Recenze

LittleBigPlanet 2: Cross-Controller Pack - recenze

Arkádová série LittleBigPlanet patří k těm exkluzivním titulům, kvůli kterým by hráčům doma neměla chybět herní konzole od Sony, ať už jde o mateřskou PlayStation 3 nebo handheldy PSP a PlayStation Vita. Hadroví panáčci se nadobro usadili v miliónech hráčských srdcí, ze kterých je po letech jen tak někdo nedostane.

Epic Mickey 2: Dvojitý zásah - recenze

Na populárních filmových či komiksových licencích a jejich hlavních postavách si přihřívá polívčičku hromada herních titulů. Hry, podstupující transformaci z filmového plátna či komiksového sešitu na obrazovky našich herních zařízení, se ale v drtivé většině případů nesetkávají s valnou realizací a záhy upadají do hlubokého zapomnění. Ovšem na to, co předvádí Epic Mickey 2: Dvojitý zásah, na to s ohledem k tomu, že jde o hru Warrena Spectora, nezapomeneme asi nikdy. Bohužel.

Deponia 2: Chaos on Deponia - recenze

Na planetě Deponia nebyl pořádek asi nikdy. Vývojářský tým z Daedalic Entertainment ji už v prvním dílu profiloval jako páchnoucí špinavý kus země a od té doby se toho moc nezměnilo. Všude se povaluje haraburdí a páchne to tam jako na smeťáku. O Deponii proto nemá nikdo zájem a jinak to necítí ani hlavní představitel hry Rufus, který k planetě chová bezmeznou averzi.

Joe Danger 2: The Movie - recenze

Není to ani rok, co vyšla recenze Joe Danger: Special Edition a už tu máme regulérní pokračování. Jak samotný název naznačuje, Joe Danger 2: The Movie se již neodehrává na opuštěných tratích někde na venkově, kde se Joe snaží získat zpět svoji ztracenou slávu. Tentokrát si jej právě díky všem šíleným kouskům z minulého dílu vyhlédl režisér těch nejakčnějších filmů na světě, protože potřeboval někoho, kdo si bude ochoten s úsměvem na tváři polámat všechny kosti v těle jen pro naši zábavu.

Project Zero 2: Wii Edition - recenze

Dvě mladé dívky (dvojčata), opuštěná vesnice, spousta duchů a strach o život budou vašimi hlavními společníky v Project Zero 2: Wii Edition. Žánrově jde o survival horor, viděný z perspektivy třetí osoby, v němž sledujete velice pomalu se odvíjející příběh zmíněných dvou dívek. Brzy po startu hry se dvojice rozdělí a vámi ovládaná osoba musí zachránit svou sestru, přestože jí něco říká, aby ze strašidelné vesnice sama zmizela. Její role se logicky ujímáte a je jen na vás, jestli seberete odvahu na dokončení příběhu, nebo se bezmocně schoulíte v křesle a necháte se dohnat k šílenství.

Deus Ex GO - recenze

Mobilní série GO z dílen Square Enix Montreal usiluje o velmi specifickou věc – překlopit tradiční, mnohdy na akci orientovanou hratelnost do podoby tahové puzzle hry. Úspěch už takto slavil Hitman, povedenou proměnou si prošla i Lara Croft, a nyní přišla řada na Deus Ex. Značku, která se svým laděním, stealthem, hackováním i plejádou technických udělátek hodí pro taktické hrátky dost možná nejlépe. A opravdu, když Deus Ex GO šlape, jak má (což se nicméně neděje vždy), hráč má tu čest s výbornou zábavou.

