Recenze

The Stillness of the Wind - recenze

Shrbená Talma dbá o celou menší farmu. Chová kozy a slepice, pečuje o své bylinky nebo vyrábí domácí sýr. A s tím, jak jeden den střídá druhý a jediným opěrným bodem zůstávají příliš rychle se prodlužující stíny, je nad slunce jasné, že tohle není žádný simulátor nebo nedej bože tycoon. The Stillness of the Wind je hluboce lidský příběh, který, ač místy pokulhává, dovede v člověku probudit zájem o sebe samého, a především o ty, které miluje.

Scanner Sombre - recenze

Poté, co šikovné ručičky ve studiu Introversion Software dokončily brilantní simulátor věznice Prison Architect (po několika letech v předběžném přístupu), vyhlíželi jsme napjatě oznámení jejich nového titulu. Před rokem nás ale tvůrci opravdu překvapili, když na herním veletrhu EGX Rezzed představili hned dva prototypy – Wrong Wire a Scanner Sombre. Právě Scanner Sombre se na akci setkal s velkým ohlasem a po roce ve vývoji se do něj můžeme pustit i my.

Cities in Motion 2 - recenze

Tvrdíte, že doprava ve městě se dá vyřešit ku všeobecné spokojenosti? Že MHD může jezdit často a tudíž nepřeplněné, a že se ceny lístků vůbec nemusí zvyšovat? Nechápete změny, kterými nás zaměstnanci magistrátu každoročně zásobují? Tak to jste pravděpodobně ještě nehráli Cities in Motion 2.

Rememoried - recenze

Lze logicky přistupovat ke hře, která se herně veškeré logice aktivně vymyká? Ale jistě, určitě - zhruba stejně jako lze oranžově olizovat čvachtavé dno telegrafního sloupu! Nedává vám poslední věta smysl? Výborně, pak budete poeticky laděnou českou hru Rememoried (Steam, homepage), inspirovanou hrami jako Proteus nebo Dear Esther, samozřejmě milovat. Nebo nenávidět!

Prison Architect - recenze

Pamatuju si, že za mého útlého mládí člověk nemohl překročit práh domu, aniž by nezakopl o takový či onaký budovatelský simulátor - od Sim City až po nejrůznější Tycoony. Hluboce zastávám ideologický postoj, že kdo nehrál RollerCoaster Tycoon, jako by žil jenom napůl. Jenže v tomhle směru je teď v herním průmyslu tak trochu ticho po pěšině. Co si počít, když nemůžete stavět propracované zábavní parky rozdávající radost, smích a štěstí? Snadné. Vybudujte nedobytný betonový komplex, ze kterého se ani jediný malý panáček nedostane živý. Myslím to smrtelně vážně. Seberte se, kupte si Prison Architect a budujte.

Balrum - recenze

Hrdinové epických fantasy příběhů jsou většinou uhnětení z jiného těsta než obyčejní smrtelníci jako vy nebo já. Nikdo z nich například nehněte těsto a nepeče si svůj vlastní chleba. V přestávkách mezi utínáním dračích hlav a svatbami se spanilými princeznami jim nezbývá čas ani na vybudování vlastního příbytku nebo chov dobytka. Všichni ti mečem mávající rekové bez bázně a hany se málokdy věnují i uspokojování základních biologických potřeb každé živé bytosti, což samozřejmě dává smysl. Kdyby si Aragorn uprostřed Stezek mrtvých zničehonic přidřepl a hlasitě se dožadoval ruličky toaletního papíru, dost by to narušilo pracně budované napětí. Ale ne každý hrdina se narodil jako právoplatný dědic trůnu Gondoru a Arnoru. Někteří z nich začínali jako nuzní sedláci, kteří se ke vší té proslulosti a luxusnímu DPS propracovali opravdu velmi zvolna, skrze brambory a hromady hnoje. A RPG Balrum vypráví právě o takovém nepravděpodobném zachránci světa.

Layers of Fear 2 – recenze

Když jsem před lety recenzoval první Layers of Fear, byl jsem rozpolcen. Hru se mi vlastně ani nechtělo moc hrát, prvoplánové lekačky byly sice efektní, ale pořád šlo jen o lekačky. To nejlepší na hře byla atmosféra, kterou se autoři rozhodli upozadit na úkor strašení. Ruku v ruce s ní šel skvělý design prostředí, které mluvilo hlasitěji než všechny ostatní aspekty hororového dobrodružství dohromady. Pokračování vystřídalo viktoriánský dům za zaoceánskou loď, ovšem strašit se chystá i tentokrát.

Popeláři - recenze

Taky jste si jako špunti hráli s popelářskými auty? Vraťte se zpět do dětských let a poznejte, jak to vlastně chodí v řemesle zabývajícím se svozem odpadků.

World of Subways - mega-recenze

Chtěli jste někdy řídit metro? Jedinečnou šanci vám nabízí hra, která věrně simuluje práci strojvůdce na přesně vymodelovaných tratích v Berlíně a New Yorku.

Space Rangers HD: A War Apart - recenze

Vesmír je velký. Fakticky velký. To byste nevěřili, jak je hrozivě obrovitánsky velký, že z toho zůstává rozum stát. A tak se stane, že jednou za čas se ve vašem horizontu události vyloupne vskutku archaický artikl z dob minulých – třeba sandboxový simulátor poletování po obrovitánské galaxii Space Rangers HD: A War Apart. Jenže sandbox ruku v ruce s principy první poloviny minulého desetiletí jsou nejen dobrým sluhou, ale také špatným pánem.

