Final Fantasy VII vypadá jako krásná pocta originálu, ale vyvolává spoustu otazníků

Jako Thundaja z čistého nebe přišlo demo Final Fantasy VII Remake a milovník původní hry (já) samozřejmě nemohl odolat, aby jej za pár desítek minut neproběhl. Zabralo to něco přes půl hodinky a mé dojmy ze samotného dema jsou pozitivní, ale… těch „ale“ je tu víc.

Tři postřehy ze Star Wars Jedi: Fallen Order. Hry, která předběhla svoji dobu

V rámci doplňování loňských restů jsem se konečně dostal ke Star Wars Jedi: Fallen Order. Matěj ho v recenzi vychválil, Vašek s Jirkou tu o něm jednu dobu básnili snad každý den a já mám Star Wars navzdory posledním filmům pořád rád, takže jsem se do Calova dobrodružství prostě musel pustit.

Čtvrtá sezóna Apex Legends: Trojice novinek senzačně oživuje hratelnost

Vývojáři z Respawn Entertainment nedávno oslavili první výročí od vydání Apex Legends a rovnou spustili i novou sezónu, v pořadí už čtvrtou, s názvem Assimilation. Změn není málo, ale místo klasického seznamu všech novinek či re-recenze bych rád vypíchnul tři největší novinky, které do špičkového battle royale přidávají zase trochu šťávy.

Doom Eternal je brutálnější, rychlejší a… skákačka?

Doom je legenda. Střílečková série společnosti id Software pomalu, ale jistě směřuje ke třetímu křížku, což její tvůrce staví do nezáviděníhodné pozice. Jak se vyrovnat s dospíváním herního průmyslu a samotných hráčů, kteří v mezičase kromě nařachané akce začali vyžadovat i takové nesmysly jako příběh? Tseh, kdo se vůbec ptá? Démoničtí hnusáci v Doom Eternal obsazují naši domovskou planetu, a to si jako necháte líbit?!

Rychlé dojmy z Need for Speed Heat: Kde jsou mikrotransakce?

Dnes je ten den, kdy po roční pauze vyšly nové Needy. Předloni to vůbec nevyšlo, Need for Speed Payback chtěli vypadat jako nelicencovaná verze Rychle a zběsile s „pořádným příběhem“. Zda se tohle podařilo splnit, už nechám na vás. Ale všichni se asi shodneme, že hra byla mistrovsky zneuctěná opravdu špatnými mikrotransakcemi. Teď, když už je Need for Speed Heat venku, to vypadá, že se v EA poučili.

Mafiánské Empire of Sin je splněným snem milovníků Kmotra

Brendu Romero snad není třeba příliš dlouze představovat. Její jméno je nedílně spjato s klasikami jako Jagged Alliance či Wizardry 8 od dnes již zaniklých legend Sir-Tech. Se svým slavným manželem Johnem (tvůrcem Dooma, Quaka a Wolfensteina 3D) nedávno založila studio Romero Games a jeho prvotinou, chystanou někdy na první půlku příštího roku, bude komplexní simulace mafiánského podsvětí. Empire of Sin bude zasazené do prohibičních 20. a 30. let minulého století v Chicagu a Brenda sama ho definuje jako budovatelskou strategii kriminální říše.

Dojmy: Přemýšlivá Mosaic je plná deprese, vzteku a miniher

Nejznámější hrou norského studia Krillbite je Among the Sleep, která byla většinou kritiků při vydání v roce 2015 přijata spíše chladněji. Otužilí skandinávští vývojáři se z toho však otřepali a jejich nejnovější počin nám pomalu klepe na dveře. Na PC Gaming Show během letošní E3 jsme mohli vidět první záběry ze hry Mosaic a ze všech dostupných informací a trailerů je předem jasné, že to bude titul silně bazírující na ponuré atmosféře připomínající například Inside.

Discovery Tour pro Assassin’s Creed Odyssey vás naučí dějepis, i kdybyste nechtěli

Historie mě nikdy moc nebrala. Z velké části asi proto, jak se dějepis vyučuje na školách: Mnohem víc než memorování dat a výsledků bitev mě vždycky zajímalo, jak se lidem žilo před stovkami, tisíci, miliony let. Což vám na hodině sice řeknou, ale u tabule nebo v písemce stejně vždycky chtějí ty letopočty a chronologický seznam českých knížat. Ale Discovery Tour ne – a právě proto jsem si o starověkém Řecku tentokrát i něco zapamatovala.

Dojmy: Nioh 2 je komplexnější než jednička. Obtížnost zůstala stejně pekelná

Minulý týden probíhající Tokyo Game Show odhalila nové informace ohledně akční pecky Nioh 2, a to včetně přibližného termínu vydání i data otevřené bety. Součástí akce bylo i hratelné demo, kvůli kterému jsme však nemuseli cestovat až do Tokia, ale vyzkoušeli jsme si ho v kancelářích Sony v Praze.

Dojmy z Gamescomu: V Dark Envoy můžete navždy umřít klidně po 20 hodinách hraní

Hry s permanentní smrtí už dávno nejsou nic nevídaného. Žánr roguelike se rozšířil napříč všemi možnými herními styly od stříleček až po tahové strategie. Většinou se s ním ovšem vážou jasně daná pravidla, mezi něž patří například to, že jeden průchod hrou nesmí trvat příliš dlouho – koho by bavilo se s nějakou postavou patlat desítky hodin, pak ji v jediném nepovedeném souboji navždy ztratit a začínat nanovo? „No přece úplně každého!“ odpovídají vývojáři taktického RPG Dark Envoy.

