Dead Rising 2: Off the Record - recenze
Každý má rád peníze a kdo tvrdí, že ne, pravděpodobně ho netlačí jejich nedostatek. Jsou ale lidé a hlavně videoherní společnosti, které peníze doslova milují bez ohledu na to, kolik už jich nahromadily. A jednou takovou je Capcom, která svým dojením hráčů (neustále nové verze Street Fighter IV, předražená DLC, placená „dema“, minimální rozdíly ve verzích Marvel vs. Capcom atd.) začíná být pověstná. Když si vezmete, že právě čtete úvod recenze v pořadí již čtvrté Dead Rising 2 hry (počítám-li Case Zero a Case West), mluví to v podstatě za vše. A pokud tajně doufáte, že na rozdíl od ostatních dílů není Off The Record určen pouze k ždímání hráčů, doufáte špatně.
Dead Island - recenze
Ačkoliv se to na první pohled zdá zcela logické, na tupých, instinkty hnaných stvořeních, jako jsou obživlé mrtvoly, už dnes zkrátka nemůžete postavit tupou a jednoduchou hru. Právě naopak – máte v rukou neopracovaný, ale velice populární a hlavně snadno tvárný materiál, tak by bylo docela vhodné z něj vytvořit něco, co svou propracovaností přesáhne formu. Seriál Walking Dead to dokázal, komedie Shaun of the Dead či její žánrový protiklad Dawn of the Dead to dokázaly taky, Zombieland nebyl skvělý jen kvůli jednomu hvězdnému kameu a tak dále.
Solar 2 - recenze skvělého vesmírného sandboxu
Právě jste skončili hodinu či dvě intenzivního válčení v multiplayeru Call of Duty, hlavu máte jako střep a tělo se nechce zvednout ze židle. Je čas pro Solar 2, hezky rostlou masérku vaší hlavy, jejíž prsty příjemně kloužou po hemisférách mozku, uvolňují ho a zároveň ho nenechají usnout. Z obrázků a videí vypadá Solar 2 jako chaotická směs barevných bodů, hrubě obyčejná indie hra s velkým potenciálem pádu do hlubin hráčova zapomnění. Musím však uznat, že nenápadný a nepropagovaný Solar 2 mě nadchnul svěžím nápadem a hratelností, kombinující pohodu, uvolnění i monstrózní vesmírné bitvy.
inFamous 2 - recenze
První inFamous se i přes drobné chybky technického rázu stal jedním z nových standardů svého žánru a zároveň i klenotem herní knihovny PlayStation 3. O to horší startovní pozici zaujímá inFamous 2, kterému předchůdce nasadil laťku opravdu pekelně vysoko. Prostoru pro zlepšení i nové nápady je ale v otevřené městské akci vždycky dost. Bohužel i bohudík zároveň, se tým Sucker Punch tvrdošíjně drží hesla, že není třeba spravovat něco, co funguje. Dokonce tak dobře, že dokáže vyvolat opravdové a nefalšované herní nadšení, jev při konzumaci současné videoherní produkce velmi vzácný.