Arma 2: Private Military Company - recenze

Bohemia Interactive nezahálí a zásobuje fanoušky relativně rozsáhlými stahovatelnými přídavky pro Arma II: Arrowhead (recenze). Jak už název napovídá, Private Military Company vás uvrhne do role příslušníka soukromé agentury kontraktorů, lidově řečeno nájemných žoldáků. Těch je v dnešním Afghánistánu a Iráku snad víc než regulérních vojáků a jejich služeb využívají i vlády. Nejinak je tomu i ve virtuálním Takistánu a je to rozhodně vynikající téma pro vojenský simulátor.

Park Beyond – recenze stavění zábavních parků

Šíleněji bohužel neznamená lépe

Bomber Crew - recenze

Bomber Crew se na první pohled jeví jako hříčka, kterou byste spíše asi čekali kdesi v útrobách digitálních tržišť mobilních zařízení. Fanoušci herního mikromanagmentu, druhoválečné tématiky a letectví obzvláště by mohli být při prvním pohledu na obrázky a videa zmatení. Obdobně i já, když jsem při průletu novinkami na Steamu zaregistroval položku Bomber Crew vystupující coby simulátor, projela mnou ihned vlna nadšení a vybavila se mi jedna šestnáct let stará klasika. Není proto divu, že jsem svůj první kontakt s obrázky překonával spíše s jistou nevolí. Jenže vem to čert, podobných her je jak šafránu, a pokud vás bavila FTL: Faster Than Light a dáte občas šanci manažerským hříčkám, dost možná vám Bomber Crew uštědří přímý zásah.

Rally Trophy - recenze

Letošní rok je na rallye simulátory poměrně skoupý, ale jednou z her, která měla zčeřit stojaté vody tohoto žánru, bylo Rally Trophy. Povedlo se finským Bugbear v jejich prvotině vykouzlit zázraky?

Rebel Galaxy - recenze vesmírné westernovky

Že se drnkání na kytaru k vesmírnému simulátoru příliš nehodí? A co teprve, až se v nekonečných galaxiích ozvou noty z foukací harmoniky. Rebel Galaxy nádherně boří umělecké hranice, když míchá sci-fi s čímsi, co připomíná western. Není to však jediná povedená kombinace. Hra přináší také zajímavý mix svobody pohybu a rozhodování a to vše balí do příjemně napínavého dobrodružství.

MXGP: The Official Motocross Videogame - recenze

„Na plnej plyn“ se v počítačových hrách obvykle jezdí se čtyřmi koly pod zadkem. Zřídkakdy se moderní vývojáři pustí do rizika a zkusí štěstí s jednostopou zábavou. A pokud to udělají, kladou si za cíl pouze pobavit, ne se nimrat v realističnosti. Donedávna proto motocyklová zábava de facto začínala a končila s akrobatickou sérií Trials. Kdovíjakými příznivci motocyklové zábavy nebyli ani italští Milestone, mistři virtuálního volantu a autoři kde čeho (bohužel), co zavání benzínem.

Project CARS - recenze

Microsoft má Forzu, Sony zase Gran Turismo. Na první pohled se může zdát, že Project CARS chce být třetím do party, a byť se jedná o multiplatformní titul, měl by být něčím jako Forzou pro PC. Ale zdání klame a trailery taktéž. Project CARS míří na velmi konkrétní skupinu hráčů a za „mainstreamový simulátor“ hru skutečně považovat nelze.

H.A.W.X. 2 - recenze

Po překvapivě dobrém Apache: Air Assault (recenze) od ruských Gaijin Entertainment mi přistála na stole placka s dalším leteckým „simulátorem“, tentokrát pro změnu od rumunské pobočky Ubisoftu. Uvozovky u slova simulátor jsou zcela na místě, protože HAWX 2 (dále už bez otravných teček) má se skutečným simulátorem asi stejně společného jako automatový Outrun s Gran Turismem 5 nebo spíš Live for Speed. To ovšem není žádná chyba. Outrun je určitě pro řadu hráčů zábavnější než jeho realistický brácha a to samé může platit i pro létající stroje těžší než vzduch.

18 Wheels of Steel Extreme Trucker rec.

Jezdit v osmnáctikoláku napříč USA už zřejmě není v módě. Nyní tu máme ledovou Kanadu či vyprahlou Austrálii. Škoda, že extrémní jsou na tuto sérii i změny.

Crossroads Inn – recenze

Jak praví klasik: bez hosta hospodu neuživíš. A uživíš-li, nepobavíš se. Hostinec tajemstvími opleteného strýčka Martyna ovšem o hosty žádnou nouzi nemá, i proto, že takové malichernosti, jako je otevírací doba, obyvatele malebného světa Delcrys vůbec netíží. Ti jsou zkrátka připraveni nalévat se pořád a vaší prací, jakožto právě plnoletého Martynova svěřence, je jim toto konání zpříjemnit všemi dostupnými prostředky.

Loco Mania - recenze české verze

Povolání vlakového dispečera není žádný med, zvlášť když každou chvíli hrozí kolaps dopravního systému. Jak mu předcházet a zajistit plynulý provoz na kolejích vás naučí český logický rychlík Loco Mania od 7FX.

Horizon Call of the Mountain - recenze

První vlaštovka na PSVR2 

American Long Haul - recenze

Toužili jste někdy po tom stát se řidičem kamionu? Máte znova šanci v posledním dílu české série 18 Wheels of Steel, tentokrát o přepravě zboží osmnáctikolovým tirákem v hustém provozu na americkém kontinentu.

Death Stranding – recenze PC verze

Parádní port, jedinečný zážitek