Až budete příště zasněně s puškou pozorovat oblohu a dumat, kterého ptáčka sestřelíte z nebes tentokrát, dávejte si zatraceně dobrý pozor, aby nebyl červený… a aby neměl meč. Zvlášť druhá podmínka je opravdu velmi důležitá pro vaše dlouhotrvající dobré zdraví. Vezměte si příklad z chudáků záporáků v nové 2D rubačce Way of the Red, kteří jednoho takového ptáčka sestřelili a následně se bleskově rozloučili se životem, protože tenhle opeřený šílenec je plný vzteku a nenávisti… a má meč.

S trailery s označením 101, a obsahují tedy všechny základní informace, to bývá různé. Některé donekonečna opakují už známé, jiné dokáží roztříštěné informace shromáždit do užitečného celku. Následující upoutávka na Final Fantasy XV spadá naštěstí do druhé kategorie, protože dobře shrnuje, co vše můžete od patnáctého dílu fantasy série čekat, a nezaměřuje se jen na krásné filmečky a milionté líčení osudu hlavního hrdiny Nocta.

Hranice mezi geniální hrou a zbytečnou šíleností je velice úzká. I sebeoriginálnější vizuální koncept může doprovázet strhující hratelnost. Zároveň se ale může stát, že tvůrci hráčům servírují jen grafiku bez hry. Small Radios Big Televisions se snaží být logickou adventurou v konturách prapodivných světů a výjevů, do kterých hráč vstupuje pomocí audiokazet. Zní to originálně a zajímavě, hře však bohužel chybí to důležité – zábavný obsah.

Předposlední LEVEL roku 2016 je konečně k dispozici na stáncích, v obchodech a v elektronických distribucích. V Levelu 269 najdete recenze všech zásadních předvánočních herních hitů včetně Dishonored 2, Watch Dogs 2, Call of Duty: Infinite Warfare, Battlefield 1 nebo Civilization VI. A vedle nich samozřejmě i obvyklou dávku komentářů, témat a rozhovorů. Upozornit vás chceme hlavně na exkluzivní rozhovor s Rhiannou Pratchett - dcerou legendárního spisovatele Terryho Pratchetta a herní scenáristkou, mimo jiné i série Tomb Raider. A začíst se můžete i do rozsáhlého tématu o úplných základech herní historie, tedy o mechanických herních automatech, nebo do článků, které shrnují osud herních demoverzí, obtížnost balancování RPG her nebo příběh první české VR hry od studia DIVR Labs. !function(f,b,e,v,n,t,s){if(f.fbq)return;n=f.fbq=function(){n.callMethod? n.callMethod.apply(n,arguments):n.queue.push(arguments)};if(!f._fbq)f._fbq=n; n.push=n;n.loaded=!0;n.version='2.0';n.queue=[];t=b.createElement(e);t.async=!0; t.src=v;s=b.getElementsByTagName(e)[0];s.parentNode.insertBefore(t,s)}(window, document,'script','https://connect.facebook.net/en_US/fbevents.js'); fbq('init', '234572886741524'); fbq('track', "PageView");

Karetní hru Gwent od CD Projektu už jsme vám představili v textových dojmech i v gamesplayi. Na konto velkého updatu to ale uděláme ještě jednou. Ovšem až poté, co vám předvedeme konkurenční karetní titul The Elder Scrolls: Legends, který také stojí za hřích. Alespoň podle našeho čtenáře Marka Picherta, který vám oba dva titul předvede.

Letos je to přesně 20 let od vydání první dvojice Pokémon her ve verzích Red a Green v Japonsku. Od té doby se fanoušci této herní série dočkali desítek exkluzivních her s kapesními příšerkami nejen v rámci hlavní RPG série, ale také dalších žánrů.

Když dojde na bojovky, okamžitě se začnou překřikovat fanoušci Mortal Kombatu a Street Fightera, přičemž tomu zpovzdálí přihlíží někdo s tričkem Soulcalibur a cítí se být dostatečně na výši. Nakonec ale přijde řeč na Tekkena a všichni pokorně ztichnout (a ti, kteří ne, neví, co činí). Takže je opravdu škoda, že vydání Tekken 7 mimo japonské arcade mašiny se táhne víc, než nějaké otravné juggle kombo. Že se ale na jaře příštího roku konečně dočkáme, připomíná nový trailer.

