Recenze

R.U.S.E. - recenze

Realtimových strategií z druhé světové války už jsme viděli hodně. A recenzí začínajících touhle větou vlastně také. R.U.S.E. proto celkem pochopitelně pokouší štěstí a přízeň hráčů neotřelým přístupem a novými nápady. Mimochodem, autoři téhle aktuální RTS mají na kontě třeba Act of War, takže nejsou žádnými zelenáči po základním výcviku, ale veterány ošlehanými mnoha bitvami.

Eidolon - recenze

Eidolon vás jen tak náhodně pohodí uprostřed západního Washingtonu v roce cca 2 400 a zanechá vás pouze s myšlenkou, že lidstvo je zkrátka pryč. Kdo jste? Co jste? Kam máte jít a co tam máte dělat? Otázky se kupí na hromadu a odpovědi nepřichází. Musíte si je najít sami. A tak začíná jedno rádoby umělecké dobrodružství, jehož veškerá hodnota ale záhy mizí jak pára nad hrncem.

Boogie - recenze

Zavrť se, zaspívej, sestříhej! Motto slibné taneční hry od EA slibuje pořádný mejdan pro odvázané přátele. Způsobí vám na Silvestra extázi nebo opici?

Bet on Soldier - recenze

Sázíte rádi? Už vás omrzelo tipovat vítěze v šachu? Vložte svoje peníze na opravdové hrdiny, na skutečné gladiátory, na zabijácké mašiny, které si to rozdávají v arénách zvrhlých reality show! Bet on Soldier!

Batman: Arkham City - recenze

Vydejte se společně s námi na výlet do Gotham City - města špíny, zločinu, beznaděje a temných zločinů. Už toho zažilo hodně. O jeho ovládnutí, rozklad nebo zničení se snažilo několik desítek zločinců a jizvy na jeho gotické tváři dokazují, že každý z nich alespoň trochu uspěl. Přesto se ale nad Gothamem vždy po čase rozsvítí stříbrná elipsa netopýřího znaku, která dá jeho obyvatelům alespoň na chvíli trochu jistoty. Tedy, jen do té doby, než své plány rozjede další z místních padouchů. Co se ale stane, když se zločinecké záměry několika z nich časově prolnou? Co když někteří spojí své síly proti jiným a mezi tím vším se rozpohybuje pár solitérů, kteří se rozhodnou využít zmatku ve svůj prospěch? Ano, Gotham bude úpět, jako ještě nikdy předtím...

Broken Age: Act 1 - recenze

Když Ron Gilbert najímal před mnoha lety Tima Schafera do LucasArts, prokázal hernímu světu a adventurnímu žánru velkou službu. Během své kariéry se Schafer vyprofiloval jako návrhář s nevídaným komediálním talentem a zároveň jako zdatný scénárista i nekonvenční manažer studia Double Fine. Ať už je to Day of the Tentacle, Full Throttle, Psychonauts nebo Brütal Legend, vysoce kvalitní scénář, humor a chaotický vývoj jsou pro Schaferovy hry typické. Jedno bez druhého nedokáže existovat a Broken Age je skvělým příkladem a do značné míry i současnou špičkou tvorby studia Double Fine.

Divinity II: The Dragon Knight Saga - recenze

Nebudeme daleko od pravdy, řekneme-li, že druhý díl této RPG série zapadl ihned po vydání. Cestičku si k němu našli snad jen fanoušci Beyond Divinity (recenze) a Divine Divinity (recenze), kritiku nechala hra víceméně chladnou a zbytek světa upíral své zraky spíše k Dragon Age: Origins (recenze). Není proto divu, že při příležitosti vydání datadisku připravili tvůrci krásné balení s podtitulem Dragon Knight Saga, v němž naleznete jak původní hru, tak navazující datadisk Flames of Vengeance. A jelikož jsme i my na Divinity II v době vydání trochu pozapomněli, připravili jsme pro vás plnohodnotnou recenzi původního titulu i datadisku.

The Bureau: XCOM Declassified - recenze

E3 2010. Za zavřenými dveřmi mi tehdejší producent Martin Slater ukazuje first-person střílečku s prostým názvem XCOM. Ačkoliv už tehdy byl titul prezentován jako dítě 2K Marin („Od autorů BioShock 2“), Martinův oceánský přízvuk je hlasitou připomínkou toho, že původní koncept vznikl na pracovišti 2K Australia. Počítal s pohledem z vlastních očí, fotografováním, výzkumem technologií na základně… a také s vydáním v roce 2011.

Battle(field) Academy - recenze

Slavná tahová strategie Steel Panthers je už hodně velký herní důchodce. Chodí o berlích, avšak stále žije. Společnost Slitherine k tomuto staříkovi přistoupila, berle mu podkopla, ale nenechala ho spadnout na hubu. Ozářila ho světlem mládí, nechala ho pochopit potřeby soudobých hráčů, čímž vznikla kouzelně zábavná tahovka Battle Academy (donedávna ještě Battlefield Academy, než si toho v EA všimli :), která dělá válečnictví přístupné takřka komukoli.

F.E.A.R. 3 - recenze

Je docela paradoxní, že hra, která svým názvem představuje příslib děsu a hrůzy, vešla ve známost hlavně díky neskutečně intenzivní akci plné nadčasových efektů. Jednička prakticky ukázala veškeré soudobé konkurenci, jak se to má dělat. Dvojka na druhé straně neukázala konkurenci takřka nic. Sice těžila z původního, byť omlazeného enginu, ale graficky ani herně již ohromit nedokázala.