Dojmy z Gamescomu: V Planet Zoo se rodí nový král tycoonů

Čím je Railroad Tycoon pro vlakové strategie a RollerCoaster Tycoon pro strategie se zábavními parky, tím je Zoo Tycoon pro správu vlastní virtuální zoo. Stále to ještě platí, ale titul krále bude hře za dva měsíce odebrán propracovanou simulací Planet Zoo.

Dojmy z Gamescomu: Desperados 3 jsou Shadow Tactics z Divokého západu

Studio Mimimi nám všem před třemi lety naprosto vytřelo zrak fantastickou variací na legendární Commandos. Stealth strategie Shadow Tactics: Blades of the Shogun si tehdy od nás odnesla ocenění za nejlepší strategii roku, a pakliže s naším zhodnocením souhlasíte, povinně se začněte těšit na Desperados 3. Je to to samé v bledě modrém, jen místo katan sáhnete po koltech.

Dojmy z Gamescomu: Iron Danger je taktická hra, jakou jste ještě nikdy nehráli

Některé hry se popisují zatraceně těžko, protože se vymykají běžným škatulkám. Jenže právě takové tituly často jako na potvoru za detailnější popis stojí, což je i případ Iron Danger. Je to příběhová akční hra (a možná trochu RPG?), která je zároveň tahová i realtimová, všechno se v ní měří na údery srdce a tak trochu připomíná Divinity: Original Sin II, až na to, že ho vlastně nepřipomíná vůbec. Slibuju, že v dalších odstavcích všechno vyjasním.

Dojmy z Gamescomu: Chytře vedená pěchota v Iron Harvest porazí i obřího robota

Company of Heroes, ale s ohromnými mechy namísto tanků. Takhle nějak se od počátku prezentuje realtimová strategie Iron Harvest a poté, co jsem si ji na Gamescomu vyzkoušel, můžu říct, že jde o popis nebývale výstižný. Přehledná, taktická hratelnost založená na ovládání malých skupinek vojáků je zpátky a doplňuje ji velice silné alternativně historické příběhové zasazení.

Dojmy z Gamescomu: Zombie Army 4 bude pohodové odreagování s uspokojivou střelbou a brutalitou

Těsně před Gamescomem jsem se poprvé pustil do Sniper Elite 4. Měl jsem totiž obrovskou chuť na pořádný stealth se snajperkou, a k mému lehkému překvapení jsem se vážně výborně bavil. Co má Sniper Elite 4 společného se Zombie Army 4: Dead War? Tak třeba drsného Karla Fairburnea, kterého jsem si také zvolil jako svou postavu masakrující nemrtvé.

Dojmy z Gamescomu: Sandboxové RPG Project Witchstone nešetří superlativy - oprávněně

Když vám vývojáři představují vlastní hru, umějí být pěkní tlučhubové. Naslibují nám hory doly, vychválí nezajímavé, obyčejné mechanismy do nebes, udělají vše pro to, abyste uvěřili, že právě tenhle jejich projekt je něčím výjimečným. A vy pak uvidíte hru v běhu a hodně rychle vychladnete. Project Witchstone není takový případ. Až neuvěřitelné sliby jsem viděl v běhu a dokořán otevřená ústa ne a ne zaklapnout.

Dojmy z Gamescomu: Blacksad není příští The Wolf Among Us, ale jen špatná detektivka

Příběhovým adventurám ve stylu studia Telltale bych zákonem nakázal dodržovat jedno základní pravidlo: Nezačínejte nepřeskočitelnou cutscénou plnou quick time eventů! Zločince by čekala mírná pokuta, ale v případě obzvlášť ohyzdného porušení bychom mohli přistoupit i k přísnějším trestům. Blacksad: Under the Skin by z fleku dostal elektrické křeslo.

Dojmy z Gamescomu: Darksiders Genesis je ambiciózní diablovka s překvapivými systémy

Série Darksiders se dočká překvapivé odbočky s podtitulem Genesis. Překvapivé proto, že jde prakticky o diablovku, což o dosavadních dílech neplatí. Nicméně charakter klasických Darksiders se sem nevyhnutelně promítnul, a právě tím je hra vlastně nejvíc zajímavá. Přináší do žánru diablovek svěží vítr.

Dojmy: Těšte se na Borderlands 3, na anarchii a tuny kulek

Opuštěná elektrárna kousek od centra Londýna, hořící barely a pár starých, těžce upravených aut, která by směle mohla účinkovat v Mad Maxovi. Na nich je nastříkaný symbol Vaultu – to kdybyste náhodou pochybovali, o jaký pouštní svět s příchutí postapokalyptična se tu jedná. K baru vás přitáhne růžový neonový nápis „MoXXXi’s“, pod kterým na zdi visí trofej z nějaké té pandorské fauny. Všude je skoro tma, prosycená kouřem a záblesky několika málo světel dotvářejících atmosféru. Zkrátka a dobře ideální podmínky pro Borderlands 3 Press Tour.

Návrat do Black Desert Online

MMORPG jsou vrtkavé entity. Z principu věci se mění, přizpůsobují, interagují se svou komunitou a neustále bobtnají. O Black Desert Online od korejského studia Pearl Abyss jsem psal naposled před necelými třemi lety a nikoho jistě nepřekvapí, že se od té doby změnilo mnohé. Ačkoliv samozřejmě záleží na úhlu pohledu. V jádru se stále jedná o tu samou grindovačku – kdo by snad čekal zásadní přerod po vzoru druhého spuštění Final Fantasy XIV, odejde s prázdnou. Nebyla to však špatná hra, když vyšla, špatná není ani nyní, a většina změn za poslední roky byla k lepšímu.