Od 6. března do 4. dubna poběží v Rainbow Six Siege kooperativní událost, která vás a další dva operátory postaví proti nové hrozbě z vesmíru. Tajemný parazit napadl nebohé lidi v Novém Mexiku a přetváří je na vražedné stroje. V pouhých třech lidech musíte dokázat, že vy jste ještě nebezpečnější mašiny na zabíjení. Poradíte si hned s pěti druhy zmutovaných nepřátel?

Tak jsme se konečně dočkali. V Čechách asi nejočekávanější hra Kingdom Come: Deliverance vyšla dnes v ranních hodinách a české internety se od té doby chvějí v základech. Hry si samozřejmě všimli i v zahraničí, kde vyskakují první recenze – velmi kladné, kladné, ale i s podprůměrným hodnocením. Názor si nakonec musí udělat každý sám, protože Kingdom Come je přeci jen nevšední případ. Pokud nad koupí váháte, připojte se k nám v prvním dílu LongPlaye a zjistěte spolu s námi, zda se to čekání vyplatilo. Pojedeme hezky od začátku.

V dnešní době není nic jednoduchého oslnit zhýčkaného herního redaktora pěknou grafikou, ale roguelike Slasher’s Keep to zvládá s nebývalou grácií. Její ručně kreslené zbraně i příšery vypadají na obrázcích skvěle a v pohybu ještě lépe. Teď jen doufat, že se dostatečnému počtu lidí trefí do vkusu i herní mechaniky. Ty jsou založeny na celkem jednoduché premise – někdo vás zavřel do basy, vy musíte utéct skrz sérii náhodně generovaných úrovní a snažit se u toho neumřít.

O Kingdom Come už bylo napsáno téměř úplně vše. Jen jednu věc jsme až do dnešního dne nemohli vyřknout nahlas – je to venku! Rovnou na všech platformách. Vydání se samozřejmě nemohlo obejít bez doprovodného traileru, ale i opravného "Day 1" patche.

PlayerUnknown’s Battlegrounds. Když jsem tohle podivné jméno poprvé slyšel, ani ve snu by mě nenapadlo, že se z téhle multiplayerové střílečky stane taková supernova. Kdybyste mi řekli, že okrajový žánr battle royale díky ní exploduje do olbřímích rozměrů, asi bych se nuceně zasmál a v kapse vytáčel číslo na Chocholouška. A už vůbec bych vám nevěřil, že tahle vyvraždovačka bude bavit mě samotného. Vyráží mi dech, že je to všechno pravda. Vyráží mi dech, že je PUBG tak skvělá.

Lidé, co se podíleli na vzniku legend jako Baldur’s Gate II, Neverwinter Nights nebo Star Wars: The Knights of the Old Republic, si automaticky zaslouží vyleštěný piedestal v síni slávy herního průmyslu. Když k nim navíc v pozdější době přidali i sérii Dragon Age, o jejich významu nemůže být pochyb. Právě takovým velikánem je David Gaider, a co do svého zářného portfolia zařadí příště, to je otázka za všechny peníze. S okamžitou platností totiž opustil studio Beamdog.

„Zkuř Francescu“ a „Zabij někoho komínem“.  I takové karty si mohou Vašek s Adamem vylosovat a hraní Hitmana si tím pořádně okořenit. Do nové série LongPlay videí jsme chtěli pro změnu něco sandboxového a nepředvídatelného. Něco, kde je stejný potenciál jak pro nekontrolovatelný chaos, tak pro systematický postup a pořádek. Proto se pouštíme do Hitmana, ale klasický průchod hrou od nás nečekejte.

O WarGames, hraném interaktivním seriálu od Sama Barlowa, tvůrce pozoruhodné Her Story, jsme toho až dosud moc nevěděli. Adam ve svém článku vysvětlil, že projekt je inspirovaný osmdesátkovým filmem stejného jména, ale herní mechaniky byly ve hvězdách. Teď se však Barlow zakecal s The Verge a prozradil, že hlavní možností interakce bude volba, na jakou obrazovku se v danou chvíli budete dívat.

