zdroj: tisková zpráva Divided Ground je zatím poslední hrou ze série her Campaign Series americké firmy Talonsoft, která je již delší dobu známá jako tvůrce a distributor strategických válečných her od dob Napoleona, přes dvacáté století až po žhavou budoucnost. Firma je bohužel také celosvětově proslulá svým systémem “okrádání” hráčů a válečných stratégů, kteří nad praktikami tohoto molocha mnohdy jen nechápavě kroutí hlavou a roní slzy. V tomto duchu jsem zde již několik recenzí na předešlé tituly (např. Rising Sun: Imperial Strike, East Front II: Fall of the Reich nebo ohlédnutí za celou Campaign serií) napsal a proto bych tentokrát chtěl udělal malou změnu. Řekněme, že jsem recenzent, kterému se právě s touto hrou dostala do ruky Campaign Series poprvé. Hru jsem pečlivě otestoval, zkusil její možnosti a nezatížen znalostmi o pozadí a historii této série teď píši recenzi pro hráče, kteří stejně jako já začínají a chtějí znát co nejvíce objektivní názor ...

• Historické pozadí
Divided Ground je tahová strategicko-taktická válečná strategie, která si jako historické pozadí vzala nejvýznamnější konflikty, která se po druhé světové válce odehrály na Blízkém Východě v souvislosti se vznikem a existencí židovského státu Izrael. Autoři z tohoto období vybrali tři konflikty, které považovali za nejdůležitější a na ty se zaměřili. Tedy v prvé řadě na Válku o nezávislost v letech 1948-1949, pak na tzv. Šestidenní válku v roce 1967 a nakonec na Jomkippurskou válku z roku 1973. Tento výčet rozhodně není úplný z hlediska možností, které autoři měli, ale myslím, že docela pěkně reprezentuje vývoj bojové techniky a způsobů jejího nasazení v terénních podmínkách Blízkého Východu a přitom se stále ještě vejde do herního systému, který by se například pro nejmodernější techniku a způsob boje moc nehodil.

Hra Divided Ground: Middle East Conflict dříve známá pod názvem Arab-Israeli Wars je hratelná všemi známými a používanými způsoby počítačového válečnictví. Zvolíte si jednu ze stran konfliktu, tedy na jedné straně vždy armádu státu Izrael a na straně druhé pak buď jeden ze sousedních arabských států, který se do válek zapojil, nebo rovnou kombinovanou armádu několika těchto států. Jakmile máte vybráno, můžete za zvolenou stranu bojovat buď proti vašemu počítači a jeho umělé inteligenci (AI) nebo proti lidskému protivníkovi, což je samozřejmě lepší, a to buď tzv. hot seat u jednoho počítače nebo systémem korespondenčních šachů neboli PBEM (Played By Email - hráno pomocí elektronické pošty) a nebo přímo online po počítačové síti či internetu.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Systém jednotek
Zmínil jsem, že hra je tahová strategicko-taktická válečná strategie, což je můj pojem, který popisuje v nejstručnější podobě hry Campaign Series kam patří i Divided Ground. Znamená to, že pokaždé, když hrajete tuto hru, spočívá boj v jednotlivých tazích protivníků, kdy si strany mezi sebou předávají iniciativu. Do bitvy pak vedete významnou část armády zvolené strany a to zhruba od jednotky velikosti praporu až třeba po několik divizí. Základním stavebním kamenem každé takové jednotky je četa, což je nejmenší samostatná jednotka ve hře. Podíváte-li se na okolní obrázky, tak každý tank, každé srocení vojáčků či každé dělo představuje vlastně četu tanků - tedy několik kusů, četu vojáků - čili zhruba tři družstva, nebo četu děl - tedy správně po vojensku baterii. Čili vzhledem k tomu, že i jen prapor čítá zhruba 10-20 čet, je vidět, že ve hře řešíte na každém kroku taktické problémy vedení jednotek právě velikosti roty, praporu či pluku. Tedy řešíte, jak obsadit tu a tu vesnici, jak se dostat nepřátelskému obrannému bodu do týla, jak obsadit most atp. Proto říkám, že hra je taktická.

zdroj: tisková zpráva Proč je hra strategická se vysvětluje trošku obtížněji, ale aspoň základní pohled může dát příklad, kdy máte k dispozici jednotku o velikosti několika praporů (nejběžnější velikost bitev ve hře) a na základě vašich “strategických” úvah řešíte, kam který prapor poslat, jakou strategii útoku či obrany zvolit a na základě těchto strategických rozhodnutí pak bude na taktické úrovni plnit úkoly pro jednotlivé prapory. Ale dost vojenské teorie. Chtěl jsem prostě říct, že hra se hraje na bojišti určité velikosti s předem určenými jednotkami, máte zadané úkoly a cíle a podle jejich splnění se pak určuje, jestli vaše strategie uspěla či nikoliv.

