Recenze

Shadowgate - recenze

Nostalgie je sázka na jistotu. Obzvláště když chcete vydat novou verzi svého času (1987) dobře hodnocené a všeobecně populární adventury Shadowgate. Nabízí se proto otázky, zda se nejedná o možná až vypočítavě snadný úkol, případně jestli se dá na oživení klasické hry pro současnou generaci vůbec něco pokazit. A hned si také na obě dvě otázky odpovíme.

Dreams – recenze

Rok od roku je pro jednotlivce snazší pustit se do vývoje her. Herní enginy jsou uživatelsky přívětivější, internet je plný návodů na tvorbu grafiky i programování veškerých potřebných funkcí. Přesto nejde o nic vyloženě snadného a proniknout do tajů spousty potřebných programů chce obrovskou časovou investici. Studiu Media Molecule se ale podařilo něco neuvěřitelného. Všechny takové nástroje vložilo do jednoho balení Dreams, které je mnohem jednodušší na pochopení, přesto podobně mocné. Mohlo by jít o revoluci v tvorbě her, kdyby tu nebylo jedno velké omezující „ale“.

Devil May Cry 5 – recenze

Červený kožený kabát, svižné tempo elektrických kytar, olbřímí meče i frajerské hlášky pronášené zády k explodujícím hlavám pekelné havěti. Devil May Cry se po originálním, ale fanoušky nepříliš vřele přijatém pokusu o restart od studia Ninja Theory vrátil k původním vývojářům a od prvního traileru bylo očividné, co nám chce Capcom říct: „Dante je zpátky i se vším, co jste na něm milovali“.

Victor Vran - recenze povedené diablovky

Ulice města jsou mimořádně pusté. Krámy zavřené, hospody prázdné, v kašnách na náměstí teče zkažená voda. Namísto rozveselených měšťanů postávají na nároží přízraky, upíři a magické běsy. Při tom tu bývalo tak hezky. Jenže pak se naplnilo prokletí - nemrtvé zrůdy opustily místa věčného spánku a přišel den zúčtování. Daň z přidaného života byla vybrána dokonale. A do ukončené bitvy přichází změna: Victor Vran, přezdívaný čistič Vrána, stojí s kosou v bráně na předměstí. Jde vrátit městu lidskou tvář. Je to jeho práce - jako krysař zbavuje města hlodavců, on je odborníkem na vykostění monster. Jakýchkoliv. Akce čisté ulice začíná!

Darksiders II - recenze

Letošní rok je pro fanoušky her na hrdiny učiněným rájem a svojí troškou do mlýna přispívá i THQ, která do lítého boje s finančními problémy vysekla žolíka v podobě Darksiders II pro PlayStation 3 (testovaná verze), Xbox 360 a PC (české titulky).

Immortals Fenyx Rising – recenze překvapivě skvělé hry

Nejlepší letošní hra Ubisoftu? 

Assassin’s Creed Origins - recenze

Snad u žádné herní série jsem nevydržela tolik dílů, jako u Assassin’s Creed. Možnost cestovat po nádherných kopiích měst prodchnutých historií a příběhy konspirací, spiknutí a politických machinací totiž žádná jiná značka, pokud vím, nenabízí. I tak mě ale loňská pauza vlastně potěšila, protože co může být horšího, než když vaší oblíbené sérii začne docházet dech. Zvlášť když poslední díly v čele s Unity nepůsobily jako lehké zadýchání, ale spíš pořádné předsmrtné křeče. Rok se s rokem sešel a Anubovi dík, soudě dle Assassin’s Creed Origins zatím není potřeba se loučit napořád. 

SoulCalibur V - recenze

Na západ od Plzně a na východ od Mongolska se na nový SoulCalibur velmi netrpělivě čekalo. Ale ve středu Evropy? O tom třetím vzadu za Tekkenem a Street Fighterem se v českých obývácích nikdy moc nemluvilo. V Evropě frčela krvavá jatka z Mortal Kombatu a SoulBlade (konec devadesátek), zatímco pozdější SoulCalibur stál neférově v ústraní.