Warhammer Quest 2: The End Times - recenze

To takhle jednou kapitán, rytíř, temná čarodějka a elfí lučištník vejdou do hospody. A jelikož se nejedná o začátek povedeného vtipu, naše čtveřice usedne ke stolu, kde hodí řeč s vesničany. Jakže? Sužují vás monstra? Dobrá, podíváme se na to. Na cestě ke dveřím hrdinové možná zrekrutují někoho dalšího do party a hurá do kobek, čistit je od nestvůr. To je náčrt děje, který podbarvuje Warhammer Quest 2: The End Time. Je to bídné? Je, ale alespoň to nestojí v cestě alfě a omeze téhle mobilní hry – taktickým soubojům.

XCOM 2: War of the Chosen - recenze

„Vítejte zpět, veliteli. Situace na planetě Zemi je stejná, jako když jsme vás zachránili minule: pořád ji ovládají mimozemšťané a XCOM je spíše partyzánskou organizací, která může šmejd z vesmíru vykopat jen s vámi v zádech. Hodně štěstí a užijte si to!“ S tímhle známým pocitem poprvé spustíte datadisk War of the Chosen pro XCOM 2 a chvíli vás neopustí. Zdá se, jako by se od minula nic moc nezměnilo, tutoriál je stejný, jen v jedné animaci se vyskytuje nová postava… Jenže po čase se začne ukazovat jedna novinka po druhé. Autoři toho přidali a upravili opravdu hodně a nové prvky zvládli zapracovat tak dokonale, že nic nepůsobí jako zbytečný přídavek.

Guardians of the Galaxy - recenze 2. epizody

Tvůrci z Telltale jsou nepoučitelní. Už roky vydávají hry epizodického formátu, už roky jim hráči spílají, že dvouměsíční pauzy mezi epizodami nejsou dobré, a už roky na tom vývojáři nic nemění. Platí to i o jejich nejnovější sérii, která čerpá z marvelovských Strážců Galaxie. První epizody jsme se dočkali v polovině dubna, druhá vyšla na začátku června, téměř o dva měsíce později. Když ji tedy člověk spustí, pomalu už ani neví, co se minule událo. To je přesný opak toho, co by se v éře „binge watchingu“ (sledování několika epizod libovolného seriálu naráz) mělo dít.

The Walking Dead: Michonne – recenze 2. epizody

Ve hře, která vám neustále připomíná, jak jsou vaše rozhodnutí důležitá (ačkoli většinou nejsou), je zásadní, aby dobře fungoval systém ukládání pozic. Je proto smutné, že minimálně PC verze druhé epizody The Walking Dead: Michonne má se „sejvy“ problém a klidně se vám může stát, že anuluje váš postup z minula. Ostatně, mluvím z vlastní zkušenosti. Je fajn, že mi vývojáři z Telltale umožnili spustit druhou epizodu i bez dohrání první (tedy, já ji dohranou mám, akorát hra si to nepamatuje), avšak musel jsem se smířit s tím, že rozhodnutí z první epizody vývojáři nasimulují za mě. Není na podobné apríly už pár dní pozdě?

Plants vs. Zombies: Garden Warfare 2 - recenze

Když před sedmi lety vyšla tower defense hra Plants vs. Zombies, těžko by někdo předpověděl, že to tahle zdánlivá ujetost dotáhne až na konkurenta klasických multiplayerových stříleček, tradičně spjatých s válečnou tématikou. Garden Warfare 2 totiž skutečně je plnohodnotnou střílečkou se vším, co k multiplayerové akci patří. Oproti předchozímu dílu tak nabobtnala do rozměrů normální hry. Otázka ale zní, nakolik je nový obsah evolucí, a nakolik nastavovanou kaší.

Blood Bowl 2 – recenze krvavé sportovní tahovky

Americký fotbal u nás není příliš oblíbený a sám přiznávám, že ani mě tento sport nijak zvlášť nebere. Jeho fanoušci však shodně tvrdí, že jde o jeden z nejvíce taktických sportů vůbec. Právě pro tuhle vlastnosti si jej za základ warhammerovského sportu Blood Bowl zvolili lidé z Games Workshop. A protože mi další díl videoherní adaptace Blood Bowl nedávno přistál na disku, tak musím říct, že teď už bych se možná i na ten americký fotbal kouknul. Blood Bowl 2 totiž nabízí brutální zábavu a zcela v intencích svých pravidel zašlapává své předchůdce do virtuálního trávníku, i když má své nezanedbatelné mouchy.

