Grand Theft Auto V - recenze
Pět a půl roku. Přesně tolik času uplynulo od vydání Grand Theft Auto IV. Telefony jsou chytřejší, lidi hloupější a okolní svět svou bizarností občas až nezdravě připomíná přepálenou satiru virtuálního opusu od Rockstar Games. Grand Theft Auto V tohle všechno reflektuje a znovu drží prst na tepu doby, když se dokáže všem aktuálním trendům vysmát nebo je rovnou nakopat do zadku.
Brütal Legend – recenze PC verze
„Are You Metal?!“ Touhle otázkou, a zároveň názvem hitu německých Helloween, je nutné recenzi Brütal Legend začít. Od vaší odpovědi se totiž odvíjí, jestli budete mít zajímavý pokus o heavymetalovou verzi GTA s příměsí strategie ve stylu geniálního Sacrifice rádi, nebo jej budete nenávidět.
Saints Row IV - recenze PC verze
Je skoro až k zamyšlení, jak je možné, že se v tak zběsilé a ujeté herní sérii jako Saints Row objevují mimozemšťané až ve čtvrtém dílu. Když dokážete vymyslet minihru, ve které dáte hráči možnost vymlátit nepřátelský gang s obřím fialovým dildem coby zbraní, jak dalece se vznášíte od myšlenky, mít ve své hře mimozemšťany? Ale ono je to nakonec jedno, teď jsou emzáci tady a po jejich vpádu se nejenže změnila naše planeta, ale ani Saints Row už není, co kdysi.
State of Decay - recenze
Byl to nevinný výlet do Mt.Tanner. Chystal jsem se tam na pár dní upíchnout, abych si trošku odpočinul od spěchu velkoměsta. Tábořil jsem, chytal ryby a užíval si sluníčka. Letní idylka se ale prakticky přes noc stala noční můrou. Při jednom z výletů po okolí jsem potkal Eda, mého dovolenkového souseda, jak s někým zuřivě zápasí. Podivná osoba se na něj úpěnlivě sápala a snažila se mu zakousnout do krku. Nejdřív jsem se do toho nechtěl míchat, ale když jsem přistoupil blíž, abych mohl nerušeně proklouznout kolem přes vzrostlé mlází, všiml jsem si, že tady něco nehraje – ta osoba silně zapáchala a její oči žhnuly zářivým červeným světlem. A tak jsem zasáhl. Bylo to o fous, ale nakonec jsme ji společně zdolali.
Don't Starve - recenze
Za vývojářským studiem Klei Entertainment stojí pozoruhodné portfolio her. Jejich tituly Shank, Shank 2 a Mark of the Ninja mnohým z nás přinesly skvělé herní zážitky, které vzešly z osobitého grafického zpracování a zábavných herních prvků.
Lego City Undercover: The Chase Begins - recenze
Po dlouhých letech tvorby her postavených z Lega a veleúspěšných licencí (Indiana Jones, Harry Potter, Star Wars, apod.) přišli vývojáři z TT Fusion (divize TT Games) s nápadem vykašlat se na profláklé značky a vyrobit si vlastní „klon“ GTA - jen tedy opět postavený z Lega. Vzniklo z toho kvalitní a vtipné Lego City Undercover, které je v současnosti jednou z nejlepších her na konzoli Wii U. The Chase Begins je prequelem "velkého" Wii U titulu, který nedávno vyšel na handheld Nintendo 3DS. Povedlo se hře „navázat“ na úspěch svého staršího bratříčka, nebo tyhle kusy stavebnice nedrží moc pohromadě?
LEGO City: Undercover - recenze
Čeští chlapi se odjakživa dělí na drsňáky a měkoně, optimisty a pesimisty, Sparťany a Slávisty, egoisty a altruisty, trenkaře a slipaře, ale v neposlední řadě i na ty, kteří si v mládí buď hráli se stavebnicí Merkur, nebo trávili své dětství u Lega. A přestože spousta z nás by si přála někdy zahrát hity jako Merkur: Batman nebo Merkur: Star Wars, faktem je, že v globálním měřítku je posledně jmenovaná skupina v totální převaze. V důsledku toho nese zřejmě nejlepší hra pro konzoli Wii U název LEGO City: Undercover.
