Po více než sedmi letech od spuštění hry se tvůrci World of Tanks z Wargamingu pustí do nového dobrodružství. V březnu 2018 vydají verzi 1.0, která přinese zásadní změny a vylepšení. Hráči WoT se mohou připravit na nový engine, grafické zpracování a efekty, dynamický hudební doprovod na řadě map, vylepšenou optimalizaci běhu celé hry i s novou grafikou a 25 nových verzí map, které budou nejenom hezčí a realističtější, ale hlavně by měly být zábavnější na hraní.

S koncem roku neodmyslitelně souvisí zhodnocení těch nejlepších her v různých kategoriích. Naše „Best of 2017“ můžete očekávat v průběhu následujících dnů a týdnů, ale ještě předtím si posviťme na zahraniční web ModDB, který již pošestnácté nechal své uživatele zvolit deset nejlepších modifikací roku z rovné stovky kandidátů. Loni si zlato odnesl masivní S.T.A.L.K.E.R.: Call of Chernobyl, letos patří první příčka Brutal Doom.

Základem každého dobrého hororu je tajemství. Co se to tady děje za hrůzy? Kdo je ten chlápek v masce, co mě honí po chalupě? Jak dopadne kontakt lidského krku se zapnutou motorovkou? V případě Remothered: Tormented Fathers se podobné otázky navalují jedna na druhou. Není jasné, kdo je tajemný marod dr. Felton, kterému patří strašidelný dům. Není jasné, kam zmizela jeho dcera. A otazník visí dokonce i nad hlavní hrdinkou.

Nový rok, nové hry. Xboxové předplatné Games with Gold jich v lednu nabídne celou čtveřici, i když je pravda, že nové vlastně nejsou, a soudě dle našich recenzí nejsou ani zrovna super skvělé. Vím, že darovanému oři se na chrup nekouká, ovšem když vám toho koníka někdo pronajímá za 60 dolarů ročně, nějaká ta dentální inspekce je asi namístě. Pojďme se tedy blíže podívat na to, jaké hry v Xboxu rozdávají.

Indii v datadisku Rise and Fall pro Civilization VI povede Čandragupta Maurja. Ale jak to? Vždyť tahle civilizace už ve hře je, a navíc všichni vědí, že na Indickém subkontinentu odjakživa vládne železnou rukou strašlivý tyran Gándhí! Že by snad starověký panovník vsedl na slona, vyhnul se atomovkám a Gándhího sesadil? Nic takového. Indie je zkrátka po Řecku dalším národem, který se dočká alternativního lídra, a ten výrazně změní styl hraní.

Vážení čtenáři, užili jsme si spolu další rok plný zajímavých, skvělých, ale i ne moc povedených her a řady důležitých událostí v herním průmyslu. Snažili jsme se vás o všem zásadním informovat v našich článcích, podcastech i videích a budeme v tom pokračovat i v roce 2018, ve kterém od nás můžete očekávat nejenom rozšíření obsahového záběru, ale i novou podobu stávajících formátů. Děkujeme za vaši přízeň, kterou se pokusíme udržet i v roce 2018. Užijte si oslavy Nového roku a brzy na viděnou.

Lidská paměť, nebo aspoň ta moje, má zvláštní vlastnost vyhladit vzpomínky do nejasných, rozpitých útvarů, z nichž prýští určitý pocit – smutek, štěstí, nostalgie – ale u kterých je zároveň velmi složité vzpomenout si na konkrétní detaily. Pamatuju si, že jsem s tátou před dávnými lety hrál adventuru s Harrym Potterem nebo nějaký fotbal, ale že bych si přesně pamatoval, jak vypadaly nebo jak se hrály? Ani náhodou. A tu chvíli přichází vhod zázrak internetu. Protože jak lépe zabít jedno zimní odpoledne než tím, co Patrik trefně nazval youtubovou archeologií?

Právě letos je tomu 10 let co Okami poprvé vyšla v Evropě (a Austrálii), ačkoliv v Japonsku a Spojených státech se hra prodávala již o rok dříve. Okami se velmi rychle stala miláčkem kritiků, ale bohužel ani nadšené recenze hře nepomohly k oslnivým prodejům. Můžeme spekulovat, zda na vině mohlo být mimo jiné rozhodnutí vydat hru na PlayStation 2, i přesto, že PlayStation 3 již klepal na dveře. Naštěstí Capcom nenechal tento klenot zapadnout, a od svého vydání se Okami dočkala resuscitace hned několikrát. Tentokrát v rámci titulu Okami HD.

