Mody pro Crusader Kings II se těší velké popularitě a spolu se vzrůstající oblibou díla G.R.R. Martina a seriálu Hra o trůny se do čela moddderského pelotonu dostává mod Game of Thrones, který vás zavede do různých momentů ve válce o Západozemí. Nyní přichází nový update, který představí řadu změn, jejichž seznam si můžete přečíst zde (pozor, spoilery!).

Další z řady vývojářských deníčku k velmi nadějně vyhlížející a tedy i velmi očekávané postapokalyptické stealth akci The Last of Us se věnuje krásám světa. Ten už dvě dekády neorá na většině míst lidská ruka a příroda si bere zpět to, co homo sapiens kdysi zabral pro sebe. Plus se samozřejmě odhalují i místa, kde se rozhodl člověk s náturou sobě vlastní snížit konkurenci v krizové situaci.

Hry. Hrajete hry? No jistě. Tvoříte je? Je to klidně možné. A teď vaše polovičky. Hrají hry? Nejspíš ne. A tvoří je? Julku do ohně za to, že ne.

Desert Strike, Jungle Strike a Urban Strike (no dobře, tak i Soviet Strike a Nuclear Strike). Ať zvedne ruku, kdo by tyhle akční střílečky chtěl hrát znovu dnes a stačilo by mu třeba vydání na GoGu? Hlásíte se všichni, výborně. Nicméně, máme zkrátka smůlu. Podobné hry snad úplně zmizely z aktuální herní nabídky. Jasně, různých shmupů existují tři miliardy, ale já hovořím o izometrických střílečkách s vrtulníkem, které nejsou jenom o střílení, ale i o plnění různých úkolů založených na manipulaci s objekty, potažmo úkolů vyžadujících víc než jen konstantní stisk tlačítka „fire“. A takové nejsou přátelé, nejsou.

Leta letoucí se táhnoucí soutěž Make Something Unreal od Epicu považuji za jednu z nejefektivnějších herních soutěží, které se v rámci herního průmyslu vyskytují. Celá řada her, které MSU v uplynulých ročnících vyhrály nebo se alespoň umístily ve finálním výběru, to pak dotáhla až k vydání v podobě samostatných titulů. Mám jmenovat? Antichamber, Alien Swarm, Killing Floor, Red Orchestra, Sanctum a další.

Netroufnu si odhadovat, jak populární je ve zdejších kruzích čistě konzolová série japonských hororů Project Zero (Fatal Frame), ale jsem přesvědčený o tom, že by mohla být známá mnohem více, kdyby nebyla vázaná čistě jenom na konzole. Hororů není nikdy dost, zvlášť těch opravdu hororových do morku kosti, kde spíše než o střílení a likvidaci nepřátel jde o prchání před nimi, potažmo jejich likvidaci nekonvenčními prostředky. Třeba foťákem, jako v Project Zero hrách, nebo mobilem, jako v chystaném nezávislém hororu DreadOut.

Obecně se firmy o práva na nějakou značku perou. Jenže tentokrát, jak se zdá, se potenciální objekt (ne)zájmu propadl do nějakých prapodivných prostor. No One Lives Forever byla zábavná a povedená retro špionážní FPS, která se dočkala pokračování a možná by se ráda dočkala i znovuvydání v rámci nějaké nostalgické edice pro všechny fandy. Alespoň skrz digitální distribuci. Jenže to má jeden háček.

Druhý týden v květnu (11. – 12. 5.) se do arkádové herny v Červeném Újezdu sjede česká i zahraniční bojovkářská elita, aby si zde její zástupci v rámci dvoudenní akce Hyper Arcade Collision vzájemně rozbíjeli virtuální obličeje.

Zatímco prvnímu projektu Markuse Perssona, Minecraftu, se daří a „Notch“ mohl oznámit, že se prodalo deset milionů kopií hry pro PC (a k tomu šest milionů kopií pro X360), jeho druhému projektu, zajímavé sandboxové sci-fi prapodivnosti 0x10c, se zatím moc nedaří. Ani produkčně, ani ideově, což je vlastně tak nějak propojené.

Navzdory mnoha pomýleným představám je Írán zemí, která má videohry ráda - na PC i konzole. Takže by vlastně nemělo být tak překvapivé, že je tu i dost vývojářských studií. Ale jen málo z nich se prezentuje navenek, takže je úlovek jako  E.T. Armies o to příjemnější a překvapivější. Žánrově půjde o sci-fi FPS s multiplayerovou složkou. Od roku 2012 na něm pracuje studio Raspina a vyjít by hra měla na PC koncem tohoto roku.

Dlouho spekulovaný titul Far Cry 3: Blood Dragon konečně poodhalil, oč v něm vlastně půjde. Cílem bude oživit představy filmů a médií let osmdesátých o tom, jak budou vypadat roky budoucí. Pokec ke hře doslova říká: „Far Cry 3: Blood Dragon je TA NEJ nářezová kyber střílečka, která se odehrává v bizarním otevřeném světě - na ostrově, co se jen hemží zlem. Vítejte do vize budoucnosti, jakou znáte z videokazet osmdesátých let.“

Nebo to alespoň tvrdí tohle relativně vtipné video. Vzhledem k tomu, že za týden vychází...

Vody se zavřely a herní byznys má rázem o jednu legendu méně. LucasArts, společnost která nám přinesla zlatý věk adventur i třebas jednu přelomovou střílečku, je de facto minulostí. Končí s vývojem, nadále bude hry jenom licencovat. Kapesníky jsou však již usušeny a fanoušci si přestali rvát svá rodidla. Vydejte se s námi proto na slzopudné putování po tom dobrém, ale i po tom zlém, co společnost ruku v ruce se svými legendami zažila. Pomůže nám to mimo jiné pochopit, proč byl konec LucasArts v zásadě nevyhnutelný.

Médií před pár měsíci proběhla zpráva o umělé inteligenci, která sama projektuje videohry. Jmenuje se ANGELINA (z "A Novel Game-Evolving Labrat I've Name"), a momentálně se o ní rozpovídalo hned několik článků. Řeší se v nich různé věci. Od toho, co je vlastně jádrem lidské kreativity až po velkolepé vize budoucích dětí. Obecně z nich ale vyplývá, že autoři game designérské AI mají nemalé plány.

Ačkoliv nedávno vyšel Hitman: Absolution, na rovinu se přiznávám, že posledního Hitmana jsem hrál před zhruba sedmi lety. Mám na sérii skvělé vzpomínky plné adrenalinu, ničím nezkalených zážitků a vědomí jisté dokonalosti, kterou už přece nikdo nemůže překonat. Hitman hry mám zkrátka pokryté milosrdným hávem nostalgie, a když se na ně dívám zpětně, tak jedině přes růžové brýle.

Virtuální realitu jsme tu už několikrát měli, ale vždycky to byly přinejlepším pokusy. Nikdy se to moc dobře nepovedlo a k zemi tuhle zajímavou technologii táhlo tolik problémů, až to pěkné nebylo. Jednoduše na to tehdy ještě nebyly dozrálé technologie. Ani teď asi nebudou ještě všechny technologie úplně dospělé, ale možná bychom mohli říct, že jsou už v pubertě. Oculus Rift dokazuje, že to může fungovat, byť také není dokonalý, a podle Valve to může trvat až desítky let, než se využije celý potenciál virtuální reality.