Halfway - recenze
Změna k horšímu je tradičním hybatelem sci-fi žánru. Nejeden příběh začíná tím, že se kdysi mírumilovný svět promění v rizikovou zónu a logika i bezpečnost odjedou na dovolenou. Když se všechno bláznivě otočí a svačiny začnou požírat své strávníky, tak je zle. I v taktické akci Halfway bojuje hrdina proti světu, který už není jako dřív. Není přátelský, ani normální a náš nešťastný přeživší z kolonizátorské lodi Goliáš musí bojovat nejen proti hordám zmutovaných vojáků, ale také se svou vlastní myslí, která byla nesportovně vygumována, aby nasazování světa na staré koleje bylo mnohem, mnohem obtížnější.
The Sims 4 - recenze
Nedávno jsem na stránkách zahraničního webu viděla titulek: „Tvůrci The Sims 4 varují, že pokud se hra nebude prodávat, pátý díl nevyjde“. K Sims 4 jsem si proto podvědomě připsala obrovský vykřičník, který tam zůstal i potom, co se hra v Anglii vydrápala na první místo v žebříčku prodejnosti. Co jiného by taky mělo prodávat miliony kopií než právě značka The Sims, která kdysi (2000) dala vzniknout úplně novému žánru simulátorů lidského života, jemuž po celých 14 let vévodí?
Space Run: Fast and safe delivery - recenze
Přepravovat napříč vesmírem zásilky není žádná sranda. Nevěříte? Zeptejte se vesmírného „poslíčka“ Bucka Manna, potvrdí vám to. Taková údržba lodě, její obrana a zároveň snaha nejen dodržet termíny, ale také předehnat konkurenci dokáže zaměstnat i opravdu schopného pilota. Hlavně ale vydá na výbornou tower defense hru!
Super Time Force Ultra - recenze
Ve dvou se to lépe táhne, a když je lidí ještě víc, problémy jako by přestaly existovat. Stejně to funguje i v Super Time Force Ultra. S touto akční arkádou ale získává pojem kooperace zcela nový herní smysl. Zpočátku se na systém hry jen těžko zvyká. Občas je hra příliš divoká, příliš šílená, někdo by se dokonce nebál použít slovo nestandardní! První dojmy jsou proto vskutku neopakovatelné. Například postav je ve hře jako na orloji a rozhodně je z čeho vybírat. A k tomu jste ještě pány času! Super Time Force Ultra je z určitého úhlu pohledu šíleně komplikovaná. Naštěstí i složitost může mít své světlé stránky. Ty jsou zde rozhodně v převaze a inovace je zde rozhodně pozitivním prvkem.
Dead Rising 3 - recenze PC verze
Je-li člověk konfrontován pohromou, a buďme hned konkrétní, když čelí zombie nákaze, není radno spoléhat se na ideály humanismu. Padnou ve chvíli, kdy katastrofa přejde do stavu neodvratitelnosti a zeměpisnou mapu překreslí násilně stanovená hranice, dělící epicentrum zkázy od dosud ušetřeného okolí. Oba světy pak čekají na svou verzi zázraku. Ale přijde nějaký? O situaci, kdy jedna část světa čelí brutálnímu dopadu hnilobné morové infekce, zatímco druhá si o smrti pouze čte v novinách, sugestivně vypráví právě Dead Rising 3. Po úspěchu předchozích dobrodružství, která se odehrávala v nákupních centrech, poslal Capcom tentokrát boj proti hordám nemrtvých rovnou do ulic velkoměsta. A jak chutná masová likvidace zombies v PC verzi, která vychází téměř rok po výborném originálu z Xbox One, se dozvíte právě v této recenzi.
OlliOlli - recenze skejťácké arkády
Pořádnou skejťáckou hru aby jeden hledal s lupou v ruce. Zvlášť na počítačích. Série Tony Hawk’s Pro Skater (dále jen THPS) se od dob American Wasteland (2005) přestěhovala na konzole, odkud se na PC podívala zatím jenom v HD remaku prvního dílu THPS v roce 2012. Nejnovější Shred Session míří pouze na mobilní platformu a navíc už spadá do jiného žánru. Proto nezbývá nic jiného, než čekat na lepší časy. Nebo snad ne? Zkušenější skateboardisté možná odtušili, že název hry OlliOlli by mohl být odvozeninou termínu „ollie“, který označuje skejťácký trik, při němž jezdec se svým prknem vyskočí do vzduchu bez pomoci rukou. A samozřejmě mají pravdu. OlliOlli je skejťácka hra, na kterou jsme dlouho čekali.