Sony se v novém roce rozhodla šlápnout na pedál, a tak v rámci PlayStation Plus přináší v lednu víc než solidní hry. Leitomotivem leda jsou zachmuření hrdinové, protože obě „hlavní“ hry pro PlayStation 4 mají v hlavní roli málomluvného strážce zákona. 

Určitě jste četli spoustu oslavných článků, které vyzdvihují unikátní kouzlo Darkest Dungeon. Vždyť hráči se do titulního podzemí a ztrápených myslí svých dobrodruhů mohou vydávat už téměř dva roky a hra si za tu dobu vybudovala skutečně solidní reputaci. Logikou věci netrvalo dlouho, a šmejdit kobkami mohli nejen uživatelé na PC, ale rovněž i na konzolích. Nu, a "mobilní" verze Darkest Dungeon: Tablet Edition nakonec vyšla také na iPadech, kam se její tahové pojetí soubojů a strategická rovina hodí dost možná i úplně nejlépe. 

Když se v roce 1989 na obrazovkách domácího počítače Apple II poprvé objevil Prince of Persia, tehdejšímu hernímu publiku se doslova zatajil dech. Dokonce ani dnes nevypadá Princ v porovnání s řadou plošinovek a hopsaček kupodivu nějak extra zastarale. Unikátní výtvarný styl minimalistické pixelové grafiky se v něm totiž snoubí s kouzlem rotoskopické animace. Ta byla dosud známá výhradně u animovaných filmů či efektů jako například záře světelných mečů ve Hvězdných válkách. 

Se záplavou zajímavých her, které na hráče útočí ze všech stran, je někdy dost obtížné si vybrat, co si zahrajete příště. Bude to strategie? Nebo radši nějaké pěkné RPG? Pokud jste obětí přesně takového dilematu, určitě vás potěší nedávno vydaná Spellforce 3. Ta totiž pokračuje v úctyhodné tradici své série a přináší hybridní hratelnost, v níž občas vedete skupinku dobrodruhů po vzoru Baldur’s Gate, ovšem pak se přepnete do strategického módu připomínajícího třeba Age of Empires II. Takový hybrid by jistě mohl dopadnout velmi špatně, zmateně a nepřehledně, ale to se tentokrát naštěstí nestalo.

Příliš často lze dnes slyšet argument, podle něhož je snaha některých her o emoční či umělecký apel od základu chybná. Martin Sahlin ze studia Coldwood stojícího za plošinovkou Unravel si to zjevně nemyslí. Jeho působivá hra v recenzi Honzy Slavíka loni získala 9/10 a vysloužila si pochvalu právě za svou emoční stránku. Sahlin se na letošním GDC svěřil s tím, jak jeho studio z empatie vytvořilo svébytnou herní mechaniku.

Vánoce jsou za dveřmi a poslední LEVEL roku 2017 je tady. Předvánoční herní nadílka už možná trochu opadla, ale to neznamená, že bychom neměli o čem psát, spíše naopak. Ve velkém tématu jsme využili kontroverzního vydání Star Wars Battlefront II nejen k povídání o samotné budoucnosti Hvězdných válek, ale i o fenoménu takzvaných loot boxů, který do her prorůstá stále častěji. Na dalších stránkách se pak můžete těšit na téma Honzy Horčíka o tom, kde v Čechách studovat herní vývoj, zabývali jsme se i nezávislými vývojáři, kterým hrozí syndrom "one hit wonder", a nezapomněli jsme ani na recenze. Vedle Battlefront II jsme se podívali na zoubek třeba hrám The Evil Within 2, Elex, Doom VFR a dalším zajímavým titulům.

Poslední týden před Vánocemi jsme se rozhodli trochu Fight Club odlehčit. Ještě než jsme se vrhli na cukroví, kapry a pohádky, lehce si uplynulý rok shrnuli z pohledu redakčního i herního a podělili se o naše plány na sváteční dny. V podcastu s pořadovým číslem 355 se v předvánočním čase sešli Aleš Smutný, Petr Poláček, Pavel Dobrovský a Adam Homola. 

Policista Cole Phelps se vrací v lehce remasterovaném vydání L.A. Noire. Tato neobyčejná detektivní adventura s neo-noirovou atmosférou si odbyla premiéru před šesti lety na minulé generaci konzolí, kde nám představila Los Angeles čtyřicátých let minulého století. Město pokroku, příležitostí, filmových hvězd. Zároveň i město s odvrácenou tváří, kde mimo dosah barevných neonů dochází denně k menším i větším zločinům. Zkrátka, váš rajón.