Recenze

Battlefield 3: End Game - recenze

Konec hry. Došli jsme do finiše. Poslední DLC pro Battlefield 3 se symbolicky jmenuje End Game. Není to konec hry jako takové, ta naopak žije, prosperuje a hlavně pořád baví. Ale už nelze čekat žádné velké novinky, protože jsme dostali vše, co jsme dostat mohli. Nebo měli. Po „retro“ Back to Karkand, intenzivním a stísněném Close Quarters, rozlehlém a tanky dunícím Armored Kill a skvěle vybalancovaném apokalyptickém Aftermath přichází čtvero ročních období a ráj pro fandy stíhaček v End Game.

Assassin’s Creed Rebellion – recenze

Jediným, avšak zásadním a nosným příspěvkem Assassin’s Creed Rebellion světu mobilních budovatelských strategií à la Fallout Shelter je systém misí, který správu vlastního zabijáckého panství odsouvá do druhé řady. Nebýt jeho, nemělo by o hře vůbec smysl vést diskuzi. Nemožnost postavit se hezky interaktivně španělské inkvizici by totiž tuhle hříčku rovnou vysvlékla do její pravé podoby — zpočátku skutečně poutavého, ale také ohavně vypočítavého hamouna ve stylu „grinduj až do skonání světů, anebo zaplať”.

Bury Me, My Love – recenze

Většina her pojednávajících o daleké, strastiplné cestě plné nebezpečí, příkoří a zrady vám dá do ruky meč nebo pistoli. Bury Me, My Love si vystačí s mobilním telefonem, a dokonce na tu cestu ani nepošle vás. Vy zůstanete sedět pěkně doma ve válkou zpustošené Sýrii, zatímco vaše manželka se snaží dostat do Evropy, kde na ni snad nebudou z letadel padat bomby. Je to občas smutný, občas veselý, celou dobu lidský příběh.

NHL 16 - recenze

V zámoří se pomalu žehlí dresy na další sezónu, u nás běží Extraliga naplno a do obchodů dorazil nový díl série NHL od EA Sports. Září je jednoduše oblíbeným měsícem hokejového fanouška. Ne všichni ale mají tolik důvodů k jásání. Třeba my, fanoušci Slavie a St. Blues, musíme zkousnout druholigovou příslušnost a velmi nepřesvědčivý kádr v dresech s notou na hrudi. Proto se musíme upínat k virtuálním světům a doufat, že právě tam si splníme sny o trofejích, které jsou nyní tolik vzdálené. Přináší nám tedy nový díl sportovní ságy spíš radost, nebo jen utvrzení v nadcházející hokejové depresi?

Red Alert 3 - recenze xboxové verze

Konzolové ovládání RTS se v konverzi pro Xbox 360 dočkalo své prozatím nejlepší podoby. Jak si jinak hra stojí vedle dřívější PC verze a také vedle Tom Clancy EndWar sázejícího na hlasové ovládání?

Blackguards 2 - recenze strategického RPG jen pro drsňáky

Přiznávám, že z Blackguards si toho moc nepamatuji. Když na hru dojde řeč, a to se nestává moc často, vybaví se mi pouze dlouhé tahové souboje, obtížnost vysoko nad průměrem, složitý RPG systém a ukládání hry pouze před a po bitvě. Už opravdu nevím, jestli v Blackguards bylo vyslýchání zajatců nebo nájezdy nepřátel na jednou dobytá města. V Blackguards 2 každopádně jsou. Mimoto narazíte na dlouhé tahové souboje, obtížnost vysoko nad průměrem, složitý RPG systém a ukládání hry pouze před a po bitvě. Také je to tahová strategie ze staré školy na hexovém poli. Je tak komplikovaná a místy úmorná, že se skoro zdráhám uvěřit, že vyšla roku 2015. Ostatně, před třemi lety jsem měl problém uvěřit, že Blackguards vyšla roku 2013.

Hero of Many - recenze

Děje se to pořád. Po úspěchu mobilní verze hra vyjde na PC či konzolích (nebo naopak), aby vývojáři maximálně vytěžili aktuální zájem o hru. Kvůli rozdílným požadavkům jednotlivých platforem ale konverze často neudělá díru do světa, fanoušky zklame a tvůrcům stav konta zrovna moc nezvedne. Naštěstí to neplatí pro PC verzi Hero of Many od českého studia Trickster Arts.

Project Eden - recenze

Project Eden se vrací k myšlence Tomb Raidera, ale namísto křehké archeoložky tu máme elitní komando a namísto jeskyní tu je industriální komplex, pod jehož ocelovou skořápkou vás čeká pravé peklo.