Návrat stařičké strategie v novém kabátku Master of Orion si v recenzi Vaška Pecháčka odnesl sedmičku. Pokud vás tenhle sci-fi kousek oslovil, pravděpodobně vezmete zavděk velkým DLC Revenge of Antares, které vyjde 1. prosince. V jeho rámci se představí především trojice nových hratelných ras a nové možnosti, jak se dobrat vítězství.

Když zavítáte na steamové stránky My Friend Pedro: Blood Bullets Bananas, mnoho se toho nedozvíte. Nicméně klíčová slova, která vlastně hru docela dobře popisují, tu jsou. Násilí, balet, slow motion. Protože to je asi tak to nejdůležitější, co si z úvodního videa můžete odnést. Jde o 2D střílečku, která sice působí freneticky, ale ve skutečnosti stojí na estetice akce, která jako by vypadla z taktovky Johna Woo a opravdu naplňuje jeho odkaz „krvavého baletu s pistolemi“.

Jakou hru mám hrát s přítelkyní nebo rodiči? Podobná otázka není až tak vzácná. Položil si ji i Michal Berlinger, a protože je programátor, sám si odpověděl hrou Dimension Brothers. V lokální kooperativní skákačce si dva hráči pomáhají překonat neviditelné překážky, které ale musí nejprve sami objevit. Kvůli červeným a modrým brýlím totiž vidí každý z nich herní svět jinak. Michal v Tea Clubu nepovídá jen o prototypování, zastaví se i u problematiky přístupnosti lokálního multiplayeru, a zabrousí i na půdu gamejamů.

Jaký dopad mají uživatelské recenze na rozhodování hráčů a úspěch her? Podle povyku, který se zvedl kolem změn hodnocení na Steamu, by se na první pohled zdálo, že obrovský. Statistiky Sergeje Galjonkina (Steam Spy) ukazují, že některým hrám byly odebrány desítky i stovky uživatelských hodnocení a propadly se až o 70 procent níže ve svém hodnocení, zatímco jiné tituly na změnách v podobných relacích vydělaly. Nesmíme ale zapomínat na kontext. (Článek původně vyšel ve 268. čísle magazínu LEVEL)

Through the Woods je ambiciózní titul skupiny norských studentů, který se z původně školního projektu dokázal s pomocí Kickstarteru a následně i vydavatele dostat až na obrazovky našich počítačů. V roli vyděšené matky se vydáváte hledat ztraceného syna do hlubokých lesů severního Norska, kde budete postupně odkrývat různá tajemství.

V dalším výběru pozoruhodných freeware her se nám sešly dvě profesionálně vyhlížející dílka s vizuálem jako od Pixaru, roguelike putování po městě, co dává vzpomenout na GTA i Deux Ex, anebo třeba ideální hra pro lidi, kteří si potřebují vyvolat epileptický záchvat!

Pokračování Frozen Synapse z roku 2011 nevyjde letos, ale až příští rok. Vývojáři oznámili odklad hry na svém blogu, kde se důvody příliš nezaobírali. Jednoduše potřebují víc času, „aby byla hra lepší.“ Oznámení odkladu však tvůrci kompenzují novým trailerem, který předvádí některé zbraně.

Oslavy 300. dílu našeho podcastu Fight Club byly bujaré a vydařené. Nakonec jsme se ale museli profackovat a probrat, abychom vyšli vstříc další třístovce. A načali jsme ji s hostem v podobě Vojtěcha Vaňka ze studia Paperash, které nedávno vydalo parádní hru Dark Train. Právě o ní byla řeč v úvodu. Do židlí u debatního stolu jinak vedle zmíněného hosta usedli ještě Petr Poláček s Vaškem Pecháčkem, a moderoval to všechno s pomocí vlídného slova Lukáš Grygar.

Stojím na okraji útesu olizovaného vlnami. Moře je za rozbřesku líné, u obzoru se plouží velrybářská loď, a když otočím hlavu doleva, vidím Karnacu, přístav ve stínu hory, připomínající dvojici žraločích ploutví. Dnes jsem ale žralokem já a kořistí se má stát zpupný vévoda – jeden ze spiklenců, kteří připravili mladou císařovnu Emily Kaldwin o trůn. Dívám se k městu z ostrova, na němž se rozkládá vévodovo opulentní sídlo. Patnáct hodin nazpátek jsem od lázní Addermire pozoroval postupující bouřkovou frontu a patnáct let nazpátek to byly šedivé mraky od majáku na Markhamově ostrově z Metal Age. Jedna dlouhá, šedivá nit, natažená od druhého Thiefa k druhému Dishonored.