Recenze
Grey Goo - recenze RTS, co se zasekla v čase
31. 1. 2015
|
Ladislav Loukota
Vzpomenete si alespoň na patero solidních real-time strategií, které vyšly v posledních pěti letech? No jasně, zaprvé StarCraft II, potom je tu nepříliš povedená Planetary Annihilation, a dále? Snad Company of Heroes 2, která se ale vymyká typickému sci-fi zasazení žánru, nebo Ultimate General: Gettysburg? Říct, že poslední roky byly pro fanoušky real-time strategií zklamáním, by bylo podhodnocením situace. Právě studio Petroglyph se však žánr snaží resuscitovat se svým nadějně vyhlíženým sci-fi RTS Grey Goo.
Mario Kart Live: Home Circuit – recenze závodů z vašeho obýváku
19. 10. 2020
|
Aleš Smutný
Mario se zarazil o kecku, převrátila ho kočka
Like a Dragon: Pirate Yakuza in Hawaii – recenze šílené pirátské akce
21. 2. 2025
|
Aleš Smutný
Žraloci, šimpanzi, tygříci a kočičky
Kerbal Space Program - recenze
27. 5. 2015
|
Ladislav Loukota
Poslední dobou už přestává platit pravidlo, že je k hraní leteckých simulátorů je nutné naučit se zpaměti celý manuál a optimálně ještě projít půlročním intenzivním výcvikem. Kerbal Space Program (homepage), hybrid mezi „leteckým“ simulátorem kosmické lodi a inženýrským simulátorem raketového inženýra, však do této nové vlny rozhodně patří. Davy zapálených fanoušků si titul ostatně získal už během vývoje. Někdy snad příliš zapálených. S vydáním finální verze hry, která zaujala i zástupce NASA, se totiž ukázalo, že Kerbal Space Program může působit jako překomplikovaný projekt ve stylu starých simulátorů, do jehož hraní je třeba investovat příliš mnoho času a úsilí, abyste se vůbec odlepili od země. Je tedy Kerbal Space Program vhodná volba pro někoho, kdo hru doposud ignoroval?
James Bond 007: Blood Stone - recenze
23. 11. 2010
|
Aleš Smutný
Nene, Bond skutečně není laciný a mizerný přílepek k filmu. Jde si vlastní cestou a tak trochu zaskakuje ve chvílích, kdy o dalším osudu filmového Bonda nebylo jasno (MGM zkrachovalo a nebylo zač točit...což už se vyřešilo). Bohužel to ale není ani samostatná pecka jako kdysi Riddick. Na to má málo vlastního stylu a tak říkajíc, slušně říkajíc...varlat. Což je vzhledem k tomu, že nová reimaginace Bonda s Danielem Craigem, k níž se samozřejmě hlásí i Blood Stone, právě těmito atributy disponuje a staví na nich, poněkud zarážející.
Planet Coaster - recenze
8. 7. 2017
|
Jan Slavík
Jakékoliv videoherní budování zábavních parků má být ve dvou rozměrech a pixelaté grafice! To už ovšem neplatí. Tedy, ne, že by podobné přesvědčení nemělo něco do sebe, ale hra, která tento roky zažitý stereotyp nabourá, jednou přijít musela. Trvalo to sice osmnáct let, protože právě tolik času uplynulo od vydání Sawyerova legendárního tycoonu, ale dočkali jsme se. Planet Coaster, trojrozměrná simulace výstavby zábavního parku, je stejně dobrá jako RollerCoaster Tycoon. A možná, že i lepší.
Pax Augusta – recenze historicky přesné budovatelské strategie
22. 4. 2025
|
Michal Krupička
Postavit Řím může být řehole
Quake II – recenze remasteru legendární střílečky
28. 8. 2023
|
Zbyněk Povolný
Pochoutka pro nostalgiky... Ale co nováčci?
StarDrive 2 - recenze domnělého nástupce Master of Orion II
2. 5. 2015
|
Ladislav Loukota
Nejsou to ani dva roky, co v zásadě jednočlenné studio Zero Sum Games vydalo 4X vesmírnou strategii StarDrive, inspirovanou klasikami jako Master of Orion II. Svou tehdejší recenzi jsem (pro Level 232) zakončil konstatováním, že ačkoliv je projekt navýsost sympatický, notné nedodělky a problematické vybalancování hratelnost v pozdní fázi hru fatálně kazí. O to větší byla moje prvotní radost z vydání StarDrive 2, ve které měli tvůrci právě ony "chybky" sáhodlouhým laděním odstranit. Zdání však opět klame. Z hlediska vyladění a zjevně uspěchaného betatestování platí i v případě notně lepšího a návykovějšího StarDrive 2 (Steam), že se historie opakuje.