Assassin’s Creed Rogue – recenze PC verze

Rozšíření ságy o Assassin’s Creed Rogue sice v listopadu minulého roku vypadalo zprvu jako prachsprostá ždímačka na peníze, ale nakonec se ze hry vyklubala překvapivě solidní zábava pro majitele konzolí PS3 a X360. O pár měsíců později připlouvá Shay Patric Cormac i na PC, takže jsme se logicky podívali, jak se autorům povedla konverze po technické stránce, a zda nabízí oproti konzolové verzi něco navíc.

Blackhole – recenze české hardcore plošinovky

Loni v dubnu oznámená a nedávno vydaná plošinovka Blackhole (homepage, Steam) od FiolaSoftu dokazuje, že i malé české studio může vytvořit kvalitní projekt na světové úrovni. Odérem komunitního projektu zahalený Blackhole svým vývojářům rozhodně ostudu nedělá, i když to s avizovaným postavením hratelnosti na řešení logických hádanek není tak žhavé, jak by se na první pohled mohlo zdát. 

Ryse: Son of Rome - recenze

Bude to velké, bude to skvělé, bude to exkluzivní, bude to na Xbox One a grafické pozlátko posichruje logo Cryteku na obalu. Tak nějak zněla marketingová omáčka nového hack and slash počinu Ryse: Son of Rome, od kterého si Microsoft bezpochyby sliboval konkurenta God of War. A že novinka nevypadala vůbec špatně.

Dragon's Dogma: Dark Arisen - recenze

Desítky hodin! Desítky hodin grindování kvůli dalším desítkám hodin strávených v datadisku. Ale můžu si za to sám. Záloha uložených pozic byla příliš stará a postava na dvanáctém levelu skutečně nemůže vkročit do hlubin ostrova Bitterblack, což je hlavní a jediný obsahový přídavek Dragon's Dogma: Dark Arisen. Chci vám tím vysvětlit, proč vychází recenze se zpožděním. Grindovat čtyřicet úrovní není běh na krátkou trať. Na druhou stranu, zrovna Dragon's Dogma je hra, která nestárne a zejména nestandardní podoba „datadisku“ Dark Arisen vyvolává otázku: kdy a jak do něj investovat?

Stunt GP - recenze

Pamatujete si ještě na Re-Volt, skvělé závody autíček na vysílačku? Stunt GP se snaží o něco podobného, ale na jinak pojatých tratích.

Vampyr – recenze

První světová válka končí a nad londýnským obzorem bude brzy svítat. Důvodů k radosti byste však mnoho nenašli. Sluneční svit odhalí prázdné ulice neutěšeného města svíjejícího se v křečích epidemie španělské chřipky. A jako by to nestačilo, v temných stínech se plíží další, daleko horší hrozba. Na toto jeviště vstupuje Jonathan Reid, prominentní chirurg a přední britský specialista na transfúze, který se právě probudil ve zkrvavené košili na hromadě mrtvol a netuší, co se mu stalo. Vítejte v akčním RPG Vampyr od tvůrců oceňované adventury Life is Strange, studia Dontnod.

Death Stranding – recenze

Poslední výtvor Hidea Kodžimy obestíralo tajemství dost dlouhou dobu a část hráčů tohle mystérium zvládlo odradit ještě před vydáním. Bude to vůbec hra, když všechno, co ukazoval, byly filmečky se slavnými herci, které slibně načrtávaly postapokalyptický svět? Co nějaká ta hratelnost? Obavy hoďte za hlavu, „hraní“ je v Death Stranding víc než dost.

For Honor - recenze

Čas od času se poštěstí. Od tvůrců, kteří sou známí spíše stavěním na již existujících základech (ačkoliv nedávné snowboardové experimenty tento předsudek lehce nahlodávají), spatří světlo světa něco opravdu neotřelého. Taková chvíle nadešla právě teď. Můžeme děkovat, že se někdo odhodlal dát vývoji středověké multiplayerové řežby For Honor zelenou, protože výsledek stojí za to. Pod slupkou technických patálií a diskutabilního zpoplatnění se skrývá, co se týče hratelnosti, skutečný briliant.

