zavřít

Guitar Hero 5 - recenze

Vychází na platformách: Wii, PS3, PS2, X360

Verdikt: Několik nových funkcí a koncerty bez otravných překážek mají oslovit hlavně nové a nezkušené hráče, ale pro matadory virtuálních koncertů je pětka tak trochu zženštilá. Pokud ale máte již hodně odehráno, a nutně potřebujete další čerstvou nálož pro svoji nadrženou kytaru, i po páté vás publikum určitě nevypíská.

Hodnocení redakce 7/10

Jak hodnotíme

metacritic 89/100

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Klesajícímu zájmu o hudební hry má čelit již pátý koncert prapůvodce kytarových simulátorů, který celé šílenství rozpoutal. Dokázal ještě přinést něco nového?

Autor: Michal Jonáš
Publikováno: 30.září 2009
První česká recenze této hryVerze: PS2/anglická/prodávaná
Doba recenzování: 1 týden


Klesajícímu zájmu o hudební hry má čelit již pátý koncert kapely Guitar Hero, prapůvodce kytarových simulátorů a značky, která vlastně to celé hudební šílenství rozpoutala. Nové dějství vychází z veleúspěšného World Tour, takže se opět prodává jako samostatná hra, bundl s kytarkou (identickou s World Tour) a také jako velký set celé kapely s dvěma kytarami, soupravou bicích a mikrofonem.

 Zaměnitelné nástroje
My jsme vyzkoušeli PS2 sadu s přiloženou rozkládací kytarou, kterážto je samozřejmě opět bezdrátová ve všech verzích (PS2, PS3, Xbox 360, Wii) a tedy napájená dvojicí přiložených tužkových baterií. Na úvod se sluší objasnit, že kytara je kompatibilní se staršími tituly z řady Guitar Hero v rámci každé platformy, a naopak starší nástroje včetně bicích a mikrofonů z World Tour lze taktéž zapojit do nové pětky.


V úhledném balení naleznete samozřejmě i popruh a nezbytný aršík s novými tvrdě rockerskými samolepkami, s nimiž si ze svojí kytary uděláte originální umělecké dílko. Po sestavení nástroje a spuštění hry vás přivítá velmi podobná prezentace jako v minulém díle, však je nová pětka předešlé hře velice podobná a spíše ji drobně pozměňuje, než že by přinesla něco více velkých novinek.

 Do popíku
Nicméně mi styl nového Guitar Hero přišel oproti nekompromisně hardrockovému World Tour krapet změkčilý, což poté ukázal i soundtrack, jako by pětka mířila spíše na jiné a mírnější cílové publikum. Byť je hudební seznam opět velmi rozsáhlý, když čítá 85 skladeb od 83 zpěváků a kapel, stejně je na něm vidět, že již nemíří tolik do hudební historie, jako minulé díly, ale věnuje se spíše mnohem mladším písním.

Však hodně z nich se datuje do současného desetiletí, i když se několik výjimek jistě najde třeba od Dire Straits, Iron Maiden, nebo Queenů. Mezi hvězdy tracklistu bych právě zařadil Under Pressure od královny, mimochodem naprosto skvělou, pokud ji zahrajete na basu. V čemž ale nejvíce exceluje drobný úlet v podobě čisté „countryovky“ Ring of Fire od Johnyho Cashe. Basový duet v této brnkačce je prostě nezapomenutelný!


oficiální obrázky od výrobce

 Dva sólisté
To jsem nakousl jednu z novinek pětky, což je možnost konečně s kamarády hrát na stejné nástroje, tedy třeba dvoje bicí soupravy, tři basy, nebo dokonce až čtyři sólovky! A pokud je jeden z vás lepší muzikant, než zbytek bandu, tak ať si klidně zvolí jednu z vyšších obtížností (celkem 6), aktuálně poměrně dobře rozvržených do několika rovin, takže hrát může z fleku úplně každý hudební analfabet. A už ani nevadí, pokud to někdo vzdá před koncem, naskočit a vyskočit se dá z fleku kdykoli.

 Založte si kapelu
Ve dvou a více členech si tak koncert v Guitar Hero užijete ještě více, což je ale stará známá věc už od druhého dílu. Přitom ovšem vždy záleží, jak která píseň zní hlavně v kytarových rifech. Obecně se nám s přáteli hrálo mnohem lépe, pokud skladba měla jednoduchý, ale o to jadrnější kytarový part, což platí např. o vynikajícím fláku Smells Like Teen Spirit od Nirvany, nebo o dosti těžším popěvku Sultan of Swings z pera Dire Straits.

Z ostatních interpretů přítomných ve hře můžu jmenovat dále třeba Cold Play, Bon Jovi, Arktic Monkeys, Bestie Boys, Billyho Idola, Boba Dylana nebo Garbage. Skvělý na hraní je taktéž syrový Song 2 od Blur, známá to hlavní zvučka z FIFA 98. Celkově ale považuji nynější výběr písní za mnohem horší, než u minulého dílu, kde mi naprostá většina skladeb více sedla. Nyní jsem si vybral z té necelé devadesátky snad pouze desítku songů, které se mi dobře hrály.