Co se týká jednotek samotných, jsou velmi pečlivě udělané co se typové rozmanitosti a účelu týká. Najdete zde velké množství tanků, od veteránů druhé světové války až po “moderní” (1973) bitevní tanky, od pěšáků s RPGéčkama až po ty s protitankovými raketami, od protiletadlových kulometů až po rakety země vzduch a mnoho a mnoho dalších, věrně odpovídajících svým reálným předlohám. Ve hře je sice omezeným způsobem, ale přece jen zastoupeno i letectvo, kdy na požádání provede nálet do vámi zvolené oblasti. A jsou zde i helikoptéry, tato nepostradatelná zbraň moderních armád a to od helikoptér transportních až po bitevní. Ba i trošku toho námořnictva zde můžeme nalézt a to v podobě vyloďovacích a podpůrných člunů a lodí.

• Opět hexy
zdroj: tisková zpráva Celé bitevní pole je rozděleno na tzv. hexy, což jsou rovnoramenné šestihrany, které určují polohu a orientaci jednotky umístěné v takovém hexu. Jednotky se pak nepohybují spojitě a jakýmkoliv směrem, ale jen z hexu do hexu jiného. Na grafickém znázornění krajiny to je pochopitelně vidět, ale ať ve 3D či ve 2D pohledu na krajinu, je tato hexovitost poměrně dobře vyřešena. Jednotky samotné jsou znázorněny opět buď graficky ve 3D nebo schematicky ve 2D. Pohled ve 3D je poměrně hezký a na první pohled poznáte nejen to, jde-li tank či pěchotu, ale rozeznáte i jednotlivé typy tanků. Bohužel (nebo bohudík) jde stále jen o klasický a v těchto hrách už několik let používaný izometrický pohled. Grafika je tedy celkově pěkná a hlavně ve 3D je pohled na bojiště válečníkovu oku lahodící. Zvuky a muzika jsou na poměrně slušné úrovni, zase jen podle zvuku alespoň přibližně rozeznáte jaká že se to za nedalekým kopcem přesouvá jednotka či jestli po vás střílí raketomety nebo jen minomety pěších jednotek.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Pokud nezvolíte kampaň, můžete si zahrát jeden ze scénářů, kterých je ve hře (včetně výukových) pouhých 26. Není to mnoho, ale obsahují většinu zajímavých operací zmiňovaného období a hráč si v některých specializovaných může vyzkoušet i takové akce, jako noční přepady zvláštních jednotek, para výsadky z letadel či vrtulníků nebo třeba obranu statické linie proti nájezdu nepřátelských tanků. Obtížnost scénářů je velmi různorodá, záleží na povaze a sestavení scénáře, ale platí víceméně podobné pravidlo jako pro kampaně.

• Editory
Malý počet scénářů je dá poměrně snadno vyřešit pomocí editorů, které hra obsahuje. Jsou tři. Prvním z nich je editor map, kde si můžete sestavit mapu “libovolně” velikou a zcela dle vaší fantasie i když v mantinelech možností hry. Druhým je editor jednotek, kde nemůžete editovat jednotky samotné, ale jednotky vojenské. Můžete si zde třeba sestavit super silnou údernou brigádu složenou z nejlepších tanků své doby a z elitních jednotek pěšáků. Posledním editorem je pak editor scénářů, kde na připravenou mapu umístíte vaší super brigádu, postavíte proti ní ty nejhorší jednotky nepřítele a nastavíte ty nejlepší podmínky pro vaše drtivé vítězství. Dá se tedy předpokládat, že na internetu se v brzké době objeví řada scénářů, které doplní stávající.

zdroj: tisková zpráva Tak, a v tuto chvíli končím s “recenzí” a vzpomínám si na to, že jsem už protřelý veterán her Campaign Series, hraji je již několik let a napsal jsem o nich už mnoho. Zároveň ale nezaháním nováčky, kteří se prokousali až sem a nyní by se třeba vyděsili, věřte, že hra svou hodnotu má.