Blocks That Matter – recenze
Už velikán Igor Timko si všiml, že se kvalita mnohých uměleckých děl projeví až s odstupem času. Krátké herní cykly naštěstí dávají šanci napáchanou historickou křivdu napravit v případě autorů puzzle hopsačky Blocks That Matter (homepage s demoverzí zde). Od vydání hry sice uplynuly už tři roky a pár dnů, titul za tu dobu však ani o fous nezestárl. A je to o to důležitější, že vývojáři téhle návykové záležitosti ze Swing Swing Submarine se v mezičase vyprofilovali jako jedno ze zajímavých nezávislých studií.
Back to Bed - recenze
Na začátku vývoje Back to Bed možná stál zajímavý námět – logická hra obtočená kolem optických klamů. Podobně se profiloval i nedávný mobilní hit Monument Valley. Jenže během vývoje Back to Bed se zjevně něco pokazilo a výsledek zůstává hodně za očekáváním i příslibem z klávesnic autorů.
Kingdom Rush - recenze
Kingdom Rush se na počítače dostala z mobilů a není tedy překvapivé, že jde o herní jednohubku. Hlavní kampaň obsahuje dvanáct levelů, které jsou po úspěšném dokončení doplněny nášupem sedmi bonusových štací. Proto se dá Kingdom Rush s trochou toho zaujetí schroupnout za dva večery. Pokud ale tíhnete k žánru tower defense strategií, je prakticky jisté, že v Kingdom Rush objevíte malou perlu, k níž se budete rádi vracet.
Metro Redux - recenze
Moskevské Metro znovu otevírá své brány a mladík Arťom se vydává na nebezpečnou pouť za záchranou posledních zbytků lidské rasy. Že už jste všechny démony vybili a takřka naučnou cestu moskevským podzemním okruhem absolvovali? Možná, ale určitě ne v tak krásné a technicky bezproblémové podobě, jakou nabízí Redux verze. Napoprvé navíc nemusela být vaše exkurze podzemkou kompletní, protože Metro není příklad série, u které byste vyhlíželi každé nové DLC. Anebo možná patříte k majitelům nových konzolí a koupě Redux balíčku je pro vás v tom případě spíše povinností.
The Walking Dead: Season 2 - recenze 5. epizody
Konečně se při hraní The Walking Dead zasmějete. Většina známých už je po smrti, hrstce zbývajících omrzají prsty a už pár dní nikdo neměl pořádně co do chřtánu. Zrovna se ale na noc utábořili pod trafostanicí, rozdělali oheň a Luke se pochlubil, že má narozeniny. Čas slavit! Bonnie vytahuje poslední flašku rumu, kterou schovávala pro zvláštní příležitost, a po několika rundách vybublává historka o tom, jak si Luke užíval s Jane a zapomněl na stádo dotírajících zombíků. „Chtěl jsem aspoň na deset minut zapomenout na to všechno, co se děje kolem,“ hájí se. „Deset minut? To je víc, než kolik bych teď vydržel já,“ odpovídá šklebící se Mike.
Schein - recenze
Slovíčko „Schein“ v Němčině znamená (krom jiného) „záře“. A jelikož jsou tvůrci této hry sdruženi pod hlavičkou rakouského studia Zeppelin, asi nikoho nepřekvapí, že protentokrát není její jméno jenom líbivou změtí písmenek, ale prozrazuje o hře skutečně něco víc - dokonce rovnou ústřední mechaniku hry.
Spintires - recenze
Nikdy jsem si nepotrpěl na auta, protože vedle Mercury Park Lane z devětapadesátého mi máloco přijde jako auto. A řídit v 21. století Mercury Park Lane z devětapadesátého není zrovna to nejpraktičtější, co můžete se svými úsporami dělat. Rád ale vzpomínám na náš rodinný Wartburg - modrý kombík, se kterým jsme se škrábali Podkrkonoším nebo Jeseníky, a ta rezavá bestie všechno dala, ošlehaná od jedlových větví a zabahněná lesními cestami kolem Rejvízu. Proč tak obšírně? Protože na Spintires se tak musí.