Lost Ark – recenze obřího hitu na poli MMORPG

Pro milovníky skvělých raidů

Realpolitiks – recenze

Nebylo toho málo, co strategie Realpolitiks papírově nabízela – vše od simulace uprchlické krize až po kolonizaci Jupitera slibovalo unikátní možnost pohrát si na mapě dnešního a budoucího světa. Titul inspirovaný strategiemi od Paradoxu, jako je Europa Universalis, Crusader Kings nebo Hearts of Iron, se zároveň odhodlal postavit prokletí strategií z moderního světa. Podařilo se mu prorazit tam, kde neuspěli mnozí jiní, nebo je odsouzen skončit na smetišti dějin?

Alien: Isolation - recenze

Alien: Isolation dlouho provázel mrak pochybností. S přenášením slavného protagonisty filmové série Vetřelec do her to nebylo totiž nikdy nijak valné. Britští stratégové z Creative Assembly navíc nepřebírali rodinné stříbro vědecko-fantastických filmů s důvěryhodným osvědčením. Jejich série Total War sice dlouhodobě dosahuje na špičku strategického žánru a do značné míry ho definují, thrillerová hra však vyžaduje zcela jiné nástroje než diplomacii mezi impérii a šoupání vojsky po mapě světa. Jak to tedy s vetřelcem dopadlo?

Final Fantasy XV: Windows Edition - recenze

Final Fantasy XV byla v době svého vydání pro konzole, tedy před necelým rokem a půl, parádní hra, vůči které ale řada hráčů vznášela více či méně oprávněné výhrady. Jednak se vedly sáhodlouhé polemiky, zda je nový přírůstek právoplatným zástupcem značky, ale hlavně zůstávala jistá pachuť z díla, které při nejlepší vůli nešlo prohlásit za zcela dokončené. Kdo by čekal, že se s vydáním hry pro Windows v těchto klíčových bodech něco změní, samozřejmě by se mýlil. Na druhou stranu se jedná o nejbohatší a nejkrásnější Final Fantasy XV, jakou jste si doposud mohli zahrát. To nakonec vůbec není špatná nabídka, protože kvality hry jsou přese všechno nesporné.

Technobabylon - recenze výborné kyberpunkové adventury

Pokud by vaši elektronickou žízeň po kyberpunku nedokázal uhasit nedávno vydaný český Dex, nemusíte si zoufat. Vývojáři ze studia Technocrat Games totiž sáhli po svých třech adventurních epizodkách, které vydali jako freeware v letech 2010 a 2011, slepili je s pomocí WadjetEyes dohromady, od základů předělali grafiku, notně okořenili původní příběh a výsledek vám předkládají pod názvem Technobabylon.

Heroes of the Storm - recenze

Blizzard si tentokrát ukousnul své asi největší sousto. Ambice Heroes of the Storm totiž není malá: zpřístupnit komplexní žánr MOBA širokému okruhu hráčů. Cílem firmy tedy nejsou stávající hardcore hráči League of Legends a DotA 2, ale spíše všichni ostatní, co zmíněné hry doposud nehráli. Při honbě za tímhle cílem se vývojáři nebáli do "posvátného" žánru pořádně říznout, hezky ho přešít a výsledkem je přístupnější alternativa DotA 2. A můžou za to právě zmíněné radikální zásahy.

Icewind Dale II - recenze

Studio Black Isle v druhé polovině devadesátých let pomohlo postavit na nohy žánr RPG a nyní přichází s pokračováním Icewind Dale, která vás podruhé zavede do království věčného mrazu a zimy.

Darwinia - recenze

Takovou netradiční hru jsme tu ještě neměli. V retro-grafice ve stylu demíček od nezávislé scény přichází Darwinia, v jejímž virtuálním světě budete mít pod palcem počítačové programy ve směsi akce a strategie.

Earth 2160 - recenze

Ačkoli byla Země v roce 2150 zcela zničena, její původní obyvatelé se zachránili a zkouší štěstí v okolním vesmíru. Prakticky z ničeho vybudovali základny, vymysleli nové technologie a vše spěje k dalšímu zdrcujícímu konfliktu...

Mortal Kombat vs. DC Universe - recenze

Krvavým hrátkám z minulých dílů je konec. Spojení bandy zabijákù Eda Boona s partičkou kultivovaných komiksových superhrdinù působilo všelijak, přesto výsledek dopadl nad očekávání dobře.