Forza Horizon 2 Presents Fast & Furious - recenze

Spojit arkádový jízdní model Forza Horizon 2 a benzínem nasáklý filmový spektákl Fast and Furious 7 zní jako logický nápad. To by ho ale musel někdo dotáhnout do konce, protože změnit logo a úvodní videoklip vážně nestačí. Do desátého dubna byl tenhle samostatně stažitelný přídavek zdarma, tudíž nebylo nutno zdlouhavě přemýšlet o tom, zda stáhnout či nestáhnout. Jenže co nyní, když stojí dvě stovky?

Resident Evil: Revelations 2 – recenze (celé hry)

V nekonečné sérii Resident Evil se zase jednou blýsklo na lepší časy. Krom toho, že se Capcom rozhodl vydat hru rozsekanou na epizody, rovnou zkusil přihodit i několik významných pomrknutí na fanoušky původních dílů. Při dávkování jedné epizody na týden jsem však občas měl pocit, že sedím na horské dráze. To když se nadšení z napínavé kapitoly náhle proměnilo v rozčarování – z nejrůznějších důvodů. V konečném důsledku ale naštěstí Revelations 2 dopadla dobře.

Tales from the Borderlands – recenze 2. epizody

Tři a půl měsíce! Skoro čtvrt roku trvalo čekání na druhou z pěti epizod Tales from the Borderlands. Ostuda. Vynásobte ten čas třemi a dostanete interval, během něhož jiná studia zvládnou udělat kompletní hru. Telltale Games mají zkrátka moc velké oči, nabrali si příliš mnoho projektů (aktuálně dělají na šesti titulech!) a zoufale nestíhají (nebo je omezují smlouvy s vlastníky licence, ale to se nikdy nedozvíme). Jaká je pointa epizodického modelu, když epizody rozdělují čtvrtletní propasti, během nichž spolehlivě zapomenete rozjetý příběh? Tales from the Borderlands zkrátka nemá cenu kupovat po epizodách - raději počkejte na konec roku, kdy snad série vyvrcholí. Když totiž pominu příšerný vydavatelský plán, půjde dost možná o jednu z nejlepších adventur poslední doby.

Company of Heroes 2: Ardennes Assault - recenze

Zatímco rozšíření The Western Front Armies udělalo radost hlavně příznivcům druhoválečného multiplayeru, Ardennes Assault odsouvá online hráče stranou a servíruje hutnou porci příběhové kampaně. Na první pohled opět působí mrazivě a zároveň emocionálně vypjatě. Stačí to, nebo se série pomalu zamotává sama do sebe a dochází jí dech?

Men of War: Assault Squad 2 - recenze

Poslední pětice vojáků se schovává za tankem s přetrženým pásem. Pomalu dochází náboje a medik, co se snažil zachránit už chladnoucí mrtvolu, se válí o kus dál. I kdybyste chtěli tank nakrásně opravit, museli byste přežít v dešti kulek. Situace volá po jediném řešení. Restart! Dobře se s touto funkcí seznamte, při hraní Men of War: Squad Assault 2 ji budete často používat.

The Wolf Among Us: Episode 2 - recenze

Sebelepší kšandy našponované ze sebelepšího cliffhangeru jednou povolí. Premiérová epizoda The Wolf Among Us skončila napínavou scénou, kde jste rozhodovali o osudech dvou podezřelých, ale od té doby uplynuly už bezmála čtyři měsíce. Telltale, zřejmě kvůli simultánním pracím na třech dalších hrách (The Walking Dead, Tales from the Borderlands a Game of Thrones), vydání druhé epizody posunuli až na začátek února. Více než kdy dříve jsem tak ocenil kusé shrnutí předchozích událostí hned v úvodu, přesto mi nějakou dobu trvalo, než jsem se zorientoval a připomněl si, kdo je kdo, kdo co chce a proč někdo pohádkovým bytostem krade hlavy.

