovky a survivalu, který můžete hrát online i v lokální kooperaci až ve čtyřech hráčích. Na hru se koukáte z izometrického pohledu, přičemž k pohybu a dalším úkonům používáte směrové šipky a další obvyklé klávesy a myš. Jednoduchý soubojový systém, kdy klikáním rozdělujete rány a k tomu v případě potřeby pobíháte, aby vás zombie neodřízly od cíle vaší cesty, je doplněný ještě craftováním. A právě v něm nabízí dvojka oproti jedničce největší změny.
The Banner Saga 2 - recenze
20. 4. 2016
|
Lukáš Grygar
Jedno slovo: rozpolcenost! A nebojte, hned přibudou další. V Banner Saga neexistují jednoduché odpovědi, přestože se i druhý díl severskou mytologií inspirované strategie s oblibou láme vedví. Ostatně, vstupujete do něj tam, kde jednička tragicky vrcholila – smrtí jedné z ústředních postav. Od rozhodnutí, které k ní vedlo, se odvíjí další vyprávění. Tažení lidí a varlů, rohatých obrů, je i po smrti obávaného Bellowera spíše úprkem. Z východu se na západ valí hordy tzv. „dredge“, nemluvných kamenných nepřátel, které však žene něco ještě daleko děsivějšího. Jaké tajemství ukrývá náklad na povozu, vláčeném vaší karavanou, a jaké látači, kteří jeho dopravou zaúkolovali klan Havranů?