• Konec přetvářky
Jako znalec poměrů, veterán her Campaign Series a nadšený hráč těchto her, mohu k Divided Groundu říci jen jedno - PODVOD !!! Autoři prostě a jednoduše použili bez jakýchkoliv změn původní systém Campaign Series. Přestože opustili druhou světovou válku, nepřijali výzvu změnit či přidat pravidla pro modernější vedení boje (např. noční vidění). Dokonce ani pro helikoptéry neudělali speciální režim a použili nějaký hybrid, takže nastávají komické situace, kdy helikoptéry nemohou střílet, pokud se pohybují nad vodou !!! Čili od posledních přídavků ke Campaign Series se změnily jen jednotky, které odpovídají dané době, ale už ne zcela všechny jejich funkce. Ba co víc, Talonsofti i některé věci odebrali !!! Původní hry Campaign Series totiž v sobě obsahují ještě generátor bitev a hlavně dynamicky generované kampaně. Ty ale byly stále nedokonalé, byly s nimi problémy a tak se na ně, i přes protesty hráčů, programátoři Talonsoftů jednoduše vykašlali. Čili v Divided Groundu jsou jen linkované kampaně.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Ba co víc, kdyby byly linkované kampaně propracované a dlouhé, tak neřeknu. Délka kampaní je skutečně žalostná. Každá kampaň má celkem kolem 10ti scénářů (zhruba třikrát méně než třeba ve West či East Frontu), ale vzhledem k rozvětvenosti kampaní, je ani všechny neprojdete. Já jsem kampaň za Izraelce v roce 1973 dohrál za pár hodin a to ve čtyřech primitivních scénářích. Zmínil jsem se, že kampaně jsou čtyři ... a to taky jsou, ale jen na první pohled. Jsou totiž zrcadlové, čili pokud začnete kampaň za Izraelce na Golanských výšinách roku 1973, tak kampaň za Syřany je tatáž, ale prostě jen z druhé strany. Stejně tak dvojice kampaní z války o nezávislost. Je to určitě zajímavý pohled, zahrát si kampaň za obě strany, ale pak by jich muselo být víc a ne dvě, jak tomu je ve skutečnosti. Já v tom vidím prostě jen další podvod a odfláknutou práci Talonsoftu.

zdroj: tisková zpráva Nehledě na to, že jak už jsem taky psal, kampaně za Araby jsou nehratelné. Je to další ukázka fušerácké práce. Nehratelné jsou totiž proto, že autoři nastavili Arabským jednotkám tak nízkou morálku (pro znalé je to v rozmezí 1-2 !!!) a Izraelským naopak zase super vysokou (7-8). Z tvorby vlastních scénářů a hlavně z jejich hraní moc dobře vím, že i jen rozdíl v morálce 2-3 je kritický a zde, v originálních kampaních je rozdíl 5-7 !!! Copak programátoři Talonsoftu své hry nikdy nehráli ???

• Scénáře šité horkou jehlou
Řeknete si, dobrá, kampaně se moc nepovedly, ale scénáře jsou přece jednodušší na testování a tvorbu, čili budou určitě lepší. To jsem si říkal i já, ale opět sem se zklamal. Scénáře jsou toho nejhoršího kalibru (až na pár čestných vyjímek jednoho z autorů scénářů), takové ani nikdo neměl drzost publikovat na internetu, protože by sklidil posměch. Na scénářích je vidět, že jsou dělané horkou jehlou a skutečně nezkušenými autory, kteří ani zcela nechápou některé herní zákonitosti !!! Další pikantnost je, že ze všech 26 scénářů je pouze jeden určen pro hru dvou hráčů, všechny ostatní jsou koncipovány proti AI, čímž si Talonsofti opět ušetřili kousek práce, protože jejich pojetí scénářů proti AI je prostě fixace počítačových jednotek, přestože editor nabízí i variantu s vyladěným nastavením útočnosti AI. To ale znamená víc práce a testování. Takže nakonec jediné, co má ve hře hodnotu, jsou ony editory, v kterých jak doufám vzniknou pěkné scénáře od “amatérů” a to i pro hru dvou hráčů.

zdroj: tisková zpráva Komické na celé situaci je, že většina her Campaign Series se u nás buď neprodávala vůbec nebo jen ve velmi malém počtu. Například nedávno Talonsoft vydal kompilaci všech her Campaign Series. Ta se u nás vůbec neobjevila. Nicméně teď, když vyšel Divided Ground (mimochodem za stejnou cenu jako zmiňovaná kompilace), má už JRC na svých stránkách upoutávku na tuto hru, překládá manuál (který je mimochodem jen drobnou úpravou předchozích manuálů) a tato “hra” se u nás tedy prodávat bude ...

P.S. Mám z toho jediný pocit, Divided Ground je jen dalším větrem do plachet odpůrců Campaign Series a oblíbenosti a případně i prodejnosti těchto her u nás rozhodně nepropěje.