Miasmata - recenze
Občas se člověku rozsvítí, až když se pořádně uhodí do hlavy. Miasmata mi po prvním setkání přišla jako katastrofa. Do práce s ní jsem se pustil mezi svátky a uprostřed horečky, kterou jsem marně uplácel paraleny, a chtělo se mi pochopitelně umřít. Protože hrdinou hry také cloumají vysoké teploty, mohl bych tomu říkat Stanislavského metoda recenzování, ale namísto toho jsem radši vypnul počítač a zalezl pod duchnu.
Miner Wars 2081 - recenze
Jestli se vyplní jedna katastrofická vize česko-slovenských herních vývojářů o budoucnosti vesmíru, tak jsme v pytli. Tedy lépe řečeno jsme na prach či nějaké nerostné bohatství. Podle autorů vesmírné akce Miner Wars 2081 to totiž jednadvacáté století nezvládne a vlivem nepovedených pokusů lidstvo doslova popraví solární systém. Slunce zmutuje, planety puknou do miliard kamenitých úlomků a místo životodárných paprsků zaťuká ráno na vaše okno už jen sousedova pravá hýždě.
Far Cry 3 - recenze PC verze
Nejhorší věc na Far Cry 3? Až příliš často nevíte, jestli chcete být účastníkem událostí, nebo spíš jejich divákem. Oboje je zážitkem samo o sobě. Ano, jako Jason Brody máte za úkol zachránit na tropickém ostrově přátele z rukou pirátů, jenže při tom narazíte na neočekávané situace, které s příběhovou linií vůbec nesouvisí. Prostě se jen tak dějí a odvádějí pozornost.
Need for Speed: Most Wanted - recenze
Jejda, to už je zase podzim? Mohli bychom Needům zas a znovu počítat letokruhy, ohlížet se přes rameno a mudrovat nad tím, že poslední The Run a staronový Most Wanted mají asi tolik společného, co má Veyron s Trabantem. Ale proč se vzájemně zdržovat. Rovnou přeskočíme hodnocení exteriéru a interiéru a nastartujeme. Hmm, nezní to špatně. Dokonce to zní povědomě. Hádanka: Je to závodní arkáda, ale NfS to není. Co to je?
Retro City Rampage - recenze
Demaky a jiné retro rarity nerecenzujeme tak často, proto bylo Retro City Rampage vskutku neobvyklým soustem ke kritickému zkonzumování. Co je to vlastně za hru? Na první pohled je to další z mnoha pokusů o rozezvučení struny nostalgie. Armáda starších hráčů, ochotných se ohlédnout do minulosti, se samozřejmě každým rokem rozrůstá, a není proto divu, že je současný trh zaplaven obnovenými plošinovkami, mnoha remaky starých fláků a dokonce i starými neupravenými hity, které vydavatel pouze znova zprovozní a označí je nálepkou „classics“.
Sleeping Dogs - recenze
Je to paradoxní. Před rokem a něco byl True Crime Hong Kong mrtvý. Na Activision byla hra příliš drahá a vývoj se táhnul. Nyní mám v ruce výsledek životodárné léčebné kůry, kterou hra prošla s přechodem pod Square Enix, kde jí krom jiného dali i nové jméno - Sleeping Dogs. A musím říci, že kdyby hra před rokem opravdu a nezvratně zemřela, byla by to nejenom zatracená škoda, ale velká nehoráznost a ztráta pro všechny fandy žánrů, které Sleeping Dogs mixuje a dělá to způsobem, který občas nechává ústa otevřená - dokořán.