Yooka-Laylee and the Impossible Lair – recenze

Život se mění a hry s ním. Také rozverná arkáda Yooka-Laylee prošla proměnou, a to nejen kosmetickou. Ve spin-offu s podtitulem Impossible Lair opouští sandboxovou zábavu v otevřeném prostředí, ačkoliv vrátka za předloňským dílem tak úplně nezavřela. Vznikla jakási herní princezna Koloběžka s napůl lineární a napůl rozvětvenou hratelností a s grafikou na rozhraní druhého a třetího rozměru. Pobaví, i když nenadchne.

Subterrain - recenze

Podzemní město na planetě Mars vás vyzývá, abyste přežili devastující útok vetřelců, nahodili generátory a pokusili se z pekelné mely bezpečně pláchnout. Střet osamoceného člověka s armádou mimozemského zla v polorozpadlé kolonii přináší zajímavý mix survival hororu, taktické akce, výroby předmětů a strategie. Překvapivě dobrou sci-fi hru navíc nesouží žádné dramatické obtíže, protože tvůrci ze studia Pixellore odvedli na Subterrain poctivou práci.

Dead Effect 2 - recenze

Čeští mobilní vývojáři mají setsakra rádi zombíky. A střílečky. Zatímco Madfinger Games ale sáhli v případě Unkilled po odlehčenější variantě poslepovaných misí, BadFly Interactive se rozhodli pro svázání hráčových aktivit klasickým příběhem. Automaticky se tak nabízí otázka, který z přístupů se nakonec ukázal jako lepší, ale taky zda Dead Effect 2 dokázala vychytat mouchy svého předchůdce.

Ground Control 2 - recenze

Píše se rok 2741 a demokratická aliance je nucena k válce s rozpínavou frakcí v boji o nezávislost planety. Avšak nejen napínavým příběhem, atmosférou či grafikou kandiduje GC2 na post nejlepší real-time strategie roku.

ZombiU - recenze

Víte, jakým sportem žijí obyvatelé Londýna? Kriketem. Se zombíky. Tělo při něm musíte držet mírně nakloněné dopředu, pálku svírat oběma rukama, pořádně se rozmáchnout přes rameno a švihnout co největší silou do míst, kde má zombie hlavu. V případě úspěšného úderu se zvedá skóre o jeden bod, jinak následuje smrt.

DC Universe Online - recenze komiksové onlineovky

Jaké by to bylo zabojovat si po boku Batmana? Nebo nakopat Supermana do těch jeho slipů přetažených přes elasťáky? Co všechno umí Wonder Woman s Lasem pravdy? Jakým vtipům se směje Joker? Co se stane, když řeknete SHAZAM? Neslzí Flash při ranním spinningu? Soutěžil někdy Bane v páce? Tak pokud hledáte odpovědi na tyhle otázky, asi vás DC Universe Online zklame, protože odpovídá přinejlepším na první dvě, možná tři. A pokud nemáte nejmenší ponětí o většině věcí, o nichž se předchozí řádky zmiňují, rovnou na tuhle hru zapomeňte. Bez lásky k universu, které vytvořila komiksová stáj DC, vás prostě nedokáže okouzlit.

Kraven Manor – recenze

K hraní Kraven Manor mě přivedlo demo, které napovědělo, že se banda studentů pod názvem Demon Wagon Studios nad strachem minimálně zamyslela a našla způsob, jak hráče vyděsit. Nebylo tedy divu, že se na jejich hratelnou ukázku slétlo několik ocenění a chválu pějících názorů. Přesto jsem si ale říkal, že demo ještě není plná hra, a i když ukázka navnadila, udržet napětí a děsit v plnohodnotném titulu je trochu náročnější úkol. Obával jsem se bohužel oprávněně...

LEGO: The Hobbit - recenze

Traveller's Tales stihli novou LEGO hru vydat pouhé dva měsíce po vydání předchozího dílu, což je i na zkušený vývojářský tým opravdu hodně rychlé tempo. Nikoho tak asi nepřekvapí, že jsme se nedočkali žádné revoluce. Ba co víc, LEGO – The Hobbit vedle nové licence nepřináší skoro žádné novinky, tedy až na jednu kosmetickou.

Assassin's Creed Brotherhood - recenze PC verze

PC se dočkalo své verze dvouapůltého dílu asasínské ságy s podtitulem Brotherhood a na nás je zhodnotit, jak přesun z konzolí dopadl. Neočekávejte tedy zbytečné věty o tom, jak se Ezio střetne s Césarem Borgiou, protože mu zabil „strejčka Mária“ a pobořil vilku, jak bude mít vlastní asasínskou armádu, jak bude pobíhat po Římě, jak jsou pasáže s Desmondem stále tak trochu nadbytečné a jak je do hry nově zakomponovaný multiplayer. Tohle všechno už popsal Dan Vávra v recenzi konzolové verze a na ději ani na tom, jak hra působí a jak se hraje, se v PC verzi nic nezměnilo.