Asymetrický multiplayer Friday the 13th je venku už nějaký ten pátek, a přestože to není žádná velká pecka, svou hráčskou základnu si docela drží. Denně u hry vysedává tisícovka hráčů, kteří touží buď po roli brutálního vraha, nebo jeho nebohých obětí. Ale co když nechcete honit neschopné protihráče nebo tupé boty a hledáte skutečnou výzvu? Pak se těšte na singleplayerovou složku hry.

Opět je tu náš pravidelný Jízdní řád a jsme si celkem jistí, že tentokrát víte, co v tomto týdnu vyjde. Po letech konečně vyjde české historické RPG Kingdom Come: Deliverance a dá se čekat, že jej má v kalendáři zakroužkováno nemálo z vás. Nicméně, pokud mezi ně náhodou nepatříte, nezoufejte, zajímavých her tento týden vychází víc než dost. Video pro vás jako obvykle sestříhal a namluvil Honza Vondrášek.

Uf. Tenhle text jsem psal třikrát. Ne, nemyslím to obrazně, opravdu vznikly tři moje Best of články. A dva už zmizely v datovém prázdnu. Oba totiž byly… nedostačující. Jeden byl prostým, přerostlým výčtem všeho dobrého, co mi za ten rok přišlo do ruky. Vyčerpávající jak po obsahové stránce, tak nejspíš i pro čtenáře. Tohle má být to „nej“ a ne to „dobré“. Tudy cesta nevede…

Netřeba asi nějak zvlášť připomínat, jaká že významná hra vyjde 13. února. Nejlepší akční hra roku 2016, Owlboy, se konečně dostane i na konzole! Samozřejmě si děláme legraci – Owlboy sice na konzole opravdu vyjde, ale všichni moc dobře víme, že se konečně dočkáme českého RPG Kingdom Come: Deliverance. Po spoustě let a několika odkladech dotáhli tvůrci ze studia Warhorse své veledílo do zdárného konce. My už v redakci několik dnů pilně hrajeme a za pár dnů se o tom, jak moc se Kingdom Come povedlo či nepovedlo, přesvědčíte na vlastní kůži i vy.

Minulý rok byl pro mě osobně velice významný v mnoha různých ohledech. Dokonce bych se nebál tvrdit, že se zařadil mezi vůbec nejvýznamnější roky mého života. Takovou moc tedy nemohu přisuzovat hrám samotným, ale stejně tak jim nemohu upřít významný podíl. Následující výběr mých osobních loňských nej někoho z vás možná překvapí, a někoho třeba ne.

Nový podcast Fight Club se nesl především v duchu dojmů z her. Jmenovat můžeme například Monster Hunter: World, Age of Empires: Definitive Edition, nebo třeba Subnautica. Před mikrofony a kamerou se dnes sešli Vašek, Patrik, Pavel a Adam a vedle výše zmíněných her došla řeč také na Global Game Jam 2018 a zajímavý CRPG Book Project.

For Honor zvládla zpracovat středověké souboje velice slušně, jak se s nimi popasuje Kingdom Come: Deliverance uvidíme už za pár dnů a letos se přihlásí o slovo další kandidát. Arthurian Legends na věc půjde ale po svém. Nejen příjemně retro grafikou, která jako by vypadla z devadesátek, ale i souboji.

Při hledání informací o Michaelu Broughovi jsem napůl očekával, že na mě vyskočí fotka člověka s okurkou místo nosu, chapadly v uších, a v očích že mu budou jako na orloji defilovat zástupci hmyzu, postavičky Walta Disneyho a karbanátky. To, že autor propracovaných a nadmíru nehezkých her vypadá zcela průměrně, mě nakonec překvapilo. Normální chlap. V časopise Wired to asi cítili podobně. "Ošklivé, prohnilé a brilantní hry Michaela Brougha," uvedli trefně roku 2013 článek o nezávislém novozélandském autorovi. Tehdy dělal Brough vlny hrami Vesper.5, Zaga -33 a Glitch Tank, dnes jich má na kontě pěkných pár desítek. Já se o něm dozvěděl až loni skrz tahovou strategii Imbroglio. Nyní vydal Cinco Paus. Splňuje, co se od Brougha očekává: Ošklivost a neproniknutelnost se v určitém momentu změní v jasnou a geniální vizi.