Tiny & Big: Grandpa’s Leftovers - recenze
Nikoliv máslo, ale zapařené slipy je třeba míti na hlavě, abyste v herní adventuře dostali vděčnou roli hlupáka a pazgřivce. V té od Black Pants Studios je nosí poťouchlík jménem Big. A slipy naražené do čela mu dodávají magické schopnosti, s nimiž ovládá neznámou obětní pyramidu v neznámé poušti uvnitř neznámé země.
Lone Survivor - recenze
Zatímco dříve se většina hráčů zajímala hlavně o skvělé grafické zpracování, dnes dokáží ocenit i jiné přednosti. Do módy nám přišlo retro. Těží z toho hlavně vývojáři nezávislých her. A jedním z nich je i Jasper Byrne. Po zajímavých projektech Soul Brother a Soundless Mountain II obohatil indie scénu o další originální titul. Většině chyb svých předešlých her se její tvůrce dokázal vyvarovat, a tak nám vznikl horký aspirant na hororový titul roku.
Dragon’s Dogma - recenze
Až se nás léto zeptá, co jsme dělali poslední měsíce, nebudeme se vykrucovat a nervózně si žmoulat prstíky. Pohlédneme mu zpříma do očí, pravou dlaň ležérně položenou na rukojeti dračího meče, v levé ruce otrhaný svitek s kresbou nahé Triss Ranuncul. Vážně jsme se nenudili - lovili jsme šupinaté bestie ve Skyrimu, umírali v temných labyrintech Dark Souls, pátrali po vrahovi králů v rozšířené edici druhého Zaklínače a se slzičkou v oku vzpomínali na staré časy v Legend of Grimrock. Někdo na krvavý oltář položil celou roční dovolenou, jiný obětoval drahou polovičku, která odmítala pochopit, že Fus Ro Dah je mnohem důležitější, než vyznání nekonečně lásky pod rozkvetlou třešní. Ámen!
Minecraft - recenze X360 verze
Dovedete si představit LEGO ve virtuálním světě? Pokud ano, máte v hlavě hrubý náčrt Minecraftu. Je to jako nekonečná stavebnice. Kostičky jsou všude, kam se jen podíváte. Jsou z nich mraky, rostliny a dokonce i zvířata. Na první pohled se titul z dílen (nezávislého) studia Mojang může zdát zaostalý, ale v několika následujících vteřinách hráče přesvědčí o staré pravdě - v jednoduchosti je síla.
Prototype 2 - recenze
Všichni stárneme. Každý si to ale uvědomí v jiném věku a při jiné příležitosti. Někomu loupne v kříži při fotbale, jinému začnou vykat děti od sousedů a další se prozradí v okamžiku, kdy sám o sobě začne tvrdit, že je v „nejlepších letech”. Někdy si ale stačí jen zahrát nějakou videohru, třeba Prototype 2.
Saints Row: The Third - recenze
Třetí díl ujeté městské akce Saint Row je konečně tady a s definitivní platností potvrzuje, že tvůrci ani tentokrát neustoupili v nekorektním a běsném humoru. Dokázali, že nadsázka a ironie může směle konkurovat seriózně míněným titulům a že sandboxové hry ještě dokážou z vysoka kašlat na všelijaká cenzorská doporučení.
The Elder Scrolls V: Skyrim - recenze
“Prý je tu drak?” podivila se starší elfka, ale kovář ji okřiknul, že jsou to povídačky a ponořil rozžhavenou čepel do vědra s vodou. Jak to zasyčelo, vzpomněl jsem časy, kdy tyhle povídačky žily i ve světě před monitorem. “Prý je tam drak!” šířila se mezi hráči Daggerfallu zvěst, která ty zvědavé nutila znovu prolézat všechny zapomenuté kouty, ty zvědavější číst všechny knihy a ty nejzvědavější lézt do souborů hry ve snaze najít důkaz. Marně – draka sice v Daggerfallu potkáte, ale je to jen manifestace daedrického knížete Peyrita. Vypadá působivě, ale není to opravdový drak. Takový, jakého jsem viděl na vlastní kočičí oči.