Nail'd - recenze

Je snadné být k offroadovým závodům na PC skeptický, obzvlášť po tom, jakou hrůzu předvedl FUEL od Codemasters. Prázdného místa na trhu se rozhodl využít rakouský Deep Silever, který zapřáhl polské programátory ze studia Techland. Ti jsou známí především svými westernovkami Call of Juarez. Nejsou ale nováčky ani v závodních hrách, mají za sebou například povedené Xpand Rally nebo poněkud obskurní FIM Speedway Gran Prix. U Nail’d však zapomeňte, že se kdy žánr závodních her spojoval se simulátory, jeho pojetí je čistě arkádové.

Diablo III - recenze konzolové verze

Mít slabost pro konspirační teorie, myslel bych si, že Blizzard to svým nejvěrnějším hack’n’slash fanouškům udělal snad schválně, jen aby je znova popíchl. Když Diablo III vypustilo studio před rokem na domácí PC platformu (viz recenze PC verze), prodalo se sice během prvního dne kolem čtyř milionů kopií, ale pověsti jedné z nejúspěšnějších PC her historie předcházela pověst jedné z nejkontroverznějších. I prostý singleplayer vyžadoval neustálé připojení k internetu, „občas“ vyskočil Error 37, zmizel LAN, přibyl požadavek registrace na Battle.net, legendární předměty padaly jednou za uherský rok a v neposlední řadě tu byla rozporuplná aukční síň s reálnými penězi.

kill.switch - recenze

Po víceméně nemastné neslané premiéře na konzolích se na naše monitory konečně prodrala 3D akce z pohledu třetí osoby jménem kill.switch. Podařilo se počítačové konverzi uspět více než verzi pro PlayStation 2?

Catwoman - recenze

Je krásná, je mrštná, je skoro nahá a v ruce má bič. Pornoprůmysl dovede na podobné formuli vydělat jmění, ale filmu v hlavní roli s Halle Berry se to rozhodně nepovedlo. Dopadla alespoň hra s kočičí ženou lépe?

Wulverblade – recenze

Když vám na úvod povím, že plošinovková hardcore rubačka Wulverblade s pouhými osmi herními úrovněmi vznikala dlouhých pět let, pravděpodobně vám nad tím zůstane rozum stát. K tomu si ještě připočtěte fakt, že za určitých „dokonalých“ podmínek proběhnete každou úroveň během několika málo minut. Ptáte se, kde v tom případě Michael Heald – stvořitel této zkoušky nervů – utopil pět let vývoje? Věřte tomu nebo ne, Wulverblade není jen bezduchá mlátička, ale také odrazový můstek pro začínající nadšence do historie.

Deponia - recenze

Zatímco mainstreamoví vývojáři hodili klasické adventury za hlavu, specializovaný tým z Daedalic Ent. se do nich s plnou vervou pustil a vydává jednu za druhou. Vždyť to nejsou ani 2 měsíce, co jsme se v Dark Eye: Chains of Satinav ujali role ptáčníka Geroma, a už se můžeme pustit do dalšího dobrodružství, tentokráte zasazeného do vzdálené budoucnosti na planetu Deponia.

Sine Mora - recenze

Tvůrci z Grasshopper Manufacture mají sklony k uměleckému zpracování svých her. Naposledy to předvedli v akční adventuře Shadow of the Damned a nyní v těchto tendencích pokračují i v titulu Sine Mora. Jelikož se jedná o 2D střílečku viděnou z boku, čekal by to asi jen málokdo. Přesto musím říct, že Sine Mora je prostě krásná. Chlubí se však i jinými přednostmi.

Z: Steel Soldiers - recenze

Pět let po prvním dílu této real-time strategie s roboty jsou tu Steel Soldiers, kteří zaujmou hlavně neobvyklým herním systémem.

Jagged Alliance: Flashback – recenze

Zřejmě nejsem jediný, komu se při vyslovení slov „Jagged Alliance 2“, „Arulco“ nebo „Deidranna“ v mozku aktivují nostalgické neurony, aby následně vytáhly kapesníky a zamáčkly slzy. Když se tedy dánské studio Full Control (tvůrci Space Hulk), rozhodlo rozjet kickstarterovou kampaň s cílem vybrat peníze na novou, trojrozměrnou a tradičním mechanikám věrnou hru Jagged Alliance: Flashback, zdálo se, že značku konečně potkalo štěstí. Zdálo...