Epistory: Typing Chronicles – recenze
7. 1. 2017
|
Honza Konfršt
Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych mohl propadnout výukovému programu psaní na stroji. Ale stalo se, protože pohádkový příběh Epistory - Typing Chronicles zpracovává výuku psaní na stroji kouzelným a netradičním způsobem.
Nail'd - recenze
22. 12. 2010
|
Jiří Škrampal
Je snadné být k offroadovým závodům na PC skeptický, obzvlášť po tom, jakou hrůzu předvedl FUEL od Codemasters. Prázdného místa na trhu se rozhodl využít rakouský Deep Silever, který zapřáhl polské programátory ze studia Techland. Ti jsou známí především svými westernovkami Call of Juarez. Nejsou ale nováčky ani v závodních hrách, mají za sebou například povedené Xpand Rally nebo poněkud obskurní FIM Speedway Gran Prix. U Nail’d však zapomeňte, že se kdy žánr závodních her spojoval se simulátory, jeho pojetí je čistě arkádové.
TT Isle of Man 2: Ride on the Edge – recenze
1. 4. 2020
|
Patrik Hajda
V odvětví motorsportu je spousta bláznivých a nebezpečných disciplín, ze kterých se tají dech a tvoří husina už jen v pozici diváka. Jednou z nejděsivějších je soutěž motorek TT na ostrově Man, který se nachází mezi Velkou Británii a Irskem. Druhá videoherní adaptace tohoto šíleného podniku ve vás vyvolá pocit, že něco takového může absolvovat jen naprostý blázen. Ještě teď se mi z toho zvedá žaludek, ale touha vrátit se na nebezpečné silničky je větší.
LEGO Jurassic World - recenze
19. 7. 2015
|
Lucie Jiříková
Kvalitativní křivka LEGO her v posledních cca 2 letech měla spíše sestupnou tendenci. Spousta hráčů věřila, že princip těchto her je „vyždímaný“, ale LEGO Jurassic World ukazuje, že problém vězí jinde. TT Games v poslední době zkrátka sekali LEGO hry jako Baťa cvičky a neměli dost času je před vydáním pořádně odladit, vložit do nich své tvůrčí srdce nebo větší množství invence. To, co jsme v posledních LEGO hrách postrádali, je však nyní zpět v celé své parádě.
Warhammer 40,000: Boltgun – recenze boomer shooteru s mariňáky
23. 5. 2023
|
Pavel Skoták
Za Císaře!
Concord – recenze hrdinské střílečky, které se nedaří vystoupit z řady
30. 8. 2024
|
Michal Krupička
Když neděláte nic špatně, ale ani výborně
Zaklínač 3: O víně a krvi - recenze
28. 5. 2016
|
Miloš Bohoněk
„Rozšíření O víně a krvi představuje konec hry Zaklínač 3: Divoký hon. Chtěli jsme ho nazvat ‘O potu a slzách’ nebo ‘Ku*va, bude se nám stýskat’, ale neprošlo to,“ píší vývojáři ve vzkazu, kterým uzavírají závěrečné titulky. Ještě aby se jim po těch letech nestýskalo. Neloučí se totiž jen s námi, nýbrž také s Geraltem. Bylo by bláhové domnívat se, že dámy a pánové z CD Projektu Red již nikdy žádnou zaklínačskou hru neudělají, ať už však bude čtvrtý Zaklínač jakýkoli, hlavního hrdinu někdo vystřídá. Geralt bude tou dobou už jen líně usrkávat sklenku Est Est na své nové vinici v Toussaintu a myslet na Triss, respektive na Yennefer, potažmo na obě. Zaslouženě. Po této jeho poslední zakázce už má vážně právo na oddych.
Aliens Go Home Run - recenze
16. 2. 2017
|
Ondřej Švára
Vetřelci a baseball, to je vážně prapodivné spojení. Jenže v retro arkádě Aliens Go Home Run úžasně funguje. Asi proto, že ani o jedno, ani o druhé nakonec příliš nejde. Sportovní utkání proti zeleným mužíčkům je pouhou zástěrkou pro výborně odladěný derivát klasických arkádovek Galaxian a Breakout. Hra elegantně spojuje to nejlepší ze starých shoot ´em up stříleček a pinkacích trenažérů. Drží vysoké tempo, skvěle motivuje a nabízí relativně dostatek obsahu. Nicméně se jí dříve či později přejíte. Toť prokletí žánru, ve kterém stále jen pálíte k nebesům.
