kill.switch - recenze
5/10
zdroj: tisková zpráva

kill.switch - recenze

5. 11. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Po víceméně nemastné neslané premiéře na konzolích se na naše monitory konečně prodrala 3D akce z pohledu třetí osoby jménem kill.switch. Podařilo se počítačové konverzi uspět více než verzi pro PlayStation 2?

Autor: Agile
Publikováno: 5.listopadu 2004
Verze hry: anglická/finální pro PC
Doba recenzování: 1 týden

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obecně se dá říct, že mezi počítačovými hrami existují tituly, na které je ještě před jejich příchodem pohlíženo skrze prsty a s mírnými obavami. Do této rozsáhlé skupiny patří kupříkladu hry podle filmové licence nebo konzolové předělávky, což je vlastně případ i dnes recenzovaného počinu kill.switch. Ostatně vzpomeňte si, kolik pořádných her z výše uvedených skupin jste někdy hráli? Jistě, pár světlých výjimek typu GTA se najde, ale ty by se daly spočítat tak na prstech jedné ruky.

 Nejprve na PS2, pak na PC
kill.switch vzbuzoval pozornost kvůli tomu, že na ním stál velikán Namco, a všechno nasvědčovalo tomu, že se bude jednat o poměrně originální 3D akci. Očekávání se ale nenaplnila a rok stará PS2 verze byla v očích recenzentů poměrně rozporuplným a zcela různě hodnoceným kouskem – její známky se totiž pohybovaly zhruba mezi 60-90%. kill.switch tedy se zpožděním vyšel i na PC, ale otázkou je proč vlastně. Aby si vydobyl opomenutou slávu, nebo šlo ve skutečnosti spíš o to, že autorům už docházejí peníze a snaží se nějaké další vyždímat z levné konverze hotové za dva dny?

I v případě, že byste neměli sebemenší tušení o existenci konzolové verze, po několika málo minutách strávených se hrou by vám muselo být nad slunce jasné, která bije. Aby také ne, když si hra již od svého počátku nese všechny znatelné rysy konzolových her – primitivní menu, prakticky nulová možnost nastavení, lehce problematická kamera či ovládání a tak dále a tak dále. Co naplat, že o přenesení této hry na platformu PC se postarali Bitmap Brothers, hodně zkušená a svého času také relativně slavná britská firmička.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Útržkovitý příběh
Pominete-li počáteční rozmrzelost z toho, že úvodní loga společností při startu hry nelze přeskočit, budete asi poněkud zklamání absencí nějakého pořádného intra. Vlastně byste byli vděčni i za jakékoliv intro, jelikož se autoři hry s touto „maličkostí“ nijak nezabývali. Na začátku tedy nemáte nejmenší potuchu o tom, kdo jste, co a pro koho děláte a zda to všechno má nějaký účel. Avšak tento fakt koresponduje s duchem celé hry, která ač samotný děj obsahuje, vy několik prvních hodin absolutně nebudete chápat, o co jde (a vůbec bych se nedivil, kdybyste to nepochopili až do konce). Dějová linka se postupně táhne mezi jednotlivými misemi, kdy vám jsou podávány její malé střípky, které většinou mají formu několikasekundových flashbacků či nepochopitelných rozhovorů.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Prozíravost a ostražitost je tedy ve hře namístě. Spolu s přibývajícími hodinami strávenými u hry však zjišťujete, že příběh je velmi zajímavý a že jej autoři svým podáním naprosto zpackali. Hra je zasazena do blízké budoucnosti a vaším alter-egem je supervoják jménem Bishop. Ten je ovládán tajemným operátorem, jenž je napojen na Bishopovu nervovou soustavu, díky čemuž si s ním může provádět, co se mu zachce. Postupem času tedy Bishop získává informace o své minulosti, které působí mnohdy překvapivě...

 Obtížnost hry a mise
kill.switch dozajista není žádnou ultrarealistickou akční hrou, ale jedná se o příjemnou akční arkádu, v níž můžete schytat pár zásahů a pořád vesele pobíháte. Tomu také napomáhá hodnota vašeho zdraví, která se – pokud jste v klidu – pomalu obnovuje. Aby toho nebylo málo, co chvíli narazíte na nějaké lékárničky, tudíž po stránce obtížnosti na tom není hra nijak moc vysoko. Občas se sice mohou vyskytnout těžší místa, ale ty se při vhodně zvolené taktice dají v pohodě přežít.