The Room - recenze
"Další hloupá tabletová hra, která se prodává skoro zadarmo, a délkou nepřesáhne zábavu na jedno odpoledne. Určitě se blbě ovládá, vypadá odporně a je úplně o ničem." Podobně jste možná reagovali při zjištění, že recenzujeme konverzi původně mobilní hry. Vůbec se vám nedivím, ale stejně jde o předsudky živené špatnou pověstí mobilních her a pravdy je v nich opravdu málo. Ve skutečnosti je The Room hra s překvapivou hloubkou, která skvěle vypadá, a hravě strčí do kapsy kdejakou klasickou adventuru nebo zahloubanou nezávislou hru o smyslu života.
Eidolon - recenze
Eidolon vás jen tak náhodně pohodí uprostřed západního Washingtonu v roce cca 2 400 a zanechá vás pouze s myšlenkou, že lidstvo je zkrátka pryč. Kdo jste? Co jste? Kam máte jít a co tam máte dělat? Otázky se kupí na hromadu a odpovědi nepřichází. Musíte si je najít sami. A tak začíná jedno rádoby umělecké dobrodružství, jehož veškerá hodnota ale záhy mizí jak pára nad hrncem.
Risen 3: Titan Lords – recenze
Vchod do hospody hlídá parchant jménem Moe, o maják se stará mořský vlk Jack, na zadek se vám přilepí ukecaný kopáč Mud a v lese vás klofne ptačí mrchožrout. Ať už ve světě Risen 3 vyrazíte kamkoli, na každém kroku po vás bude pomrkávat sága Gothic a připomínat vám, že tohle je dílo německých veteránů z Piranha Bytes. Ještě aby ne, tady jde totiž opravdu o někdy více a někdy bohužel už méně úspěšný pokus o návrat ke „gothickým“ kořenům a znalci prvních dvou dílů zde zažijí nespočet déjà vu.
Unrest - recenze
Nebýt Kickstarteru, RPG Unrest bychom se zřejmě dočkali i tak, ale v jiné, mnohem skromnější podobě a dost možná by si jí nevšiml vůbec nikdo. Týmu Pyrodactyl se podařilo namísto původně plánovaných tří tisíc dolarů vybrat rovných pětatřicet. Výsledkem tohoto příběhu, jak se pět nadšenců s malými finančními zdroji pustilo do vysněného projektu, je vynikající a netradiční RPG z prostředí starověké Indie.
MouseCraft - recenze
Doba přeje nezávislým hrám a ty často předvádí zajímavé kombinace různých žánrů. Tak třeba Lemmings a Tetris. Spojení herních klasik se rozhodlo provést nezávislé studio s úžasným názvem Crunching Koalas a my jsme se konečně dočkali výsledku jeho několikaměsíčního snažení. Koaly ukázaly, že s logickými hrami na PC nemusel vyschnout rybník, zvláště pokud se podaří takto prolínat žánry.
Wildstar - recenze
Planeta Nexus vyžaduje pozornost všech vyspělých bytostí z vesmíru. Je bohatá na suroviny a minimálně dvě frakce se nově objevený svět snaží ovládnout. Zvolíte si jednu ze stran, přistanete a začnete plnit všelijaké úkoly, která vás posunují na vývojovém žebříčku stále kupředu. Takhle stručně můžete charakterizovat onlineovku Wildstar, která nabízí staré a osvědčené herní mechaniky, ale v novém kabátu.
Panzer Tactics HD - recenze
Posouvání miniatur na mapě maršálskou holí je zábavné, zvláště když má hraní si na vrchní velitele jasná pravidla. Smutné je, že podobných titulů je na PC jako šafránu. Strategie obecně nijak zvlášť nefrčí, ale tahové a zaměřené na boj? Je jich ještě méně. Pokud jsou, jde spíše o tituly, které místo strategie upřednostňují taktickou stránku věci. Fanouškům tak nezbývá nic jiného, než si buď krátit večery u modifikovaných Steel Panthers, nebo vzpomínat na lepší časy u Panzer General. Zázraky se však někdy dějí a staré koncepty mohou zase spatřit světlo světa, jak ukazuje Panzer Tactics HD.