The Bunker - recenze
24. 9. 2016
|
Jan Slavík
Pokud zapátráte v dávno zabarikádovaných zákoutích své paměti, možná si vzpomenete, že kdysi existovala ujetá herní šílenost jménem Phantasmagoria. Nebyla jediná svého žánru, médium interaktivního filmu se před nějakými dvaceti lety jala prozkoumat celá řada projektů. Postupem času se od něj však upustilo, což mělo pochopitelně své důvody. Žádnou pozornost jim však nevěnovali tvůrci nové "hry" The Bunker.
Choo-Choo Charles – recenze hororu o zlé mašince Tomášovi
28. 2. 2023
|
Dominik Valášek
Překvapivě slušná jednohubka
Metroid Prime Remastered – recenze návratu dokonalé hry
17. 2. 2023
|
Pavel Makal
Dvacet let a v plné síle
LEGO Bricktales – recenze hry, která simuluje skutečné stavění Lega
11. 10. 2022
|
Jakub Malchárek
Stavění jako nikdy předtím
Thrustmaster T248 – recenze špičkového volantu pro PC a PS5
27. 10. 2021
|
Patrik Hajda
Když od závodění chcete víc
Forza Motorsport 6 - recenze
8. 9. 2015
|
Václav Rybář
Skoro pět stovek aut, tři desítky tratí, závodění v noci, v dešti, v sedmdesátkách, šedesátkách, dokonce i třicítkách (mluvíme o dekádách, nikoliv o maximální povolené rychlosti). Čistě papírovým výčtem novinek šesté Forzy bychom mohli "objektivně" tuhle recenzi uzavřít hned v prvním odstavci. Ano, šestka je o notný kus lepší než pětka. Víc všeho, méně mikrotransakcí a napravení dávných křivd. Díky, díky, díky... a můžeme jít domů, oprášit volant a jezdit až do konce věků. Nebo ne?
Forgotten but Unbroken – recenze zapomenutelného XCOMu z druhé světové
16. 12. 2024
|
Michal Krupička
Nápad občas nestačí
Stalker: Legends of the Zone Trilogy – recenze konzolového portu
13. 3. 2024
|
Jakub Malchárek
Do Zóny s gamepadem
Postal Redux - recenze
3. 6. 2016
|
Pavel Válek
Pokud se dnes někoho zeptáte, zda hrál nějakou hru ze série Postal, z velké části se vám dostane odpovědi, že druhý díl. Ten má však s původní hrou pramálo společného. Jestli od jedničky čekáte záplavu vtípků a narážek na každodenní život amerického občana, používání zatoulaných koček jako tlumiče, močení na hořící civilisty a odsekávání hlav s pomocí lopaty, budete hodně překvapení. První Postal nebyla satirická komedie, ale temná hra, která se snažila v hráči vyvolat zcela jiné emoce než je pobavení. Připomene vám to její Redux verze.
Chameleon Run - recenze
2. 5. 2016
|
Jan Hrdlička
Snad ještě žádná hra mě nevrhla tak rychle do dění. Snad ještě žádnou hru jsem neodehrál v tak frenetickém tempu. Snad ještě v žádné úrovni jakékoli hry jsem si nedal tolikrát repete. Snad… V případě Chameleon Run nejde o výtky, nýbrž o klíčové znaky, které definují úspěch této originální mobilní autoběhačky. K příjemnému nabourání zavedených pravidel žánru se navíc přidává ještě původ z dílny tuzemského studia Hyperbolic Magnetism a čirá radost z pohybu v herním prostředí, kterou jsem naposledy zažil před lety v Mirror's Edge. A to už je dost důvodů, proč se o Chameleon Run zajímat.
The Walking Dead: Michonne – recenze 3. epizody
29. 4. 2016
|
Miloš Bohoněk
What We Deserve, zní název třetí a také závěrečné epizody minisérie The Walking Dead: Michonne. Co si zasloužíme, zní překlad do češtiny. Opravdu jsme ale dostali hru, kterou si zasloužíme? Opravdu v Telltale nemají na víc? Po docela nadějné první epizodě totiž následovalo nemastné neslané pokračování, které však stále mohlo zachránit finále s velkým F. Finále je za námi a nám nezbývá, než jen krčit rameny.