Státem provozovaný Velký bratr se vrací v pokračování simulace slídění příhodně nazvané Orwell. Prvnímu dílu se podařilo šokovat hráče, kteří se octli v roli ne nutně záporné, ani ne nutně kladné. A byl to nevšední zážitek plný morálních dilemat. Dvojka s podtitulem Ignorance is Strength je v podstatě o úplně tom samém. Nutno dodat – bohužel.

Pokud jste si poslední rok plánovali postavit počítač nebo rozšířit jeho operační paměť, pravděpodobně vás zarazila cena RAM modulů, která oproti stavu před 2 lety zaznamenala i více než dvojnásobný nárůst. Příčinou prý byla enormní poptávka po paměťových čipech a s tím související nedostatek výrobních kapacit. Čerstvé obvinění tří největších výrobců pamětí z kartelové dohody ale naznačuje, že to mohlo být i jinak.

Minule to Vaškovi s tipováním jména hrdinky Mayi úplně nevyšlo, ale v případě třetí odhalené postavy se už dá hovořit o jistém úspěchu. Vousatý, od pohledu naštvaný děda z prvního „plakátu“ sice není Gordon Freeman, ale počáteční písmeno „G“ by tu bylo. Grant vypadá jako správný chlap s opravdu vznešeným cílem.

Ze všech stříleček, co vyšly v devadesátých letech na enginu Build, je nejznámější bezpochyby Duke Nukem 3D. Spousta z nás by si vzpomněla ještě na Blood, Shadow Warrior a třeba Redneck Rampage, ale kolik z vás by jmenovalo Exhumed? Ne že bychom vás chtěli podceňovat, ale zrovna Exhumed k veleznámým kouskům určitě nepatří.

Lednový Monster Hunter: World příjemně překvapil snad úplně každého, kdo se mu rozhodl dát šanci. V mém případě to bylo vůbec první setkání se sérií a nemohu si ho vynachválit. Tehdy jsem si jen posteskl, že si živoucí svět s krásnými monstry nemohu dopřát na cestách na Switchi. Ale koncem srpna vystřídá stesk radost, i když prvním Monster Hunterem této konzole bohužel nebude ten aktuální.

Sony se s vydáním God of War trefila do černého. Hra je výborná a prodává se jako rohlíky, co víc si tedy přát… Inu, třeba pořádný Photo Mode. Ten ve hře při vydání nebyl, přitom jde o jeden z nejlépe vypadajících titulů současnosti. Vývojáři ale naštěstí nelení, a i když to nestihli do vydání, přidávají Photo Mode alespoň teď.

Starý známý Crash Bandicoot vyšel loni v luxusním remasteru na PlayStation 4, uspěl a letos se vydá dobývat další platformy. Crash Bandicoot N. Sane Trilogy měla původně vyjít 10. července, ale v Activisionu udělali něco, co se v herním průmyslu moc často nestává – posunuli datum vydání tak, že hra nakonec vyjde o necelé dva týdny dřív.

Ani bych se vám nedivil, kdybyste na tuhle pixelartovou plošinovku s náročnými boss fighty zapomněli. Vždyť se nám Death‘s Gambit představila již před dlouhými čtyřmi lety a naposledy si získala naši pozornost před dvěma roky videem představujícím bosse. V mezidobí jste se možná uchýlili k obdobné Salt and Sanctuary či Dead Cells v early accessu, ale za pár měsíců od nich můžete odtrhnout zrak.

Fotbalová sezóna pomalu končí, a to znamená jediné – HURÁ, BUDE MISTROVSTVÍ SVĚTA! Už se moc těším. Ale to bohužel není pointou následujícího článku. Ten se věnuje něčemu, co se děje každý rok – představení nového dílu série Pro Evolution Soccer. PES 2019 dává na odiv nový trailer, do něhož zatáhlo Coutinha s Beckhamem, a rovnou dává všem nedočkavcům k dispozici předobjednávku.

K nově oznámenému RPG Iron Danger mě nepřitáhl naprosto generický, nudný název ani neoriginální grafika a prostředí. To už tu bylo na nepočitatelně způsobů. Ale pauzovací soubojový systém se v izometrických dobrodružstvích zas tak často nevidí. Hlavním lákadlem ovšem není možnost zastavit čas, nýbrž zvrátit jeho tok proti proudu.

Jeden jarní filmový blockbuster v podobě Avengers: Infinity War už máme za sebou, další nás čeká 24. května, kdy na stříbrné plátno dorazí mladý Han Solo. A nebyl by to Star Wars: Battlefront II, aby tuhle příležitost nevyužil pro nějaké menší rozšíření. To proběhne ve dvou vlnách, květnové a červnové, a ještě tenhle měsíc se hráči dočkají nové mapy, herních módů a kostýmů.

První díl Pillars of Eternity se odehrával v celkem klasickém fantasy prostředí plném elfů, lidí a trpaslíků, a dopadlo to velice dobře. Vývojáři z Obsidianu se ale přesto rozhodli, že dvojku s podtitulem Deadfire zasadí do úplně jiných kulis. Pojďte se spolu s Šárkou a Vaškem podívat, jak vypadá klasické RPG po vzoru Baldur’s Gate, když ho někdo nacpe až po okraj piráty a polynéskými domorodci.

Popravdě jsem ještě ani jednou nepřemýšlel o dějové lince chystané nechutnosti Agony. Právě kvůli všem těm nechutnostem. Vypořádávat se s děsivými výjevy a vlastním strachem mi přijde tak akorát. Ale já jsem strašpytel a na Agony se rozhodně nechystám. Pokud to vy máte v plánu, pak by vás asi mohl zajímat i ten příběh.

Česká 4X strategie Aggressors: Ancient Rome se od doby, kdy jsme o ní psali naposledy, pořádně rozrostla. O nový podtitul, o zkušené vydavatele Slitherine, o spoustu obsahu – takovou spoustu, že se za chvíli chystá plné vydání. Po vůdci schopném vyzdvihnout je ke slávě a velikosti touží Řím, Kartágo, Athény, Sparta, Ptolemaiovci i spousta nemytých barbarů. Kdo má odvahu a chuť pustit se do propracované simulace antického stratéga, ten ať si začne ostřit gladius.

Když jsem Battletech poprvé spustil, těšil jsem se na dokonalou strategicko-taktickou nirvánu. Vždyť kde lépe uplatnit různorodé taktiky než při bitvách obrovských strojů, kde by mělo záležet především na dobrém manévrování a umístění zásahů tak, abyste své nepřátele co nejvíce zničili? Se slzou v oku jsem vzpomínal na MechCommander, kde se konstantní boj proti přesile dal řešit spoustou vhodných manévrů, z každého ukořistěného mecha se člověk neuvěřitelně radoval, a hlavně každý z typů mechů měl své výhody, nevýhody a účel. Battletech sliboval být tím, kdo tuto radost opět přinese v moderních kulisách. Plnění slibu je ale mnohem těžší než letmé odkázání se na minulost.

Hratelnost BioShocku s atmosférou S.T.A.L.K.E.R.a? I tak bychom mohli popsat naše první dojmy po zhlédnutí traileru na novinku Atomic Heart. Ruští vývojáři ze studia Mundfish připravují něco, co na první dobrou bezpochyby naláká.