Astro's Playroom je nejlepší ukázkou schopností PlayStationu 5

Robůtci, DualSense a výlet do historie

Galactic Civilizations IV – recenze zmatené vesmírné tahovky

Do vesmírného baru vejde křeček, terminátor a oživlý strom...

The Marvellous Miss Take - recenze

S renesancí PC her, která se ještě před několika lety zdála být nepravděpodobná, rychle nabobtnal počet titulů, které si vyšší kvalitu asociují s vyšší komplexností. Čím více hejblátek, pravidel, rébusů a mechanismů, tím jakoby měl titul nabízet více muziky. Pastelová kombinace stealth hry, hádanek a akční arkády The Marvellous Miss Take (homepage) ale ukazuje, že se lze vydat i cestou opačnou, tedy cestou jednoduchosti. Skrz naskrz sympatická hra, stojící kdesi mezi Monacem a Mark of the Ninja, si možná na první pohled přímo říká o negativně míněnou nálepku "casual hra", ale ve skutečnosti se pod její kapotou ukrývá zajímavě zpracovaná hra o lupičích.

Divided Ground - recenze

Mysleli jste si, že se Talonsoft polepší a další strategie z Campaign série bude stát za to? Omyl! Detaily v recenzi Divided Ground.

Civilization: Beyond Earth - recenze

Některé otázky zůstávají s lidmi napořád. Například klonování. Bylo ožehavým tématem už kdysi na Zemi a zůstává jím i dnes na vzdálené planetě Derda-506b, alias Zemi číslo 2. My, noví kolonizátoři z příběhu Beyond Earth, jsme ale trochu pozměnili charakter našich dilemat. Namísto etických otázek řešíme, zda se naše klonovací plantáže mají využít k vymýcení nemocí, nebo přispějí k prevenci hladomoru. Pragmatičnost si na nové planetě podala ruku s nepřátelským životním prostředím.

BioShock Infinite - recenze

Povím vám příběh, jeden z mnoha. Necelé dva roky nazpátek jsme na Gamescomu dělali rozhovor s Kenem Levinem. Pavel Dobrovský a já, dvě paka z Level TV, ale taky dva hráči, kteří byli vůči zpovídanému v nefér pozici: Pavel skrze svou lásku k podmořskému Rapture, já zase pro desítky hodin, strávených na palubách kosmických lodí Von Braun a Rickenbacker. O čem si povídat s člověkem, který je zodpovědný za druhý System Shock?

Need for Speed: Hot Pursuit - recenze

Po loňském kritikou oslavovaném, ale fandy poněkud vlažně přijatém Shiftu (zaběhnutá konkurence v oblasti semirealistických závodních her udělala své) se EA chytře vydalo úplně jinudy a zremakovalo jeden z nejúspěšnějších dílů vůbec. Hot Pursuit 1 a 2 byly na dlouhou dobu rozlučkou s klasickou koncepcí, kterou jsme znali z prvních dílů série: exotické supersporty, exotické lokace a naštvaní policajti.

Catwoman - recenze

Je krásná, je mrštná, je skoro nahá a v ruce má bič. Pornoprůmysl dovede na podobné formuli vydělat jmění, ale filmu v hlavní roli s Halle Berry se to rozhodně nepovedlo. Dopadla alespoň hra s kočičí ženou lépe?

Guitar Hero 5 - recenze

Klesajícímu zájmu o hudební hry má čelit již pátý koncert prapůvodce kytarových simulátorů, který celé šílenství rozpoutal. Dokázal ještě přinést něco nového?

Ratchet and Clank: Rift Apart – recenze PC verze, která dopadla skvěle!

Lombax a robot na návštěvě z domovského PlayStationu

Lollipop Chainsaw - recenze

Upřímně, dlouho jsem neměl v ruce tak těžko hodnotitelnou hru, jakou je úchylárna od Grasshopper Studios a Suda51 (oni nedělají prakticky nic jiného, než úchylárny, viz třeba Shadows of the Damned) jménem Lollipop Chainsaw. Poprvé na sebe upozornila na loňské E3 absurdní kombinací zombie mlátičky a stereotypizace střední školy a sexuality.

Desperados 3 – recenze

Kovboj, doktor a kurtizána se vplíží do baru…

From Dust - recenze (včetně hodnocení PC verze)

Původní recenzi (z 1. srpna 2011), kde jsme hodnotili X360 verzi hry, jsme nyní doplnili zhodnocením PC konverze, které naleznete ve spodní části článku.

Clash Royale - recenze

Rodokmen. V herním průmyslu se na něj dá jako v málokterém jiném odvětví. Historie ukázala, že talentovaní tvůrci jsou schopní opakovaně vytvářet hity, které se u hráčů těší velké oblibě. Naopak rozporuplný titul zpravidla vede k zaškatulkování vývojářů jako “těch špatných”. Někdy se nicméně na rodokmeny spoléhat prostě nelze. Studio Supercell možná stojí za Clash of Clans i Hay Day, masivními mobilními stroji na peníze. S Clash Royale je to ale jinak. Propojení pravidel MOBA her se zásadami tower defense žánru je totiž trefa do černého.

Majesty: The Fantasy Kingdom Sim

Majesty: The Fantasy Kingdom Sim - recenzeAutor: SliderPublikováno: 3.dubna 2000...