Na druhou stranu ale máte již od úplného začátku pro rychlé hraní odemčený prakticky celý soundtrack, takže si již za okamžik od spuštění hry zahrajete prakticky cokoliv a nemusíte pracně koncertovat, abyste si zpřístupnili další a další songy, což je další úlitba méně zkušeným hráčům spolu se zmíněnou lépe rozvrženou obtížností.

 Oblíbené seznamy
Nově si taktéž vyberete až půl tuctu vašich nejoblíbenějších skladeb a z nich si pak vytvoříte osobní playlist, přičemž ten si následně zahrajete třeba v jednom trysku. A to bez Damoklova meče předčasného vypískání, protože veškeré postihy lze ve hře vypnout. Tím je možno skladbu totálně mrvit a stejně ji dohrajete až do konce.

Aby se vám to nestávalo, opět nechybí cvičební režim, kde si každou píseň můžete zpomalovat, nebo opakovat pouze vybranou pasáž uvnitř. Na scénu se také dostává speciální mód na večírky, kdy až ve čtyřech hráčích čelíte výzvě náhodně losovaných skladeb o nejlepšího sólistu. Oblíbené rozstřely, kdy se snažíte ve dvojici překonat skóre soupeře při současném hraní, samozřejmě taktéž nechybí.


 Stále stejné chyby
Kritizoval jsem to dříve, a je to tu zase. Z mého pohledu tristní rozvržení partů pro kytaru, kdy jste nuceni v některých skladbách drnkat kupř. i klávesy, což do takové hry opravdu nesedí! Postěžovat si dále musím i na občasné špatné načasování okamžiku pro zahrání noty, kdy hraná linka prostě se skladbou vůbec neladí. To platí hlavně pro první tři obtížnosti. Jsou to všechno již dávno známé neduhy celé série, proto je tak škoda, že ani po několikáté je tvůrci nedokážou odstranit.

 Umlaut paří s Kurtem
Na druhou stranu se autoři znovu doslova vyřádili na postavičkách, které za vás na pódiu hrají. Ano, jsou to sice staré známé a stejné tváře, ale v nových a řádně úchylných ohozech! Takový punker Johny Napalm s metrovým čírem je k zulíbání, ale hlavně můj oblíbenec obtloustlý metalík Lars Umlaut si oblékl na záda naprosto módní kožešinu z buvola nebo tak něco, kterou ozdobil obřími rohy ze stejného zvířete na ramenech.

Třešničkou na dortu je přítomnost skutečných postav hudebního průmyslu, jež doplňují partičku smyšlených charakterů. Tou největší je perfektně vymodelovaný Kurt Cobain z Nirvany, citlivější jedinci asi vezmou zavděk měkčím Johny Cashem, Carlosem Santanou nebo zpěvačkou Shirley Manson z Garbage. Všechny tyto umělce si ale musíte nejdříve zasloužit.



 Kterou verzi hry?
Jednotlivé varianty pro různé platformy se mezi sebou drobně liší. Testovaná PS2 verze je samozřejmě nejchudší, ale zase stojí v každém setu nejméně. Xboxová exceluje funkcí, kdy místo originálních postaviček můžete na pódiu nechat řádit svého avatara z dashboardu a podobně je na tom samozřejmě Wii se svými Mii paňáky. Rozumné je, že pětka načte všechny online stažené písně z minulého dílu a taktéž dovoluje sdílení vašich v hudebním editoru vytvořených fláků.

Lokálně si sestavíte skupinu, nebo naopak zasoutěžíte až se čtyřmi hráči, verze pro modernější konzole pak nabízejí taktéž kompetitivní online koncertování až pro dvojnásobný počet virtuosů. Nicméně i s pouhými dvěma kytarkami před jednou obrazovku zažijete to pravé muzicírování nejen v Guitar Hero 5, ale vlastně v každém díle.

 Do hvězdných výšin
Drobná změna se nevyhnula závěrečnému hodnocení vaší hry, což značí, že dříve obvyklé peníze, nebo kredity, za něž si kupujete nové oblečky, odemykáte nové songy, apod., nyní nahradily hvězdičky, jejichž zvyšující se počty zpřístupní další lákavý obsah. Ruku v ruce s tím se můžete ještě pokusit splnit extra výzvy, tedy např. bez chyby zahrát daný počet tónů, což se taktéž promítne do hvězdných výšin.


další obrázky v galerii

Jako celek tak pětka patří rozhodně k těm lepším hrám z celé série, byť plno věcí pouze okopírovala z World Tour (hudební studio, herní režimy, nástroje) a Guitar Hero: Metallica (karierní mód). Tracklist i celá prezentace míří do měkčích peřin, než citelně hardrockovější předchůdci a hodně je znát cílení na méně zkušené hráče, kdy hra klade hudebníkům mnohem méně překážek, než kdy dříve.

Nicméně muzicírování hlavně ve více hráčích, nebo nejlépe v celé kapele hodně zlepšuje vypnutí postihů a hudebníci ze skutečného showbyznysu osloví určitě hodně fandů. Můj favorit ovšem zůstává předešlé World Tour, už jen z mého pohledu slavnějšími skladbami a tvrdší fazónou, kterou nový řadový díl překonat nedokáže.

Související články: Novinky, Guitar Hero IV recenze, Guitar Hero III recenze, Guitar Hero II recenze, Rock Band recenze

Michal Jonáš
autorovi je 32 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry




 
 
Michal Jonáš

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.