VIDEO: Který díl Total Waru je nejlepší?

Patnáct kandidátů, jeden vítěz

Herní tutoriály, milované i nenáviděné, optikou redakce Games.cz

Návody, co máme rádi a které pohřbíváme

Rok s dvěma dvacítkami byl fajn, ale přinesl konec jednoho recenzenta

Horská dráha s covidem i herním průmyslem

Best of 2020: Vyhlášení čtenářské hry roku

Jak uplynulý rok hodnotíte vy?

Best of 2020: Nejlepší hra roku

Desítka těch nejlepších podle naší redakce je tady!

Best of 2020: Nejlepší logická hra & adventura

Tři oříšky pro bystré a přemýšlivé

Které hry jsme si pořídili několikrát – a proč?

Opakovaný nákup nepřestává být nákupem

Doporučujeme hry ze Steam Summer Sale

Já tu slevu nechci zadarmo!

Videoherní klišé, která (překvapivě) máme rádi

Kdo říká, že klišé je nutně špatné?

Jakou hru bychom si s sebou vzali do hrobu

Jakou hru byste si vzali do hrobu? Tedy, nemyslíme teď lehce nepříjemnou situaci, kdy vás někdo pohřbí zaživa, to byste asi na hraní neměli myšlenky. Místo toho optimisticky předpokládáme, že se po smrti objevíme na místě, kde strávíme nekonečně dlouhou dobu a kde bude počítač s jedinou nainstalovanou hrou. Která by to byla?

Hry, které nás naučily anglicky

Kvůli chybějící lokalizaci Assassin’s Creed Valhalla se v poslední době hodně skloňuje téma češtiny ve hrách, ale absence překladu nakonec může být dobrou zprávou pro ty, kdo by se potřebovali naučit anglicky. Spousta z nás se jazyku Shakespearovu naučila právě díky tomu, že jsme si chtěli zahrát nějakou hru, která v češtině nebyla, a takové macaté RPG mělo daleko větší vzdělávací hodnotu než celé pololetí s přeučenou paní ruštinářkou. V dnešním článku vzpomínáme na ty nejpřínosnější hry pro náš lingvistický rozvoj.

První hra, na kterou jsme se místo hraní raději dívali

Youtubeři, kteří za vás odehrají celou hru, ať už s komentářem, nebo bez něj, už hezkých pár let nejsou žádnou vzácností. Je to výtečná alternativa pro všechny, kdo si hry nemohou dovolit, nerozjedou je na svém starém železe nebo se jim prostě zrovna chce spíš koukat než hrát. Jak to ale se sledováním her na YouTube máme my, novináři, kteří mají hraní v popisu práce? Kdy jsme si odbyli svoje youtuberské poprvé?

První hra pro nehráče: Jaké tituly bychom doporučili úplným začátečníkům

„Co bych si měl/a zahrát za hru, když hry vůbec nehraju?“ Je to otázka, se kterou se od našich přátel a rodinných příslušníků setkáváme poměrně často a není zas tak snadné na ni odpovědět. Jaká je ideální vstupní brána do světa počítačových her pro ty, kteří doteď hráli akorát Solitaire, Hledání min nebo s trochou štěstí nějaké staré Sims?

Co si zahrát, když musíte zůstat doma kvůli koronaviru

Pandemie koronaviru s sebou přináší bezprecedentní společenská opatření, včetně toho, že čím dál tím víc lidí musí pracovat z domova a všeobecně doma trávit daleko větší množství času, než jsou zvyklí. Je to i případ redakce Games.cz. Ale i z velmi špatné situace lze vytěžit něco dobrého, například si zahrát hezké hry. Hry, které vás přivedou na jiné myšlenky, které vás uklidní nebo zkrátka dobře zabaví. Nechte si od nás některé doporučit.

Best of 2019: Vyhlášení čtenářské hry roku

Leden nám pomalu končí a s ním tím končí i bilancování uplynulého roku. Za naši redakci jsme už nejlepší hry za 2019 vyhlásili snad ve všech myslitelných kategoriích, přidali i osobní zhodnocení jednotlivých členů redakce a nyní nám zbývá už vyhlásit pouze volby vás, našich věrných čtenářů. Některé výsledky jsou překvapivé, jiné zas tolik ne, tak pojďme na to!

Best of 2019: Hra roku

Rok 2019 byl z hlediska her podivným obdobím. Celý průmysl už se připravuje na bombastický letošek a hned několik titulů se dočkalo odkladu, ať už ze strategických důvodů, nebo prostě proto, že vývojáři potřebovali víc času na dokončování. Díky tomu se letos podařilo vyšvihnout spoustě her, které by jinak zapadly v cunami AAA titulů. Tady je naše desítka nejlepších her za rok 2019. Zítra spustíme čtenářské hlasování a jsme zvědaví na výsledky, protože tenhle rok neměl jednoznačného favorita.

Divné, divnější a jiné normální hry roku 2019

Rok 2019 byl pro mě trochu jako horská dráha a kupodivu to platilo i pro herní část mého života. Zatímco na jaře mě zklamalo prakticky všechno, čemu jsem povolila vstoupit na pevný disk, na podzim jsem v záplavě ze všech stran doporučovaných titulů nevěděla, kam se vrtnout dřív. Konejšivou náruč mi nakonec nabídly spíš nenápadnější nezávislé tituly než očekávané tříáčkové pecky, ale tak už to prostě občas v životě redaktorky chodí.