Sniper Elite: Nazi Zombie Army 2 - recenze

Mnoho herních vývojářů miluje věty o tom, že se snaží tvořit hry, které by sami chtěli hrát. Studio Rebellion mezi ně ale patřit opravdu nemůže. Jim by do úst pasovala nanejvýš slova o velkých prodejích skrze vychytralý marketing. Sniper Elite: Nazi Zombie Army 2 je toho ukázkovým příkladem.

Call of Duty: Black Ops 2 - recenze

Když jsem v závěru recenze Medal of Honor: Warfighter psal, že i díly Call of Duty od Treyarchu jsou o stupeň a někdy i o dva lepší, než Warfighter, v kontextu to vyznělo jako lichotka, i když jsem v zápětí dodával, že se v žádném případě nejedná o zázraky. Treyarch totiž opakovaně v historii CoD dokázal, že jeho příspěvkům do série prostě něco chybí. Něco, co by je dělalo zábavnými a zajímavými.

LEGO Batman 2: DC Super Heroes - recenze

Gotham City opět obléhají zlověstné síly. Tentokrát však útočí s takovou silou, že už nestačí, aby se jim postavil pouze Batman. Ke svému odboji si musel povolat i další superhrdiny z komiksové stáje DC. Ti s sebou do druhého LEGO Batman dobrodružství přinášejí, vedle potřebného klidu a míru pro tamní obyvatele, svěží větřík, jenž z něj dělá jednu z nejlepších her, která pod LEGO licencí doposud vyšla.

Zaklínač 2: Vrahové králů - recenze X360 verze

Knihy Andrzeje Sapkowského o zaklínači Geraltovi se u nás těší velké oblibě a není tedy divu, že se s úspěchem setkalo i Geraltovo první herní dobrodružství. A protože na tom dobře bylo i to druhé, vrací se nyní v Enhanced edici na PC a X360, přičemž nás nejvíce zajímá právě konzolová verze. Jde totiž o první konzolový titul CD Projektu, do něhož firma logicky vkládá velké naděje. Otázka tedy zní: přinese svištění stříbrného meče radost i konzolovým hráčům? Odpověď na vznesenou otázku je přitom až směšně jednoduchá: ano.

Total War: Shogun 2 - Pád samurajů - recenze

První věc, která asi člověka napadne při pohledu na Shogun 2: Pád samurajů, je Poslední samuraj, tedy snímek s Tomem Cruisem, kde se vesele nechal zmasakrovat i se svým japonským (leč anglicky mluvícím) kamarádem v rámci povstání Sacuma. Pravdou ale je, že s hrou má tenhle snímek společnou maximálně tu část, jak se tradiční feudální jednotky střetávají s moderními. Jinak ale, pokud hledáte relevantnější zdroj informací o oné době, sáhněte spíše po Pádu samurajů.

Dead Rising 2: Off the Record - recenze

Každý má rád peníze a kdo tvrdí, že ne, pravděpodobně ho netlačí jejich nedostatek. Jsou ale lidé a hlavně videoherní společnosti, které peníze doslova milují bez ohledu na to, kolik už jich nahromadily. A jednou takovou je Capcom, která svým dojením hráčů (neustále nové verze Street Fighter IV, předražená DLC, placená „dema“, minimální rozdíly ve verzích Marvel vs. Capcom atd.) začíná být pověstná. Když si vezmete, že právě čtete úvod recenze v pořadí již čtvrté Dead Rising 2 hry (počítám-li Case Zero a Case West), mluví to v podstatě za vše. A pokud tajně doufáte, že na rozdíl od ostatních dílů není Off The Record určen pouze k ždímání hráčů, doufáte špatně.