Hra je rozdělena do zhruba dvou desítek levelů, jejichž hlavním nedostatkem je jejich délka, respektive krátkost. Mnohdy zde totiž není problém danou misi dokončit během několika málo minut. To je na jednu stranu možná hezké, jelikož má hra pořádný spád, nicméně na stranu druhou se nestihnete ani pořádně do daného úkolu ponořit a už vám je předkládán jiný. Další nemilým překvapením je skutečnost, že jednotlivé mise mezi sebou nemají žádnou souvislost, ani se v nich netáhne nějaké logické pojítko. Buď jak buď, i přesto se podíváte na spoustu rozličných a bezesporu zajímavých míst, jako je třeba ropná plošina nebo kupříkladu opuštěné město obývané povstalci.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Hratelnost
Vlastní hratelnost bohužel není moc na výši. Abych byl upřímný, místy je to nuda maximálního kalibru. O to se starají především naskriptované scény (otevřete dveře a hned se na vás vyřítí banda nepřátel) a téměř nulová interakce s herním prostředím. Většina lokací by se klidně dala proběhnout pouze s prstem na spoušti, ale kvůli někdy až enormnímu počtu protivníků to nelze. Je tedy nutné využívat jeden z nejproklamovanějších prvků hry – možnost schovávat se za překážky a střílet z úkrytů.

To je poměrně neotřelá myšlenka, avšak s relativně realistickým chováním zbraní (viz níže) pozbývá tato schopnost víceméně svého účelu. Ono je určitě hezké se schovat za nějakou bednu, nad ni vytáhnout ruku se samopalem a naslepo pokropit s ní nepřátele, po chvíli však zjistíte, že účinnost takového útoku je minimální, protože střely mají strašlivý rozptyl.

 Zbraně a umělá inteligence
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Ač je kill.siwtch akční arkáda jako vyšitá, disponuje širokou paletou arzenálu s poměrně realistickým chováním. Vedle nejrůznějších samopalů a kulometů (např. M4, AK-47) tu najdete brokovnici, sniperku nebo hned čtyři druhy granátů. Co zbraň, to jiné chování – některé jsou přesné, ale zase se pomalu nabíjejí, další mají vysokou kadenci, avšak docela dost „kopou“.. Hra jde navíc tak daleko, že třeba při vyhození flash granátu blízko před sebe dojde k oslepení jak protivníků, tak i vaší osoby, kdy se vám zcela rozostří pohled a budete dezorientováni. Kdyby náhodou došlo k tomu, že vám dojdou náboje, není problém nepřátele uzemnit jednou dobře mířenou ranou pomocí pažby vaší zbraně.

Co dozajista potěší je chování nepřátel. Autoři si naštěstí uvědomili, že s kvantitou si nevystačí a proto zapracovali i na kvalitě myšlení. Sice nejde o nějaké Einsteiny, ale vaši protivníci uvažují veskrze smysluplně, dokáží se krýt za překážky a občas vás dokonce počastují nějakým tím granátem. Stejně tak agilní je i váš hrdina, který může běhat, plížit se, metat přemety před či vzad. Ale mohl by se naučit skákat, což občas citelně chybí.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Zpracování
Z hlediska zpracování je kill.switch poněkud zklamáním. To je dáno především relativně nizkým HW výkonem PS2, z níž byla hra portována na platformu PC. Animace a modely postav sice vypadají hezky, avšak okolní prostředí je jedním slovem bída. Pokud nebudete příliš koukat kolem sebe, možná si ničeho nevšimnete, ale jakmile se třeba rozhlédnete z nějaké střechy, určitě se zděsíte. Jako naneštěstí nelze nastavit úroveň grafických detailů, jediné, co si můžete zvolit, je rozlišení (max. 1024×768).

Pořádně zatopit dokáže někdy i kamera, která zabírá cokoliv jiného než to, co zrovna potřebujete. S výše zmíněnými nedostatky ostře kontrastuje dabing, hudba a zvuk. Především pak první dva elementy stojí skutečně za to, třetí je spíše průměrný.

 Brát nebo nebrat?
Zvětšit zdroj: tisková zpráva kill.switch je typickou průměrnou hrou, která to umí až nestydatě okatě dát dostatečně najevo. Přílišná linearita a stereotypní hratelnost se snoubí s lehce podprůměrným zpracováním. Do toho se ještě přidává na první pohled nepříliš průhledný a zpočátku nicneříkající děj. Celé to nad vodou drží jen výborné zbraně a ucházející umělá inteligence nepřátel. Na ukrácení dlouhé chvíle hra dozajista stačí, otázkou zůstává, jak dlouho u ní vydržíte, zvlášť když jsou na trhu desítky mnohem zajímavějších akčních titulů.

Stáhněte si: Demo, Trailer, Cheaty...

Související články: Novinky

Agile
autorovi je 18 let, nejraději hraje akční hry a RPGčka, občas si odpočine u nějaké příjemné adventury a ulítává na sci-fi a cyberpunku


 
 
Agile

Verdikt:

Mohlo to být lepší, ale mohlo to být i horší. Předělávky z konzolí to nikdy neměly lehké a kill.switch je toho jen dalším důkazem. Pokud byste čirou náhodou neměli co hrát, klidně po této hře sáhněte. Pár hodin vám určitě vydrží, tedy pokud se u ní později neukoušete nudou.

Nejnovější články