Postapokalyptické hry nás tahají do svých tenat už víc jak dvacet let. Ale zatímco Fallout poslední dobou poněkud klopýtá, místo něj si můžeme vychutnávat například ruskou sérii Metro. Nevlastní bratr Stalkera doposud spadal spíš do kategorie snaživých vyzyvatelů, blížící se Metro Exodus ale chce převzít žezlo AAA her popisujících svět po konci světa.

Práva na hororovou verzi Alenky v říši divů už dlouho vlastní Electronic Arts, ta úplně první ale nese jméno vývojáře Americana McGeeho. Ten sice před dvěma lety napsal fanouškům, ať ho kvůli možnému pokračování konečně přestanou otravovat, v září ale slíbil, že se s EA zkusí dohodnout. Voilà, na prequelové Alice: Asylum už se prý pracuje.

Remaky a remastery často hrají pouze na nostalgickou strunu a nepřicházejí s ničím navíc, což se o čerstvé předělávce 20 let starého Resident Evil 2 říct rozhodně nedá. Oproti originálu doznal poměrně velkých změn, což si ukážeme v dnešním GamesPlayi. Do studia tentokrát zavítá David Ryneš, který měl tu čest hru dohrát mezi prvními v Česku, takže je odborníkem na slovo vzatým.

Remake Resident Evil 2 si u nás vysloužil skvělé hodnocení a i ve zbytku světa se mu daří skoro líp než originálu. Na Steamu šlo o druhý nejlepší otvírák hry od Capcomu vůbec a během prvního víkendu si ho zahrálo 4x víc hráčů než za stejnou dobu Resident Evil 7. Už za dva týdny se navíc dočkáte DLC The Ghost Survivors zaměřeného na trojici lidí, kteří oproti Leonovi a Claire neměli to štěstí a ze zamořeného Raccoon City se neprobojovali.

Fight Club začínal (plánovaně!) s menším zpožděním, ale z dobrého důvodu, a tím důvodem nebyl nikdo jiný než David Ryneš, kterého můžete znát jak z některých našich GamesPlayů, tak z předchozích Fight Clubů. David hraje prakticky všechno, ale tentokrát jsme si ho pozvali především kvůli Resident Evil 2, z nějž se vyklubal velký hit.

Původní Resident Evil 2 vyšel 21. ledna 1998, tedy téměř přesně před jedenadvaceti lety. Nelze zapomenout, jak nás hra tenkrát pohltila. O přestávkách se pravidelně pánská polovina čtvrté třídy rozdělila na předstírané nemrtvé a bandu Leonů, kteří chrčící spolužáky kosili z imaginárních zbraní, zatímco holčičky si u toho klepaly na čelíčka. Dnes vydaný remake už zřejmě k podobnému veselí nezavdá, což je, řečeno s nostalgickou jiskrou v oku, upřímně trochu škoda. Ale není třeba zoufat nad ztraceným mládím, hra je to totiž pořád výborná.