IL-2 Sturmovik: Cliffs Of Dover - recenze

Nikdy, opravdu nikdy jsem nerecenzoval hru tak dlouho, jako IL-2 Sturmovik: Cliffs Of Dover. Poprvé jsem ji dostal do rukou skoro před půl rokem a od té doby čekám. Proč? Protože před těmi několika měsíci šlo o nehratelný a technicky totálně zdevastovaný kus softwaru, který se nějakým způsobem hlásí ke slavné a oblíbené značce. A možná je i dobrý, jenže v tom nánosu technického balastu to nebylo vidět. Takže jsme se domluvili, že hru nepopravíme, protože nešla hrát a recenze by měla tak dvě věty a verdikt - stoprocentně záporný. Rozhodli jsme se počkat na CZ verzi s tím, že už snad bude hratelná. Všechno šlo podle očekávání: jeden patch, druhý... dvanáctý...

Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad - recenze

Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad je milník v historii multiplayerových stříleček. Ovšem pozor, chce to nadhled a silnou dávku optimismu. Kdybych měl zrak krtka a odmítal vidět do budoucnosti, smetl bych tuhle nedodělanou hru ze stolu, jako smradlavou rybu. Momentálně je rozervána tornádem chyb a komunita zuří. Má proč. Jenomže oproti jiným zabugovaným hrám je u Rudého orchestru zřetelné, že má poctivé jádro a až bude napumpovaná desítkami patchů, zaslouží si ještě o stupeň vyšší hodnocení, než jaké jsem ji nyní dal. Zde jsou pádné argumenty.

DARK - recenze

Dovedu si představit brainstorming tvůrců před zahájením vývoje upírské stealth akce DARK. Po otázce, jaké téma připadá zúčastněným „cool“, pravděpodobně létaly zasedací místností desítky různých postřehů. Vedoucí pracovník si vše pečlivě zaznamenal, porovnal plejádu nápadů s prodejními výsledky a shledal, že na dlouhém seznamu mu zbyly tři zvýrazněné věci: Hitman, Borderlands a upíři.

Apex Legends – recenze nastupujícího krále battle royale

Najednou mám pocit, že to takhle mělo vždycky být. Poté, co se pánové ve zlém rozešli s Activisionem, poté, co jim vyšel Titanfall jen na dvou platformách a poté, co Titanfall 2 tak trochu zapadl mezi Call of Duty a Battlefieldem, studio Respawn konečně dostálo svému jménu. Jeho znovuzrození sice proběhlo už před lety, ale na vrcholu je teprve teď. A zaslouženě.

Euro Truck Simulator 2: Vive la France! - recenze

Rok 2016 byl k fanouškům virtuálních kamionů více než štědrý. Nejprve dostali nový přírůstek do série v podobě American Truck Simulator, a před Vánoci navíc rozšíření pro Euro Truck Simulator 2. V něm si vývojáři dali za cíl proměnit původně osekanou verzi Francie na verzi plnohodnotnou.

Steve Jackson's Sorcery! - recenze 1. a 2. části

Stavět příběh nad herní mechanismy se na jednu stranu zdá být kontraproduktivní, na tu druhou to ale často produkuje zajímavé výsledky. Telltale by mohli vyprávět. Sledování filmu s možností sem tam něco ovlivnit a lehce si zahrát slaví úspěch, není tedy důvod nezkusit v inovovaném formátu i klasiku ve formě gamebooků. Jde o knihy, které umožňují v průběhu čtení příběhu určovat další kroky postavy. K tomu sbíráte vybavení, vylepšujete hrdinu a prostě před sebou máte klasické RPG. Ve stejném duchu se nese i herní Sorcery!, interaktivní adaptace stejnojmenného gamebooku Stevea Jacksona, která z mobilů nakonec doputovala i na PC.